NOMA

NOMA je zkratka anglického sousloví “Non overlapping magisteria”. Je to teze, že věda a náboženství jsou dvě vzájemně mimoběžné oblasti lidského poznání, a že jedna ke druhé nemá co říct, a ani by se o to neměla pokoušet.

Bez ohledu na to, co touto myšlenkou její autor, americký biolog a historik vědy Stephen J. Gould původně mínil, je dnes NOMA často s naprostou samozřejmostí používána jako zdůvodnění, proč by se ateisté z pozic racionálního rozumu vůbec neměli k náboženství vyslovovat. Co víc, mnozí věřící, ale i nevěřící (například Jan Zrzavý) berou pravdivost NOMA jako axiom (viz. např. příspěvek Jana Zrzavého ve sborníku Dawkins pod mikroskopem) a se silně zdviženým obočím komentují, když se někdo vůbec pokouší o kritiku náboženství z pozic racionality. NOMA je zhusta používána jako odmítnutí legitimity samotné diskuze, jako záminka ke shození argumentů se stolu pro jejich nepřípustnost, aniž by byla zkoumána jejich platnost.

Každý si jistě může sám pro sebe stanovit limity, k čemu je ochoten a k čemu se naopak nehodlá kriticky vyjadřovat. Snad je i legitimní veřejně obhajovat tezi, že taková pravidla by měla být přijímána všeobecně. V takovém případě by ovšem měl mít člověk, který něco podobného prohlašuje, v rukou pádné argumenty proč je všeobecné akceptování takových pravidel potřebné. Nevím o tom, že by takové relevantní argumenty existovaly.

Někdy bývá NOMA chápána tak, že prostě ta teze platí a na snahách konfrontovat víru s racionalitou není apriori nic špatného – jen jsou takové snahy odsouzeny k neúspěchu (protože platí NOMA).

Tato úvaha je však chybná, a k náboženství prakticky v jakékoliv podobě věda opodstatněné stanovisko zaujmout může.

1) čím víc konkrétních tvrzení má dané náboženství o našem reálném světě (v případě křesťanů např. že Bible je Slovo Boží, že modlitby fungují, že Ježíš byl Boží syn, že vstal z mrtvých, atd.), tím lépe jsou takto postulované teze testovatelné, a je alespoň v principu dokazatelná jejich nepravdivost.

2) někteří věřící se logicky snaží jakákoliv konkrétní tvrzení svého náboženství o našem světě minimalizovat (v případě “extrémně umírněných” křesťanů až k nule) a přicházejí tak s Bohem, jehož měřitelné interakce se světem jsou co nejmenší, až žádné: modlitby sice fungují, ale jen v tak malém počtu případů, aby to nebylo statisticky prokazatelné, popř. jaksi “transcendentně” tak, aby to bylo v reálu neodlišitelné od situace, kdy by nefungovaly vůbec; Bible sice je slovo Boží, ale jen v jakémsi naprosto vágním smyslu “obecné inspirace”, čehož nepochopitelným důsledkem je, že vypadá přesně tak, jako kdyby s ní Bůh neměl nic společného. Atd.

Avšak i takovýto Bůh, který se chová přesně tak, jako kdyby nebyl, je vědecky vyvratitelný, viz. vílí argument. Respektive je vyvratitelný přesně v takovém smyslu, jako je vědecky vyvratitelná existence víl, bludiček, vodníků, skřítků, Lochnesské příšery, sněžného muže, létající čajové konvice mezi Marsem a Jupiterem, nebo třeba létajícího špagetového monstra.

Nebo-li: Pokud příjmáme tezi, že věda se nemůže vyjadřovat k existenci rusalek, vodníků a spol., a že závěr, že s největší pravděpodobností neexistují, není legitimní a opodstatněný – pak, a jedině pak můžeme souhlasit i s myšlenkou NOMA.

This entry was posted in Křesťanské argumenty. Bookmark the permalink.

139 Responses to NOMA

  1. protestant says:

    Tu jsem našel na Ulož dnes náhodně když jsem hledal kolik má stran 🙂
    Já ji mám v papírovém vydání.

  2. protestant says:

    Jen malá ukázka toho, že to u nás opravdu není jednoduché a unifikované 🙂

    …..Než sezmíním o oficiálním učení církve, je nutné říci něco málo slov z historieČCE. Českobratrská církev evangelická je sjednocenou církví, která vzniklav prosinci roku 1918 na Generálním sněmu českých evangelíkůz luterské a reformační církve. Obě církve do té doby existovaly na českémúzemí samostatně od tolerančního období. S trochu nadsázky můžeme tvrdit,že tato církev je již ve své podstatě církev ekumenická, která má ve svémzákladu hned několik věroučných vyznání: základní starokřesťanská vyznání víry(tj. Apoštolské, Nicejsko-Cařihradské a Athanasiánské vyznání), starohusitskéČtyři články pražské a čtyři hlavní reformační konfese: luterskou konfesiAugsburskou, Bratrskou konfesi, reformovanou Druhou Helvétskoukonfesi a Českou konfesi českých evangelíků. Proto, abychom se mohli vícedozvědět o slavení VP v rámci ČCE, je nutné prostudovat několik dokumentů,neboť v současné době neexistuje katechismus ČCE. Tento fakt může býtzapříčiněn právě růzností konfesí a sborů, které v ČCE našly svůj domov.Právě pestrost, která je, alespoň pro mne, předností této církve, by mohla býtnarušena, kdyby ucelený katechismus vytvořen byl. Možná i proto ČCE nemájednotné, oficiálníučení…….

    http://www.getsemany.cz/node/669

    poznámka: VP je Večeře Páně

  3. Michal says:

    Protestante ta kniha je fakt super. Zjevně je to na delší studium, ale už teď můžu říct, že to je pravděpodobně nejzajímavější analýza evangelií, kterou jsem četl. Všechno je tam vyargumentováno, doloženo, … fakt moc pěkné.

  4. protestant says:

    Jednak má na to školy:
    http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/pokorp.html

    jednak titul:
    Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., Dr. h. c.

    a ještě poměrně (podle mne) svěží pohled na věc:
    http://etfuk.sweb.cz/pokorny.htm 🙂
    (článek je původně z Reflexu)

  5. G. P. says:

    Protestante, jestli někdo nepřemýšlí, tak jste to Vy. Vy totiž pouze papouškujete mémy, což se u Vás projevuje tapetováním. Tu Pokorného, tu Krausové, onde někoho úplně jiného. Společnému Vašemu tapetování je pouze to, že s diskutovaným thematem nesouvisí buď vůbec, nebo jen zcela volně.

    Niceum je v podstatě mobilizační vyhláška proti arianismu.
    Ano, to je ale banalita.

    Je potřeba vědět jak a proč vzniklo, jaký byl jeho účel.
    To je obecně známo, takže další banalita.

    Jak píše Milíč Lochman v knize Kredo je v Nicejském vyznání víry použita příliš tlustá vrstva dogmatiky pochopitelná pro dobu kdy Nicejské vyznání víry vznikalo, ale dnes spíše matoucí.
    Tím jen ukazujete, jak nepřemýšlíte. Tím, že něco říká Lochman, neznamená to, že je to pravda. Jeho hodnocení sdílí jen málokdo.

    A díky za tu citaci. Prozrazuje strukturu typického myšlení věřícících. Citace autorit a a zase autorit, bez vlastního přemýšlení. Kdo totiž opravdu myslí, nemůže věřit křesťanským dogmatům.

    Proto s ním také nemám sebemenší problém.
    Opravdu? Tak proč kličkujete, jako zajíc? Napište jasně a bez vytáček: Kristus je Bůh a Schweitzer se mýlí. Ale to Vy nesvedete, to je nad Vaše schopnosti, stejně jako Boha, který nesvede vytvořit kámen, který sám neuzvedne.

  6. G. P. says:

    BTW, nikdy jsem moc nechápal, proč katholíci vždycky „helvíty“ a „pikarty“ tak zuřivě nenáviděli. Po setkáním s Protestantem je mi to mnohem jasnější. Protestant je ztělesněním toho, čemu se v lidovém jazyce říká jezuita (v přeneseném slova smyslu).

  7. protestant says:

    to GP:

    Kdo totiž opravdu myslí, nemůže věřit křesťanským dogmatům.

    A hned tu máme jedno ateistické dogma či mantru…… 🙂

  8. Michal says:

    Protestant: A hned tu máme jedno ateistické dogma či mantru……

    viz. úvod článku Je ateismus víra? 😉

    Snad ani nemusím říkat, že opět fail – Protestant jaksi zaměňuje odůvodněný názor s dogmatem. Připomínám, že dogma je teze, o které se nediskutuje, která prostě je prohlášena za pravdivou a tečka. A mantra je něco, co se opakuje “jako mantra” aniž by za tím byl jakýkoliv význam, a aniž by se o tom přemýšlelo.

    Nic z toho přece o myšlence GP neplatí. Koneckonců, bavíme se o tom i na tomhle webu dnes a denně. Můžete Protestante tvrdit, že ta myšlenka je podle vás nepravdivá, a že je nedostatečně podložená – ale že by to bylo DOGMA, nebo mantra, to je přece úplná blbost. Dogmata máte vy, věřící 🙂 (velká část z vás) A jsme zas u toho mého posledního článku 🙂

  9. protestant says:

    Připomínám, že dogma je teze, o které se nediskutuje, která prostě je prohlášena za pravdivou a tečka. A mantra je něco, co se opakuje “jako mantra” aniž by za tím byl jakýkoliv význam, a aniž by se o tom přemýšlelo.

    Nic z toho přece o myšlence GP neplatí.

    Naopak naprosto přesně platí. S jedinou vyjímkou – není to myšlenka. Je to pouze mantra a dogma. Byla vyřčena tak, že je to bez diskuze a jsem přesvědčen, že se také o ní nepřemýšlelo. 🙂

  10. protestant says:

    Oprava:

    Připomínám, že dogma je teze, o které se nediskutuje, která prostě je prohlášena za pravdivou a tečka. A mantra je něco, co se opakuje “jako mantra” aniž by za tím byl jakýkoliv význam, a aniž by se o tom přemýšlelo.

    Nic z toho přece o myšlence GP neplatí.

    Naopak naprosto přesně platí. S jedinou vyjímkou – není to myšlenka . Je to pouze mantra a dogma. Byla vyřčena tak, že je to bez diskuze a jsem přesvědčen, že se také o ní nepřemýšlelo.

  11. protestant says:

    Dogmata máte vy, věřící (velká část z vás) A jsme zas u toho mého posledního článku

    Naopak – ten článek obsahuje mnoho víry a dogmat.

  12. protestant says:

    To Michal:

    Vám jako přemýšlivému by mělo být podezřelé když někdo z určité malé skupiny lidí tvrdí že jen příslušníci této skupiny opravdu myslí. Necítíte v tom české přísloví o lišce a jejím ocasu? 🙂

  13. Michal says:

    Nene, to je zase trochu jinak 😉

    Ateisté tvrdí o příslušnících jistých, konkrétně definovaných skupin, že o konkrétních věcech, týkajících se jejich víry nepřemýšlejí 🙂

    Jistě uznáte, že to je něco zcela jiného, než názor že “jen ateisté přemýšlejí”… 😉

  14. protestant says:

    Uznávám že je to něco zcela jiného než původně uvedená věta:

    “Kdo totiž opravdu myslí, nemůže věřit křesťanským dogmatům.”

    Doufám, že ten rozdíl rozpoznáváte…. 🙂

  15. Michal says:

    No něco zcela jiného to rozhodně není, moje tvrzení je vlastně zobecněné tvrzení GP. Jinak je jejich význam velmi podobný – a současně velmi rozdílný od toho, jak jste to formuloval Vy (že ateisté si myslí, že “jen oni” opravdu přemýšlejí).

  16. Michal says:

    Uvažte protestante tato čtyři tvrzení:

    1) Kdo totiž opravdu myslí, nemůže věřit křesťanským dogmatům.
    2) O křesťanech nelze říct, že “opravdu myslí”, poněvadž se cíleně vyhýbají přemýšlení o svých dogmatech.
    3) Ateisté tvrdí o příslušnících jistých, konkrétně definovaných skupin, že o konkrétních věcech, týkajících se jejich víry nepřemýšlejí.
    4) Ateisté tvrdí, že jen oni opravdu přemýšlejí.

    Tvrzení (1) je originální GP,
    (2) je malá modifikace, ukazující silnou podobnost mezi (1) a (3), konkrétně že (3) je vlastně obecněji vyslovená (1)
    (3) je moje tvrzení, přiemž Vy tvrdíte že (1) a (3) je něco ZCELA jiného
    (4) je Vaše tvrzení – a já tvrdím, že (4) je HRUBÉ PŘEKROUCENÍ toho co tvrdí (1), (2) i (3) 🙂

  17. protestant says:

    Mezi 1 a 2 je značný rozdíl.
    Jsou to rozdílní tvrzení.

  18. G. P. says:

    Pane jo, napíšu tady vtipné prohlášení, které je z povahy věci nutno brát cum grano salis, a Protestant ho začne rozebírat jako dogma.

    Tak příště, Protestante, u podobných tvrzení napíšu výrazný disclaimer: „Pozor vtip,“ abyste vtip poznal i Vy.

    Jinak mi přijde symptomatické pro jezuitu Vašeho typu, jak jste opět nechal (Pozor vtip!) cudně (konec vtipu) stranou otázku božství Kristova. Holt, Vy nejste křesťan ani vírou, ani chováním, protože Krista zapíráte, kdykoliv je to možné.

  19. protestant says:

    Teď jste mne fakt překvapil. Do teď jsem byl přesvědčen že všechno co píšete je vtip….. 🙂