Bible: Země je placatá!


Bible sice neříká o tvaru Země nic, přesto lze ale snadno odvodit, jakou představu o tvaru Země Bibličtí autoři asi měli. Připomeňme pro začátek, že jsou v zásadě dvě možnosti:

  1. Pravdu mají ateisté. Bible je dílem lidí, a i verše ze kterých plynou nějaké závěry o tvaru Země tedy budou odrážet dobové představy o světě.
  2. Pravdu mají věřící. Bible je buď autentické Boží slovo, nebo je alespoň Bohem inspirovaná – rozhodně ale myšlenky v ní pocházejí od Boha. Případné implikace k tvaru Země by tedy neměly být v rozporu s realitou.

Nyní se pojďme podívat na konkrétní verše. Nejdříve si povšimněme Izaiáše 40:22

Iz 40:22
On se nad kruhem Země na trůn usadil,
obyvatelé země jsou pro něj kobylky.
On prostírá nebe jako baldachýn,
roztahuje je jako stan k bydlení.

Z těchto veršů je zřejmá představa jejich autora o světě: kruhová placatá Země, nad níž je nebeská klenba, a někde tam vysoko nahoře sedí Bůh (vysoko proto, že jsou pro něj obyvatelé Země malí jak kobylky). Jsou tyto verše slučitelné s kulatou Zemí? Předně, kruh není koule. I staří Hebrejci měli pro kouli jiné slovo, než pro kruh, rozlišovali prostorové a rovinné objekty. Kromě toho, i pokud by náhodou slovo kruh znamenalo v tomto případě dosti nepochopitelně kouli, jaký význam by pak mělo slůvko nad? Kde je nad Zemí ve tvaru koule? Je to zjevně všemi směry od jejího středu, což jako určení místa nedává smysl… i kdyby snad Biblický autor měl na mysl něco ve smyslu že Bůh je všude, pak by to nepochybně vyjádřil jinak, než že Bůh sedí na trůnu nad kruhovou Zemí. Třeba tak, že prostě je všude.

O tvaru Země si lze učinit představu i z veršů Matouš 4:8

Mat 4:8 Poté ho ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu.
Mat 4:9 “To všechno ti dám,” řekl mu, “když padneš na kolena a pokloníš se mi.”

Všechna království světa byla vidět z velmi vysoké hory? Copak to znamená pro tvar Země? Může být na kulaté Zemi vidět celý její povrch z jakkoliv vysoké hory? Jistě že ne, autor těchto veršů opět zjevně považuje za zřejmé, že z dostatečně vysoké hory by celý povrch Země mohl být vidět! Na možnou námitku, že ta všechny království světa ukázal ďábel Ježíšovi ve vidění, se nabízí odpověď, že pak ho ale nemusel brát na horu. V takovém případě by nebyl ani žádný důvod pro to, aby evangelista zdůrazňoval jak ta hora byla vysoká, natožpak velmi vysoká.

Ten samý závěr lze učinit i z veršů Daniel 4:7-8

Daniel 4:7 Na lůžku jsem měl v mysli toto vidění: Hle, spatřil jsem, jak se uprostřed země tyčí obrovský strom.
Daniel 4:8 Rostl a sílil, až jeho vrchol dosáhl k nebi, a ten strom byl vidět ze všech konců světa.
Daniel 4:9 Měl krásné listí a hojné ovoce, kterým se všichni sytili.

Tyto verše nám nabízejí hned několik vodítek: Za prvé, strom stál uprostřed Země. To na kulaté Zemi není možné (kdepak je střed povrchu koule?), naopak na kruhové ploché Zemi to možné je. Za druhé, ten strom byl obrovský, jeho vrchol sahal až k nebi, a proto byl ten strom vidět ze všech konců světa. Na Zemi ve tvaru koule by strom nikdy nemohl být vidět ze všech míst na té kouli. Naopak, je-li Země plochá, tak by to možné býti mohlo. A za třetí, v těch verších se píše “proto byl ten strom vidět ze všech konců světa”. Kulatý svět jistě nemá žádné “konce”, naopak kruhový plochý svět konec má – je jím jeho okraj. Všechna tato vodítka se konzistentně shodují: autor těchto veršů byl přesvědčen, že Země je placatá – ergo tímto autorem, ani autorem příslušných myšlenek, nebyl Bůh.

Bibličtí autoři měli o Zemi mimochodem ještě zábavnější představy. Např. žalm 104:5 říká

Žalmy 104:5 Zemi jsi založil na jejích sloupech,
navěky jí neotřese vůbec nic

Podobných veršů je v Bibli opravdu hodně, připomeňme na závěr ještě verše Job 38:12

Job 38:12 Poručil jsi jitru někdy v životě,
ukázals někdy místo Jitřence,
Job 38:13 aby uchopila zem za okraje
a ničemy z ní hnala ven?

Ta samá představa: dostatečně mocná bytost může uchopit Zemi za okraje a vyhnat z ní ničemy ven. Kulatá Země samozřejmě nemá okraje, a vyhnat z ní kohokoliv není z pochopitelných důvodů možné. Naproti tomu u placaté Země tyto verše dávají perfektní smysl – lze si velice jednoduše představit jak hříšníci prchají k okrajům Země ve tvaru kulatého koláče a odtud pak padají do hlubin…

Bible tedy nabízí zcela konzistentní názor na tvar Země, na mnoha místech, napříč všemi Biblickými knihami. Tento názor je, že Země je plochá, (snad) kruhového tvaru. Verše, ze kterých by se dalo vyvodit že Země je kulatá v Bibli naproti tomu nejsou. Žádné.

Nejpodstatnější na celé věci ovšem je, že (všechna!) taková místa v Bibli, ze kterých lze něco usuzovat o tvaru Země, jsou přesně taková, jaká bychom očekávali že by měla být, kdyby jejich autory byli tehdejší lidé s jejich dobovými představami o světě, a jsou naprosto odlišná od toho, jak by mohla vypadat pokud by jejich autorem či autorem příslušných myšlenek byl Bůh.

Na závěr ještě připomeňme, že Zemi měly za placatou i okolní národy, zejména Sumerové, Babyloňané a Egypťané, což celý kruh důkazů završuje. Za těchto okolností věru není překvapivé, že obdobné představy sdíleli i staří Izraelci – protože to byli právě oni, kteří jsou autory Bible.

This entry was posted in O Bibli. Bookmark the permalink.