Biblická kosmologie


Dnes se zamyslíme nad tím, co se v Bibli říká o nebi, hvězdách, atd. Mohli bychom to nazvat Biblickou kosmologií.

Překlad Bible21 v Genesis 1 říká:

6 Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“
7 Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se.
8 Bůh nazval oblohu „nebe“ a byl večer a bylo ráno, den druhý.

Hm, zvláštní, uprostřed vod obloha? A Bůh tuto oblohu nazval nebem?! To nedává smysl. Nebylo to náhodou v originále nějak jinak? Podíváme se do staršího překladu, ty bývají přesnější. Jejich autoři byli méně náchylní k “opravování” pasáží které jim nekonvenovaly.

Podívejme se, jak znějí ty verše v KJV (King James Version, to je staletími prověřený a velice uznávaný překlad):

6 And God said, Let there be a firmament in the midst of the waters, and let it divide the waters from the waters.
7 And God made the firmament, and divided the waters which were under the firmament from the waters which were above the firmament: and it was so.
8 And God called the firmament Heaven. And the evening and the morning were the second day.

A ejhle, zde se používá slůvko firmament, což je česky klenba! A tyto verše už smysl dávají – jistě má smysl nazvat Nebeskou klenbu Nebem. Čeští překladatelé Bible21 zřejmě usoudili, že napsat do Bible že Bůh vytvořil nebeskou klenbu by mohlo přemýšlivé lidi znepokojovat, a tak to lehce poupravili…

Pro jistotu ještě nakoukněme do Hebrejského originálu. V originálu je použito Hebrejské slůvko raqia, což znamená, světe div se, “firmament”, tedy klenba. (http://strongsnumbers.com/hebrew/7549.htm)

Genesis dále říká:

14 Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let;
15 budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ – a stalo se.
16 Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy.
17Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi,
18 aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy.

Z těchto veršů je zjevné, že nebeskou klenbou nemůže být myšlena např. atmosféra – Slunce ani měsíc nejsou v atmosféře, a nejsou ani na ní.

My ale již víme, že autory Bible jsou staří Izraelci a citované verše jsou interpretací jejich dobové kosmologie, a tak vše dává dokonalý smysl: Nad placatou Zemí je nebeská klenba, která je reálným objektem, na ní se pohybují nebeské svítilny (Slunce, Měsíc), modrá barva nebe je způsobena vodami nad klenbou, ty se projevují když prší a také se projevily v dobách potopy

Genesis 7:10 Po sedmi dnech pak byla země zaplavena vodou.
Genesis 7:11 Stalo se to šestistého roku Noemova života, sedmnáctého dne druhého měsíce. Ten den vytryskly všechny prameny veliké propasti a nebeské průduchy se otevřely.
Genesis 7:12 Průtrž vod trvala na zemi čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Pojďme se nyní podívat co se říká o nebeské klenbě na jiných místech Bible.

Job 37:18 můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze
pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?

Již víme že Bible21 překládá nebeskou klenbu jako oblohu, tedy informace že nebeská klenba je pevná jak zrcadlo, ulité z bronzu, nás nemůže překvapit.

Žalm 19:2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě,
o díle jeho rukou mluví obloha.

Ano, udělat, vyrobit tuto oblohu, tak monstrózní dóm, pevný jak zrcadlo z bronzu ulité, jistě vyžadovalo od Boha velikou zručnost. (KJV používá slovo “handywork”, což je právě (řemeslná) zručnost)

Job 22:14 Oblaka cloní jej, takže nevidí,
když po nebeské klenbě obchází.‘

No vida, Bůh po nebeské klenbě dokonce i chodí na obchůzky. Ještě že jsou tam ta oblaka, abychom ho přitom neviděli 🙂

Izaiáš 40:22 On se nad obzorem na trůn usadil,
obyvatelé země jsou pro něj kobylky.
On prostírá nebe jako baldachýn,
roztahuje je jako stan k bydlení.

Bůh prostírá nebe jako baldachýn, jako stan… moc pěkně poeticky řečeno! (bez jakékoliv ironie). Žel, dává to smysl jedině tehdy, je-li nebe reálný objekt, přesně tak jak si starověké národy myslely.

Dnešní povídání uzavřeme citací z knihy Zjevení

Zjevení 6:13 a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník zmítaný velkým větrem shazuje své pozdní fíky.
Zjevení 6:14 Nebe zmizelo, jako když se zavírá kniha, a všechny hory i ostrovy se pohnuly ze svého místa.

Jistě, jsou-li hvězdy malá světélka připíchnutá na nebeské klenbě, přesně jak to říká Gen 1:14, pak jistě mohou padat při Pohromě Posledního Soudu na zem jako když fíkovník zmítaný větrem shazuje fíky. A stejně tak, je-li nebe něco reálného, nějaká klenba, či stan, pak může zmizet jako když se zavírá kniha, zatahuje stan, nebo zavírá divadelní opona. Žel, aby se Vesmír zavřel jako kniha, a Země aby zůstala, to už je možné o poznání hůře.

Závěr je jasný: Biblická kosmologie je opět velmi pěkně konzistentní, a v naprostém souladu s tím, jak si v dávných dobách lidé mohli svět, hvězdy, Slunce a Nebe představovat. Ovšem pokud by autorem nebo inspirátorem Bible byl opravdu Bůh, pak by Bible o těchto věcech buď nemluvila vůbec, a nebo by o nich mluvila tak, aby to bylo trochu blíže realitě.

This entry was posted in O Bibli. Bookmark the permalink.

47 Responses to Biblická kosmologie

  1. Medea says:

    “7 Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se.
    […]

    Hm, zvláštní, uprostřed vod obloha?”

    Mne to zvláštne nepripadá. V mezopotámskej kozmológii existoval model sveta – z kozmického oceánu sa vynára Zem, pod Zemou je podsvetie (ríša mŕtvych), a nad Zemou sa čnejú tri nebeské klenby, ktoré oddeľujú vody nad nebesami, od vôd pod nebesami. Prvok kozmického oceánu sa objavuje v egyptskej aj babylonskej kozmológii.

    Tiež stvorenie/tvorenie pomocou slova sa objavuje v mennoferskej kozmológii, kde takto tvorí egyptský boh Ptah.

    Židia nežili v kultúrnom vákuu, ale boli obklopení vyspelými kultúrami a čerpali z nich.

  2. pozorovatelnik says:

    Kdyby tu nebyla Bible, byl by klid. To samé Korán. Posrané náboženství 🙁