Křesťané často říkají, že přece nelze dokázat, že Bůh neexistuje, a jejich víra je proto legitimní. K tomu nejprve několik krátkých postřehů.
Legitimní je jistě jakákoliv víra, třeba i víra v placatou Zemi, nebo v existenci Aštara Šerana. To ovšem neznamená, že ta která víra není absurdní, bláznivá a v absolutním rozporu se zdravým rozumem. A právě tuto otázku bychom si měli u každé dané víry klást.
Dále, v reálném světě není dokázána řada věcí, které i přesto považujeme za zřejmé. Tak např. není dokázáno, že neexistují vodníci. (Pokud to dokázáno je, pak jak?) Znamená to tedy v souladu s výše uvedenou úvahou křesťanů, že vodníci existují? Nikoliv. Ve skutečnosti víme, že nikdo nikdy vodníka neviděl, neexistují žádné stopy či artefakty k jejichž vysvětlení bychom vodníka potřebovali – a toto nám stačí k všeobecně přijímanému závěru, že vodníci neexistují.
V pravém smyslu dokázána však není ani celá řada dalších věcí, které považujeme za prokazatelně pravdivé. Např. v podstatě jakákoliv fyzikální či jiná přírodovědná teorie či zákon se považují za pravdivé jedině proto, že všechny doposud provedené pokusy je potvrzovaly. Přesněji řečeno, dopadaly v souladu s tím, jak tyto teorie či zákony předpovídaly. Nijak jinak dokázané nejsou! V reálu v podstatě nikdy nemůžeme absolutně vyloučit, že někdy někde nemůže dojít k situaci, kdy některá přírodovědná teorie či zákon fungovat nebude – a do důsledku vzato tedy obecně NEJSOU platné, pravdivé.
Tedy: pravdivost či nepravdivost nějaké teze nevyvozujeme v reálném životě z toho, zda je či není Dokázaná s velkým D, a nebo zda je či není Dokázaná její nepravdivost. Ve skutečnosti se snažíme porovnat, jak daná teze či teorie souhlasí s pozorovanými fakty, a z celkového pohledu pak učiníme závěr. Tento závěr bývá často spíše pravděpodobností (takto to s velkou pravděpodobností JE, takto to s velkou pravděpodobností NENÍ, nebo třeba “důkazy jsou rozporné, tj. těžko učinit nějaký závěr”, …)
To co jsme na našem webu doposud řešili, nám už poskytuje docela slušný základ pro jakýsi pokus o ucelený pohled:
1) Křesťanský Bůh měl lidem sdělit cenné informace ve formě Bible. Podle křesťanům je Božím přáním abychom Bibli znali, informace v ní obsažené pro nás mají být užitečné, a máme se jimi řídit. My jsme ale ukázali, že celou Biblí se prolíná naivní kosmologie typická pro lidi žijící před 3000 lety. Obsahuje jedině jejich znalosti o světě, nikoliv znalosti které by Bůh mohl chtít, abychom měli. Obsahuje morálku poplatnou své době, která je z dnešního pohledu krutá, nemilosrdná, a nezaslepený člověk asi nemůže tvrdit, že by Bůh morálku takto stanovil. (viz. ještě zde a zde)
2) Ačkoliv křesťanský Bůh má být Dobrý, Milující, vševědoucí a všemohoucí, tak náš svět vypadá přesně tak, jako kdyby žádný takový Bůh nebyl. Lidé po desítkách tisíc umírají v důsledku přírodních katastrof, zemětřesení, tsunami, a po milionech v důsledku mnoha nejrůznějších nemocí, parazitů, a dalších. Není vidět žádná souvislost mezi vírou či nevírou těchto postižených lidí. Ve válkách umírají miliony nevinných lidí, a to mnohdy dokonce ve jménu víry v Boha.
3) Ačkoliv se křesťané pravidelně modlí, ačkoliv Bible jasně říká že modlitby zaručeně fungují, a ačkoliv lze plným právem očekávat, že milující, všemohoucí a všemocný Bůh by milované osobě v nouzi, která ho upřímně prosí, jistě pomohl, tak nic takového se neděje. Bůh je totálně nečinný, netečný. Modlit se má v reálu přesně stejný účinek, jako se nemodlit.
4) Ačkoliv deklarovaným přáním Boha je, aby v něj lidé věřili, tak pro člověka který doposud nevěří, nejsou zřejmá (neexistují!) žádná vodítka, která by ho k víře přiměla. Naopak: racionálně založenému člověku se nevíra jeví jako jedině opodstatněná. Pokud by milující Bůh existoval, pak kdo se rozhodl nezaujatě posoudit situaci, Boha by spatřil. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak.
5) Pokud doposud nevěřící člověk prosí Boha, aby mu o sobě dal vědět, existuje-li, Bůh tak nikdy neučiní, přesto že toho člověka údajně tak moc miluje.
6) Vesmír ani v nejmenším nepůsobí tak, jako kdyby byl navržen pro člověka. Naopak, člověk je ve Vesmíru na naprosto bezvýznamném, ztraceném místě.
atd., podobné postřehy nacházíme prakticky kterýmkoliv směrem se podíváme. Nyní by MOHLA existovat situace, že při jiném pohledu budeme spatřovat i indície, že Bůh existuje. Mohly by existovat dvě “konkurenční mozaiky”. Mozaika střípků, svědčících že Bůh neexistuje, ale i mozaika střípků, svědčících že naopak existuje.
Jenže to je završení celého obrazu: mozaika střípků svědčících o Boží existenci je zcela prázdná. Naprosto upřímně – nevím ani o jednom argumentu, který by svědčil (vůbec nemluvím o důkazu!) pro existenci člověka milujícího a osobního Boha!
Máme tedy ucelenou, vzájemně doplňující se a konzistentní mozaiku faktů, silně svědčící o tom, že křesťanský Bůh neexistuje. Celý svět je právě takový, jaký bychom očekávali že by byl, pokud by neexistoval milující a osobní Bůh. Současně nemáme žádné indície, svědčící o opaku.
Celý tento globální pohled mluví pro každého kdo zatím nevěří naprosto přesvědčivě: osobní, milující a křesťanský Bůh s pravděpodobností hraničící s jistotou opravdu neexistuje.
Spása ve významu časná záchrana je archaism, to už nikdo nepoužívá.
Nadpřirozenou záchranu atheism nezná a to je právě jedním z jeho definičních znaků. I takový kommunism, který spásu lidstva vidí ve vítězství dělnické třídy, nemá v sobě nic napřirozeného.
“…. a kde někdo (kdokoliv) tvrdí, něco jiného?”
Vy v postech, které jsem citoval.
to Colombo:
Vy hlavně dnes píšete každou chvíli něco jiného. Jednou v měřítkách subjektivita není, podruhé ano. Měl byste si to ujasnit.
Proboha, protestante, zkuste mě citovat když něco takového tvrdíte!
Já tvrdil: ve výběru Výběru VÝBĚRU měřítek je subjektivita. V tom výběru Výběru, VÝBĚRU ne v samotných měřítkách.
Tak nelži trdlo.
(když je subjektivita v měřítkách, jak může být subjektivních 20 stupňů celsia?)
to Colombo:
Nekonzistencí zde trpíte především vy.
Lháři
Nějaký důkaz? Já alspoň citoval. Zvládne te to i vy? Není to tak těžké.
Nelži, když to ani nedokážeš zfalšovat a překroutit.
Už jsem citoval. Jednou to stačí.
(když je subjektivita v měřítkách, jak může být subjektivních 20 stupňů celsia?)
20 stupňů celsia není měřítko. To je hodnota.
Díky za ukázku z knihy Dawkins pod mikroskopem. To si zaslouží zvláštní článek; these NOMA je krajně problematická.
Já tvrdil: ve výběru Výběru VÝBĚRU měřítek je subjektivita. V tom výběru Výběru, VÝBĚRU ne v samotných měřítkách.
Ano. Ve výběru měřítek se subjektivita projevuje. Jenže ona se projevuje nejen ve VÝBĚRU (tedy v činnosti vybírání) ale i ve VÝSLEDKU tohoto VÝBĚRU, tedy ve vybraném měřítku, tedy v měřítku.
ad Protestant: „prosím Boha aby mi dal Bůh sílu a elán k najmutí a zorganizování dostatečného počtu bagrů a dělníků“
Ne, ve skutečnosti prosím Boha, aby mi dal život a zdraví, abych měl sílu a elán k najmutí a zorganizování dostatečného počtu bagrů a dělníků.
Ne, ve skutečnosti prosím Boha, aby mi dostatek potravin a peněz, abych měl život a zdraví.
A tak dále ad nauseam. Právě jsem Vám illustroval typický theistický argument.
Je čistě věc mezi VÁMI a BOHEM o co jej prosíte. Je to vaše soukromá věc a mně po ní nic není. 🙂
ad Protestant: „věřím že klasická (Newtonovská) fyzika je nesmysl stvořený lidmi.“
Tak to se ukrutně pletete. Newtonovská fysika je docela dobrá interpolace fysiky relativistické, která pro většinu obvyklých věcí naprosto postačí. Ve vědě se prakticky nikdy nic neztrácí. Např. flogistonová theorie: flogiston je ve skutečnosti elektron, éther je ve skutečnosti kvantová pěna.
ad Protestant: „víra je to co teď v současnosti nemohu dokázat. Nemusí to být nedokazatelné z podstaty věci.“
To je Vaše theistické pojetí, příliš laické. V odborném názvosloví se mezi vírou (faith), přesvědčením (belief) a důvěrou (trust) rozlišuje, abychom nemíchali jablka a hrušky a neházeli atheism do theismu.
ad Protestant: „Je čistě věc mezi VÁMI a BOHEM o co jej prosíte. Je to vaše soukromá věc a mně po ní nic není.“
Chcete-li diskutovat, tak přestaňte trollovat. S bláboly se polemisovat nedá, i když je fakt, že polovina obsahu náboženství je na blábolech založena, takže jste na to zvyklí. Kupř.: Pro kalvinisty nehraje Tradice žádnou roli, jen Bible. Co je Bible, to definuje Tradice. A tak je to se vším.
Nebo Bůh spasil svět, když se obětoval na kříži. Sisce spasit svět mohl i bez toho, je totiž Všemocný, ale z nějakého důvodu tuto dětinskost podnikl, když před tím zplodil Syna prostřednictvím Ducha svatého jako nějaký Zeus. A těmto blábolům máme věřit.
Newtonovská fysika je docela dobrá interpolace fysiky relativistické
DOCELA DOBRÉ nestačí.
V odborném názvosloví se mezi vírou (faith), přesvědčením (belief) a důvěrou (trust) rozlišuje
…….jsme se zeptali psychologa PhDr. Jaroslava Šturmy.
Na jakých principech důvěra funguje?
Snad to pomůže objasnit původ slova důvěra, jež má kořen ve slově víra. To ve svém obsahu zahrnuje složku pravdy (např. ve spojení „věrný popis“; ostatně slovo víra souvisí s latinským slovem verus, „pravdivý“), dále díl spolehlivosti („důvěřovat někomu“ původně znamenalo „do něčí věry, spolehlivosti vkládat naději“) a nakonec i pevné přesvědčení, tj. víru v náboženském významu……
http://www.katyd.cz/?cmd=page&type=11&article=3671
Vás někdo NUTÍ věřit?
ad Protestant: „Jenže [subjektivita] se projevuje … ve VÝSLEDKU tohoto VÝBĚRU, tedy ve vybraném měřítku, tedy v měřítku.“
Proč zase tak trollujete? Colombo přirozeně netvrdí, že výběr měřítka není subjektivní, ale že výsledky měření nejsou subjektivní. To se Vám to bojuje se slaměnými panáky, které si sám vytvoříte, co?
Pojem měřítko použitý samotný totiž neříká, zda jím myslíte výběr, jak se k němu došlo, nebo výstup z něj. Pak se hádáte o zbytečnosti, aniž byste měl dostatečně definován předmět hádky. Ale Vy se zjevně hádat chcete.