NOMA je zkratka anglického sousloví “Non overlapping magisteria”. Je to teze, že věda a náboženství jsou dvě vzájemně mimoběžné oblasti lidského poznání, a že jedna ke druhé nemá co říct, a ani by se o to neměla pokoušet.
Bez ohledu na to, co touto myšlenkou její autor, americký biolog a historik vědy Stephen J. Gould původně mínil, je dnes NOMA často s naprostou samozřejmostí používána jako zdůvodnění, proč by se ateisté z pozic racionálního rozumu vůbec neměli k náboženství vyslovovat. Co víc, mnozí věřící, ale i nevěřící (například Jan Zrzavý) berou pravdivost NOMA jako axiom (viz. např. příspěvek Jana Zrzavého ve sborníku Dawkins pod mikroskopem) a se silně zdviženým obočím komentují, když se někdo vůbec pokouší o kritiku náboženství z pozic racionality. NOMA je zhusta používána jako odmítnutí legitimity samotné diskuze, jako záminka ke shození argumentů se stolu pro jejich nepřípustnost, aniž by byla zkoumána jejich platnost.
Každý si jistě může sám pro sebe stanovit limity, k čemu je ochoten a k čemu se naopak nehodlá kriticky vyjadřovat. Snad je i legitimní veřejně obhajovat tezi, že taková pravidla by měla být přijímána všeobecně. V takovém případě by ovšem měl mít člověk, který něco podobného prohlašuje, v rukou pádné argumenty proč je všeobecné akceptování takových pravidel potřebné. Nevím o tom, že by takové relevantní argumenty existovaly.
Někdy bývá NOMA chápána tak, že prostě ta teze platí a na snahách konfrontovat víru s racionalitou není apriori nic špatného – jen jsou takové snahy odsouzeny k neúspěchu (protože platí NOMA).
Tato úvaha je však chybná, a k náboženství prakticky v jakékoliv podobě věda opodstatněné stanovisko zaujmout může.
1) čím víc konkrétních tvrzení má dané náboženství o našem reálném světě (v případě křesťanů např. že Bible je Slovo Boží, že modlitby fungují, že Ježíš byl Boží syn, že vstal z mrtvých, atd.), tím lépe jsou takto postulované teze testovatelné, a je alespoň v principu dokazatelná jejich nepravdivost.
2) někteří věřící se logicky snaží jakákoliv konkrétní tvrzení svého náboženství o našem světě minimalizovat (v případě “extrémně umírněných” křesťanů až k nule) a přicházejí tak s Bohem, jehož měřitelné interakce se světem jsou co nejmenší, až žádné: modlitby sice fungují, ale jen v tak malém počtu případů, aby to nebylo statisticky prokazatelné, popř. jaksi “transcendentně” tak, aby to bylo v reálu neodlišitelné od situace, kdy by nefungovaly vůbec; Bible sice je slovo Boží, ale jen v jakémsi naprosto vágním smyslu “obecné inspirace”, čehož nepochopitelným důsledkem je, že vypadá přesně tak, jako kdyby s ní Bůh neměl nic společného. Atd.
Avšak i takovýto Bůh, který se chová přesně tak, jako kdyby nebyl, je vědecky vyvratitelný, viz. vílí argument. Respektive je vyvratitelný přesně v takovém smyslu, jako je vědecky vyvratitelná existence víl, bludiček, vodníků, skřítků, Lochnesské příšery, sněžného muže, létající čajové konvice mezi Marsem a Jupiterem, nebo třeba létajícího špagetového monstra.
Nebo-li: Pokud příjmáme tezi, že věda se nemůže vyjadřovat k existenci rusalek, vodníků a spol., a že závěr, že s největší pravděpodobností neexistují, není legitimní a opodstatněný – pak, a jedině pak můžeme souhlasit i s myšlenkou NOMA.
Abyste tady neplácal dávno vyvrácené nesmysly.
Myslíte že vaše plácání něco vyvrací?
….Slovo víra, v Novém zákoně v řecké podobě pistis (πίστις) v sobě nese ideu důvěry, jistoty, pevného přesvědčení, někdy též věrnosti…..
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADra
Biblické pojetí víry (novozákonní „pistis“) je třeba chápat jako osobitý akt i vztah důvěry, oddanosti, poslušnosti, a osobního přesvědčení o správnosti a spolehlivosti sebeodevzdání ve vztahu člověka k Bohu.
Náboženská víra:
Jde o osobní vztah, odevzdanost, osobní projev důvěry (cele někomu důvěřovat)
věřit znamená důvěřovat, spoléhat se na něco či na někoho.
http://jaro.krivohlavy.cz/node/95
A co je víra? Křesťanská víra není nic jiného, než důvěra v Boha. Důvěra, že On je věrný a z pouhé milosti, pro zásluhu Kristovu nám dává víru.
http://kladno.evangnet.cz/kazani/brodska200710.htm
Oddělovat víru od přesvědčení či důvěry může jen ten, který nepochopil co víra je. Tedy ten kdo žvatlá o něčem čemu nerozumí.
NOMA nie je pravdivá. V každej viere/náboženstve existujú výroky, ktoré veda je schopná skúmať. Tým sa tie “magistéria” prekrývajú. Veľa z takých výrokov veda aj skúmala a vyvrátila. Medzi základné dogmy kresťanstva patrí zmŕtvychvstanie Krista. Veda naopak hovorí, že to nie je možné, že smrť je proces nevratný. Tým je NOMA vyvrátená.
Osobne si myslím, že S.J.GOULD, keď túto tézu vymyslel, tak to urobil hlavne preto, aby “prilákal” veriacich k vede. Alebo aby aspoň zmiernil averziu veriacich voči vede. Čo je povedzme aj účelné a potrebné, napríklad v takých bigotných Spojených Štátoch, čiže je to taká malá zbožná lož. S.J.GOULD totiž musel vedieť, že vymýšľa sprostosť. 🙂
ad Protestant
Myslíte že vaše plácání něco vyvrací?
To, že tady blábolíte, se shodujeme všichni, od Michala až po Colomba, takže je dětinské z toho obviňovat mne. Víte, roky vedu diskusse s různými theisty. Všichni jsou konsistentní, nikdo z nich neodporuje sám sobě a když je v úzkých, tak se neuchyluje k tapetování cizích nesouvisejících názorů.
Tak třeba Vaše citování wiki. Ano, víra bývá definována takto. Ale spor je o to, zda je atheism víra čili nic. A nikdo rozumný ji za víru nepovažuje. Ke Stodolovi mám tisíc výhrad, ale to, že atheism není víra potvrzuje už v titulku. Jste sám jako kůl v plotě. Je s Vámi jen bytost, kterou jste si vymyslel a které říkáte Bůh.
Oddělovat víru od přesvědčení či důvěry
To nikdo nečiní. Tak znovu, aby to pochopil i tak zmatený theista, jako jste Vy:
Je pojem přesvědčení (angl. belief): Označuje pevný názor na nějaký výseč skutečnosti. Pokud se ten názor s vysokou pravděpodobností až jistotou shoduje s realitou, zejména existují-li nezpochybnitelné důkazy, říká se mu důvěra (angl. trust). Důvěra soudce v tvrzení obžaloby je třeba nezbytná k odsouzení obžalovaného. Pokud se názor shoduje s realitou s nízkou pravděpodobností až nejistotou, zejména neexistují-li nezpochybnitelné důkazy, říká se mu víra (angl. faith). Tertullianus: Credo quia est absurdum, což vyjadřuje myšlenku, že ačkoliv je existence Boha velice málo pravděpodobná, přesto je pravdivá.
A teď si všimněte dobře: Neřekl jsem ani slovo o obsahu víry. Takže Vaše blábolení o tom, že víra je přesvědčení či důvěra je mimo mísu. Víra je přesvědčení už z definice. Víra není důvěra z definice. Věřící víru sice jako důvěru v Boha cítí, ale to je irrelevantní. Nepoužívají ji totiž v normálním a přesném smyslu slova, ale jako synonymum slova spolehání.
Takže závěr: Chcete-li mluvit s atheisty, naučte se vyjadřovat přesně. Vaše theistické lingo nikoho nezajímá, neboť slouží jen k zatemnění věcí.
to GP:
Ateistický pohled na ateismus či na víru je možná zajímavý, ale neobjektivní a minoritní.
Je samozřejmé, že ateisté tvrzení, že ateismus je víra budou popírat “do posledních sil”. Stejně tak se budou snažit tvrdit, že např. křesťanská víre je faith. Ale to ještě neznamená, že to tak je. Je pochopitelné, e každý ateista se snaží svůj ateismus vnitřně ospravedlnit. 🙂
protestante, protestante,
„Je pochopitelné, e každý ateista se snaží svůj ateismus vnitřně ospravedlnit.“
„Ateistický pohled na ateismus či na víru je … minoritní.“
…
Používáš argumenty jak z učebnice manipulace pro mateřské školy, to tě není hodno.
učebnice manipulace pro mateřské školy – co je to? Takového něco existuje? 🙂
Stačí si prohlédnout a roztřídit příspěvky na tomto webu. Kolik těch příspěvků (a dokonce i článků) se zabývá ateismem? Naprostá menšina. Prostě o ateismus se na “prvním ateistickém webu” jaksi nemluví. Naopak většina příspěvků a článků se zabývá náboženstvím. Jako by to byl náboženský web. Proč asi? 🙂
A ještě jeden poznatek se dá ze zdejších příspěvků vyvodit:
motivace ateistů je přesvědčit ostatní a sebe že jejich ateimus je ta správná cesta. U příspěvků věřících postrádám stanovisko že ateismus je špatný a víra to jediné správné. U příspěvků věřících je podle mne majoritní tendencí pouze opravovat chyby ateistického pohledu na víru.
Byl by to zajímavý úkol pro sociologa či psychologa zjistit proč tomu tak je a proč jediným ateistickým postojem zde je negativní vymezování se.
Tak zde bych se měl asi ozvat 🙂
Ateismus je nevíra v Boha. Část ateistů, ke kterým se řadím i já, má tento postoj podepřený racionálními argumenty.
Přináším zde tedy argumenty, proč je postoj neakceptovat náboženskou víru racionální. Ekvivalentně, přináším argumenty, proč postoj akceptovat náboženskou víru racionální není.
A přesně toto dělám.
Ostatně – jaké máte Vy argumenty, proč nevěřit řekněme v létající špagetové monstrum, než poukazovat na absurdnost této představy, na její původ, a důvody proč vznikla, atd., tedy než negativní vymezování se vůči ní? Jak by vůbec takové pozitivní argumenty měly vypadat?
Ono to je vlastně všechno o tom samém. Ateismus je NEvíra, nikoliv víra. KDYBY byl ateismus víra, pak by mělo smysl hledat pozitivní argumenty v jeho pravdivost. Jenže protože jde o nevíru, tedy o absenci víry, tak snad jediným způsobem jak ukázat důvodnost tohoto názoru, je, prokázat absurdnost a neoprávněnost opaku (tedy té příslušné víry).
Jaktože nejste schopen ani takto elementární úvahy, Protestante? 🙂
Proč se jen pár příspěvků zabývá atheismem a valná většina rozebírá křesťanství?
Protože o atheismu jsme něco řekli, všichni (krom vás) jsme se na tom shodli a tečka. Když se pak snažíme poukázat na rozdíl mezi atheismem a vírou (neexistence dogmat vs existence dogmat), tak začnete něco kecat o víře vy Protestante, že prý křesťanství žádná dogmata nemá. Ti, kteří se v tom orientují lépe jak já vám dokládají historické koncily, kde se tato dogmata ustanovila, načež vy kecáte, že jste Protestant a tohle nuznáváte. Když se vás zeptáme na to, co teda uznáváte, začnete mluvit o svém vztahu k bohu. Když se vás zeptáme, podle čeho je ten váš vztah k bohu, řeknete že od Ježíše Krista. Když řekneme, že ty výroky Krista, podle kterých se řídíte, jsou z bible, kterou když vy neuznáváte, tak nemůžete brát, ale normálně ji uznávají právě díky tomu koncilu zmíněném na začátku, zase se zacyklíme, vy to nějak zamlžíte, začnete se navážet, že “my tomu nemůžeme rozumět” atp. a kruh se uzavře.
Pokud by akra byl atheismus víra, pak bych moc dobře té víře rozuměl, ne?
ostatní: Což takhle se bavit mezi sebou a Protestanta ignorovat? Jsou tu další věřící, s kterýma je možná diskuze? Kteří jsou ochotni stát za svými argumenty, nemlžit atp.?
to Michal:
to vám tedy nezávidím. To budete muse probrat všechna náboženství, všechny víry, všechny sekty a od všech se vydělit. Zatím jste se vydělil pouze od křesťanství, víl a špagetových monster. Čeká vás dlouhá a namáhavá cesta. Vydělit se vůči hinduismu, buddhismu, konfuciánství, judaismu, ariánství, jedismu ….atd,atd.
Připomíná mi to stání pod turistickým rozcestníkem s mapou v ruce a procházením všech cest kam rozhodně nepůjdu. Může se vám stát, že se ale prostě nikam nepodíváte a pod rozcestníkem prostě strávíte zbytek života. 🙂
to Michal:
Ateismus je nevíra v Boha. Část ateistů, ke kterým se řadím i já, má tento postoj podepřený racionálními argumenty.
Přináším zde tedy argumenty, proč je postoj neakceptovat náboženskou víru racionální. Ekvivalentně, přináším argumenty, proč postoj akceptovat náboženskou víru racionální není.
A přesně toto dělám.
Vše co píšete by bylo OK v případě že byste věděl v co to vlastně nevěříte. Jenže vy to nevíte. Jste v pozici signatáře Anticharty, který Chartu 77 vůbec nečetl nebo ji zná jen z druhé ruky přibližně.
V článcích popisujete v co nevěříte, ale v to stejné nevěřím ani já a spousta věřících. Váš ateismus je spíše a-fundamentalismem.
“Jste v pozici signatáře Anticharty, který Chartu 77 vůbec nečetl nebo ji zná jen z druhé ruky přibližně.”
V tom případě by zřejmě bylo správné, aby si případný signatář Anticharty Chartu 77 přečetl, nemyslíte? No a copak dělá Michal? Čte si obdobu vaší Charty 77 – Bibli a zdroje na které odkazujete.
Ten váš příměr je totiž úplně vedle. Ve skutečnosti by podle vás případný signatář Anticharty musel znát osobně všechny chartisty a ještě s nimi v podstatě souhlasit! 🙂
Ti, kteří se v tom orientují lépe jak já vám dokládají historické koncily, kde se tato dogmata ustanovila, načež vy kecáte, že jste Protestant a tohle nuznáváte. Když se vás zeptáme na to, co teda uznáváte, začnete mluvit o svém vztahu k bohu. Když se vás zeptáme, podle čeho je ten váš vztah k bohu, řeknete že od Ježíše Krista. Když řekneme, že ty výroky Krista, podle kterých se řídíte, jsou z bible, kterou když vy neuznáváte, tak nemůžete brát, ale normálně ji uznávají právě díky tomu koncilu zmíněném na začátku, zase se zacyklíme, vy to nějak zamlžíte, začnete se navážet, že “my tomu nemůžeme rozumět” atp. a kruh se uzavře.
1. jsem rád, že přiznáváte, že tomu moc nerozumíte
2. zapomněl jste podotknou ,že myslíte ty co se v tom orientují lépe ale jen z řad ateistů, tedy ty kteří to znají jen jako ti bezdětní co si přečetli nějakou knihu o výchově dětí
3. pořád se nemůžete zbavit dojmu že křesťanství je nějaká nauka založená na knize 2000 let staré. Máte pocit, že bez Bible by nebylo křesťanství. Ale opak je pravdou , bez křesťanství by zde nebyla Bible přesněji řečeno NZ. A bez židovství by nebyl SZ. Ne naopak.
to Machi:
Kdyby se Michal pokládal za a-biblistu, pak byste měl pravdu. Ale on se pokládá za a-teistu. Takže když se prohlašuji za a-xxx měl bych podrobně znát to xxx.
Protestante, k tomu abych byl abstinent nebo nekuřák, nemusím znát všechny alkoholické nápoje a tabákové výrobky!
Stačí když si porovnám negativa a pozitiva.
Dobrý příklad. Tedy podle vás je ateismus něco jako abstinence vůči alkoholu?
Pak byste si ale neměl nechat namluvit, že jablečný mošt je alkohol.
A nesmíte začít generalizovat používání alkoholu jako škodlivou věc. Alkohol v mnoha případech prospívá (medicína, chemie atd…).
Zákaz veškerého používání alkoholu by byla velká pitomost.
Protestant: Zákaz používání alkoholu by byla pitomost…
No a kdo chce zakazovat víru? Nebo křesťanství?
Protestant: pořád se nemůžete zbavit dojmu že křesťanství je nějaká nauka založená na knize 2000 let staré. Máte pocit, že bez Bible by nebylo křesťanství. Ale opak je pravdou , bez křesťanství by zde nebyla Bible přesněji řečeno NZ. A bez židovství by nebyl SZ. Ne naopak.
No ono to je samozřejmě složitější, ten vliv tam byl oboustranný. V době vznikání SZ byly nepochybně jednotlivé knihy SZ důsledkem víry tehdejších lidí, jejich představ o Bohu a tehdejší podoby náboženství, jakož i tehdejší morálky, atd. – což se v těch spisech také zcela jasně odráží. Analogicky spisy Nového Zákona vznikaly v důsledku atmosféry očekávání brzkého příchodu Mesiáše a krátce poté i konce světa – což se logicky do NZ také promítlo.
ALE, v převážné většině následujícího období, tj. z dnešního hlediska těch uplynulých 2000 let, se na Bibli pohlíželo PRÁVĚ jako na Slovo Boží – a zpětný vliv tam nebyl naopak žádný (až na pár pokusů o interpolace).
Tedy, dnešní běžní věřící v drtivé většině berou Bibli právě tak: jako Slovo Boží. Ostatně, na Bibli je také napsáno Holy Bible (Svatá Bible)… Proč asi je ta kniha Svatá, Protestante? I na Českém ekumenickém překladu, který mám já, je Bible Svatá! Balamutíte s těmi svými názory leda sám sebe.
Mimochodem – jak často se na Bohoslužbách čte z Bible, a z přečteného textu se pak vyvozují ponaučení? Vždy? Nebo “jen” v 99%…? 🙂 Jak to vysvětlíte, Protestante?
A nebo se podívejte na web vira.cz: Hned v titulku webu – citát z Bible. Proč, pokud pro vás není VELMI důležitá, až klíčová? Hned první dva odkazy z menu vlevo jsou Bible na neděli, a Biblické SMS. Proč, pokud je to jak říkáte?
Prostě – Vy zde normálně bezostyšně klamete.