Abraham a Izák

Příběh o Abrahamovi a jeho synu Izákovi, popsaný v Genesis 22 je jedním z velmi silných Biblických příběhů. Křesťané ho často citují, a Abrahama dávají za vzor pro jeho příkladnou poslušnost Bohu bez ohledu na následky. Podle křesťanů je příběh o Abrahamovi a Izákovi zdrojem cenného morálního ponaučení, které by mohlo např. podle české Wikipedie volně znít, že spolehnout na Boha se vyplácí, i když člověk hned nevidí smysl. Při bližším pohledu však všechno vypadá trochu jinak.

Genesis 22
Po nějaké době se Bůh rozhodl Abrahama vyzkoušet. Zavolal: „Abrahame!“
„Zde jsem,“ odpověděl.
Bůh řekl: „Vezmi svého syna, svého jediného, svého milovaného Izáka, a jdi do země Moria. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti určím.“

Aby měl takový test smysl, tak Boží hrozba musela být reálná. Abraham musel věřit, že vede Izáka opravdu na smrt. A opravdu, je velmi pozoruhodné, že ačkoliv v Bibli je řada absurdních zákazů (jako třeba zákaz práce v sobotu pod trestem smrti) tak lidské zápalné oběti tam nikde zakázány nejsou.

Druhý den brzy ráno Abraham vstal, osedlal svého osla, vzal s sebou dva služebníky a svého syna Izáka. Nasekal dříví pro zápalnou oběť a vypravil se k místu, jež mu Bůh určil. Třetího dne Abraham pozvedl oči a spatřil to místo v dálce. Tehdy řekl svým služebníkům: „Zůstaňte tu s oslem. Já a chlapec půjdeme až tam, pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám.“ Abraham vzal dříví pro zápalnou oběť a naložil je na svého syna Izáka. Sám nesl v ruce oheň a nůž. A tak šli oba spolu.
„Otče,“ oslovil Izák svého otce Abrahama.
„Ano, můj synu?“ odpověděl mu.
„Vidím oheň a dřevo,“ řekl Izák.
„Kde je ale beránek k zápalné oběti?“
„Bůh si opatří beránka k zápalné oběti, můj synu,“ odpověděl Abraham.
A tak šli oba spolu.
Když přišli na místo, jež mu Bůh určil, Abraham tam postavil oltář a narovnal dřevo. Pak svázal svého syna Izáka a položil ho na dřevo na oltáři. Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby svého syna podřízl.

Nezvratné odhodlání náboženských fanatiků člověku nahání hrůzu. Je také velmi s podivem, že Dobrý Bůh nějak nepomyslel a nebo neřešil, jaké trauma tím způsobí Izákovi.

Tragédie ovšem je, jak i dnešní věřící vzhlížejí k Abrahamovi s obdivem, jakou měl vnitřní sílu – že byl schopen a ochoten splnit jakkoliv absurdní a zvrácený Boží příkaz bez jakýchkoliv protestů a odmlouvání. Člověk si přitom nemůže nevzpomenout na Islámské fanatiky odpalující se s náložemi trhavin v autobusech. Třeba (určitě!) mají také silný vnitřní pocit, že tohle po nich chce jejich Bůh! Lze je za to tedy odsuzovat? Pokud je Abraham dáván za vzor, a Bible vydávána za pramen veškeré morálky, pak nelze…

Vtom na něj z nebe zavolal Hospodinův anděl: „Abrahame! Abrahame!“
„Zde jsem,“ odpověděl.
„Nevztahuj ruku na chlapce!“ řekl on. „Nic mu nedělej! Už jsem poznal, že jsi bohabojný – vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého jediného.“
Abraham tedy vzhlédl a hle, uviděl za sebou berana uvízlého za rohy v křoví. Abraham tedy šel, vzal toho berana a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna. To místo pak Abraham nazval „Hospodin opatří,“ takže se dodnes říká: „Na Hospodinově hoře se opatří.“
Hospodinův anděl pak na Abrahama zavolal z nebe podruhé: „Přísahám při sobě samém, praví Hospodin, protože jsi učinil tuto věc a neušetřil jsi svého syna, svého jediného: Nesmírně ti požehnám a nesmírně rozmnožím tvé símě – jako hvězdy na nebi a jako písek na břehu moře. Tvé símě ovládne brány svých nepřátel a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země, protože jsi uposlechl můj hlas.“

Být ochoten kvůli Bohu upálit na hranici svého vlastního syna, to je podle křesťanství zřejmě opravdu velice ctnostné a obdivuhodné jednání. Zkusme se ale zamyslet nad tím, jaké má toto poučení implikace k dnešku? Co když dnes někoho zavraždí (pardon, obětuje!) náboženský fanatik (klidně třeba křesťan), a tvrdí, že to po něm chtěl Bůh? Můžeme vědět, že to po něm opravdu nechtěl? Můžeme si tím být jistí? Máme ho potrestat, nebo ne? A proč?

Co by měl podle křesťanů človek dnes dělat, pokud by měl naprosto jasný pocit, že k němu promlouvá Bůh a přikazuje mu zabít někoho či obětovat? Měl by jít a udělat to, a nebo by to udělat neměl? Pokud by neměl, pak proč? A pokud by to udělat měl, tak k tomu asi komentář netřeba…

Někdo může namítnout, že Bůh by dnes něco podobného nikdy chtít nemohl – ale jak tohle někdo může vědět? Vidí snad někdo Bohu “do hlavy”? V Bibli není ani slovo o tom, že by Bůh řekl, že takto zkoušet už nikdy žádného člověka nebude, a není tam ani slovo o tom, že by řekl, že už nikdy nebude lidskou oběť skutečně žádat.

V příštím článku si ukážeme, že Bůh k tomu, že nic podobného neslíbil, měl asi velmi dobrý důvod, protože Abrahamem a Izákem historie lidských obětí v Bibli nekončí. Příště to už ale nedopadne tak dobře, jako to dopadlo s Izákem.

Příběh Abrahama a Izáka má ale implikace i ve vztahu k ateismu. Je absurdní, aby si skutečný Bůh, který má navíc přívlastky jako Dobrý a Milující, s člověkem tak cynicky a necitelně zahrával, aby mu nařídil, že má upálit na hranici svého syna, a zkoušel by, zda mu vyhoví. Takové manýry by byly pochopitelné možná tak u psychicky labilního dozorce z Osvětimi, nebo u krutého a psychopatického starověkého panovníkova, ale jistě nikoliv u Dobrého a Milujícího Boha. Navíc není nejmenší důvod, aby skutečný Bůh vůbec spatřoval v absolutní a slepé oddanosti sobě jakoukoliv hodnotu, nebo ctnost.

Bůh testující Abrahama na absolutní poslušnost a oddanost však dokonale odpovídá tomu, jak si mohli Boha představovat staří Izraelci, mající nad sebou i kolem sebe podobně tvrdé a kruté panovníky. Bůh z příběhu Abrahama a Izáka je přesně takový, jakého bychom očekávali, pokud mají pravdu ateisté (a Bůh Bible je tedy produktem lidí své doby), a současně je v absolutním protikladu k tomu, jak by mohl vypadat skutečný Dobrý a Milující Bůh.

This entry was posted in O Bibli. Bookmark the permalink.

144 Responses to Abraham a Izák

  1. Antitheista says:

    Rozumíme, prostě si to každý může vykládat, jak zrovna chce, protože to bůh posral a napsal ty zákony hůř než v naší sněmovně 😀

  2. Antitheista says:

    Špatně to inspiroval, ten “nadčasový” bůh 🙁

  3. S.V.H. says:

    protestant says:
    Aby nešlo k mýlce. Já tvrdím pouze, že u jednoslovného přikázání nezabiješ není doslova napsáno bližního. Nebavím se o významu, ale o doslovném čtení.
    Rozumíme si?

    S.V.H.:
    V tom případě nejsme ve sporu. Je použit jednoslovný termín (česky nezabiješ) místo víceslovného (např. nebudeš zabíjet).

  4. S.V.H. says:

    Ještě k těm symbolickým či jiným výkladům. Právě Boží příkazy a instrukce k holocaustu (Deuteronomium 13:13-17) a ostatní ne zrovna hezká přikázání v této části jsou uvozena výslovným Božím příkazem, aby si to nikdo symbolicky (či jinak) nevykládal:

    Pečlivě dodržujte vše, co vám přikazuji – nic k tomu nepřidávejte ani z toho neubírejte. (Deuteronomium 13:1)

    Ale pochopitelně, když si Boží přikázání, že si jeho přikázání nemáme vykládat symbolicky, vyložíme symbolicky, tak jsme za vodou. 🙂

  5. Antitheista says:

    “Ale pochopitelně, když si Boží přikázání, že si jeho přikázání nemáme vykládat symbolicky, vyložíme symbolicky, tak jsme za vodou. 🙂 ”

    No právě, je to doublethink 😀

  6. protestant says:

    S.V.H.:
    V tom případě nejsme ve sporu. Je použit jednoslovný termín (česky nezabiješ) místo víceslovného (např. nebudeš zabíjet).

    protestant:
    Ano. Nejsme. Vaše poukazy na vývoj text, na to, že původně byl bez jedno větou atd, jsou kritikou fundamentalistického doslovného čtení. Pro fundamentalistu se text Bible nevyvíjí. Jednou napsaný v dnešním znění … a basta.
    Takže opravdu nejsme ve sporu, protože i můj pohled je antifundamentalistický.

  7. Antitheista says:

    Jasně, druhý pohled, než je ten fundamentalistický, je takový, že Bible je pohádka pro děti – s libovolným výkladem, ten zastáváme i my ateisté 😀

  8. protestant says:

    Tak se nevěnujme těmto dvěma krajním v podstatě fundamentalistickým pohledům.

  9. Antitheista says:

    To nejsou krajní pohledy, buď je bible brána doslova, nebo jako mýtus/metafora/pohádka – nic mezi není 😀 – leda ještě za C) je to kombinace příkazů/hisotir a metafor/pohádek. Čili někdy doslovnost a někdy libovolný výklad. To je tedy tvůj přístup – za C) 😀 😀 😀

  10. Antitheista says:

    Akorát by mě zajímalo, jak odůvodníš, proč něco bereš doslova a něco jen jako metaforu, ale to už si musíš vysvětlit ty sám sobě, než sem plácneš nějakou blbost, tak raději 2X přemýšlej nad odpovědí a modli se !

  11. protestant says:

    Antitheista says:
    October 20, 2013 at 5:21 pm
    To nejsou krajní pohledy, buď je bible brána doslova, nebo jako mýtus/metafora/pohádka – nic mezi není 😀 – leda ještě za C) je to kombinace příkazů/hisotir a metafor/pohádek. Čili někdy doslovnost a někdy libovolný výklad. To je tedy tvůj přístup – za C) 😀 😀 😀

    protestant:
    To je jako bys tvrdil, že existuje pouze krajní levice či krajní pravice, či jejich kombinace.

  12. protestant says:

    Antitheista says:
    October 20, 2013 at 5:22 pm
    Akorát by mě zajímalo, jak odůvodníš, proč něco bereš doslova a něco jen jako metaforu, ale to už si musíš vysvětlit ty sám sobě, než sem plácneš nějakou blbost, tak raději 2X přemýšlej nad odpovědí a modli se !

    protestant:
    Na to se používá to co máš mezi ušima.

  13. Antitheista says:

    Ne, to je jak kdybych tvrdil, že existuje pouze pravice, levice a střed 😀

  14. Antitheista says:

    A) doslovné, B) metafora/pohádka, C) kombinace

    – co je tam tedy jiného než tyto tři body ? 😀

  15. dan says:

    Plkáte tady spustu věcí vytržených z kontextu. Bible je příběh. SZ byla doba kdy se normálně obětovalo lidi pohanským božstvům. Bible před tím i varuje (Třetí Moj. kap 20), Krom toho existuje desatero jako nezabiješ atd. NZ(novém zákoně) už oběti nejsou třeba protože byla přinesena oběť nejvyšší člověk-Ježíš-Syn Boží . Tedy místo nás. Ve starozákoní době tento čas nenastal tak se to řešilo obětmi zvířat! K válkám v SZ: má snad zabít zlý dobrého nebo je lépe aby zabil dobrý zlého? Já v tom mám docela jasno. K Abrahamovi: přečtěte si třeba tohle http://www.jicin.casd.cz/kazani/abraham.pdf (včetně poznámek a výkladů přímo z hebrejšiny) Začněte číst Bibli od nuly a pak se dočtěte až k Abrahamovi a radši čtěte i dál.

    • Cestmir Berka says:

      To je přeci jedno, že se obětovali lidi pohanským božstvům… důležité je, že po Abrahámovi to chtěl Hospodin a ne pohanská božstva- přitom není zmínka o tom, že by Abrahámův kmen lidi obětoval… takže proč najednou má Abrahám na pokyn Hospodina obelhat svého syna, táhnout ho někam na kopec, aby ho Hospodinu podříznul a upekl. A Abrahám naprosto samozřejmě je ochoten syna podříznout a upéct – i když to dělaly kmeny, kterými opovrhoval a ne ten jeho vlastní.
      Tvůrce Vesmíru, miliard hvězd a planet, tvůrce velryb, tasemnic, opic a pana Hájka s panem Kábrtem, tvůrce Yersinia pestis … a bude se bavit s pastevci a poroučet si pečínku? Směšná představa. Já být Bůh, tak se urazím, že ze mě dělají křesťané vola.

      • protestant says:

        Ale my nevíme zda to Hospodin po Abrahamovi chtěl. Ten příběh je zde pro nás. pro naše chování a jednání. Ne pro popis historie.
        Také je dobré mít na paměti, že ten příběh vznikl tisíc let po možné době této události. 🙂

        • Cestmir Berka says:

          To říkáš ty, ale jiní křesťané říkají něco jiného. A dost jich to chápe tak, že když uslyší Jeho hlas, aby podřízli a upekli syna, musí prokázat bezmeznou oddanost a udělat to. Ptal jsem se mnoha křesťanů a ti mi takhle odpověděli- dokonce mi to tak napsaly ženy! Jedna žena- křesťanka mi napsala, že by se alespoň pokusila smlouvat. Jen “teolog” Thel Akira se z odpovědi vyvlékl- že musí jít na večeři…
          Nejsou všichni křesťané tak “moderní” jako Protestant – někteří věří na duchy, jiní na prodlužování končetin modlitbou, jiní na Potopu a 6000 let starou Zemi.. jedni obdivují Pinocheta a Franca, jiní pravoslavné Rusko … a všichni čtou stejné příběhy Bible, které jim napovídají jasně, jak se mají chovat…na rozdíl od ateistů, kteří jasný návod Bible postrádají 😉 a nevědí tedy, jak mají žít.

          • protestant says:

            Jenže my se nebavíme o křesťanech ale o příběhu Abrahama.
            A v něm je nám naprosto jasně už na začátku že jde o zkoušku. My, čtenáři to hned od začátku víme.
            Jde tam o vyjádření faktu, že Bůh má být pro věřícího tím nejdůležitějším. Důležitějším než vše ostatní. Zde je porovnán s tím dosud nejdražším, co Abraham mě a co dostal od Hospodina – s Izákem.

            Je to podobně vyhrocené jako Ježíšovo “vythni si oko”. Prostě je to způsob orientálního vyjadřování.

          • Cestmir Berka says:

            Díky za potvrzení. Bůh prostě chce slepou poslušnost- i kdybych měl podříznout a upéci jediného syna. Uslyším “boží hlas”… a jdu brousit nůž. Ti křesťané, kterých jsem se ptal to chápou naprosto jasně. Však mi také jedna křesťanka napsala, že Hospodin si může poručit COKOLI a není na nás, abychom nad tím dumali. To není žádný “příběh” … to je NÁVOD. A podobné je to s návodem Ježíše… “A ten, kdo miluje syna či dceru více než Mne, Mě není hoden.” ….”Nepřišel jsem, abych přinesl pokoj, ale meč (Mt 10,34)” … to se křesťanstvím a Biblí táhne- slepá poslušnost bohu… ať si přeje cokoli, ať je to jakkoli podivné přání… a zdůvodní se to tím, že Bůh má svoje záměry, do kterých nevidíme a nic nám po nich není… tedy ochota zaříznout a upéci syna je hodna úcty křesťana… snášení vybití rodiny a služebnictva a ztráta všeho trpělivě, jako Job je hodna úcty křesťana. A totéž v Efezským- kde se otrokům ukládá, aby POSLOUCHALI své pány dokonce s nadšením a dokonce ne, jako by sloužili lidem, ale aby sloužili stejně, jako Pánu. Všechny ty příběhy Bible učí křesťany devotnosti. Devotnost odměňována, pochyby trestány.

          • treebeard says:

            Protestant, Boh má byť dôležitejším ako vlastné dieťa? OK. Ale stavím sa, že nedokážeš rozumne zdôvodniť, prečo by tomu tak malo byť. 😉

          • treebeard says:

            Biblia si vymyslela Boha. Je to proste spôsob orientálneho vyjadrovania. 😀

          • protestant says:

            Ten příběh není o slepé poslušnosti, ale o stoprocentní důvěře.

          • protestant says:

            treebeard says:
            February 26, 2015 at 10:35 am
            Protestant, Boh má byť dôležitejším ako vlastné dieťa? OK. Ale stavím sa, že nedokážeš rozumne zdôvodniť, prečo by tomu tak malo byť. 😉

            protestant:
            Z prosté definice:
            Bůh je to, co je pro člověka nejdůležitější.
            Jsou samozřejmě lidé pro které jsou bohem jejich děti. Pro jiné jejich práce či úspěch. Pro další peníze.

          • S.V.H. says:

            Cestmir Berka says:
            To říkáš ty, ale jiní křesťané říkají něco jiného. A dost jich to chápe tak, že když uslyší Jeho hlas, aby podřízli a upekli syna, musí prokázat bezmeznou oddanost a udělat to. …

            S.V.H.:
            Ve své knize Godless: How an Evangelical Preacher Became One of America’s Leading Atheist popisuje Dan Barker, jak se při diskusích s věřícími občas ptá, zda by ho zabili, kdyby jim to nařídil Bůh. Nejprve se samozřejmě vykrucují, že Bůh by nic takového nenakázal, ale když už odpoví, tak kupodivu velice často kladně.

          • S.V.H. says:

            protestant:
            Z prosté definice:
            Bůh je to, co je pro člověka nejdůležitější.
            Jsou samozřejmě lidé pro které jsou bohem jejich děti. Pro jiné jejich práce či úspěch. Pro další peníze.

            S.V.H.:
            Měl jsem za to, že Boha pokládáte za nedefinovatelného. 😉

          • protestant says:

            Myslel jsem, že rozpoznáte malé b a velké B

          • treebeard says:

            Boh je definovaný ako to, čo má byť pre človeka najdôležitejšie? Ako je potom vôbec možné, že pre niekoho je dôležitejší ten úspech? Ako mohol ten všemohúci babrák naprogramovať svoje stvorenia tak, že nie sú schopné túto “skutočnosť” vnímať?

            A aký

            BTW, čo považujeme za úspech? Aj to darwinovské “prežiť”. či “ochrániť potomstvo”? Potom mi je jasné, prečo Jefta zarezal svoju dcéru. Uprednostnil Boha pred “úspechom”. Za odmenu, že Boh mu dal úspech v bitke. Cenil si úspech viac ako úspech…

          • S.V.H. says:

            protestant says:
            Myslel jsem, že rozpoznáte malé b a velké B

            S.V.H.:
            Takže z definice boha s malým b jako “to, co je pro člověk nejdůležitější” plyne, že Bůh s velkým B má být důležitější než vlastní dítě?

          • protestant says:

            treebeard says:
            Potom mi je jasné, prečo Jefta zarezal svoju dcéru.

            protestant:
            Odkud tuto informaci čerpáte?

          • protestant says:

            S.V.H.:
            Takže z definice boha s malým b jako “to, co je pro člověk nejdůležitější” plyne, že Bůh s velkým B má být důležitější než vlastní dítě?

            protestant:
            V opačném případě je vaše dítě vaším bohem. A tedy pro své dítě jste ochoten udělat cokoliv. I zabíjet.

          • treebeard says:

            Odkud tuto informaci čerpáte?

            Predsa z Biblie.

          • S.V.H. says:

            protestant:
            V opačném případě je vaše dítě vaším bohem. A tedy pro své dítě jste ochoten udělat cokoliv. I zabíjet.

            S.V.H.:
            To z toho neplyne. Pokud Bůh s velkým B není důležitější než vlastní dítě, pak pouze není bohem s malým b.

          • protestant says:

            treebeard says:

            Predsa z Biblie.

            protestant:
            Konkrétně odkud?

          • treebeard says:

            Konkrétne z knihy Sudcov 11.
            Nemáš za čo.

          • protestant says:

            Lépe si to přečti.

          • treebeard says:

            Už sme to tu obsiahlo riešili a tvoja strana (strana kresťanských zapieračov) nevyhrala 😉

          • protestant says:

            Pořád jsi nedokázal doložit že Jiftách podřízl svoji dceru.

          • treebeard says:

            Je to tam napísané. Ak nie je pravda to, potom nemusí byť pravda ani to, že existuje nejaký Boh. 😉

          • Cestmir Berka says:

            treebearde, protestant ti chce naznačit, že Jiftáhova dcera nebyla zřejmě před upečením podříznuta a byl jí poskytnut čas aby si užila čekání na pečení.

          • protestant says:

            Zkusme být přesní a nevymýšlet si. Není tam napsané ani, že Jiftách dceru podřízl, ani, že ji upálil. Je tam cituji:”on splnil slib, který o ní učinil”
            Souhlasíte?
            A jelikož jsme pod článkem o Abrahámovi s Izákem, tak se ptám splnil Abraham naprosto vše co Bohu slíbil? A zabil snad Izáka?

  16. dan says:

    PS: V novém zákonu se už říká nastav druhou tvář… máme se snažit (kdyby se nám to povedlo dokonale nebylo by třeba to aby za nás zemřel což se ale nestane že… myslím že i Bible o tom mluví někde a říká že právě proto zemřel Ježíš za nás) žít příkladem Ježíše a ten nikoho nezabil. Tolik k těm extrémům v článku…

  17. dan says:

    Ještě něco (http://brno1.evangnet.cz/node/273): Bible je skvělá kniha, ale při troše snahy z ní lze vyčíst, co sami chceme. Však znáte jehovisty… Ale i nám se některé biblické verše náramně hodí, když chceme někoho odsoudit nebo si potvrdit svůj názor. Bible sama o sobě nás však nespasí. Bible není přímé slovo Boží, ale lidské svědectví o Bohu, v kterém je třeba umět číst. Kdo chce, najde si v bibli argumenty třeba pro rasismus nebo nenávist k nevěřícím. Kdo chce, zdůvodní si biblí své pohrdání ženami, židy a homosexuály. Bible je skvělá kniha, ale Ježíš je víc. Teprve on nám ukázal, co Bůh svými slovy zamýšlel a jaká mají jeho přikázání cíl a smysl. Teprve Ježíš řekl: Člověk tu není pro sobotu, ale sobota pro člověka. Teprve Ježíš ukázal, že bližní může být i můj nepřítel a žádný sebezbožný čin nesmí přehlížet člověka, který potřebuje naši pomoc..
    Křesťanská víra a naděje se nesmí stát novým zákonictvím. Když se budeme dívat na Ježíše a sledovat jeho cestu, když ho budeme následovat v jeho lásce, soucitu a porozumění – máme před sebou Boží vůli z první ruky. Když nasloucháme Ježíšovi, slyšíme hlas Boží a potkáváme Nejvyššího tváří v tvář. Nic lepšího už slyšet a vidět nemůžeme.