Křesťané často říkají, že přece nelze dokázat, že Bůh neexistuje, a jejich víra je proto legitimní. K tomu nejprve několik krátkých postřehů.
Legitimní je jistě jakákoliv víra, třeba i víra v placatou Zemi, nebo v existenci Aštara Šerana. To ovšem neznamená, že ta která víra není absurdní, bláznivá a v absolutním rozporu se zdravým rozumem. A právě tuto otázku bychom si měli u každé dané víry klást.
Dále, v reálném světě není dokázána řada věcí, které i přesto považujeme za zřejmé. Tak např. není dokázáno, že neexistují vodníci. (Pokud to dokázáno je, pak jak?) Znamená to tedy v souladu s výše uvedenou úvahou křesťanů, že vodníci existují? Nikoliv. Ve skutečnosti víme, že nikdo nikdy vodníka neviděl, neexistují žádné stopy či artefakty k jejichž vysvětlení bychom vodníka potřebovali – a toto nám stačí k všeobecně přijímanému závěru, že vodníci neexistují.
V pravém smyslu dokázána však není ani celá řada dalších věcí, které považujeme za prokazatelně pravdivé. Např. v podstatě jakákoliv fyzikální či jiná přírodovědná teorie či zákon se považují za pravdivé jedině proto, že všechny doposud provedené pokusy je potvrzovaly. Přesněji řečeno, dopadaly v souladu s tím, jak tyto teorie či zákony předpovídaly. Nijak jinak dokázané nejsou! V reálu v podstatě nikdy nemůžeme absolutně vyloučit, že někdy někde nemůže dojít k situaci, kdy některá přírodovědná teorie či zákon fungovat nebude – a do důsledku vzato tedy obecně NEJSOU platné, pravdivé.
Tedy: pravdivost či nepravdivost nějaké teze nevyvozujeme v reálném životě z toho, zda je či není Dokázaná s velkým D, a nebo zda je či není Dokázaná její nepravdivost. Ve skutečnosti se snažíme porovnat, jak daná teze či teorie souhlasí s pozorovanými fakty, a z celkového pohledu pak učiníme závěr. Tento závěr bývá často spíše pravděpodobností (takto to s velkou pravděpodobností JE, takto to s velkou pravděpodobností NENÍ, nebo třeba “důkazy jsou rozporné, tj. těžko učinit nějaký závěr”, …)
To co jsme na našem webu doposud řešili, nám už poskytuje docela slušný základ pro jakýsi pokus o ucelený pohled:
1) Křesťanský Bůh měl lidem sdělit cenné informace ve formě Bible. Podle křesťanům je Božím přáním abychom Bibli znali, informace v ní obsažené pro nás mají být užitečné, a máme se jimi řídit. My jsme ale ukázali, že celou Biblí se prolíná naivní kosmologie typická pro lidi žijící před 3000 lety. Obsahuje jedině jejich znalosti o světě, nikoliv znalosti které by Bůh mohl chtít, abychom měli. Obsahuje morálku poplatnou své době, která je z dnešního pohledu krutá, nemilosrdná, a nezaslepený člověk asi nemůže tvrdit, že by Bůh morálku takto stanovil. (viz. ještě zde a zde)
2) Ačkoliv křesťanský Bůh má být Dobrý, Milující, vševědoucí a všemohoucí, tak náš svět vypadá přesně tak, jako kdyby žádný takový Bůh nebyl. Lidé po desítkách tisíc umírají v důsledku přírodních katastrof, zemětřesení, tsunami, a po milionech v důsledku mnoha nejrůznějších nemocí, parazitů, a dalších. Není vidět žádná souvislost mezi vírou či nevírou těchto postižených lidí. Ve válkách umírají miliony nevinných lidí, a to mnohdy dokonce ve jménu víry v Boha.
3) Ačkoliv se křesťané pravidelně modlí, ačkoliv Bible jasně říká že modlitby zaručeně fungují, a ačkoliv lze plným právem očekávat, že milující, všemohoucí a všemocný Bůh by milované osobě v nouzi, která ho upřímně prosí, jistě pomohl, tak nic takového se neděje. Bůh je totálně nečinný, netečný. Modlit se má v reálu přesně stejný účinek, jako se nemodlit.
4) Ačkoliv deklarovaným přáním Boha je, aby v něj lidé věřili, tak pro člověka který doposud nevěří, nejsou zřejmá (neexistují!) žádná vodítka, která by ho k víře přiměla. Naopak: racionálně založenému člověku se nevíra jeví jako jedině opodstatněná. Pokud by milující Bůh existoval, pak kdo se rozhodl nezaujatě posoudit situaci, Boha by spatřil. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak.
5) Pokud doposud nevěřící člověk prosí Boha, aby mu o sobě dal vědět, existuje-li, Bůh tak nikdy neučiní, přesto že toho člověka údajně tak moc miluje.
6) Vesmír ani v nejmenším nepůsobí tak, jako kdyby byl navržen pro člověka. Naopak, člověk je ve Vesmíru na naprosto bezvýznamném, ztraceném místě.
atd., podobné postřehy nacházíme prakticky kterýmkoliv směrem se podíváme. Nyní by MOHLA existovat situace, že při jiném pohledu budeme spatřovat i indície, že Bůh existuje. Mohly by existovat dvě “konkurenční mozaiky”. Mozaika střípků, svědčících že Bůh neexistuje, ale i mozaika střípků, svědčících že naopak existuje.
Jenže to je završení celého obrazu: mozaika střípků svědčících o Boží existenci je zcela prázdná. Naprosto upřímně – nevím ani o jednom argumentu, který by svědčil (vůbec nemluvím o důkazu!) pro existenci člověka milujícího a osobního Boha!
Máme tedy ucelenou, vzájemně doplňující se a konzistentní mozaiku faktů, silně svědčící o tom, že křesťanský Bůh neexistuje. Celý svět je právě takový, jaký bychom očekávali že by byl, pokud by neexistoval milující a osobní Bůh. Současně nemáme žádné indície, svědčící o opaku.
Celý tento globální pohled mluví pro každého kdo zatím nevěří naprosto přesvědčivě: osobní, milující a křesťanský Bůh s pravděpodobností hraničící s jistotou opravdu neexistuje.
1) “Vše co nemohu dokázat a přesto tvrdím je podle mne víra.”
Rozumím, a snad i souhlasím. Tak mi prosím vyložte, v co já jako ateista věřím (a prosím, aby to nebyly tramvaje, protože tady se bavíme o křesťanství a o pojmu Boha).
2) Ohledně pojmu náboženství v interpretaci Kostićové se nedomluvíme. Až dosud jsem měl za to, že náboženství (teismus) má cosi společného s Bohem či s bohy, a to v kladném smyslu. Ateismus žádného Boha ani bohy – ve smyslu transcendentního, supranaturálního – nemá (opravte mě, pokud se mýlím), proto nemůže být teismem. Analogicky: k obědu můžete dostat různá jídla, ale dostanete-li prázdný talíř, není to oběd.
Pokud si pojem “náboženství” nadefinujeme jinak, například jako kosmologii, filosofii, etiku, sport, vaření, letecké modelářství apod., pak se jistě můžeme dobrat k jiným výsledkům. Netuším ale, jaký by to mělo smysl.
Ani Budhismus nemá bohy.
to Neruda:
Tak mi prosím vyložte, v co já jako ateista věřím
Podle mne věříte, že váš popis světa je správnější než popis věřícím člověkem.
Budhismus má bohy. Kdo myslíte, že Budhu pokoušel? S kým myslíte, že Budha zápasil?
To od kostičkové je zajímavé. Četl jste to vůbec? Víte, co se tam píše?
Problém je, že se tak “náboženství” stává pojmem redundantním, v pohodě ho nahradí “kosmologie”. Nehledě na to, že většiu oněch zmíněných “atheismů” (například komunismus, nacismus) bych za žádných okolností nezařadil pod náboženství, to tam spadne i romantismus, socialismus, kapitalismus, pak i různé subkultury, jako je hippies atp. Což je sice klidně možné, ale příliš obecný pojem, s kterým se nedá pořádně operovat, protože do něj spadnou vlastně všechny myšlenky.
Protestant: “Podle mne věříte, že váš popis světa je správnější než popis věřícím člověkem.”
Protestant: “Boží pomocí proti zemětřesením může být například lepší varovný systém objevený vědci.”
asik to vzdávám, raději se jdu najíst 🙂
Otázka: Věříte vy Buddhisté v boha?
Odpověď: Ne, nevěříme. Je proto několik důvodů. Stejně jako moderní sociologové a psychologové, Buddha viděl že mnoho náboženských představ a hlavně představa Boha mají svůj původ v úzkosti a strachu.
Buddha říká:
„Lidé ovládnuti strachem jdou do svatých hor, posvátných hájů, zasvěcených stromů a svatyní. “ Dp.188
Pravěcí lidé se nacházeli v nebezpečném a nepřátelském světě, strach z divokých zvířat, nedostatku jídla, ze zranění a nemocí a přírodních fenoménů jako bouřek, blesků a sopek byl neustále s nimi. Nemohli najít žádné bezpečí tak vytvořili představu Bohů aby jim dala pohodlí v dobrých časech, odvahu v časech nebezpečí a útěchu když věci nešli dobře. I dnes si můžeme všimnout jak lidé začnou často být více náboženští v kritických situacích, uslyšíte je prohlašovat že víra v jejich Boha nebo Bohy jim dává sílu kterou potřebují na vypořádaní života.
Často vysvětlují že věří v konkrétního boha protože se modlili v špatných časech a jejich modlitby byly vyslyšeny.
Všechno tohle vypadá že dokládá Buddhova učení že představa Boha je reakce na strach a pocit úzkosti. Buddha náš učil snažit se pochopit náš strach, snížit naše touhy a klidně a odvážně přijmout věci které nemůžeme změnit. Nahradil strach rozumným pochopením, ne nerozumnou vírou.
Druhý důvod proč Buddha nevěřil v boha je protože není moc důkazů k potvrzení že nějaký existuje. Je hodně náboženství která tvrdí že oni samotní mají bohovy slova zachovány v jejich posvátných knihách, že oni samotní chápou bohovu podstatu, že jejich bůh existuje a že bohové ostatních náboženství neexistují. Někteří tvrdí že bůh je muž, někdo že je žena a ostatní že je středního rodu. Všichni jsou spokojení s tím že je dostatečně důkazů k prokázáni existence boha kterého uctívají ale posmívají se důkazům ostatních náboženství, které dokazují existenci dalších bohů. Je překvapující že navzdory tolika náboženstvím používající tolik vynalézavosti po tolik století, stále není konkrétní, pořádný nebo nevyvratitelný důkaz že taková bytost existuje.
Buddhisté nebudou nic posuzovat dokud nebude nějaký důvod k dispozici.Třetí důvod proč Buddha nevěří v boha je protože cítíl že víra není potřeba. Někteří tvrdí že víra v boha je nutná aby se dalo vysvětlit původ vesmíru. Ale věda má velice přesvědčivé vysvětlení jak vesmír vzniknul a není nutná žádná víra v boha. Někteří tvrdí že víra v boha je nutná k šťastnému a smysluplnému životu. Ale znovu můžeme vidět že to tak není. Jsou miliony ateistů a svobodných myslitelů a mnoho Buddhistů kteří žijí užitečný a smysluplný život bez víry v boha. Někteří tvrdí že víra v bohovu moc je důležitá protože lidé jsou slabý, nemají silu si sami pomoci. Ale znovu, důkazy naznačují opak. Můžeme slýchávat o lidech kteří přemohli velké handicapy a omezení, obrovské šance a potíže přes jejich vlastní prostředky, vlastní snahu a bez víry v boha. Někteří tvrdí že bůh je nezbytný ke spáse. Ale tenhle důvod pouze drží dobro jestli přijmete teologické pojetí spásy a Buddhisté nepřijímají takové pojetí.Založeno na jeho vlastní zkušenosti Buddha viděl že každá lidská bytost má schopnost k očištění mysli, vytvoření nekonečné lásky a soucitu a dokonalého pochopení. Posunul pozornost z nebes do srdce a podpořil nás k hledání řešení našich problému díky sebe-pochopení.
http://budd.majncraft.cz/archives/58
Protestante,
já nejsem budhista, tak je mi úplně jedno, co budhismus má anebo nemá. Kromě toho tady a teď se diskutuje o křesťanství, resp. ateismu, tak se držme tématu.
Vy jste napsal, že ateismus je jednoznačně víra, a mě tedy zajímá, v co nebo v koho podle Vás jako ateista věřím.
Odpovíte mi?
Odpověděl jsem v 11:19
Pokud tvrdíte, že ateismus není náboženství, protože nemá bohy pak se nedivte , že použiji, že buddhismus také nemá bohy a přesto je považován za náboženství. Z toho toiž plyne, že náboženství není na bozích závislé a tedy nic neexistence bohů v ateismu nebrání ateismus považovat za náboženství.
Protestant: “… nic nebrání tomu považovat ateismus za náboženství.”
Protestante, co brání tomu, aby byl za náboženství považován např. hokej?
Protestant,
omlouvám se, přehlédl jsem.
Ano, souhlasím, v tomto – a jen v tomto – smyslu s Vámi souhlasím.
Skutečně mám za to, že ateismus dává správnější popis světa než popis věřícím člověkem. Jsem o tom ale přesvědčen nikoliv bez důkazů, ale na základě prostého poznání, že neexistuje žádná evidence o tom, že v našem světě působí Bůh jako subjekt přesahující tento svět, jako subjekt přímo zasahující do života člověka, jenž by navíc měl cokoliv společného s jistým tesařem z Nazareta, ukřižovaným z rozhodnutí Piláta Pontského. Shodně s Michalem mám za to, že tento svět vypadá a funguje právě tak, jak by vypadal a fungoval bez biblického Boha.
Takový názor skutečně zastávám. Chcete-li to nazvat vírou, prosím, jak je libo.
Ještě se vrátím k těm dvěma větám které jsem citoval.
Protestant: “Podle mne věříte, že váš popis světa je správnější než popis věřícím člověkem.”
Protestant: “Boží pomocí proti zemětřesením může být například lepší varovný systém objevený vědci.”
Tak zjevně asi každý člověk, který má na určitý problém jiný názor než jiný člověk, věří tomu že jeho názor je správnější. Pokud si takto definujeme víru, pak nám do té škatulky spadne úplně všechno – a ten pojem ztratí smysl.
K tomu zemětřesení: chtělo by to pro začátek odpovědět na dvě otázky.
1) zda by Bůh mohl pomoci lépe, kdyby chtěl – např. tak aby k tomu zemětřesení došlo o pár set kilometrů vedle, aby to nezasáhlo obydlenou zemi, a tak aby to nevyvolalo tak šílené tsunami.
2) pokud je odpověď na (1) kladná, pak vzhledem k tomu, že k zemětřesení došlo, to logicky udělat NECHCE. Tedy CHCE aby k zemětřesení došlo, a aby tedy došlo k takové katastrofě. Ptám se, jaký z toho činíte, Protestante, závěr.
http://hn.ihned.cz/c1-19814710-hokejove-nabozenstvi-ovladaji-i-cesi
http://hokej.idnes.cz/kanadske-nabozenstvi-no-prece-hokej-dbe-/reprezentace.asp?c=A021231_095418_reprezentace_rou
http://blisty.cz/art/17994.html
to Michal:
Nevím.
To “nevím” se vztahovalo k tomu hokeji, nebo k tomu zemětřesení?
k zemětřesení.
K hokeji se vztahuje toto:
http://hn.ihned.cz/c1-19814710-hokejove-nabozenstvi-ovladaji-i-cesi
Výborně, tedy odpovídáte že nic, a že hokej je legitimním náboženstvím, OK?
Pak ovšem do takto širokého pojmu může klidně spadnout i ateismus – jen je ho třeba používat vždy v tomto extrémně širokém významu, a ne ho zase zúžit, až se vám to bude hodit.
Jaký zúžený význam máte na mysli?
K zemětřesení se prosím vyjádřete trochu jasněji. Nevíte co? Nevíte zda by všemohoucí Bůh mohl zemětřesení zabránit, kdyby chtěl? Nebo nevíte, zda je správná úvaha (2)? A nebo s úvahou (2) souhlasíte, ale nevíte co na tu otázku, která z ní plyne, odpovědět?
Oboje nevím.