Částečné výsledky sčítání obyvatel 2011 se mi zdají velmi pozoruhodné, jako asi každému, kdo se o náboženství zajímá. Dovolím si pár krátkých postřehů.
Zde je stručný přehled výsledků:
Existence skupiny 4,77 milionu lidí, kteří se rozhodli nesdělit svůj postoj k víře, je velmi mrzutá a celé výsledky výrazně zkresluje. Srovnání s minulým sčítáním rovněž komplikuje nová kategorie “věřících bez církve”, která je nadto docela početná.
I tak ty výsledky ale o lecčem vypovídají. Předně, neumím si moc představit věřícího člověka, pro kterého je víra v životě důležitá, a přitom necítí potřebu hrdě se k ní přihlásit. Takového člověka bych v kolonce “neuvedeno” neočekával. To samé platí i o nevěřících. Kdo má jasně definovaný názor, nemá důvod dělat s ním drahoty. Lidi s jasně definovaným názorem, a se zájmem o celou problematiku navíc určitě zajímá, jaká je situace ohledně religiozity v Česku – a proto Sčítání v prvé řadě sami správně vyplnili.
Proto hádám, že těch 4,77 milionu lidí jsou lidé bez zájmu o problematiku. Jsou to lidé, pro které víra či nevíra v Boha není téma. Jsou to lidé nábožensky chladní. Od posledního sčítání tato skupina nábožensky chladných lidí navíc dramaticky narostla, víc než pětinásobně!
Na místě je otázka, proč církve nejsou schopny tyto lidi oslovit. Proč se v Česku míjí nabídka s poptávkou na trhu religiozních ideí?
Podle mého názoru je jedním z důvodů i to, že naše církve jsou uzavřeny do své ulity. Náboženské pořady v televizi, v rádiu atd. jsou PRO VĚŘÍCÍ. Věřící se nesnaží upoutat ty “nerozhodnuté”, “chladné”, nabídnout jim něco co hledají, naopak, žijí si ve svém vlastním světě. Když zavítá na nějaký křesťanský web člověk, který už v době víru nemá, musí ho to jen utvrdit v tom, že tohle není nic pro něj.
Dále si myslím, že křesťané žijí v iluzi, že věřit v Boha se v našich končinách celkem automaticky rovná věřit v JEJICH Boha. Nedostatečně si připouštějí, že někdo může věřit, že existuje cosi jako Bůh, ale myšlenka že tento Bůh před 2000 lety sestoupil na Zemi v lidském těle, aby je pak svou smrtí spasil, mu přijde jako očividný nesmysl. Co dělají věřící, aby ukázali takovým lidem, že to nesmysl není? Co pro to aktivně dělají?
Co dělají věřící proto, aby pochopili důvody lidí, kteří v jejich Boha nevěří?
Podle toho co vidím denodenně ve svém každodenním životě – tak nedělají nic. Jen sedí ve své ulitě, poslouchají svá rádia, modlí se spolu ve svých kostelech, a o své víře se snaží veřejně nemluvit, a chraň Bůh aby se ji snad snažili nějak obhajovat!
Pokud církve nedokážou přesvědčit Českou veřejnost v prvé řadě o tom, že víra v Boha JE TÉMA, a to z konkrétních důvodů, a navíc že realitou je zrovna křesťanský Bůh a ne jiný, a pokud se s tímto nebudou sami snažit proniknout do veřejného prostoru, a nepřestanou se o tom ujišťovat jen sami mezi sebou – pak budou zaslouženě následovat osud politické strany KDU-ČSL.
Nechci malovat čerta na zeď, ale mám za to, že jejich Bůh jim s tímto nepomůže.
Bo :Znám křesťany, mladé rodiny s dětmi, kteří, ačkoli svoji víru nikterak netají, nemají vůbec potřebu být tak vedení v nějakých státních databankách.
Anonymous: A víme nějak, že to tak je OK? Aby bylo jasno, dle mě je víra opravdu soukromá věc. Ale o náboženství už to platit nemusí, jak to je si určuje každé náboženství samo. V křesťanství je určující bible v níž mnozí vidí opak toho co tu prezentujete. Co kdyby se sami křesťané konečně dohodli jak, že se věci mají?
Bo: Z mé citace jste vynechal: „křesťan by měl kdykoli, jakkoli, komukoli a kdekoli vydat svědectví o naději, kterou má v Bohu, pokud o to někdo bude stát.“
Já netvrdím, že by křesťan měl víru zapírat, jak mi podsouváte. Já jen říkám, že v tomto případě ( nepovinné vyplňování dotazníku) má plnou svobodu se rozhodnout jakkoli to cítí a nehřeší, ať se rozhodne tak či onak. Že ateista Filip Tvrdý kategoricky určuje kdo je a kdo není křesťan, to je úsměvné.
V křesťanství není určující Bible sama o sobě. Ďábel také citoval Bibli. Ateisté také citují Bibli. Pro růst křesťana do podoby Krista ( a o to jde) je určující Duch Svatý, Bible a společenství těch, kteří mají vztah s Duchem Svatým. Je tam vzájemné působení těchto tří složek.
Je v pořádku, že křesťané mají rozdílné názory, ( vždyť poznáváme jen částečně, poznání nadýmá ale láska buduje) V zásadních věcech jednota (např Nicejské vyznání víry) v ostatních svoboda (vyplňování dotazníků) ve všech pak láska.
Vaše potřeba toho, aby se církev projevovala jako totalitní organizace(ve všech detailech zcela jednotně) vyplývá z toho, že se díváte na křesťanství starozákonní optikou .
To je ale nikdy nepochopíte.
Vzhledem k tomu, že křesťané jsou dnes považováni za nejpronásledovanější menšinu …..
Anonymous: Křesťané to o sobě pouze rádi prohlašují. I zde na tomto blogu byl mnohokrát řečen a doložen opak. Každopádně sekulární ČR je bezpečná více než dost.
Mnohokrát řečeno ano, doložen opak nikoli.
Ročně je zavražděno cca 180 000 křesťanů, protože jsou křesťané.
Monitorováním se zabývá organizace Hlas mučedníků ( http://www.hlas-mucedniku.cz)
Richard Wurmbrandt, zakladatel této organizace, strávil mnoho let v komunistickém vězení v Rumunsku. (autobiografie Wurmbrandt,R.:Mučen pro Krista)
….Už je dlouho, už to všechno nestihnu.. K těm „protikřesťanským elitám
a islámské budoucnosti snad toto: http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/7073-v-dnesni-evrope-islamistum-advokati-nechybeji.aspx
Ani bych se nedivil, kdyby to pronásledování křesťanů ve starověkém Římě, které tu tak propagujete, nebylo podobné, ti, co hlásili nesnášenlivost, byli prostě po právu potrestáni.
Já teda nevím, určitě se k tomu ještě dostaneme, ale podle mě to s tím pronásledováním fakt tak horké nebylo. A to včetně toho Nerona, který měl křesťany vinit ze zapálení Říma. Ale zatím jsem se v tom moc nerýpal, takže se zdržuji nějakých předčasných závěrů… 🙂
jo, vono mi to sežralo příspěvek.
Co je zajímavé, tak na wiki se píše, že současníci Nera vůbec nemluví o tom, že by to byl nějaký tyran a bůhví co. Naopak se vyzdvihují nějaké jeho reformy atp.
Předně bych se chtěl omluvit. V předchozím příspěvku jsem zapomněl uvést nick. Nicméně vyjadřuji se v něm i ke svým předchozím příspěvkům, lze proto nahlédnout, že jde o jednoho autora.
Bo: Z mé citace jste vynechal: „křesťan by měl kdykoli, jakkoli, komukoli a kdekoli vydat svědectví o naději, kterou má v Bohu, pokud o to někdo bude stát.“
Indián: Vynechal. Protože nevím jak se jakési svědectví o jakési naději vztahuje k našemu tématu. Ve sčítání o nic takového nejde. Otázka se ptala po náboženství a příslušnosti k církvi, nic víc nic míň.
Bo: Já netvrdím, že by křesťan měl víru zapírat, jak mi podsouváte. Já jen říkám, že v tomto případě ( nepovinné vyplňování dotazníku) má plnou svobodu se rozhodnout jakkoli to cítí a nehřeší, ať se rozhodne tak či onak.
Indián: Takže v dotazníku se z nějakého důvodu nejedená o zapírání víry? Bylo by dobré tento důvod nějak blíže osvětlit. Je to snad nějaký jiný druh otázky? Pokud ano, pak v jakém ohledu? Pokud jako věřící na libovolným způsobem položený dotaz (tj. v dotazníku stejně jako z očí do očí, telefonicky, e-mailem, v ICQ, morseovkou nebo jakkoli jinak, to vše v libovolném jazyce) odpovím ne, pak jsem svou víru zapřel i v případě, že odpověď byla označena jako nepovinná.
Bo: Že ateista Filip Tvrdý kategoricky určuje kdo je a kdo není křesťan, to je úsměvné.
Indián: Psal jsem jasně, že nejen Tvrdý. Vaši interpretaci vidím prvně, i to jsem jasně napsal. A nevím proč by mělo vadit, že je ateista. Kontrolní otázka: Mohu jako neplavec určit kdo je plavec a kdo ne?
Bo: Je v pořádku, že křesťané mají rozdílné názory, ( vždyť poznáváme jen částečně, poznání nadýmá ale láska buduje) V zásadních věcech jednota (např Nicejské vyznání víry) v ostatních svoboda (vyplňování dotazníků) ve všech pak láska.
Vaše potřeba toho, aby se církev projevovala jako totalitní organizace(ve všech detailech zcela jednotně) vyplývá z toho, že se díváte na křesťanství starozákonní optikou .
Indián: Myslí si to opravdu všichni křesťané? Pokud ano tak to rád vytáhnu až mi někdo někdo někde bude předhazovat nejdednotnost vědeckých názorů.
Bo: Mnohokrát řečeno ano, doložen opak nikoli.
Indián: A Vaše stanovisko doložené “nezávislou” organizací jménem “Hlas Mučedníků”. A vůbec co třeba konkrétní článek s nezávislou statistikou, ne jen titulka nějakého pochybného serveru. Kde to tam mám hledat? A co vlastně mám hledat? Kolik případů je z ČR o níž je tu řeč?
A vůbec. OK. Nechme toho. Když nad tím přemýšlím, tak mě vlastně vůbec nezajímá kolik je v ČR reálně věřících. A stát IMHO taky ne.
Důležité je kolik věřících stojí o to aby se s nimi počítalo. Těch je ohledně ŘKC nějakých deset procent. Ostatní dali najevo, že s nimi netřeba počítat.
Když se budou sčítat turisti a přihlásí se k této aktivitě 10% obyvatelstva, tak stát zruší a nebo silně zaškrtí výdaje na údržbu turistického značení.
Indián: Psal jsem jasně, že nejen Tvrdý. Vaši interpretaci vidím prvně, i to jsem jasně napsal. A nevím proč by mělo vadit, že je ateista. Kontrolní otázka: Mohu jako neplavec určit kdo je plavec a kdo ne?
protestant:
Tak uveďte jak se podle vás pozná plavec a jak křesťan.
Jak se pozná plavec? No asi tak, že umí uplavat alespoň nějakou minimální vzdálenost, na které se klidně můžeme dohodnout. Dobrá, aby to byl plavec, tak třeba aspoň 50 metrů. Tj. zeptám se dotyčné osoby, zda je toho schopna, a pokud je odpověď kladná, vyzvu ji, ať to předvede.
Ale jak se pozná křesťan? To fakt nemám tušení. I když budu ochoten přepokládat, že mi je ochotna o své víře odpovídat pravdivě, tak ani pak fakt netuším, v co přesně by měla věřit, ani co by měla dělat, a co naopak dělat nemusí a čemu nemusí věřit, aby o takové osobě bylo možno říct, že je křesťanem.
Tak např. Ty, protestante, často říkáš, že aby byla osoba křesťanem, musí být v kontaktu s živým Kristem. Já si ale umím živě představit, že třeba pan Barták VĚŘÍ, že s ním v kontaktu je, a v souladu s tím i odpoví: Ano jsem. Ale podle Tebe s ním být v kontaktu nemůže, páč jinak by se nechoval, tak jak se chová. A teď babo raď. Analogicky s dalšími tvými “úžasnými” definicemi, jako např. “křesťan je ten, kdo následuje Krista”. Co znamená “následovat Krista”, na to přitom může existovat milion různých názorů, zejména např. Ty na to budeš mít značně jiný názor, než konzervativní evangelikál. A jak rozhodnout, který názor je správný a který ne?
to Michal:
To se docela povedlo.
Podle mne je plavec ten, který se nechá nést vodou.
A křesťan je ten který se nechá vést Kristem.
Tedy velká podobnost.
protestant: Tak uveďte jak se podle vás pozná plavec a jak křesťan.
Indián: Já? Proč já? Já snad použil argument, že Tvrdý je ateista? Ne??? Pak proč bych měl řešit rozlišení kdo je a kdo není křesťan?
Speciálně pro Vás. Mé přirovnání k rozeznání plavce, mělo znamenat, že není důležité zda jsem křesťan abych poznal křesťana, podobně jako není důležité zda jsem plavec abych poznal plavce.
Ale vidím, že ostatní se tím zabývají tak budu vstřícně následovat jejich příkladu.
Michal: No asi tak, že umí uplavat alespoň nějakou minimální vzdálenost, na které se klidně můžeme dohodnout. Dobrá, aby to byl plavec, tak třeba aspoň 50 metrů.
…
Ale jak se pozná křesťan? To fakt nemám tušení.
protestant: Podle mne je plavec ten, který se nechá nést vodou.
A křesťan je ten který se nechá vést Kristem.
Ach tak.
Vida jak nám to hezky vykrystalizovalo.
Tedy. Plavce poznám tehdy kdy na to mám jasná kritéria. Předchozí větu si prosím milý čtenáři zapamatuj, alespoň než dočteš můj příspěvek.
Dle Michala plavce poznám tak, že uplave 50 metrů. Asi by se dalo upřesnit, že to klidně může být v klidné vodě, třeba v bazénu, nemusí to nutně být rozbouřená řeka.
Mám tak použitelné kritérium, pak je lhostejno zda jsem sám plavec či nikoli, důležité je abych věděl jak změřím 50 metrů a jak vypadá klidná voda, troufám si říct, že je to velmi snadno splnitelné pro naprostou většinu populace nejen v ČR.
Kritérium “ten, který se nechá nést vodou”, no já nevím. Mě voda moc nevede když plavu, ani jsem nic takového nikdy nepozoroval, dle této definice jsem tedy neplavec. O co se vlastně jedná? No, mám před očima filmové záběry hrdinů, které ovšem řeka unáší obvykle tak nějak nezávisle na jejich vůli, nemyslím, že to lze nazvat “nechá nést vodou”. 🙂 IMHO je toto kritérium k ničemu, plavce dle něj nepoznám ani po sebelepším upřesnění. Jeho obsah si může kdokoli interpretovat po svém.
Podobně křesťana poznám tehdy když budu mít jasná kritéria, pak je lhostejno zda jsem sám křesťan, ateista, agnostik, pohan či hinduista (plavec-neplavec).
Avšak ono “ten který se nechá vést Kristem”. Mno, je to podobně “jasné” jako: “ten, který se nechá nést vodou”. Co to je? Kristus minimálně dva tisíce let nikoho nevede, pokud vůbec kdy, ale to teď nechme stranou. Já vím, já vím, to sdělení v té té… …knize huh… …jo už vím, Bible. Mě zase vede síla. To je v tom, tom filmu… no honem, jo, Hvězdné války. Hmm…
Takže co třeba takhle?
Křesťan je člověk splňující, alespoň dvě libovolná z následujících kritérií:
– je pokřtěný
– alespoň občas (ne nutně pravidelně) dochází do kostela i jindy než na půlnoční
– je členem nějaké křesťanské církve
– tato církev ho pokládá za svého člena
Definici může kdokoli upřesnit, podobně jako já tu plaveckou definici. IMHO jako základ může můj návrh posloužit velice dobře. Přijetí něčeho takového by nejen zdejší diskuzi velice prospělo. Na druhou stranu definice je dosti volná na to, aby nikdo nemohl lkát, že je svazující a podobně. Navíc vyzývám k jejímu upřesnění či doladění, takže ji ani nevnucuji.
K ostatnímu se nikdo nevyjádřil, takže k tomu asi není námitek. Chápu to dobře?
Mate nejake konkretne zlepsovacie navrhy? Aby dopyt stretol s ponukou?
Nabozenstvonie nie ako jeden zo sposobov hladania zmyslu zivota ako marketingovy produkt, ktory si pekne upravime podla momentalnej situacii na trhu? Hladanie pravdy ako marketing? Haha nic vtipnejsie som necitala poslednou dobou.
Nic v zlom ale takto to nefunguje. To co sa vola nabozenstvo je velmi konkretna a vyhranena predstava o Bohu takze ten tunning nie az tak mozny ako si pan bloger predstavuje.
Vtipna je este jedna vec. V te tabulke najviac ubudlo ateistov nie veriacich. Teda najviac ich preslo do skupiny “je mi to jedno” odtial. Moj odhad – Cechy a Moravu pomaly opustal agresivny ateismus pozostalost po komunistoch. Nebolo to vymytie mozgov bolsevickymi ideami, ako slobodne uvazovanie?
Jsou to ludia pre ktorych otazka ci Boh ozaj, ozaj nie je, vobec nie je podstatna. Preco otvoreni ateisti nie su schopni tychto ludi oslovit? Vysvetlit im ako mozu konecne zacat zit hrdo a slobodne s vierou iba v samych seba?
“Nic v zlom ale takto to nefunguje. To co sa vola nabozenstvo je velmi konkretna a vyhranena predstava o Bohu takze ten tunning nie az tak mozny ako si pan bloger predstavuje.”
Což je totální kravina, která tu byla nesčetněkrát vyvrácena samotnými věřícími, jejichž představy, ačkoliv se hlásili ke stejné církvi, jsou velmi rozdílné.
Vazeni jeden navrh: Otocte zrkadlo na seba. Napr. Podla coho sa pozna skutocny ateista, ako by sa mal spravat, uvazovat a v co by mal verit? Mal by to byt cisty materialista, obidvoma nohami pevne na zemi, s vierou hlavne v seba, nie? Teda necitat horoskopy, nechodit na kurzy reiki, nebrat hemeopatika atd. skratka nerobit vsetky tie new age zabavky lebo je to len strata casu a penazi? A kolko takych aj poznate?
Lucy: tak schválně, ukaž mi posvátnou knihu ateismu, ukaž mi 10 přikázání ateismu.
Zjevně ateismus nic takového nemá, protože je pouze negativně vymezen vůči existenci bohů.
Lucy: “Vazeni jeden navrh: Otocte zrkadlo na seba. Napr. Podla coho sa pozna skutocny ateista, ako by sa mal spravat, uvazovat a v co by mal verit?
Jak se pozná skutečný ateista? Já bych to nekomplikoval: ateismus je prostě absence víry v Boha. Takže “skutečný ateista”, úplně stejně jako “jen ateista”, je právě ten, kdo v sobě nemá víru v Boha. Tečka.
Ano, spousta ateistů, stejně jako spousta křesťanů, jistě věří horoskopům, homeopatikům, a další pitomostem – ale to je prostě jiná věc. Ateismus není podle ateistů žádný ideál člověka, je to NÁZOR, resp. absence přesvědčení v jedné partikulární věci, a mě by ani omylem nenapadlo tvrdit, že člověk který má v této jedné věci (otázce existence Boha) stejný názor jako já, musí mít stejné názory jako já i na horoskopy a spol. Ateismus na rozdíl od křesťanství není světonázor, není to filozofie.
V základech MÉHO světonázoru (jímž není ateismus, ten je jen logickým důsledkem toho světonázoru), jsou tato přesvědčení:
1) volné myšlení. Nebránit se přemýšlet o čemkoliv.
2) skepticismus. Výchozí pozicí při hodnocení pozitivních tvrzení (Bůh existuje; horoskopy fungují; homeopatie funguje; víly existují; …) by měla být skepse.
3) racionalita. Ideálem by mělo být poctivě zhodnotit argumenty, a podle nich se pak rozumem rozhodnout.
Takže ptáte-li se na můj názor, pak TATO přesvědčení tvoří jakýsi ideál (který, žel, skutečně mnoho lidí nezastává, a nebo se jím alespoň v praxi neřídí) a ateismus, jakož i nevíra v horoskopy a spol., jsou nutné důsledky těchto základních ideí. Bráním se ale proti tomu, ztotožňovat tento ideál s “ideálním ateistou”. To fakt ne.
Mimochodem, když už jsme u těch východisek: velmi mě oslovilo Yudkowského Dvanáct ctností racionality. Nádherně řečeno, hezčí popis toho ideálu si těžko umím představit.
Docela by mě zajímalo, se kterou tou Yudkowského ctností by věřící nesouhlasili.
Podle mě, ptát se, zda by “správný ateista” měl být přesvědčen o nefunkčnosti horoskopů a dalších pověr, je jako ptát se, zda by o tom samém měl být přesvědčen “správný” zastánce přesvědčení, že Země je kulatá a ne placatá.
Michal says:
January 12, 2012 at 7:09 am
Mimochodem, když už jsme u těch východisek: velmi mě oslovilo Yudkowského Dvanáct ctností racionality. Nádherně řečeno, hezčí popis toho ideálu si těžko umím představit.
Docela by mě zajímalo, se kterou tou Yudkowského ctností by věřící nesouhlasili.
protestant:
Jediné, co bych tomu vytkl je jistá sebestřednost. Yudkowský příliš sleduje sám sebe. Ctností je podle mne opak. Zapomenout na sebe a věnovat se druhým.
No mne vyjde uplne logicke , ze ked budujete svoje presvedčenie na racionalizme a skepse, tak to ide k materializmu. Potom pre vas neexistuju ziadne tajomne energie ktore by mohli zasahovat do chodu sveta a ludskych zivotov. Ked vsak verite v nieco, tak proste ateisti nie ste, pretoze viera zacina pri parapsychologickych subjektoch – aj ked je dost primitivne verit v energiu oproti viere v Boha alebo v karmu.
inak povedane. Boh ako to vidia zidia, krestani a moslimovia, tak ludi sere ze ho vymenili za nieco ine, co nie je tak narocne.
Myslíte, že věřit v Boha je vrchol náročnosti? 🙂
Ne, tajemné (ve smyslu mystické) energie, které zasahují do lidských životů, teda podle mě fakt neexistují – a můžeme se o nich klidně pobavit. Mimochodem, myslíte, že takové energie mají něco společného s křesťanstvím? Jste vůbec křesťanka? Můžete nějak definovat svoje přesvědčení? Svoje vyznání?