Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.
Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.
Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.
Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.
***
První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.
Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.
Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.
***
Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.
V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.
Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…
Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!
Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.
Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.
***
Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.
Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:
1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.
Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.
Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.
Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.
2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?
Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?
Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?
Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.
Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.
***
Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.
Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)
Závěr:
Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)
Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)
Dobrá četba, bez komentáře:
http://holbachia.sweb.cz/texty/jine/uvod.htm
A ještě přidávám, ovšem nic pro Karla a spol.:
http://zvidavyvincenc.wordpress.com/2011/09/24/nabozenstvi/
Jirka: Proč se mnozí lidé stávají vegetariány, aby se nemusela zabíjet zvířata? Je to potřeba pro přežití lidské smečky?
Samain: No třeba proto že člověk původně byl vegetariánem – plodožravcem. Někomu se zkrátka zajídá jíst zvířata. Můžeš se třeba zeptat některých šlem v přírodě, proč vychovávají mládě býložravce – místo aby ho sežrali.
Co se týče veganů – tak to jsou blbci, kteří nemají páru jak funguje lidský metabolizmus. Taky jejich vzhled – kdyby kterékoli z mých zvířat vypadalo jao vegan, bylo by zralé na utracení.
Jirka: Proč lidé pečují o smrtelně nemocné a postižené jedince (a to nejen ty lidské, ale i zvířecí), když je to z hlediska přežití smečky naprosto zbytečné?
Samain: totéž dělají např. afričtí psi hyenovití.Mohl by si mezi nimi udělat výzkum . jestli jsou křesťané 😀
to Samain: Já ale předložil příklady lásky, které nejdou jen tak vysvětlit na základě zachování fungování smečky. Takových příkladů je mnohem více. Netvrdil jsem, že takové lásky nejsou schopna zvířata.
Jirka:to Samain: Já ale předložil příklady lásky, které nejdou jen tak vysvětlit na základě zachování fungování smečky. Takových příkladů je mnohem více. Netvrdil jsem, že takové lásky nejsou schopna zvířata.
Samain: Nene – ty jsi tvrdil, že je to dané křesťanstvím. A já se tě ptám, zda jsou afričtí psi hyenovití křesťané. Jak prosté.
Jirka:to Samain: Já ale předložil příklady lásky, které nejdou jen tak vysvětlit na základě zachování fungování smečky. Takových příkladů je mnohem více. Netvrdil jsem, že takové lásky nejsou schopna zvířata.
Samain: Nene – ty jsi tvrdil, že je to dané křesťanstvím. A já se tě ptám, zda jsou afričtí psi hyenovití křesťané. Jak prosté.
to Samain: Když křesťanský duch je láska, tak se to nevylučuje.
to samain: abych to upřesnil – zvířata také umí předávat, přijímat a vycítit lásku, ale jejich schopnost chápání a porozumění příčin a následků jejich chování jsou omezenější než ty lidské.
Jirka: to samain: abych to upřesnil – zvířata také umí předávat, přijímat a vycítit lásku, ale jejich schopnost chápání a porozumění příčin a následků jejich chování jsou omezenější než ty lidské.
Samain: Jak to víš? Jsi etolog? Máš praktické zkušenosti??
Jirka: to Samain: Když křesťanský duch je láska, tak se to nevylučuje.
Samain: To už si vážně děláš srandu – že jo? 😀
Jirka: to Samain: Když křesťanský duch je láska, tak se to nevylučuje.
Samain: To už si vážně děláš srandu – že jo? 😀
to Samain: Vytrháváš větu z kontextu, já to záhy dovysvětlil, jak to vidím. Lidský “duch” je přece jen o něco dál než ten zvířecí, i když podstata může být stejná.
Jirka: to samain: abych to upřesnil – zvířata také umí předávat, přijímat a vycítit lásku, ale jejich schopnost chápání a porozumění příčin a následků jejich chování jsou omezenější než ty lidské.
Samain: Jak to víš? Jsi etolog? Máš praktické zkušenosti??
to Samain: Se zvířaty mám natolik praktické zkušenosti, abych dokázal říct minimálně to ohledně lásky. Nebo snad myslíš, že zvířata nedokáží projevovat lásku? Stejně tak – pochybuješ, že zvířata dokáží zhodnotit příčiny a dopady svého jednání na sebe i své okolí do takové míry, jak je toho schopen člověk?
Jinak se možná pletu, etologem nejsem. A taky si myslím, že o chovu psů apod. toho víš rozhodně více než já. Mně šlo celkově jen o to, že (nesobecká) láska může mít i takové podoby, které jsou z hlediska zachování funkčnosti smečky (za účelem přežití a předání genu) naprosto zbytečné, ne-li kolikrát až sebedestruktivní, a to především a hlavně u člověka.
to Samain: Jinak sorry, někdy Ti vykám a někdy zase tykám 😉
Karel: Já zase nechápu vás. 😀 Takže celé zkoumání je jen o hledání původu vesmíru?
jack: Původ vesmíru jsem zmínil záměrně,protože jste se o něm zmínil vy ve vyjádření,že původ vesmíru je z “Boha”.Takže jste nám už odpověděl.
Karel: A teď mi ještě řekněte, proč by teisté neměli zkoumat vesmír? Cožpak je vše vyřešeno? Cožpak odpověď na otázku – Co je gravitace? To Bůh. – je uspokojující? Cožpak mezi vědci nejsou teisté?
jack: Zkoumání je přece hledání odpovědí,jelikož věřící mají na většinu otázek odpověď v “Bohu”,tak je nesmyslné hledat jiné odpovědi. Když někdo věří,že už našel odpověď na otázku,tak je nesmyslné dále hledat. Proč by jste měl zkoumat,jak vznikl život na naší planetě,když už odpověď znáte,stvořil ho “Bůh”.
Karel: Cožpak mezi vědci nejsou teisté?
jack: Jestliže vědec začne odpovídat na otázky pomocí teologie místo vědy,tak to podle mě není vědec,ale teolog.
Karel: Život na zemi stvořil Bůh. Ale jak? Omezuje víra zkoumat to JAK? Mne ne.
jack: Proč by jste měl zkoumat jak,když to už víte. To je přece základ křesťanské nauky kdy a jak stvořil “Bůh” vesmír a život v něm. Tyto vědomosti přece čerpáte z SZ a NZ.
Karel: Tak k tomuto mne Bůh nenutí. 😀 Mohu věřit a nemusím věřit. Já věřím.
jack: Tak potom jste nějaký divný křesťan,přečtěte si čím začíná desatero přikázání.
To Jirka – klidně mi tykej. Je to v rámci netetikety.
A jinak – abychom si to ujasnili. Ty tvrdíš, že jsi láskopravdovný proto, že jsi křesťan. Jako důkaz podáváš, že člověk je schopen entuziasmu , proto že je to dané křesťanskou morálkou – ptal ses , proč lidi dokážou pečovat i o bezcené členy společenství – což podle mně ,mělo dokazovat tvoje tvrzení.
Já se tě jen optala, jestli afričtí psi hyenovití – kteří také pečují o bezcené členy svého společenství jsou podle tebe křesťané. Toť vše – žádné vytrhávání z kontextu nevidím.
Entuziasmu jsou schopná mnohá výše vyvinutá zvířata. Například kytovci – pomáhají nejen svým, ale i třeba lidem (delfíni). Je o tom dost záznamů. Jsou to tedy podle tebe křesťané? Nebo uznáš že k tomuto chovní mohou být i jiné důvody?
To Jirka – klidně mi tykej. Je to v rámci netetikety.
A jinak – abychom si to ujasnili. Ty tvrdíš, že jsi láskopravdovný proto, že jsi křesťan. Jako důkaz podáváš, že člověk je schopen entuziasmu , proto že je to dané křesťanskou morálkou – ptal ses , proč lidi dokážou pečovat i o bezcené členy společenství – což podle mně ,mělo dokazovat tvoje tvrzení.
Já se tě jen optala, jestli afričtí psi hyenovití – kteří také pečují o bezcené členy svého společenství jsou podle tebe křesťané. Toť vše – žádné vytrhávání z kontextu nevidím.
Entuziasmu jsou schopná mnohá výše vyvinutá zvířata. Například kytovci – pomáhají nejen svým, ale i třeba lidem (delfíni). Je o tom dost záznamů. Jsou to tedy podle tebe křesťané? Nebo uznáš že k tomuto chovní mohou být i jiné důvody?
to Samain: Já neříkám, že je to dané křesťanskou, ale obecnou morálkou, ke které lidé (a do jisté míry i možná některá zvířata) přirozeně tíhnou. Křesťanství nás k obecné morálce vede. V rámci objektivity nemohu vyloučit, že toto chování může mít i jiné příčiny než Bůh (láska), jen opět zdůrazňuji, o co mi šlo – že takové chování považuji z hlediska přežití rodu za naprosto zbytečné.
Jirka: jen opět zdůrazňuji, o co mi šlo – že takové chování považuji z hlediska přežití rodu za naprosto zbytečné.
Samain: Ale to přece nevíš – třeba, vědci se domnívají, že lidé přežívají své plodné období (staří lidé) proto, že mají tak dlouhé období dospívání. Staří se mohou starat o děti, když rodiče provozují jinou činnost.
Podobné je to u těch psů – aktivní smečka loví a ti kteří nemohou lovit, pečují o štěńata a brání je před nepřáteli -čím větší počet, tím lepší obrana. Nepřítel si netroufne ani přijít, natož aby zjišťoval, jak na tom fyzicky soupeř je.
Většina chování v přírodě se děje proto že je prospěšná a že se osvědčila pro celý druh.
Druhy jejichž chování se neosvědčí, obvykle vyhynou. Jak vidět, lidem se jejich taktika osvědčuje, protože jsou vcelku prosperujícím a přemnoženým druhem.
Samain: Ale to přece nevíš – třeba, vědci se domnívají, že lidé přežívají své plodné období (staří lidé) proto, že mají tak dlouhé období dospívání. Staří se mohou starat o děti, když rodiče provozují jinou činnost.
to Samain: A nebo staří lidé mají čas přemýšlet nad svými životy, co udělali dobře a co zase udělali špatně…
Rád bych zmínil jednu ukázku pravé lásky. Jedná se o případ spojeneckých vojáků během 2. světové války, kteří se dostali do zajetí Japonců. Jeden z japonských věznitelů ukradl nějaké zásoby jídla a Japončíci si mysleli, že to byli ti zajatci, takže začali jednoho po druhém zabíjet. Jeden ze zajatců nevydržel pocit, že někdo zabíjí jeho kamarády, tak sám vystoupil z řady a prohlásil, že to byl on. Japonci jej zabili a ostatní zajatci přežili. Zajímal by mě Tvůj názor – Stalo se tak z toho důvodu, že ten člověk měl v sobě nejvíce lásky k druhým, nebo to byl evolučně nevyvinutý jedinec a měl nejmenší pud sebezáchovy ohledně předání svých genů další generaci? Nebo bys to vysvětlila tak, že tato láska k druhým byla z jeho strany pociťována nejvíce proto, že příroda ho nejlépe vybavila uvědoměním, že když nezemře on, zemře více lidí, a tím pádem bude menší pravděpodobnost zachování lidské smečky do budoucna?
Jinak se mi moc nezdá to vysvětlení, proč se lidé s takovou péčí starají o smrtelné ležáky a absolutně nesamostatné invalidy. Kvůli počtu a obraně?
jack says: Původ vesmíru jsem zmínil záměrně,protože jste se o něm zmínil vy ve vyjádření,že původ vesmíru je z “Boha”.Takže jste nám už odpověděl.
Můj pohled na původ vesmíru je mojí vírou. Věřím, že za vesmírem stojí Bůh jenž je bez počátku a bez konce. Ateistovi zase nezbývá než věřit, že tím co je bez počátku a bez konce je vesmír, lépe, multivesmír. Ale ani jedno, víra v Boha, nebo víra v “nesmrtelnou” energii, neovlivňuje zkoumání našeho vesmíru.
jack: Zkoumání je přece hledání odpovědí,jelikož věřící mají na většinu otázek odpověď v “Bohu”,tak je nesmyslné hledat jiné odpovědi. Když někdo věří,že už našel odpověď na otázku,tak je nesmyslné dále hledat. Proč by jste měl zkoumat,jak vznikl život na naší planetě,když už odpověď znáte,stvořil ho “Bůh”.
Možná, že někteří věřící mají na spoustu otázek odpověď typu: “To Bůh.”, ale takhle odpověď není uspokojující odpovědi na otázku – jak?.
jack: Jestliže vědec začne odpovídat na otázky pomocí teologie místo vědy,tak to podle mě není vědec,ale teolog.
To máte zcela jistě pravdu, ale jak jsem napsal dříve, věřím tomu, že lze oddělit víru od zkoumání, víra nemusí nutně ovlivňovat výzkum. To se možná děje v biblickém kreacionismu, ale myslím si, že nejen tam, nejprve je idea a pak se pro tu ideu hledají důkazy. Tohle ale nemá s láskou k poznání, k pravdě nic společného.
jack: Proč by jste měl zkoumat jak,když to už víte. To je přece základ křesťanské nauky kdy a jak stvořil “Bůh” vesmír a život v něm. Tyto vědomosti přece čerpáte z SZ a NZ.
Ale já to přece nevím, já nevím jak. Má víra mi přece nedává odpověď na to, z čeho je složen svět, jaké tam platí zákony, jak vznikl život. Když si vezmete 1.kap. Genesis, tak tam čtete: “A řekl Bůh… a stalo se.” Tohle ale přece není vyčerpávající odpověď.
jack: Tak potom jste nějaký divný křesťan,přečtěte si čím začíná desatero přikázání.
Zákon o kterém píšeš byl dán židům. Ten kdo se v tomto národě narodil, byl obřezán a byl povinen dodržovat Mojžíšův zákon, a to nejen to desatero. Můj případ to není. 😀 Já jsem byl zachycen Kristem.
Jirka: Jinak se mi moc nezdá to vysvětlení, proč se lidé s takovou péčí starají o smrtelné ležáky a absolutně nesamostatné invalidy. Kvůli počtu a obraně?
Samain: No tak přece jen jsme lidé a v civilizované společnosti jsme si uzákonili (většinou) zákaz euthanasie. Tak co s nimi? A jen tak mimochodem – ano, o některé je postaráno dobře, ale většina v těch LDNkách by radši byla mrtvá.Často tam umřou celkem prostě hlady.
k tvému příběhu – co ty víš, asi to byl pro onoho zajatce Kobayashi Maru test – a zase, díky tomu co udělal, většina přežila – ne?
Jirka:to Samain: A nebo staří lidé mají čas přemýšlet nad svými životy, co udělali dobře a co zase udělali špatně…
Samain: No jistě – a také mohou své zkušenosti předávat dalším generacím-což je taky k prospěchu.
jack: Tak potom jste nějaký divný křesťan,přečtěte si čím začíná desatero přikázání.
protestant: Ty jsi nějaký divný ateista když nevíš co je vlastně Desatero 🙂
Z blogu Jana Payneho:
Jinak tomu ovšem není ani s náboženstvím a zejména s křesťanstvím: křesťanství se ještě před poměrně krátkou dobou chlubilo tím, že má za úkol vymezovat hodnoty ostatním, poněvadž Evropa mu musí být téměř za všechno pozitivní vděčná. Současnost je úplně jiná: lidé houfně opouštějí katolickou církev a kněží odmítají subordinaci papeži. Papež (paparatzi) s nacistickou minulostí se mezitím stal předmětem mnohé kritiky i sarkasmů v duchu: „pan farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky“ (Karel Kryl). A z lůna církve stále dál prosakují zprávy o pederastii duchovních i o tom, že jiní duchovní to tutlali. Na druhé straně protestanti se utápí v pedantických rozborech biblických i jiných textů ve snaze najít, co to ten Ježíš vlastně tvrdil a kým koneckonců byl, když tradiční výklad vycházející z ukřižování a vzkříšení se na pozadí současného poznání skutečnosti de facto rozpadl; výjimkou jsou snad jen probuzení evangelikálové držící se hlava nehlava doslovných větiček v Písmu.