Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí. Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly, pak se přemýšlivému jedinci přímo nabízí otázky jako
* proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
* proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
* náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?
Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.
Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.
Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.
Jako na rozdílné memplexy můžeme pohlížet nejen na různá náboženství, ale jistě i na různé denominace v rámci jednoho náboženství (Římští katolíci, Protestanté, Pravoslavní, Kalvinisté, atd.). Tyto memplexy mezi sebou řadu memů sdílejí, a příjmáním či odmítáním jiných se liší.
Z tohoto hlediska není úplně správné mluvit o věřících jako věřících v Boha. Každý věřící spíš věří vyznává správnost a pravdivost svého memplexu…
Křesťanství představuje kulturně-evolučními procesy naprosto obdivuhodně vyladěný komplex myšlenek, memů, šitý na míru lidské mysli, aby jej tato cítila jako maximálně atraktivní (a s radostí a entuziasmem jej předávala dál). Při bližším pohledu zjistíme, že má důmyslnou kompozici, jejíž různé složky slouží různým účelům, a dohromady se vzájemně posilují, ospravedlňují, zatraktivňují, a tvoří tak cosi jako luxusní dezert, lákající k nakousnutí… (kdo viděl Matrix, jistě si v této souvislosti vzpomene na Merovingianův zákusek 🙂 )
S rychlým rozvojem lidského mozku se v průběhu evoluce zvětšoval i jeho objem. Zvětšená lebka však působila ženám značné obtíže při porodu, což způsobilo evoluční tlak na dřívější porod. Lidské děti se tak rodí mnohem bezbranější a méně vyvinuté, než potomci jiných srovnatelných savců, což klade zvýšené nároky na rodičovskou péči. Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)
Jako řada dalších evolučně vzniklých mechanismů se však i schopnost zamilovávat se může “minout účelem” – a tohoto právě zneužívá první mem z “motivační vrstvy” křesťanského ala Merovingianova zákusku – jeden z nejsilnějších a nejmocnějších křesťanských memů vůbec.
Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.
Za druhé, zamilovanost způsobuje, že má člověk růžové brýle. Odmítá vidět a nevidí nedostatky své lásky, a naopak ji vidí v těch nejkrásnějších barvách. Naše láska je pro nás vždy ta nejdokonalejší a nejpřítažlivější na celém světě. A přesně toto platí i křesťana, zamilovaného do svého Boha.
Dalším memem, zvyšujícím atraktivitu celého memplexu je myšlenka, slibující posmrtný život. Umřít se nechce nikomu, a věčný život po boku své lásky – kdo by odolal. Stačí jediné – akceptovat celý memplex.
Nesmíme opomenout přítažlivý “mem modliteb”, slibující ve své původní podobě věřícímu člověku pomoc od milujícího Boha v případě potřeby.
Aby byla motivace dokonalá, je zkušenostmi dokonale prověřená metoda “cukru a biče”. Cukru už bylo dost, proto křesťanství obsahuje i mem biče v podobě hrozby peklem a věčným utrpením, v případě že danou variantu křesťanského memplexu člověk nepřijme. (všimněme si, že toto opravdu přinejmenším platilo pro varianty, pro jednotlivé memplexy – např. katolíci hlásali, že spasen může být jen pravověrný katolík, nikoliv už třeba protestant, a naopak)
Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, obsahuje dezert křesťanství jakýsi autoimunizující subkomplex memů. Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.
Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat. (Bohu tak lépe dokazujeme, jak bezmezně Mu důvěřujeme – a přesně toto po nás prý i chce)
Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají. Teologové se pak v těchto ožehavých záležitostech vyjadřují záměrně tak, že jejich vysvětlení vypadají velmi složitě a “učeně”, při pečlivém rozmyšlení ovšem člověk zjistí, že prostě nedávají smysl, jsou čirou slovní ekvilibristikou. Viz. např. vysvětlení trojjedinosti Boha, v KKC nebo kdekoliv jinde.
Připomeňme ještě princip NOMA, implicitně shazující argumenty vědy proti náboženství se stolu jako nepřípustné, mlžící memy na téma inspirovanosti Bible, memy na téma, že jisté záležitosti mohou pochopit jen ti, co jim už věří (přičemž tito lidé to “chápou” jen a pouze tak, že to prostě z výše popsaných důvodů neřeší), “mem pokory před Bohem” (kdo si myslíš že jsi, že se snažíš zkoumat/pochopit Boha?), atd.
Poslední skupinou memů, o které se chci zmínit, jsou memy říkající v podstatě, že “kdo věří, je dobrý člověk”. (Kdo by přece nechtěl být dobrým člověkem?)
Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.
Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)
Nesmíme zapomenout na z hlediska memplexu klíčový mem, říkající že křesťanství (Islám, popř jiná náboženství) je třeba šířit, “kázat evangelium” (což zejména křesťanští misionáři pojímají už stovky let velmi zodpovědně)
Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.
Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.
Výše nastíněné vysvětlení odpovídá na celou řadu otázek ohledně atraktivity náboženství pro člověka, a z toho plynoucího takřka univerzálního výskytu víry ve všech civilizacích na světě, přímo předpovídá značně diverzifikovanou strukturu náboženství, jejich velký počet i značnou vnitřní rozrůzněnost po celém světě, poskytuje jednoduché a sjednocující vysvětlení motivací mnohých tvrzení křesťanů (a zcela analogicky i příslušníků jiných náboženství), vysvětluje fakt, že ačkoliv křesťanská víra obsahuje vážné logické rozpory (viz. většina doposud uveřejněných článků) tak s vírou křesťanů to nepohne ani v nejmenším, a v jeho světle dává smysl řada dalších zajímavých postřehů, nejen ohledně křesťanství.
Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.
Josefe, já mluvil o tom, proč jim to nesdělil přímo, tak jak s lidmi podle vás komunikuje. Proč? Protože to podle vás nebylo potřeba? A co těch milion brutálně a ohavně umučených Srbů?
Takže znova: Proč bůh Ustašovcům svou vůli v přímé komunikaci, která je podle vás křesťanů realitou, jasně nesdělil?
A vůbec – kde je Josefe v evangeliích napsáno, že ani ve válkách se lidé nesmějí zabíjet? Jistěže tam nic takového není! A kde je v evangeliích napsáno, že lidi se ve válce nesmějí mučit, vyřezávat se jim oči a vyvrhovat jim zaživa vnitřnosti? Kde?
Tak ještě jednou: Proč bůh Ustašovcům přímo nesdělil svou vůli?
No vždyť je to tak prosté: PROTOŽE NEEXISTUJE.
to Colombo:
Označovat za morální to co jsme se naučili v dětství je tragická myšlenka.
Co by bylo morální v očích dětí Josefa Goebbelsa?
Člověk by si naopak měl připustit možnost, že jej rodiče k morálce nevychovali.
ad Protestant: to ale není odpověď na moji otázku.
Já vám ji rád zopakuji:
Můžete mi sdělit vaši teorii o tom, proč “živý Kristus” nikomu z těch Ustašovských katolíků a katolických kněží (!!!), se kterými byl v kontaktu, jak píšete, nenaznačil, že brutálně vyvraždit a před smrtí umučit milion Srbů se mu hrubě nelíbí?
to Michal:
A vůbec – kde je Josefe v evangeliích napsáno, že ani ve válkách se lidé nesmějí zabíjet? Jistěže tam nic takového není! A kde je v evangeliích napsáno, že lidi se ve válce nesmějí mučit, vyřezávat se jim oči a vyvrhovat jim zaživa vnitřnosti? Kde?
Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Činíte-li dobře těm, kdo vám dobře činí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci. Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno. Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.”
Lukáš 6:27 – Lukáš 6:38 (CEP)
Josef: a nežijou snad mravenci v mraveništi nebo včely v úlech morálně bez toho, aby si navzájem sobecky ubližovali (srovnejte si, jak by asi vypadalo podobně početné společenství lidí bez soudů a policie)? nevyvrhne snad uspěšnější upír rád něco krve, kterou by se mohl nakrmit méně úspěšný kamarád? nesdílejí snad mezi sebou šimpanzi nesobecky maso? a nenutí samice šimpanzů samce, kteří se pohádali k tomu, aby se znovu usmířili? tohle všechno podle vás není nesobecké morální jednání? budete tvrdit, že bůh dal morálku i mravencům?
protestant says:
May 22, 2011 at 7:07 pm
Obzvláště komunistické byly i Japonsko, Jižní Korea, Benelux a skandinávie, že?
Podívejte se laskavě na nábožnost postkomunistických států. Většina z nich jsou převážně ortodoxní/pravoslavní. ČR, NDR (která neexistuje) a Estonsko jsou spíš výjimka.
Komunismus doopravdy neměl na ateismus vliv a už s tím ad komančum prosím přestaňte.
to Michal:
Je to přesně odpověď na vaši otázku.
Myslím že je to z toho naprosto jasné. Ale poku ne tak to zkusím naznačit:
Ježíš zde ukazuje, že každý kdo si říká křesťan, kdo tvrdí že činí ve jménu Krista v skutečnosti nemusí být křesťanem.Tedy kristovcem. Tedy následníkem Krista.
to Adela:
Budu rád, když mne ukážete jiný aspekt, který měl vliv na to že na západ od hranice NSR – NDR věří v boha zhruba 70% a na východ od ní 25%, když tyto státy byly rozděleny až v roce 1949.
Tak já se snad nedozvím, jaké vědecké poznání nevyvratitelně dokazuje existenci Boha 🙁
Romane, od nich se nedozvíš věcí… 🙂 O to větší jistotu ale pociťují, že mají Pravdu…
ad Protestant: Matouš 10:34 Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.
Znovu opakuji svou otázku: Proč Bůh za těchto okolností, kdy stanovisko NZ přinejmenším není úplně jednoznačné, Ustašovcům jasně nedal v přímé komunikaci, která je podle vás realitou, najevo že s jejich počínáním důrazně nesouhlasí? Proč, Protestante?
A jen tak mimochodem, podle Vás snad NZ říká, že tak jak jste citoval Lukáše (milujte své nepřátele…) se máme chovat i k nepřátelům ve válce?
Myslím protestante, že je zcela zjevné, že vaše náboženství dnes ještě existuje jedině z toho důvodu, že se takto křesťané nikdy v historii nechovali.
Michal: Josefe, já mluvil o tom, proč jim to nesdělil přímo, tak jak s lidmi podle vás komunikuje. Proč? Protože to podle vás nebylo potřeba? A co těch milion brutálně a ohavně umučených Srbů? Takže znova: Proč bůh Ustašovcům svou vůli v přímé komunikaci, která je podle vás křesťanů realitou, jasně nesdělil?
Josef: Pokud mluvíte o tom, jak Bůh s lidmi komunikuje podle nás, tak podle nás Bůh komunikuje jednak explicitně svým slovem v Písmu svatém, tedy v Bibli, ale především implicitně skrze svědomí každého člověka. Svým slovem v Bibli sdělil Bůh úplně jasně, že není morální kohokoli brutálně umučit (já to tam čtu a zatím jsem neměl tu “čest” potkat nikoho, kdo by Bibli v tomto ohledu pochopil jinak.) Nicméně si i troufnu říci, že tohle je tak jasná součást přirozeného lidského svědomí, že na tohle není potřeba ani Bible. A tipuji, že v tomto snad se mnou budete souhlasit. Takže stále zůstává moje otázka: co víc by Bůh ještě měl dělat a proč? To mi doopravdy není zřejmé.
A pokud se snažíte narážet na komunikaci s Bohem v modlitbě, tak se domníváte, že člověk, který se chystá vědomě někoho zavraždit, je schopen takové kvality modlitby, aby dokázal Bohu naslouchat, když svým rozhodnutím zjevně takto těžce odporuje Jeho vůli? To si tedy dokážu představit velmi obtížně, a myslím, že nejsem sám.
Bratr Protestant to shrnul velmi výstižně: “Ne každý, kdo říká Pane Pane…”
Michal: A vůbec – kde je Josefe v evangeliích napsáno, že ani ve válkách se lidé nesmějí zabíjet? Jistěže tam nic takového není! A kde je v evangeliích napsáno, že lidi se ve válce nesmějí mučit, vyřezávat se jim oči a vyvrhovat jim zaživa vnitřnosti? Kde?
Josef: Válka není žádný specifický stav, kdy by platila jiná morální kritéria než která platí běžně. Zabít mohu ve vyjímečných případech, ale pouze tehdy, pokud nemám jinou možnost jak ochránit život nevinného bližního před násilníkem. A pokud chcete pár Ježíšových slov, jsem velmi rád, že je mohu ocitovat: “Vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. … Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte i vy s nimi.” A jinde Ježíš praví: “Bylo řečeno: Nezabiješ. … Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu.”
Myslím, že k tomu není moc co dodávat.
Michal: Tak ještě jednou: Proč bůh Ustašovcům přímo nesdělil svou vůli? No vždyť je to tak prosté: PROTOŽE NEEXISTUJE.
Josef: Takže závěr: Bůh sdělil a sděluje každému člověku svou vůli. I Vy víte, že nemáte vraždit, a to ani o Bohu ještě pořádně nevíte. Kdo to tedy popírá, vědomě popírá Krista, byť by ho navenek ústy vyznával.
To protestant:
Ale no tak to je přece dětinský. (“NE NE, ty víííc”) Jediné co jsou po vás chtěl je nějaké hodnocení Josefa. To ho nemůžete z nějakého důvodu kritizovat nebo do puntíku přesně souhlasíte s jeho přístupem k diskuzi?
Roman 01: Tak já se snad nedozvím, jaké vědecké poznání nevyvratitelně dokazuje existenci Boha
Josef: Romane, dovolte, abych Vás pro první náhled odkázal na diskusi pod předchozím a před-před-předchozím článkem. Jsem totiž některými zdejšími atheisty opakovaně napadán, že svá stanoviska příliš často opakuji. Proto Vás prosím, podívejte se tam a případné nejasnosti mi bude potěšením probrat do detailu.
Michal: Matouš 10:34 Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.
Josef: Toto se ovšem netýká toho, jak by se měl křesťan chovat, ale znamená to přesně to, co je řečeno: křesťan nemůže počítat s tím, že by mu Ježíšovo poselství na zemi zajistilo nějaký klid (klid v externím smyslu – ten vnitřní klid víra zajišťuje, jak mohu z vlastní zkušenosti potvrdit). Platilo to vždycky a platí to i dnes, kdy je na světě pro křesťanskou víru zabito v průměru několik stovek lidí denně.
protestant: Je vidět, že za ateismem prostě stojí komunismus.
Pirx:
To je dost vágní vyjádření. Komunismus samozřejmě stojí za úbytkem křesťanství v postkomunistických zemích. Komunistická ideologie je programově ateistická, vyloučila tedy náboženství ze základního a středního školství, takže zabránila primární indoktrinaci mimo rodinu.
Není ale pravda, jak se snažíte podsouvat, že ateismus rovná se komunismus.
Naopak, komunismus a monoteistická (abrahamovská) náboženství jsou stranami téže mince, totiž totality. Komunismus je svého druhu náboženství, jenom o poznání pitomější, než ta ostatní. Náboženský útlak prováděný komunisty má původ v náboženském útlaku prováděném křesťany 1500 let a v křesťanké nesnášenlivosti, kterou církev hluboko zaryla do kultury západní civilizace, o té východní nemluvě. S každým jinověrcem, bezvěrcem či heretikem jste zatočili po bolševicku, pardon, po křesťansku a ve světle toho, co je o vašich minulých praktikách známo, je komunistický náboženský útlak docela slabý čajíček. Vlastně stačí přestat křesťanství vtloukat do hlavy dětem a ono jaksi vyšumí samo. Zaplaťpánbůh.
Buďte rád za ateisty, myslím že vás nechají dýchat. Katolíci by s vámi udělali krátký proces, kdyby mohli. Vy s nimi ostatně také, kdybyste mohli.
Každý monoteismus je totalitní
Selviskhed: a nežijou snad mravenci v mraveništi nebo včely v úlech morálně bez toho, aby si navzájem sobecky ubližovali (srovnejte si, jak by asi vypadalo podobně početné společenství lidí bez soudů a policie)? nevyvrhne snad uspěšnější upír rád něco krve, kterou by se mohl nakrmit méně úspěšný kamarád? nesdílejí snad mezi sebou šimpanzi nesobecky maso? a nenutí samice šimpanzů samce, kteří se pohádali k tomu, aby se znovu usmířili? tohle všechno podle vás není nesobecké morální jednání? budete tvrdit, že bůh dal morálku i mravencům?
Josef: Vy snad chcete tvrdit, že všechny tyto případy, které se lidem mohou jevit jako “morální”, nejsou způsobeny jejich instinkty, které právě tohle označily pro ten který druh za evolučně nejvýhodnější jednání? Myslím, že je zjevné, že JDE o evolučně výhodně chování podněcované instinkty a ne o racionální zvážení mozku mravence, co pro jeho druh je matematicky nejvýhodnější. A naopak to, že lidé ve stejném prostředí takto jednat obvykle nedokážou, je indicií právě toho, že jejich morální jednání musí být postaveno na jiném základě než na instinktech. Co je instinktivní, to je maximálně morálně neutrální. Morálka začíná tam, kde jsem schopen postavit se instinktům.
protestant: v okamžité reakci jsem jich vyjmenoval hned několik.
“Co by bylo morální v očích dětí Josefa Goebbelsa?”
Divil by jste se, ale valná většina fašistů byla příkladnými rodiči.
“Josef: A co si mám vybrat z toho, co tady Vašimi slovy “melete” Vy? Chovají se zvířata morálně nebo nechovají? Pokud ne, dáváte mi za pravdu. Pokud ano, pak se Vašimi slovy “antropocentrický jev snažíte narvat na zvířata” Vy, ne já. Já o morálních zvířatech nemluvil.”
Jednoduše. Morálka je lidský produkt, takže zvířata ji přirozeně nemají. Inteligentní zvířata, jejichž inteligence má podobnou strukturu jako lidská, však můžete naučit lidské morálce. Jak prosté milý Watsone…
“Josef: Toto atheistické pseudodogma (Colombovo, abych neurazil ostatní atheisty) je zjevně nepravdivé. Například já velmi často uvažuji nad tím, co je morální a co ne.”
Takže vám morálku neseslal bůh?
Zjevně si umíme svůj memetický komplex měnit. To ovšem neodporuje tvrzení, že se podle jistých norem chováme bez přemýšlení. Aniž bychom přemýšleli, jaké mají důsledky. Teorie her to pěkně vysvětluje. Ovšem neříká, že své chování nemůžeme vzácně měnit. Jinak “Já často uvažuju…” je opravdu k ničemu a člověk z toho nic nezjistí… Fakt, jestli chcete uvést skutečný argument, těžko můžete použít vlastní pocit či osobní zkušenost, která je nutně zkreslená výběrovou pamětí.
Nehledě na to jste neuvedl, jestli úvaha “co je morální a co ne” používáte právě v momentě, kdy se rozhodujete. O to totiž jde. Vůbec nejde o to, že si to pak někdy v klidu doma promyslíte a rozhodnete se, že v tomto případě změníte své chovaní. Jde o okamžité rozhodnutí.
“Josef: Já jsem často uvažoval nad tím, proč je špatné krást peníze. Pokud člověk takto neuvažuje, dochází atheista tedy k nezbytnému závěru, že křesťan není člověk? 🙂 To by bylo pozoruhodné, to jsem zatím o atheistech netušil…”
Viz nahoře. A dále, chcete snad popřít, že jste se jistý společenský morální kodex nenaučil jako dítě?
Pak by jste opravdu nebyl člověk…
Josef: Tak například já jsem svou racionální úvahou v některých věcech změnil svůj náhled na to, co budu považovat za morální, oproti tomu, jak jsem byl vychován. Tvé předpoklady si tedy dovolím označit za nesmyslné.”
Viz výše. Ono je otázka, jestli jste skutečně dosáhl porozumění, jestli dané morální chování je správné či ne, nebo jste si pouze racionalizoval (tedy našel jakési pseudologické důvody, povšimněte si, že logika je totálně na nic a jako taková se nám začíná stávat bezpředmětná, protože se stává čím dál tím více osobní záležitostí, nikoliv absolutní). Tohle jsou důležité otázky, na které nemůžete sám odpovědět. Protože z vašeho pohledu jste vždy udělal logické a správné rozhodnutí, stejně jako se vždy chováte racionálně. Mozek takto funguje. Tzv. moment “V té době to dávalo smysl”.
A tohle nemůžete žádnou osobní zkušeností či logickou úvahou nic říct. Na tohle musíte udělat výzkum, který zkoumá chování mozku a struktury myšlení. Tady se totiž dostáváme k samé základně lidské osobnosti a její konzistence.
Pirx: Každý monoteismus je totalitní
Josef: Milý pane, nechcete-li, abychom atheisty posuzovali podle komunistů, tak nedělejte totéž vůči nám. Já jsem například monoteista a jsem přitom proti každé totalitě (i proti katolické, pokud by ji snad někdo chtěl nastolovat.) Jsem rád, že žiji v zemi, kde jako katolík mohu říkat, co chci (téměř – diskriminace křesťanských postojů začíná bohužel pomalu, ale jistě už i u nás) a jsem zrovnatak rád, že žiji v zemi, kde i atheisté mohou říkat téměř, co chtějí. Za Vaši atheistickou svobodu se budu vždy stavět, už jen proto, že svoboda je jen jedna a je to tedy i moje vlastní svoboda.
“Josef: Vy snad chcete tvrdit, že všechny tyto případy, které se lidem mohou jevit jako “morální”, nejsou způsobeny jejich instinkty, které právě tohle označily pro ten který druh za evolučně nejvýhodnější jednání? Myslím, že je zjevné, že JDE o evolučně výhodně chování podněcované instinkty a ne o racionální zvážení mozku mravence, co pro jeho druh je matematicky nejvýhodnější. A naopak to, že lidé ve stejném prostředí takto jednat obvykle nedokážou, je indicií právě toho, že jejich morální jednání musí být postaveno na jiném základě než na instinktech. Co je instinktivní, to je maximálně morálně neutrální. Morálka začíná tam, kde jsem schopen postavit se instinktům.”
Zase. Zase vznášíš námitky do oblasti evoluční biologie. Racionální chování vůbec není absolutně racionální, stejně jako logika není žádná absolutní vesmírná logika, všecko je to produkt mozku, ten je produkt evoluce. Pokud bude splodit víc potomků evolučně výhodnější za všech okolností, pak to bude logické.
Vůbec si neuvědomuješ do čeho kafráš, na jedné straně tu máš kulturní evoluci, na druhé přirozenou. Lidská morálka je stejně tak produktem normální (genetické) evoluce, stejně jako evoluce kulturní (memetické).
Sečti si to. Promysli si to, nastuduj si k tomu knížky. Můj mozek nejspíš funguje v souladu s těmihle teoriemi. Dokázal jsem spoustu věcí kolem nich odvodit, aniž bych je třeba přímo znal. Možná si to ale jen namlouvám. Proto chápu, že někomu to nemusí připadat tak zjevné. Ale vážně by si to chtělo něco k tomu nastudovat.