Už několikrát jsem zde zmiňoval svůj údiv nad tím, že i inteligentní lidé mohou věřit v pravdivost křesťanství. Pro upřímného člověka je tento fakt bez nejmenších pochyb zdrojem znepokojení: Já jsem si prakticky jistý, že křesťanství je nepravdivé – ale křesťané jsou si jistí, že je pravdivé! Já mám pro své tvrzení argumenty, oni mají pro své tvrzení argumenty. Mě se zdají jejich argumenty chabé, ale jim se zdají MOJE argumenty chabé! Oni mě doposud nepřesvědčili, ale já jsem nikoho z nich také nepřesvědčil. Naše postavení je tedy velmi symetrické, a jak za těchto okolností mohu vědět, že jsem to já, kdo má pravdu? Co když mají pravdu věřící, a ne já?
Dnes chci poukázat na několik klíčových asymetrií, které celou záležitost poněkud osvětlují.
1) Já naprosto jasně deklaruji, že mi jde o pravdu. Mým cílem není věřit či nevěřit, mým cílem je zastávat takový názor, který má co nejblíž k realitě. Nevěřím proto, že mám zcela upřímně na základě faktů a komplexního uvážení argumentů za to, že křesťanský Bůh neexistuje. Kdo z věřících může říct něco podobného? Kdo z věřících může říct, že věří v pravdu křesťanství na základě upřímného a komplexního zhodnocení faktů a argumentů? Kdo z věřících může prohlásit, že mu jde o to, aby byl jeho názor v souladu se skutečnou pravdou? Nikoliv s tím, o čem si on řekne, že to je pravda?
POKUD by tohle náhodou chtěl někdo tvrdit, pak ho zde velmi rád přivítám, a poprosím ho, aby nás s tím svým komplexním zhodnocením argumentů seznámil.
2) Jasně deklaruji, že vůči předmětu křesťanské víry nechovám žádné averze ani osobní nechuť. Neměl bych naprosto nic proti víře, že Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy, že to byl Syn Boží, že učil to co učil, atd. – KDYBYCH si myslel, že to je pravda. Mohou to samé v opačném gardu prohlásit křesťané ve vztahu k ateismu? Značná část křesťanů (zřejmě ovšem nikoliv všichni) prokazatelně přistupuje k ateistům s opovržením a despektem. Mají nás za morálně méněcenné. PROTO I KDYBY se jim teoreticky zdálo, že naše argumenty “mají něco do sebe”, nikdy nebudou ochotni změnit názor, protože by ve svých očích “klesli na naši morální úroveň”.
Pokud nějaký křesťan nesouhlasí, pak se zde klidně může ozvat, a napsat, že on ateismus považuje za naprosto legitimní názor, a že kdyby mu někdo argumenty a fakty ukázal, že nevíra odpovídá realitě víc než víra, pak by klidně věřit přestal. Uvidíme kolik takových bude.
3) Docela silně mi jde o diskuzi s věřícími:
3.1) vzhledem k mé primární snaze o zastávání pravdivých názorů je pro mě diskuze s názorovými oponenty vítanou potenciální příležitostí k falzifikaci mých chybných přesvědčení. Nechci věřit nesprávným věcem, a proto vítám a vyhledávám korektní argumenty věřících, kteří mi ukáží, v čem dělám chybu.
3.2) snaha o zformulování svých názorů v textu který má hlavu a patu (např. v polemickém článku) dává šanci i mě samotnému, abych si své názory ujasnil a vytříbil, a sám v nich odhalil případné chyby
3.3) zajímá mě křesťanství jako fenomén, a proto mě zajímají i křesťané. Chci jim porozumět a pochopit je. K tomu je samozřejmě nutné se s nimi bavit, a naslouchat jejich názorům.
O potřebě diskuze pouze nemluvím, ale činím zcela konkrétní kroky, abych pro ni věřící získal: počínaje tímto webem, přes facebookovou stránku, až po účast v diskuzních fórech třetích stran.
Tím se dostávám k třetí asymetrii: věřící mají o diskuzi s ateisty pramalý zájem. V prvé řadě se nesnaží diskuzi sami iniciovat. O nějaké snaze pochopit nevěřící, porozumět jejich důvodům, nebo odhalit prostřednictvím názorů protistrany případné chyby ve svých vírách nemůže být ze strany křesťanů ani řeči.
Navíc ale věřící v drtivé většině nemají o diskuzi zájem, ani když ten prvotní impuls dá protistrana! V takovém případě je snad nejčastější reakcí nezájem, mlčení, žádná odpověď. Ti aktivnější pak často raději vymýšlejí DŮVODY, PROČ se diskuze neúčastnit! Tyto důvody jsou často velmi úsměvné, např.
– bavit se s vámi není moje povinnost
– nemám potřebu vás přesvědčovat
– víra je moje soukromá věc, nic vám do ní není
– vaše motivy nejsou upřímné, chcete se hádat, obracet mě na ateismus, nikam to nevede, atd.
– já vám rozumím, vidím do vás, vím proč nevěříte (jste sexuální maniak toužící po nevázaném životě, nechcete poslouchat Boha, atd.), nepotřebuji to zkoumat
(více viz http://www.i-ateismus.cz/2011/10/proc-lide-neveri/)
Já si neumím představit, že by někdo přišel, a řekl mi: “podívejte, váš názor je pošetilý. Mám k tomu tvrzení tyto a tyto důvody, a vaše argumenty neplatí proto a proto. Zajímá mě, jak si za těchto okolností své přesvědčení obhájíte!” a já bych hledal důvody, proč se s ním o tom nebavit! Naopak je naprosto jisté, že bych s největším potěšením hozenou rukavici zvedl a výzvu takového člověka přijal.
4) přístup k pochybnostem. Pro mě jsou pochybnosti jednoznačně pozitivní. Pochybnosti je potřeba si hýčkat. Jsou tím nejcennějším nástrojem, který mi může pomoct odhalit případné chyby v mých názorech, přesvědčeních a vírách. A to přece chci, jde mi o pravdu. Pátrání po případných relevantních pochybnostech o mém názoru na víru a na Boha je i jedním z důvodů, proč vyhledávám diskuzi s věřícími, viz bod 3.1.
Naproti tomu pro věřící jsou pochybnosti příznakem slabosti víry. Pochybnosti jsou pro věřícího něčím, co na člověka čas od času přijde, ale on by se s tím měl umět vyrovnat, potlačit je, a svoji víru si uchovat.
5) v souladu se vším výše uvedeným naprosto jasně prohlašuji, že KDYBY bylo křesťanství pravdivé, pak bych chtěl být křesťanem.
Mohou to samé v opačném gardu prohlásit i křesťané? Kdo z nich může říct: “kdyby křesťanství NEBYLO pravdivé, pak bych NECHTĚL být křesťanem. Nechtěl bych věřit v pravdivost něčeho, co pravdivé není.”?
***
Shrnuto:
Já dopředu deklaruji svůj zájem o poznání pravdy, a svoji neochotu žít ve lži, a v důsledku toho usiluji o nalezení co nejefektivnější cesty, jak se k poznání pravdy přiblížit, resp. jak maximálně zvýšit svoji jistotu, že mé názory skutečně jsou pravdivé. Vše co dělám směřuje k případnému odhalení mých chybných názorů. Pokud se i přesto v podstatných věcech mýlím, mohu mít alespoň čisté svědomí, že jsem udělal, dělám a budu dělat to nejlepší možné.
Naproti tomu věřící většinou ani nejsou ochotni deklarovat svůj zájem o poznání pravdy (místo toho co nejhlasitěji deklarují, že oni pravdu znají! Cítí se snad být rovni Bohu?) natož aby se zamýšleli nad cestami, jak se k poznání pravdy co nejefektivněji přiblížit, a jak odvrhnout chybné názory, představy a víry. A NATOŽ aby se pak po takové cestě vydali. Cesta k poznání pravdy pro věřící zřejmě je – říct si, co je pravda.
Na rozdíl ode mě tedy věřící dělají všechno možné, aby si svou víru zakonzervovali – bez ohledu na to, zda je chybná nebo ne!
POKUD je moje přesvědčení chybné, udělal jsem alespoň všechno proto, abych jeho nepravdivost odhalil.
POKUD je křesťanská víra falešná, tak bez ohledu na to dělají křesťané vše co je v jejich silách, aby si ji uchovali.
Na závěr:
Hledám věřící, kteří mi budou ochotni popřít co nejvíc z těch tvrzení, které jsem jim dnes adresoval. Hledám křesťana, který řekne: “Já jsem protipříklad k tomu co tvrdíte. Mě JDE o pravdu. Jsem si vědom toho, že jistotu mít nemohu, a křesťanem jsem proto, že když vážím argumenty pro a proti, převažují ty pro (křesťanskou víru). Pokud by se ukázalo, že je to ve skutečnosti opačně (a převažují argumenty proti mé víře), pak křesťanem být nechci. Nechci žít ve lži. Vy tvrdíte, že jste schopen mé chyby odhalit, a já to vítám. Zde jsem, a pojďme se na to společně podívat!”
Kolik se mi jich takových ozve? A co ostatní – nevidí na svých postojích ve světle výše uvedeného nic zvláštního?
TvojOponent: a víš, že nám je úplně ukradené, co je v toleranci, kterou TY akceptuješ?
Ten zásah v Egypte by sa dal očakávať od organizovaného katolicizmu – cirkvi, ale určite by nemusel byť, ak by nebolo náboženstiev, ktoré, zdá sa , antagonisticky rozdeľujú občanov. Moja výzva : Chránte svoje deti, svojích príbuzných pred náboženstvami!!
Kresťania si priali vojny Vami vymenované? Vo východnom Timore išlo o národneoslobodzovací boj. Tento malý národ cca niečo cez milion ľudí prišiel aj s obeťami počas druhej svetovej vojny asi o poloviciu populácie. Je nezvyklé, ako sekulárni humanisti v týchto konfliktoch prehliadajú súvislosti a násilie páchané na kresťanoch.
Proti vojne v Iraku otvorene vystúpil pápež. Zabudli sme? Spomínam si na články v Pravde z tej doby, kde sa nálady niesli v tom duchu, že konečne humanistický svet zničí to fanatickú náboženskú pliagu v arabskom svete s nevysloveným dodatkom, že potombude na rade kresťanstvo. Noviny z tej doby mám odložené.
Môj postoj k svetu? Som teista. Moje náboženstvo je kresťanstvo, som členom RKC.
Colombo, skúste nejaký detský portál 🙂
Humanista. Musím neustále pripomínať, že najviac zla napáchali ateistické ideológie a práve kresťanstvu môžete vďačiť za uvedenie pravidiel spravodlivej vojny, za ľudské práva a demokraciu? Vojny do kresťanských čias nebrali ohľad na poddaných. Vyvražďovanie obyvateľstva bolo vtedajšou obdobou dnešných ekonomických sankcií a iný mienkotvorný ateista pri téme antikoncepcie označil vojny za prirodzený nástroj prírody na preludnenie.
Ano, ‘postoj’ mi připadá jako vhodné slovo, možná se dá nalézt vhodnější.
Každopádně “produkt” je zavádějící slovo, v češtině implikuje, že by byl křesťanstvím vytvořen, ať už záměrně nebo omylem. Ateismus se však zrodil ze své vůle. Také proto je to postoj, nic víc.
Ano, je to odmítavý postoj k teismu, tedy k představě Boha osobního, hrajícího neustálou roli v tomto reálném světě. V zásadě jde o odmítnutí koncepce tří základních monoteistických náboženství, pocházejících z jednoho zdroje, ač antagonistických.
(Neznamená to ovšem, že by ateista uznával např. panteismus nebo jiné náboženské představy.)
Každopádně stále odmítám jako nesmyslnou vaši tezi, že i ateista musí být ideologem.
Tvrdím, že takový názor je pouze důsledkem ideologického vidění, omezené schopnosti poznat a pochopit svobodu lidského ducha.
“najviac zla napáchali ateistické ideológie”
Které, a jaké zlo napáchaly?
A ako rozumnému človekovi vám nevadia tie evanjeliové klamstvá? A hlásite sa k RKC?
Zbavte sa náboženského tlaku ( ak nie ste náhodou vy jeho príčinou ) vo svojom okolí a staňte nezávislým, slobodným človekom. Mám takú skúsenosť,” ateizmus oslobudzuje.”
Demokraciu poznali aj staroveké národy (Rimani, Gréci) no nie je všemocná.
to all:
říká vám něco slovíčko propaganda? v Osvětimi je nacistické propagandě věnován jeden blok, doporučuji navštívit. Hitler byl člověkem s velkým charizma, který neváhal propagandu přímo zaměstnat. Platilo pro něj, že účel světí prostředky. V propagandě je dovoleno lhát, přímo se to vyžaduje. Stačí trochu pozměnit formulaci věty a je to. Při troše kloudného rozumu vám dojde, že ne vše co říkal Hitler, je pravda. Např.: Uzavřel dohody s některými církvemi a dnes bychom bez propagandistických vět přímo řekli “zajistil jejich kontrolu”…
Majkl: říká ti něco slovo propaganda?:P
Ber v úvahu, že celá nacistická ideologie vznikla jako reakce na domácí hospodářskou situaci a vznikající sílu sovětské komunistické antiklerikální a ateistické ideologie (které se přezdívalo někdy “židovská revoluce”). Jako taková nutně byla konzervativní a křesťanská, a to i s oním typickým antisemitismem.
Pokud tohle všechno označíš za propagandu, tak já můžu označit za propagandu úplně všechno a nikdy se nikam nedostaneme, protože každá informace bude vždycky jenom propaganda.
Proto je nutné informace třídit a hledat to pravdivé jádro. Možná se ti to nelíbí, ale nacismus opravdu nebyl jakýmkoliv způsobem ateistický.
Colombo… Aké ciele mal Hitler?
TvojOponent, ty jsi nechodil do školy? Cíle Hitlera byly vybudovat Třetí říši, ve které by byl panujícím národem národ Německý a další Árijci. Nacionální socialismus se to jmenovalo- socialismus, ale jen pro Národ. Na opascích měli vojáci Gott mit uns- Bůh je s námi. Hitler ani neničil cíleně kostely a nepronásledoval cíleně křesťany, naopak cíleně likvidoval komunisty ( tedy ateisty). Židé byli likvidováni na základě RASY, bylo úplně jedno, jestli byli věřící a v jké náboženství věřili, či jestli byli ateisté.
Takže konečným cieľom Hitlera bola kresťanská Tretia ríša?
Do akej školy ste chodili? Nebolo to ešte za Hitlera? 🙂
Konečným cílem Hitlera bylo vybudovat Třetí říši pro Němce a Árijce- vždyť jsem to napsal. Dá se říci, že je to princip “vyvoleného národa” ..a kdo ho vyvolil? Bůh, později označovaný jako “Prozřetelnost” . Z toho vyplývá, že Hitler rozhodně nebyl ateista. Dále jsem psal, že komunisté( a tedy ateisté) byli likvidováni důsledně, křesťané pouze, když se postavili na odpor. Z toho vůbec nevyplývá, že jsem tvdil, že plánoval křesťanskou Třetí říši. Máš v tom trochu guláš.
Takže ako malo byť naložené s kresťanmi? Iste, kostoly Hitler nebúral. Staval nejaké?
TvojOponente, rozumím tomu dobře, že Hitler je to jediné, co proti ateismu máš? Už sis aspoň přečetl ten můj článek a vypořádal se s těmi důvody tam uvedenými, proč Hitler není argumentem proti ateismu?
http://www.i-ateismus.cz/2011/07/argument-ad-hitlerum-a-spol/
Pokud ses s tím nikde nevypořádal, pak se do toho buď HNED pusť, a nebo pojďme od Hitlera dál (to preferuji). Mnohem zajímavějších témat je spousta.
http://www.i-ateismus.cz/privitani-a-prehled/#tvrzeni
Ak ste boli takým dobrým študentom, poznáte nejakých kňazov, ktorí boli súčasne aj členmi hitlerovej politickej strany?
Ateismus je postoj k bohu/bohům a z toho vyplývající postoj k náboženství, nikoli ideologie. Žádná ateistická ideologie ateistům nenařizuje či nedoporučuje nějaký postoj k interrupcím. Ateista může být( a často bývá) rozhodným odpůrcem interrupce- on pouze nepotřebuje mít tento postoj nařízený bohem.
Křesťanský bůh zabíjel podle Bible naprosto běžně- utopil celé lidstvo ( kromě Noe, námořníků a pirátů- ti měli loď, dostatek pitné vody, protože pršelo a zásoby jídla a ryby). V Egyptě Bůh pozabíjel nejen prvorozené syny, ale dokonce i nevinný prvorozený dobytek!
Berka
Citujem: “Žádná ateistická ideologie ateistům nenařizuje či nedoporučuje nějaký postoj k interrupcím.”
Mno…neoficiáne, alebo dokonca oficiálne ateistický štát Čína uzákonil politiku jedného dieťaťa. V Číne sú vraždené deti aj niekoľko hodín pred pôrodom. Povedal by som, že ste zaťali vedľa.
Má zmysel rozoberať Bibliu, keď ju považujete za znôšku báchoriek?