Už několikrát jsem zde zmiňoval svůj údiv nad tím, že i inteligentní lidé mohou věřit v pravdivost křesťanství. Pro upřímného člověka je tento fakt bez nejmenších pochyb zdrojem znepokojení: Já jsem si prakticky jistý, že křesťanství je nepravdivé – ale křesťané jsou si jistí, že je pravdivé! Já mám pro své tvrzení argumenty, oni mají pro své tvrzení argumenty. Mě se zdají jejich argumenty chabé, ale jim se zdají MOJE argumenty chabé! Oni mě doposud nepřesvědčili, ale já jsem nikoho z nich také nepřesvědčil. Naše postavení je tedy velmi symetrické, a jak za těchto okolností mohu vědět, že jsem to já, kdo má pravdu? Co když mají pravdu věřící, a ne já?
Dnes chci poukázat na několik klíčových asymetrií, které celou záležitost poněkud osvětlují.
1) Já naprosto jasně deklaruji, že mi jde o pravdu. Mým cílem není věřit či nevěřit, mým cílem je zastávat takový názor, který má co nejblíž k realitě. Nevěřím proto, že mám zcela upřímně na základě faktů a komplexního uvážení argumentů za to, že křesťanský Bůh neexistuje. Kdo z věřících může říct něco podobného? Kdo z věřících může říct, že věří v pravdu křesťanství na základě upřímného a komplexního zhodnocení faktů a argumentů? Kdo z věřících může prohlásit, že mu jde o to, aby byl jeho názor v souladu se skutečnou pravdou? Nikoliv s tím, o čem si on řekne, že to je pravda?
POKUD by tohle náhodou chtěl někdo tvrdit, pak ho zde velmi rád přivítám, a poprosím ho, aby nás s tím svým komplexním zhodnocením argumentů seznámil.
2) Jasně deklaruji, že vůči předmětu křesťanské víry nechovám žádné averze ani osobní nechuť. Neměl bych naprosto nic proti víře, že Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy, že to byl Syn Boží, že učil to co učil, atd. – KDYBYCH si myslel, že to je pravda. Mohou to samé v opačném gardu prohlásit křesťané ve vztahu k ateismu? Značná část křesťanů (zřejmě ovšem nikoliv všichni) prokazatelně přistupuje k ateistům s opovržením a despektem. Mají nás za morálně méněcenné. PROTO I KDYBY se jim teoreticky zdálo, že naše argumenty “mají něco do sebe”, nikdy nebudou ochotni změnit názor, protože by ve svých očích “klesli na naši morální úroveň”.
Pokud nějaký křesťan nesouhlasí, pak se zde klidně může ozvat, a napsat, že on ateismus považuje za naprosto legitimní názor, a že kdyby mu někdo argumenty a fakty ukázal, že nevíra odpovídá realitě víc než víra, pak by klidně věřit přestal. Uvidíme kolik takových bude.
3) Docela silně mi jde o diskuzi s věřícími:
3.1) vzhledem k mé primární snaze o zastávání pravdivých názorů je pro mě diskuze s názorovými oponenty vítanou potenciální příležitostí k falzifikaci mých chybných přesvědčení. Nechci věřit nesprávným věcem, a proto vítám a vyhledávám korektní argumenty věřících, kteří mi ukáží, v čem dělám chybu.
3.2) snaha o zformulování svých názorů v textu který má hlavu a patu (např. v polemickém článku) dává šanci i mě samotnému, abych si své názory ujasnil a vytříbil, a sám v nich odhalil případné chyby
3.3) zajímá mě křesťanství jako fenomén, a proto mě zajímají i křesťané. Chci jim porozumět a pochopit je. K tomu je samozřejmě nutné se s nimi bavit, a naslouchat jejich názorům.
O potřebě diskuze pouze nemluvím, ale činím zcela konkrétní kroky, abych pro ni věřící získal: počínaje tímto webem, přes facebookovou stránku, až po účast v diskuzních fórech třetích stran.
Tím se dostávám k třetí asymetrii: věřící mají o diskuzi s ateisty pramalý zájem. V prvé řadě se nesnaží diskuzi sami iniciovat. O nějaké snaze pochopit nevěřící, porozumět jejich důvodům, nebo odhalit prostřednictvím názorů protistrany případné chyby ve svých vírách nemůže být ze strany křesťanů ani řeči.
Navíc ale věřící v drtivé většině nemají o diskuzi zájem, ani když ten prvotní impuls dá protistrana! V takovém případě je snad nejčastější reakcí nezájem, mlčení, žádná odpověď. Ti aktivnější pak často raději vymýšlejí DŮVODY, PROČ se diskuze neúčastnit! Tyto důvody jsou často velmi úsměvné, např.
– bavit se s vámi není moje povinnost
– nemám potřebu vás přesvědčovat
– víra je moje soukromá věc, nic vám do ní není
– vaše motivy nejsou upřímné, chcete se hádat, obracet mě na ateismus, nikam to nevede, atd.
– já vám rozumím, vidím do vás, vím proč nevěříte (jste sexuální maniak toužící po nevázaném životě, nechcete poslouchat Boha, atd.), nepotřebuji to zkoumat
(více viz http://www.i-ateismus.cz/2011/10/proc-lide-neveri/)
Já si neumím představit, že by někdo přišel, a řekl mi: “podívejte, váš názor je pošetilý. Mám k tomu tvrzení tyto a tyto důvody, a vaše argumenty neplatí proto a proto. Zajímá mě, jak si za těchto okolností své přesvědčení obhájíte!” a já bych hledal důvody, proč se s ním o tom nebavit! Naopak je naprosto jisté, že bych s největším potěšením hozenou rukavici zvedl a výzvu takového člověka přijal.
4) přístup k pochybnostem. Pro mě jsou pochybnosti jednoznačně pozitivní. Pochybnosti je potřeba si hýčkat. Jsou tím nejcennějším nástrojem, který mi může pomoct odhalit případné chyby v mých názorech, přesvědčeních a vírách. A to přece chci, jde mi o pravdu. Pátrání po případných relevantních pochybnostech o mém názoru na víru a na Boha je i jedním z důvodů, proč vyhledávám diskuzi s věřícími, viz bod 3.1.
Naproti tomu pro věřící jsou pochybnosti příznakem slabosti víry. Pochybnosti jsou pro věřícího něčím, co na člověka čas od času přijde, ale on by se s tím měl umět vyrovnat, potlačit je, a svoji víru si uchovat.
5) v souladu se vším výše uvedeným naprosto jasně prohlašuji, že KDYBY bylo křesťanství pravdivé, pak bych chtěl být křesťanem.
Mohou to samé v opačném gardu prohlásit i křesťané? Kdo z nich může říct: “kdyby křesťanství NEBYLO pravdivé, pak bych NECHTĚL být křesťanem. Nechtěl bych věřit v pravdivost něčeho, co pravdivé není.”?
***
Shrnuto:
Já dopředu deklaruji svůj zájem o poznání pravdy, a svoji neochotu žít ve lži, a v důsledku toho usiluji o nalezení co nejefektivnější cesty, jak se k poznání pravdy přiblížit, resp. jak maximálně zvýšit svoji jistotu, že mé názory skutečně jsou pravdivé. Vše co dělám směřuje k případnému odhalení mých chybných názorů. Pokud se i přesto v podstatných věcech mýlím, mohu mít alespoň čisté svědomí, že jsem udělal, dělám a budu dělat to nejlepší možné.
Naproti tomu věřící většinou ani nejsou ochotni deklarovat svůj zájem o poznání pravdy (místo toho co nejhlasitěji deklarují, že oni pravdu znají! Cítí se snad být rovni Bohu?) natož aby se zamýšleli nad cestami, jak se k poznání pravdy co nejefektivněji přiblížit, a jak odvrhnout chybné názory, představy a víry. A NATOŽ aby se pak po takové cestě vydali. Cesta k poznání pravdy pro věřící zřejmě je – říct si, co je pravda.
Na rozdíl ode mě tedy věřící dělají všechno možné, aby si svou víru zakonzervovali – bez ohledu na to, zda je chybná nebo ne!
POKUD je moje přesvědčení chybné, udělal jsem alespoň všechno proto, abych jeho nepravdivost odhalil.
POKUD je křesťanská víra falešná, tak bez ohledu na to dělají křesťané vše co je v jejich silách, aby si ji uchovali.
Na závěr:
Hledám věřící, kteří mi budou ochotni popřít co nejvíc z těch tvrzení, které jsem jim dnes adresoval. Hledám křesťana, který řekne: “Já jsem protipříklad k tomu co tvrdíte. Mě JDE o pravdu. Jsem si vědom toho, že jistotu mít nemohu, a křesťanem jsem proto, že když vážím argumenty pro a proti, převažují ty pro (křesťanskou víru). Pokud by se ukázalo, že je to ve skutečnosti opačně (a převažují argumenty proti mé víře), pak křesťanem být nechci. Nechci žít ve lži. Vy tvrdíte, že jste schopen mé chyby odhalit, a já to vítám. Zde jsem, a pojďme se na to společně podívat!”
Kolik se mi jich takových ozve? A co ostatní – nevidí na svých postojích ve světle výše uvedeného nic zvláštního?
A taky několik let po porodu! Na to nezapomeň!
Někdo asi ještě nepochopil, že tady nepovažujeme kult Maa za nějaký ateistický kult a Čínu za jakýsi Papežský stolec.
Colombo.
Takže maoizmus nebol ateistickou ideologiou? Ani komunizmus? A ani nacizmus?
A čo marx-leninizmus? To je tiež ideológia kresťanov?
TvojOponent, vždyť ateisté mají všechny možné názory na uspořádání společnosti- od konservativců, liberálů, libertariánů přes sociální demokraty, komunisty, trockisty. Není žádná jednotící ideologie- jen názor na existenci boha. Marxismus a marxleninismus se hlavně zabývají vlastnictvím výrobních prostředků a třídním bojem- vztah k věřícím je jen jedním z mnoha vztahů a jiný byl vztah režimu k věřícím v Albánii a jiný v Polsku.
Nepopieram, že ateisti tvoria pestrú názorovú skupinu. Podobne sú takými aj veriaci. Ateistické ideológie však uzákoňujú prenasledovanie veriacich, kým kresťania prízvukujú právo na slobodu vyznania a výhradu svedomia.
****************************************
Vzťah režimu Lenina k veriacim možno ilustrovať citátom:
“Veriaci sa stavali na odpor, dochádzalo k ozbrojeným stretnutiam s vojenskými oddielmi. Lenin v tom čase ochorel a Politbyro akciu zastavilo. On však nariadenie okamžite zrušil a v tajnom memorande zdôraznil, že práve v čase hladomoru treba vidiečanov poštvať proti cirkvi (materiál vyšiel už v 70. rokoch vo Francúzsku, v 90. rokoch v ruskom denníku Izvestija). Odcitujme: „… len teraz, keď v oblastiach postihnutých hladomorom ľudia jedia ľudské mäso a ulice pokrývajú tisícky mŕtvol,… musíme skonfiškovať cirkevné cennosti a odpor rozdrviť dravou a bezohľadnou energiou… V spojení s hladomorom zničíme reakčných kňazov s maximálnou rýchlosťou a bezohľadnosťou… Treba postrieľať čo najväčšie množstvo vplyvných a nebezpečných čiernosotnencov (t. j. reakcionárov, pozn. red.)… Čím viac reakčných kňazov a buržoázie postrieľame, tým lepšie…”
Ľutujem, ale odmietam bagatelizovanie zločinov ateistov na veriacich.
Mimochodem, i tenhle dotaz je zodpovězen v tom mém článku. On si ho nepřečte, a bude tu neustále spamovat svoje nesmysly. IGNORUJE co píšeme, a mele si svou, jak zaseklý gramofon.
Tenhle naprosto nemožný styl diskuze je IMHO projevem další asymetrie. Křesťané podobně diskutují prakticky pravidelně, zatímco u nás jsem něco podobného zatím snad ani neviděl.
Každopádně, takovýchto exotů se tu zatím mnoho neukázalo. TvojOponente, jsi jednička.
Ono se totiž lépe válčí věřícím, když ví, že se po smrti dostanou do Nebe a čeká je život věčný, protože byli na správné straně, než ateistům, kteří to mají z hlediska věčnosti už skoro po narození “za pár” 😀
TvojOponent- a co když to bolševické a nacistické běsnění byl Boží záměr? Čím víc trpíš na zemi, tím lépe bude v Nebi, ne? Bůh často lidi zkoušel a sesílal různá protivenství, nemoci a tak, aby víru lidí otestoval…
Oponent:
A víte i to, že “vědecký ateismus” marxistů má k ateismu asi tak blízko, jako kanibalismus ke křesťanskému pojídání Kristova těla?
Né, dělám si legraci, Bůh lidi nemůže zkoušet…nebo měnit své rozhodnutí..sice párkrát se na lidi naštval a svá rozhodnutí na základě modliteb ( teda některých- někdo se může modlit do zemdlení a je mu to houby platný) změnil..ale teď má s Lidstvem smlouvu, která je nevypověditelná. On Bůh už musí dodržet, co slíbil lidem. Proč?- protože kdyby smlouvu nedodržel, lidi by se na něj moc zlobili!
Jozef.
Vedecký ateizmus nemá za cieľ popierať Boha?
pan Berka…Vaša úvaha by mala zmysel jedine vtedy, ak by ste ateizmus popierali.
Otázka na asymetriu.
Stále som tu nenašiel odpoveď na otázku, k akému svetonázoru sa radíte. Kým na jednej strane sú teisti zaraditeľní a vo väčšine nemajú problém sa k svojmu svetonázoru prihlásiť, prečo takýto problém s identifikáciou svetonázoru majú ateisti?
Ste bezradní pri stotožnení alebo pomenovaní svojho svetonázoru?
TvojOponent, moje úvaha směřuje k tomu, že já ATEISTA jsem srozuměn s tím, že jednou umřu a bude konec, kdežto ty máš SLÍBENO ( a když to Bůh nedodrží- a on často měnil svá rozhodnutí..) že přijdeš do nebe ( jenže podle jiných věřících se tam vejde jen 144 000 Svědků a tak se nemusí dostat místo). U koho budeš reklamovat nedodržení božího slibu? Ale on to MUSÍ dodržet, já vím, jinak by ses na nej fakt naštval…
Oponent: Vedecký ateizmus nemá za cieľ popierať Boha?
To jistě má, ovšem “Vedecký ateizmus” není ateismus.
Tak jako vysluhování večeře Páně není kanibalismus.
Vy jste to opravdu nepochopil?
TvojOponent, co sem taháš vědecký ateismus? Mladší lidi vůbec nemají ponětí, co to je, nikdy se s ním nesetkali a nečetli příslušnou literaturu. Já jsem vychodil humanitní střední školu za minulého režimu a nikdy jsem se s vědeckým ateismem nesetkal- znám to jen jako sousloví. Jestli chceš polemisovat s “vědeckým ateismem”, musíš najít někoho, kdo to studoval a kdo se k němu hlásí.
Křesťan se bez Bible a Krista těžko obejde, ateista bez knih”vědeckého ateismu” a jeho závěrů se obejde snadno.
TvojOponent, když už jsi zmínil hladomor za Lenina ( pokud jej Lenin využil, tak proto, že církev měla moc a vliv a byla úzce spjata s carským režimem a nebyla za revoluce neutrální), tak si taky vzpomeň na hladomor v katolickém Irsku s 1,5 milionem mrtvých a masivní emigrací- jak tehdy křesťané Irům pomohli?
Jozef…Tvrdím, že vedecký ateizmus je ateizmus? Ateizmus je postoj a vedecký ateizmus je už viac ako postoj. Je súčasť marx-leninskej filozofie, svetonázoru.
Prítomní si tu búšia hlasito do hrude, akí sú ateisti a nevedia, akí ateisti vlastne sú. Je to podobné, akoby ktosi vybľakoval, že je veriaci, ale nevedel, v aké božstvo verí. Ja osobne z takého postoja ateistov mám radosť, lebo mi to umožňuje obviňovať takých nerozhodných ateistov za všetky zločiny, ktorých sa stúpenci ateistických ideológií kedy dopustili.
Aco Ustašovci, TvojOponente? http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4322&mode=nested&order=0&thold=0
Jak se ti líbí?
“Na rozdíl od Němců, jejichž hlavním cílem byla rychlá masová exterminace, katoličtí Ustašovci, za účasti biskupů a knězů, kteří se zúčastňovali a žehnali, se vyžívali v „mučení obětí před jejich zabitím. Většina obětí nebyla zastřelena ale uškrcená, utopena, upálena či ubodána k smrti. Srbové byli nahnáni do ortodoxních kostelů, milice zabarikádovala dveře a kostel zapálila. Jedna zachycená fotografie ukazuje Ustašu smějícího se na kameru před stolem, kde je vystavené tělo srbského obchodníka, kterého vykastrovali, vyřezali z něho vnitřnosti, rozčtvrtili noži a spálili k nepoznání.”
Když tu už dva dny posloucháme, kam vede ateismus, tak teď se pojďme podívat, kam vede křesťanství a v tomto případě přímo katolicismus!
“Opravdové masakry počaly koncem června 1941 a pokračovaly po celé léto. Rostly jak na rozsahu, tak i na intenzitě až v srpnu dosáhnul teror svého vrcholu. Celá Bosna byla rudá krví. Ustašovské bandy se potloukaly krajinou s noži, obušky a samopaly. Vraždili srbské muže, ženy a malé děti. Znesvěcovali srbské kostely, vraždili srbské kněze, srovnávali vesnice se zemí, mučili, znásilňovali, upalovali. Zabíjení se stalo mánií.
Ustašovci mezi sebou soutěžili kolik “nepřátel” jsou schopní zabít. Aby udělali dojem na vůdce – Paveliče, aby byli povýšeni nebo vyznamenáni za “hrdinství,” Ustašovci pózovali před kamerou se svými obětmi. Zachycené fotografie – příliš příšerné, než aby se daly uveřejnit – ukazují Ustašovce jak usekává Srbovi hlavu sekyrou, druhý jak odřezává jinému hlavu pilou, jak si nese hlavu po ulicích Záhřebu. Na všech těch obrázkách se Ustašovci smějí, a tlačí se před kameru, jako by chtěli dokázat, že na tom mají také podíl. Někteří Ustašovci sbírali oči Srbů, které zabili, a když jich měli dost, posílali je Paveličovi aby se na ně podíval, či je hrdě ukazovali spolu s jinými lidskými orgány po hospodách Záhřebu.”
Super, že? Co všechno dovedou křesťané a katolíci… Něco zrůdnějšího se snad za celou druhou světovou válku neobjevilo.
Oponent: Tvrdíte, že “najviac zla napáchali ateistické ideológie”, já se ptám jaké.
Vy následně operujete s pojmem vědecký ateismus, což není ateismus.
Nezajímá mne, jaký kdo je či není ateista.
Stále neodpovídáte, jenom uhýbáte.