Komplexní pohled

Křesťané často říkají, že přece nelze dokázat, že Bůh neexistuje, a jejich víra je proto legitimní. K tomu nejprve několik krátkých postřehů.

Legitimní je jistě jakákoliv víra, třeba i víra v placatou Zemi, nebo v existenci Aštara Šerana. To ovšem neznamená, že ta která víra není absurdní, bláznivá a v absolutním rozporu se zdravým rozumem. A právě tuto otázku bychom si měli u každé dané víry klást.

Dále, v reálném světě není dokázána řada věcí, které i přesto považujeme za zřejmé. Tak např. není dokázáno, že neexistují vodníci. (Pokud to dokázáno je, pak jak?) Znamená to tedy v souladu s výše uvedenou úvahou křesťanů, že vodníci existují? Nikoliv. Ve skutečnosti víme, že nikdo nikdy vodníka neviděl, neexistují žádné stopy či artefakty k jejichž vysvětlení bychom vodníka potřebovali – a toto nám stačí k všeobecně přijímanému závěru, že vodníci neexistují.

V pravém smyslu dokázána však není ani celá řada dalších věcí, které považujeme za prokazatelně pravdivé. Např. v podstatě jakákoliv fyzikální či jiná přírodovědná teorie či zákon se považují za pravdivé jedině proto, že všechny doposud provedené pokusy je potvrzovaly. Přesněji řečeno, dopadaly v souladu s tím, jak tyto teorie či zákony předpovídaly. Nijak jinak dokázané nejsou! V reálu v podstatě nikdy nemůžeme absolutně vyloučit, že někdy někde nemůže dojít k situaci, kdy některá přírodovědná teorie či zákon fungovat nebude – a do důsledku vzato tedy obecně NEJSOU platné, pravdivé.

Tedy: pravdivost či nepravdivost nějaké teze nevyvozujeme v reálném životě z toho, zda je či není Dokázaná s velkým D, a nebo zda je či není Dokázaná její nepravdivost. Ve skutečnosti se snažíme porovnat, jak daná teze či teorie souhlasí s pozorovanými fakty, a z celkového pohledu pak učiníme závěr. Tento závěr bývá často spíše pravděpodobností (takto to s velkou pravděpodobností JE, takto to s velkou pravděpodobností NENÍ, nebo třeba “důkazy jsou rozporné, tj. těžko učinit nějaký závěr”, …)

To co jsme na našem webu doposud řešili, nám už poskytuje docela slušný základ pro jakýsi pokus o ucelený pohled:
1) Křesťanský Bůh měl lidem sdělit cenné informace ve formě Bible. Podle křesťanům je Božím přáním abychom Bibli znali, informace v ní obsažené pro nás mají být užitečné, a máme se jimi řídit. My jsme ale ukázali, že celou Biblí se prolíná naivní kosmologie typická pro lidi žijící před 3000 lety. Obsahuje jedině jejich znalosti o světě, nikoliv znalosti které by Bůh mohl chtít, abychom měli. Obsahuje morálku poplatnou své době, která je z dnešního pohledu krutá, nemilosrdná, a nezaslepený člověk asi nemůže tvrdit, že by Bůh morálku takto stanovil. (viz. ještě zde a zde)

2) Ačkoliv křesťanský Bůh má být Dobrý, Milující, vševědoucí a všemohoucí, tak náš svět vypadá přesně tak, jako kdyby žádný takový Bůh nebyl. Lidé po desítkách tisíc umírají v důsledku přírodních katastrof, zemětřesení, tsunami, a po milionech v důsledku mnoha nejrůznějších nemocí, parazitů, a dalších. Není vidět žádná souvislost mezi vírou či nevírou těchto postižených lidí. Ve válkách umírají miliony nevinných lidí, a to mnohdy dokonce ve jménu víry v Boha.

3) Ačkoliv se křesťané pravidelně modlí, ačkoliv Bible jasně říká že modlitby zaručeně fungují, a ačkoliv lze plným právem očekávat, že milující, všemohoucí a všemocný Bůh by milované osobě v nouzi, která ho upřímně prosí, jistě pomohl, tak nic takového se neděje. Bůh je totálně nečinný, netečný. Modlit se má v reálu přesně stejný účinek, jako se nemodlit.

4) Ačkoliv deklarovaným přáním Boha je, aby v něj lidé věřili, tak pro člověka který doposud nevěří, nejsou zřejmá (neexistují!) žádná vodítka, která by ho k víře přiměla. Naopak: racionálně založenému člověku se nevíra jeví jako jedině opodstatněná. Pokud by milující Bůh existoval, pak kdo se rozhodl nezaujatě posoudit situaci, Boha by spatřil. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak.

5) Pokud doposud nevěřící člověk prosí Boha, aby mu o sobě dal vědět, existuje-li, Bůh tak nikdy neučiní, přesto že toho člověka údajně tak moc miluje.

6) Vesmír ani v nejmenším nepůsobí tak, jako kdyby byl navržen pro člověka. Naopak, člověk je ve Vesmíru na naprosto bezvýznamném, ztraceném místě.

atd., podobné postřehy nacházíme prakticky kterýmkoliv směrem se podíváme. Nyní by MOHLA existovat situace, že při jiném pohledu budeme spatřovat i indície, že Bůh existuje. Mohly by existovat dvě “konkurenční mozaiky”. Mozaika střípků, svědčících že Bůh neexistuje, ale i mozaika střípků, svědčících že naopak existuje.

Jenže to je završení celého obrazu: mozaika střípků svědčících o Boží existenci je zcela prázdná. Naprosto upřímně – nevím ani o jednom argumentu, který by svědčil (vůbec nemluvím o důkazu!) pro existenci člověka milujícího a osobního Boha!

Máme tedy ucelenou, vzájemně doplňující se a konzistentní mozaiku faktů, silně svědčící o tom, že křesťanský Bůh neexistuje. Celý svět je právě takový, jaký bychom očekávali že by byl, pokud by neexistoval milující a osobní Bůh. Současně nemáme žádné indície, svědčící o opaku.

Celý tento globální pohled mluví pro každého kdo zatím nevěří naprosto přesvědčivě: osobní, milující a křesťanský Bůh s pravděpodobností hraničící s jistotou opravdu neexistuje.

277 thoughts on “Komplexní pohled

  1. protestant

    Nic takovho v mém příspěvku není. Tam je otázka PROČ SI MYSLÍTE že v to nevěřím.

  2. G. P.

    Ježiš, takováto debata je jak rozprávka a absolutně mne nebaví, na to si hledejte jiného dobráka.

    Myslím si to proto, že kalvinisté v neposkvrněné početí nevěří. A předem upozorňuji, že o takovýchto banalitách se odmítám bavit.

  3. Colombo

    “Ježiš, takováto debata je jak rozprávka a absolutně mne nebaví, na to si hledejte jiného dobráka.”
    GP: jn, každý si na to musí přijít sám:)

  4. protestant

    to GP:
    Pokud se podíváte do historie diskuze, ak jste s tou banalitou začal vy. Také nechápu proč. 🙂

  5. G. P.

    ad Protestant. To je přeci obecně známo, že nekatholíci netvrdí, že neposkvrněné početí je blbost: „Podle Thuriana se Luther držel dobového kompromisního názoru, že Mariino tělesné početí podléhalo prvotnímu hříchu, ale při vlití duše (podle augustinovské nauky pozdější než při početí) mu Maria unikla.“ Podstatné je toliko, že toto dogma positivně nezastáváte.

    Také nechápu proč.
    To je triviální, stačí porozumět psanému textu. Debata byla o tom, zda je lepší theism nebo atheism. Vy jste napsal, že je to subjektivní. Já replikoval, že subjektivita neznamená libovolnost, že neexistuje smysluplný důvod, proč nevěřit na neposkvrněné početí p. Marie, když na vkříšení Ježíše ano. Vy jste pak místo smysluplné odpovědi začal rozebírat mariánská dogmata, tedy banalitu, což mne rozezlilo.

  6. protestant

    to G.P:
    1. podstatné je něco jiného – a to že protestantovi nikdo neurčuje co má a co nemá zastávat. U protestantů nemá církev tzv. učitelský úřad a tedy nemá patent na to v co věřit, jak vykládat Bibli atd.

  7. protestant

    Pak ale o atheismu nevypovídejte theologickými pojmy, když theologie atheism nezkoumá, nemá ho v předmětu.

    To se dá i otočit: Pak ale o theismu nevypovídejte vědeckými pojmy, když věda theism nezkoumá, nemá ho v předmětu.

  8. protestant

    Díky za ukázku z knihy Dawkins pod mikroskopem. To si zaslouží zvláštní článek; these NOMA je krajně problematická.

    Je zajímavé, že NOMA popírají především ateisté – tedy ti co ví o víře “jen z doslech”
    Od věřícího vědce jsem popírání NOMA zatím ještě neslyšel.

  9. protestant

    Fakt? Tak to jste první nekatholík, který v něj věří.

    Ale já nejsem nekatolík. Církev KATOLICKÁ, tedy česky církev OBECNÁ je církev ke které se ve vyznání víry protestanté hlásí.

  10. Michal Post author

    “Popírání” NOMA mi zní srandovně. Podstatné přece je, zda existují důkazy, fakta, která by ukazovala že princip NOMA platí. POKUD taková fakta existují, pak je namístě mluvit o “popírání”. Jinak těžko.

  11. protestant

    Proč zase tak trollujete? Colombo přirozeně netvrdí, že výběr měřítka není subjektivní, ale že výsledky měření nejsou subjektivní. To se Vám to bojuje se slaměnými panáky, které si sám vytvoříte, co?

    Pojem měřítko použitý samotný totiž neříká, zda jím myslíte výběr, jak se k němu došlo, nebo výstup z něj. Pak se hádáte o zbytečnosti, aniž byste měl dostatečně definován předmět hádky. Ale Vy se zjevně hádat chcete.

    To se obraťte jinam. Já jen napsal, že v těch měřítkách je ta subjektivita. A colombo to popřel. Vy zde píšete, že ale tvrdí v podstatě to stejné. Tak se vy dva domluvte. 🙂

  12. protestant

    “Popírání” NOMA mi zní srandovně. Podstatné přece je, zda existují důkazy, fakta, která by ukazovala že princip NOMA platí. POKUD taková fakta existují, pak je namístě mluvit o “popírání”. Jinak těžko.

    Myslíte důkazy vědecké nebo teologické?

  13. Michal Post author

    Jakékoliv.

    A Protestante, Vy si myslíte že NOMA platí? Řekněte, co kdyby se potvrdilo, že modlitby fungují? Co kdyby se ukázalo, že modlitby ke křesťanskému Bohu způsobují statisticky prokazatelné zlepšení zdravotního stavu, a statisticky prokazatelné snížení úmrtnosti v těch skupinách, a navíc by se ukázalo že modlitby k jiným Bohům takto neúčinkují?

    Chcete říct, že byste zaujal stanovisko: Ale pozor, platí NOMA, takže ty výsledky MUSEJÍ být vysvětlitelné jinak, než že fungují modlitby. Bůh toto nezpůsobuje. Je to zajímavý jev, ale Bůh za tímto nestojí. Řekněte Protestante, upřímně! 🙂

  14. neruda

    “Myslíte důkazy vědecké nebo teologické?”

    Teologické důkazy? Co by to mělo být?

  15. Michal Post author

    Hehehe, “Teologické důkazy? Co by to mělo být?” – PŘESNĚ takhle jsem ten příspěvek začal i já, ale pak jsem to smazal 😀

    Jsem prostě měkkej 🙂

    Edit: Protestante, vážně: Co to je teologický důkaz? Jak takový důkaz vypadá?

  16. protestant

    1. Co je dle mého modlitba a tedy co je “fungování” modlitby jsem zde již popsal.
    2. Kdyby se něco takového statisticky prokázalo, tak bych hledal chybu v metodě nebo ve vyhodnocení dat.
    3. To že v nějakém jevy věřící rozpozná Boží působení je věcí víry. Ateista v tom klidně může vidět běžný statisticky nevýjímečný jev.

  17. protestant

    to Michal a Neruda:

    Jsem rád že jste si toho všimli. Teologický důkaz skutečně neexistuje. To znamená, že už ve výchozí pozici se Michal snaží nadřadit vědu nad víru. Tedy o tom zda NOMA platí či ne rozhoduje podle Michala věda. Tedy jen jedna strana.

  18. Michal Post author

    Já bych spíš než o vědě mluvil o racionálním rozumu. A racionální rozum, úsudek, IMHO JE nadřazen víře. Koneckonců, všichni se podle toho v běžném životě řídíme.

Comments are closed.