Argument ad Hitlerum a spol.

Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.

— Godwinův zákon o internetových diskuzích


V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:

* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)

Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.

***

Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.

Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!

Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.

Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.

My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.

***

Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.

Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:

Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922


Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922

Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát

Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf

Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:

Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933

Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm

Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.

Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.

Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.

***

Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.

Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.

Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.

Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.

Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.

***

Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?

Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:

1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit

Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”

Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)

Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.

***

Závěrem několik postřehů:

Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.

Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).

Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.

Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?

Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.

This entry was posted in Křesťanské argumenty. Bookmark the permalink.