Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.
Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.
Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.
Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.
***
První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.
Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.
Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.
***
Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.
V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.
Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…
Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!
Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.
Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.
***
Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.
Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:
1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.
Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.
Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.
Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.
2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?
Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?
Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?
Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.
Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.
***
Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.
Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)
Závěr:
Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)
Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)
Karel: to Jack: Já se za nikoho milý Jacku kolektivně nezodpovídám. Jde o blbost a hloupost lidí, kteří se takto chovali, takoví křesťanství nepochopili. Je člověk a je člověk.
jack: Má poznámka se vztahovala pouze k tomuto:”pwb says: Jak už jsem psal, s věřícími není žádná racionální diskuse. Oni věří. Víra není racionální. Mohou jen popisovat své dojmy a fantazie. Ohánění se biblí, citování veršů je k ničemu. Slátanina ze starověké literatury Starý zákon, cenzurovaný Nový zákon, to pro nás ničím není. Takže o čem diskutovat? O tom, že někdo radostně věří?”
Pardon.
Karel: Co není pravdivé z toho co jsem napsal? A jaké jeho fakta máš na mysli? To co tu kdysi citoval o Horovi, Kršnovi, Buddhovi, Kristovi? To jsou ty fakta? Od něj jsem se zdrojů nedočkal, snad mi tedy pomůžeš ty.
jack: Má poznámka se vztahovala pouze k tomuto:”pwb says: Jak už jsem psal, s věřícími není žádná racionální diskuse. Oni věří. Víra není racionální. Mohou jen popisovat své dojmy a fantazie. Ohánění se biblí, citování veršů je k ničemu. Slátanina ze starověké literatury Starý zákon, cenzurovaný Nový zákon, to pro nás ničím není. Takže o čem diskutovat? O tom, že někdo radostně věří?”
jack: Nemluvíte pravdu,protože jste si už předem nastavil mantinely poznávání.
Jestliže napíšete,že “Bůh” nám dal do vínku svět,tak tím jasně vyjadřujete,že zkoumání odkud a jak vznikl svět už nepřipadá v úvahu,protože už jste si odpověděl,svět je od “Boha”. Tady naprosto jasně popíráte základní ideu poznání a to,že lidské poznání nemá žádné hranice,NESMÍ mít žádné hranice.Tak mi prosím vás netvrďte,že vám jde o poznání.
To se pleteš. Jedná věc je odkud, druhá jak. Já věřím, že vesmír má svůj původ v Bohu. Toto ale přece nedává odpověď na otázku jak vznikl. Víra v Boha přece neomezuje člověka v poznávání. Prosím vás v čem? Cožpak Bůh chce, abychom něčemu slepě věřili?
jack: Má poznámka se vztahovala pouze k tomuto:”pwb says: Jak už jsem psal, s věřícími není žádná racionální diskuse. Oni věří. Víra není racionální. Mohou jen popisovat své dojmy a fantazie. Ohánění se biblí, citování veršů je k ničemu. Slátanina ze starověké literatury Starý zákon, cenzurovaný Nový zákon, to pro nás ničím není. Takže o čem diskutovat? O tom, že někdo radostně věří?”
O.k. na to jsem v podstatě nereagoval, jen jsem chtěl pwb nasměrovat k tomu, že je na tom podobně jako ti, které kritizuje.
jack: Teď nevím,jestli vás dobře chápu,ale JIRKO,jestli chcete žít morálním životem,tak k tomu nepotřebujete žádnou nadpřirozenou bytost,pouze svou obyčejnou lidskou vůli.
Už jsme o tom psali,má matka je ten nejmorálnější člověk jakého znám,s obrovským citem pro spravedlnost a soucit.Ale “Boha” ke svému životnímu pohledu nepotřebuje.
Každý člověk může žít velice morálně a přitom si zachovat racionalitu myšlení “selský rozum”.
to Jack: Ano, nepotřebujete k tomu nadpřirozenou bytost. Je to tak Jacku, v tom se naprosto shodujeme. Člověk, který směřuje k objektivní morálce (milovat druhé a sebe a chovat se k druhým tak, jak by oni chtěli, aby se druzí chovali k nim), žije a smýšlí podle ní a ví, že je v ní pravda (a přitom vůbec nemusí věřit v Boha), věří v to samé, v co věřím já.
jack: Vidíte a jsme zpět u základního problému. Existují desítky nejrůznějších křesťanských názorů co je a co není “SPRÁVNÁ” křesťanská “víra”.
Z jakého titulu si dovolíte říci,že vy jediný chápete “víru” správně a ostatní křesťanskou “víru” nechápou. Co když se zrovna vy mýlíte a ostatní mají pravdu. Jste “Bůh” nebo Ježíš,aby jste to mohl o sobě a o nich tvrdit? V latinské americe jsou kazatelé,kteří tvrdí,že jsou znovuzrozením Krista. Věříte jim?
to Jack: Netvrdím, že ji chápu úplně komplet zcela správně, ale myslím si, že to hlavní a nejpodstatnější jsem vstřebal. O pravém křesťanovi se můžete i podle evangelií přesvědčit tak, že jej poznáte podle ovoce, které nese. Co nesli ti, kteří ve jménu víry zabíjeli? Co nesli ti, kteří ve jménu víry vybírali od druhých peníze? Co nesou ti kazatelé v Latinské Americe? Je jejich ovoce dobré?
Karel: To se pleteš. Jedná věc je odkud, druhá jak. Já věřím, že vesmír má svůj původ v Bohu. Toto ale přece nedává odpověď na otázku jak vznikl. Víra v Boha přece neomezuje člověka v poznávání. Prosím vás v čem?
jack: To má být legrace? Když věříte (bez výsledků zkoumání),že má vesmír původ v “Bohu”,tak pro vás nemá význam zkoumat původ vesmíru. Vy to máte nějak přavrácené,napřed se zkoumá a potom se buď věří nebo nevěří. Chápete to,až na základě poznání vyslovuji názory,nikoliv obráceně.
Vesmír má původ v “Bohu” a co teď,tím je to vyřešené a zkoumat už nemusím, nebo mám zkoumat,jestli jsem se náhodou strefil? Nezlobte se,já téhle “logice” nerozumím.
Karel: Víra v Boha přece neomezuje člověka v poznávání. Když vyslovíte tvrzení,že život na Zemi stvořil “Bůh”,tak když tomu jako věřící budu věřit,řekněte mi jeden jediný důvod,proč bych to měl ještě zkoumat,když už mám odpověď. Halooooo.
Karel: Cožpak Bůh chce, abychom něčemu slepě věřili?
jack: Zajisté,tomu nejzákladnějšímu,že existuje!!! Haloooo.
Jirka: Člověk, který směřuje k objektivní morálce (milovat druhé a sebe a chovat se k druhým tak, jak by oni chtěli, aby se druzí chovali k nim), žije a smýšlí podle ní a ví, že je v ní pravda (a přitom vůbec nemusí věřit v Boha), věří v to samé, v co věřím já.
jack: Myslím,že si nerozumíme. Vy mluvíte o morálce jako o chování,které řídíte myšlením. Člověk,který směřuje k obj.mor.,to zní jako když pořád přemýšlíte co můžete a co nesmíte dělat. To je jako kdyby jste s tím musel neustále bojovat. Já ani má matka to takto nevnímáme,ona nemusí přemýšlet nad tím,jak se má chovat,to jak se chová je její přirozenost,chová se tak jak to cítí,nemusí nad tím přemýšlet.
Proto se o jejím chování nemůžeme vyjádřit,že někam směřuje. Jak už jsem psal,něco má člověk vrozeného a zbytek získá výchovou. Psychologové se schodují na tom,že výchovou od velmi nízkého věku. Když vidí ve městě opřené kolo o zeď,tak neřeší situaci,že by ho mohla ukrást a neudělá to,protože se to nedělá. Ona projde okolo kola a vůbec jí taková myšlenka nenapadne,zrovna tak jako mě. Jestliže se neustále musíte hlídat a kontrolovat,jestli se chováte morálně,tak nejste morální člověk.
Proto je mi stokrát milejší morálně se chovající ateista než morálně se chovající věřící. U věřícího nikdy nevím proč se chová morálně,jestli se bojí “Boha” a nebo se mu chce jen zalíbit. Může to být i jeho přirozenost,ale může to být právě i něco jiného.
U ateisty alespoň obě varianty s “Bohem” odpadají.
Jirka: Je jejich ovoce dobré?
jack: To je právě to co nevíte,to by věděl pouze “Bůh”,kdyby existoval. Jak to říkáte “cesty Paně jsou nevyspytatelné”.
jack:
Myslím,že si nerozumíme. Vy mluvíte o morálce jako o chování,které řídíte myšlením.
to Jack: Máte pravdu, nerozumíme. Já beru objektivní morálku jako lidskou přirozenost, ke které člověk tíhne (tenduje, směřuje, ke které ho to táhne, kterou na druhých obdivuje, …), ale sám není tak dokonalý, aby ji vždy za všech okolností během svého života dodržel.
Člověk,který směřuje k obj.mor.,to zní jako když pořád přemýšlíte co můžete a co nesmíte dělat. To je jako kdyby jste s tím musel neustále bojovat. Já ani má matka to takto nevnímáme,ona nemusí přemýšlet nad tím,jak se má chovat,to jak se chová je její přirozenost,chová se tak jak to cítí,nemusí nad tím přemýšlet.
Proto se o jejím chování nemůžeme vyjádřit,že někam směřuje.
Jak už jsem psal,něco má člověk vrozeného a zbytek získá výchovou. Psychologové se schodují na tom,že výchovou od velmi nízkého věku. Když vidí ve městě opřené kolo o zeď,tak neřeší situaci,že by ho mohla ukrást a neudělá to,protože se to nedělá. Ona projde okolo kola a vůbec jí taková myšlenka nenapadne,zrovna tak jako mě. Jestliže se neustále musíte hlídat a kontrolovat,jestli se chováte morálně,tak nejste morální člověk.
Proto je mi stokrát milejší morálně se chovající ateista než morálně se chovající věřící. U věřícího nikdy nevím proč se chová morálně,jestli se bojí “Boha” a nebo se mu chce jen zalíbit. Může to být i jeho přirozenost,ale může to být právě i něco jiného.
U ateisty alespoň obě varianty s “Bohem” odpadají.
to Jack: No někdy nad svým chováním a jednáním v rámci osobního rozvoje a sebereflexe přemýšlím, jestli bych se mohl stát lepším člověkem. Na tom přece není nic špatného či nenormálního, spíš je to něco, co valné většině lidí chybí, nějaká snaha o růst. Ne všechno jsem vstřebal výchovou, některé věci jsem se skutečně musel sám naučit a stále se učím. Jinak normálně v běžných situacích nad svým chováním nepřemýšlím, prostě jednám dle přirozenosti. Nemám důvod se bát křesťanského Boha, navíc dobré skutky a dobré ovoce z křesťana nevycházejí proto, aby byl spasen, ale protože už spasen je, takže nemá důvod cokoliv předstírat či dolízat.
Kolik ateistů i rádoby křesťanů se může snažit chovat morálně a podlézat jen proto, aby někomu jinému vlezlo do zadku či hledalo jen vlastní prospěch… a je úplně jedno, jestli takoví lidé říkají, že věří, nebo ne.
Jirka: Je jejich ovoce dobré?
jack: To je právě to co nevíte,to by věděl pouze “Bůh”,kdyby existoval. Jak to říkáte “cesty Paně jsou nevyspytatelné”.
to Jack: Ale já se ptám Vás, abyste to sám posoudil, to dokážete i bez existence Boha.
Jirka: Ne všechno jsem vstřebal výchovou, některé věci jsem se skutečně musel sám naučit a stále se učím.
Samain: Které? Tedy – myslím že úplný základ slušného chování v kontextu dnešní doby je – nekrást, nelhat, neubližovat slabším, naopak jim pomoci – co z toho jsi nevstřebal výchovou?
jack: To má být legrace? Když věříte (bez výsledků zkoumání),že má vesmír původ v “Bohu”,tak pro vás nemá význam zkoumat původ vesmíru. Vy to máte nějak přavrácené,napřed se zkoumá a potom se buď věří nebo nevěří. Chápete to,až na základě poznání vyslovuji názory,nikoliv obráceně.
Vesmír má původ v “Bohu” a co teď,tím je to vyřešené a zkoumat už nemusím, nebo mám zkoumat,jestli jsem se náhodou strefil? Nezlobte se,já téhle “logice” nerozumím.
Já zase nechápu vás. 😀 Takže celé zkoumání je jen o hledání původu vesmíru? Není o pochopení toho co ten vesmír vlastně je, z čeho se skládá, jaké zákony v něm platí? Jsem přesvědčen, že věda nikdy nedá, nemůže dát odpověď na otázku, odkud se vesmír vzal.
Hawking měl tvrdit toto: “Má práce ukazuje jen na to, že nemusíme přijímat představu vesmíru, který vznikl jako výsledek Boží myšlenky. Ale pořád zbývá otázka, proč se vesmír vůbec obtěžuje existovat. Chcete-li, můžete definovat Boha jako odpověď na tuto otázku.”
Teď ještě k tomu co zde nazývám vesmír. Nemusí jít nutně o náš vesmír, jenž má možná svůj počátek v singularitě. Možná by bylo lépe použit slovo multivesmír.
A teď mi ještě řekněte, proč by teisté neměli zkoumat vesmír? Cožpak je vše vyřešeno? Cožpak odpověď na otázku – Co je gravitace? To Bůh. – je uspokojující? Cožpak mezi vědci nejsou teisté?
jack: Když vyslovíte tvrzení,že život na Zemi stvořil “Bůh”,tak když tomu jako věřící budu věřit,řekněte mi jeden jediný důvod,proč bych to měl ještě zkoumat,když už mám odpověď. Halooooo.
Život na zemi stvořil Bůh. Ale jak? Omezuje víra zkoumat to JAK? Mne ne.
Karel: Cožpak Bůh chce, abychom něčemu slepě věřili?
jack: Zajisté,tomu nejzákladnějšímu,že existuje!!! Haloooo.
Tak k tomuto mne Bůh nenutí. 😀 Mohu věřit a nemusím věřit. Já věřím.
Jirka: Ne všechno jsem vstřebal výchovou, některé věci jsem se skutečně musel sám naučit a stále se učím.
Samain: Které? Tedy – myslím že úplný základ slušného chování v kontextu dnešní doby je – nekrást, nelhat, neubližovat slabším, naopak jim pomoci – co z toho jsi nevstřebal výchovou?
to Samain: I když mě naši měli moc rádi a mamka mě dobře vychovala, měl jsem v mládí hodně svobody a nebyl jsem vychován v křesťanském duchu.
Byl jsem celkem slušný kluk, ale taky jsem párkrát kradl, párkrát jsem podvedl či sváděl zadané slečny, párkrát jsem lhal, párkrát jsem podpořil něco špatného či smýšlel jen k vlastnímu prospěchu, byl jsem manipulovatelnější, neuměl jsem moc odpouštět… dneska jsem moudřejší a vím, že to byly chyby.
To Jirka – já v tom nevidím žádný “Křesťanský duch” ale základ udržení funkční smečky (skupiny).
Samain to Jirka – já v tom nevidím žádný “Křesťanský duch” ale základ udržení funkční smečky (skupiny).
Jirka to Samain – dobře, pojďme dál:
Proč se mnozí lidé stávají vegetariány, aby se nemusela zabíjet zvířata? Je to potřeba pro přežití lidské smečky?
Proč lidé pečují o smrtelně nemocné a postižené jedince (a to nejen ty lidské, ale i zvířecí), když je to z hlediska přežití smečky naprosto zbytečné?
@Karel. Četl jsi Egyptskou knihu mrtvých? Ano? Tak už jsi pochopil, kde se vzalo desatero? Pokud ne, otevři ji znovu. Jak jsem napsal – SZ je slátanina starověkých textů + pár nezáživných židovských tlachů.
pwb says: Četl jsi Egyptskou knihu mrtvých? Ano? Tak už jsi pochopil, kde se vzalo desatero? Pokud ne, otevři ji znovu. Jak jsem napsal – SZ je slátanina starověkých textů + pár nezáživných židovských tlachů.
Karel: Nějakou zvláštní podobnost s desaterem nenacházím. Nevidím nic podivného na tom, že národy mají nějaký ten kodex pravidel, zákon. Tak tady máš egyptské x-satero.
“Nedopustil jsem se hříchu.”
“Neloupil jsem.”
“Nebyl jsem lakomý.”
“Nekradl jsem.”
“Nezabil jsem člověka.”
“Nezmenšil jsem obilní míry.”
“Nedopustil jsem se podvodu.”
“Neodcizil jsem majetku boha.”
“Nelhal jsem.”
“Neukradl jsem pokrmu.”
“Neproklínal jsem.”
“Neprohřešil jsem se ničím.”
“Neporazil jsem býka, patřícího bohu.”
“Nelichvařil jsem.”
“Nedopustil jsem se polního pychu.”
“Nevyzvídal jsem o nikom v jeho domě.”
“Nebyl jsem mluvkou.”
“Nepřel jsem se o nic, co mi nepatřilo.”
“Nesouložil jsem s ženou, mající manžela.”
“Nebyl jsem necudný.”
“Nešířil jsem strachu.”
“Neprohřešil jsem se ničím.”
“Nebyl jsem vášnivý.”
“Nebyl jsem hluchý k hlasu pravdy.”
“Nepobuřoval jsem.”
“Nepřimhuřoval jsem očí!”
“Neposkvrnil jsem sebe sama, nesouložil jsem s mužem.”
“Neužíral jsem svého srdce.”
“Nepřel jsem se.”
“Nebyl jsem násilnický.”
“Nebyl jsem ukvapený.”
“Nevzpíral jsem se svému svědomí, nesnažil jsem se uchlácholiti boha.”
“Netlachal jsem.”
“Jsem bez hříchu ; neučinil jsem nic zlého.”
“Nehaněl jsem krále.”
“Nekladl jsem překážek tekoucí vodě.”
“Nekřičel jsem příliš.”
“Nehaněl jsem boha.”
“Nepůsobil jsem otoků.”
“Nevypínal jsem se nad svůj stav.”
“Nebyla větší moje spotřeba než postačoval můj majetek.”
“Nezdržoval jsem boha ve svém městě.”
“Nezhřešil jsem proti lidem. Neporážel jsem dobytka určeného k oběti. Nezpůsobil jsem škody na místech posvátných. Neznal jsem ničemnosti a nedopustil jsem se nepoctivosti. Nechoval jsem nevážnosti k bohu. Nepohrdal jsem chudými. Nepřipravil jsem nájemce o jeho majetek. Nečinil jsem nic, co se oškliví bohům. Neočernil jsem člověka u jeho nadřízeného. Nenechal jsem nikoho hladověti. Nerozplakal jsem nikoho. Nezabil jsem nikoho ani jsem nedal rozkazu k vraždě. Nezpůsobil jsem nikomu bolestí. Nezmenšil jsem dávky potravin do chrámů. Nezadržel jsem obětního chleba bohům. Neodňal jsem obětních koláčů zářícím duchům. Neznásilnil jsem ženy. Nebyl jsem necudný. Neporušoval jsem obilní míry. Nezkracoval jsem lokte. Neporušil jsem polní výměry. Nezatěžoval jsem vahadlo váh. Neodnímal jsem kojencům mléka od úst. Neodháněl jsem dobytka od jeho píce. Nechytal jsem do sítě ptáků v bažinách bohů. Nechytal jsem ryb v jejich vodách. Nezabraňoval jsem vodě téci v její čas a nestavěl jsem hrází v cestu tekoucí vodě. Neuhasil jsem ohně v jeho času. Nepřekračoval jsem času, určeného mi pro příjem obětního masa. Nezadržel jsem dobytka, určeného chrámu. Nezkracoval jsem boha o jeho příjmy.”
Jirka: Proč se mnozí lidé stávají vegetariány, aby se nemusela zabíjet zvířata? Je to potřeba pro přežití lidské smečky?
Samain: No třeba proto že člověk původně byl vegetariánem – plodožravcem. Někomu se zkrátka zajídá jíst zvířata. Můžeš se třeba zeptat některých šlem v přírodě, proč vychovávají mládě býložravce – místo aby ho sežrali.
Co se týče veganů – tak to jsou blbci, kteří nemají páru jak funguje lidský metabolizmus. Taky jejich vzhled – kdyby kterékoli z mých zvířat vypadalo jao vegan, bylo by zralé na utracení.
Jirka: Proč lidé pečují o smrtelně nemocné a postižené jedince (a to nejen ty lidské, ale i zvířecí), když je to z hlediska přežití smečky naprosto zbytečné?
Samain: totéž dělají např. afričtí psi hyenovití.Mohl by si mezi nimi udělat výzkum . jestli jsou křesťané 😀