Křesťané věří, že jejich bohu na každém člověku záleží, cítí k němu lásku, a touží aby tato láska byla opětována. Bůh má být navíc dobrý, všemohoucí a vševědoucí.
Pokud tedy Bůh člověka miluje, a člověk, věřící křesťan, Boží lásku opětuje, je takováto opětovaná láska Bohu bezpochyby milá. Pokud se takový člověk dostane do obtížné životní situace, kterou nemůže sám zvládnout, a v modlitbě prosí svého Boha o pomoc, dalo by se asi očekávat, že pokud by Bůh opravdu měl vlastnosti, které mu křesťané připisují, pak by takovému člověku pomohl.
Uvažme jen, jak se zachová obyčejný člověk s jen trochu slušnou povahou, pokud ho někdo v evidentně obtížné situaci prosí o pomoc, a je v moci toho slušného mu tuto pomoc poskytnout! Jistě to udělá. Bůh je navíc jistě “víc dobrý” než libovolný člověk – můžeme tedy předpokládat, že by pomohl o to spíš, pokud by ovšem existoval.
Uvažme dále, že ta osoba, která prosí o pomoc, je Boha milující, a Bohem milovaná! Představa, že bychom my lidé ignorovali prosbu o pomoc milované osoby, která tuto pomoc zjevně naléhavě potřebuje, dostala se do obtížné situace nikoliv svým přičiněním, a my jí tu pomoc můžeme poskytnout, je asi prakticky nemyslitelná.
Za těchto okolností je pochopitelné, že křesťané věří tomu, že modlitby opravdu fungují. Modlí se k bohu pravidelně a běžně, věří tomu že Bůh jejich modlitbám naslouchá.
I Bible se k modlitbám vyjadřuje, vyjadřuje se k nim na mnoha místech, a naprosto jednoznačně. Evangelisté citují Ježíše, jak zcela logicky a v souladu s předchozími odstavci nedvojsmyslně prohlašuje:
“Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít.” (Marek 11:24).
Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to. Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte. (Matouš 21:21)
Dále viz. např. Matouš 7:7, Jakub 5:15-16, Matouš 17:20, Matouš 18:19, Jan 14:12-14, Matouš 21:21, Marek 9:23, Lukáš 1:37, a na mnoha dalších místech.
Jenže modlitby nefungují. Vůbec.
Byla provedena celá řada studií, které zkoumaly vliv jak přímých modliteb (pacientů sami za sebe), tak i “přímluvných” modliteb. Viz. např. zde. Citujme:
One of the most scientifically rigorous studies yet, published earlier this month, found that the prayers of a distant congregation did not reduce the major complications or death rate in patients hospitalized for heart treatments.
a
A review of 17 past studies of “distant healing,” published in 2003 by a British researcher, found no significant effect for prayer or other healing methods.
V článku na livescience se dokonce píše:
In the largest study of its kind, researchers found that having people pray for heart bypass surgery patients had no effect on their recovery. In fact, patients who knew they were being prayed for had a slightly higher rate of complications.
Přes značnou snahu křesťanů zejména v USA, štědře finančně podporovanou, neexistuje ANI JEDINÁ peer-reviewed studie, která by prokazovala signifikantní vliv modliteb.
Ukažme si na konkrétním příkladu, co znamená statisticky signifikantní. Řekněme např. že při určitém konkrétním druhu rakoviny se uzdraví 60% pacientů. Statistika říká, že v takovém případě se s pravděpodobností 95% uzdraví víc než 570 a méně než 630 pacientů. Současně z toho plyne, že v průměru jedna z 20 studií by měla zjistit uzdravený počet pacientů, který by nespadal do tohoto intervalu. Výše zmíněné metastudie potvrzují v principu přesně toto.
Uvažme, že by stačilo, kdyby se místo docela běžných řekněme 620 pacientů jich ve skupině věřících uzdravilo třeba 650 – a už by to byl statisticky mimořádně významný výsledek! Pravděpodobnost, že by k němu došlo náhodou, je pouhých 0,06%! Žel, nic podobného se neděje. Vše funguje přesně v intencích chladné matematické statistiky.
Poznamenejme ještě, že existují nemoci, ze kterých se neuzdraví nikdy nikdo (např. amputovaná končetina, Downův syndrom, pravděpodobně i cukrovka, a mnoho dalších). Nepřekvapivě – v těchto případech se NIKDY neuzdraví ani věřící člověk, a může se modlit a prosit Boha jak chce – ačkoliv v moci Boha by JISTĚ bylo, aby nechal člověku amputovanou končetinu dorůst, nebo třeba aby způsobil vymizení Downova syndromu dítěti nešťastné a zlomené matky, která ho prosí o pomoc…
Podívejme se nyní na některé argumenty věřících, kterými se snaží výše uvedená fakta vysvětlit.
1) snad nejčastější přístup je popření výše uvedených faktů. Modlitby prostě fungují a tečka, a nějaké studie si mohou tvrdit co chtějí.
2) argumentace osobním příkladem. “Já jsem věřící, a já jsem se z té a z té nemoci uzdravil, což dokazuje že modlitby fungují”. Takoví věřící často odmítají vzít na vědomí, že ze zcela stejné nemoci se prostě v určitém procentu případů lidé uzdravují obecně, bez ohledu na svou víru. Odmítají vzít na vědomí, že z takového pozorování prostě nelze korektní závěr učinit.
3) někteří věřící říkají, že “Bůh se nechce nechat zkoumat”. Jenže prokázání účinku modliteb přece by přece nebylo zkoumáním Boha. Pokud by taková úvaha měla platit, pak bychom mohli analogicky vyvodit, že je-li celý svět Božím stvořením, pak zkoumání světa je zkoumání Božího díla, tedy analogicky s předchozím zkoumáním Boha. A protože Boha zkoumat nelze, nemělo by jít ani zkoumat zákonitosti ve světě. Jenže zákonitosti ve světě zkoumat lze – tedy se stala asi někde chyba.
Kromě toho Ježíš říká v Janovi 14:13 “O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.” Z toho přímo plyne, že Bůh CHCE konat skutky, které lidi pak mohou vidět (např. prokazatelně uzdravovat skrze modlitby) aby tak byla ukázána jeho sláva. Obdobně i ve Starém zákoně Bůh s lidmi běžně komunikuje, a koná různé skutky právě proto aby ukázal svoji moc a slávu.
4) “Bůh není automat”, aby jaksi “automaticky reagoval” na modlitbu. Toto je opět argument, který nedává příliš smysl. Nikdo přece nechce, aby Bůh reagoval “automaticky”. Člověk přece také není automat, a přesto, je-li “dobrý”, a prosí-li ho o pomoc někdo kdo je evidentně v nouzi, a je-li to v jeho moci, pak jistě pomůže. Navíc, nikdo neříká že by Bůh měl pomáhat VŽDY. My však pozorujeme, že prosit Boha o pomoc v nouzi funguje naprosto stejně, jako ho neprosit o nic, nevěřit v něj a spoléhat se sám na sebe a na světské prostředky. Takováto absolutní ignorace Boha proseb věřících o pomoc jistě není ani zdaleka jedinou alternativou absurdní fráze “reagovat na modlitby jako automat”.
5) “snad si nemyslíte, že by Boha mohlo jít dokázat”. No upřímně – přesně to si myslím. Proč by Boha nemohlo jít dokázat, pokud by existoval? Jistě že by ho MOHLO jít dokázat, koneckonců Bible ani v nejmenším nikde neříká, že by snad Bůh měl bránit tomu, aby člověk získal jistotu že On existuje. Není ani žádný důvod, proč by něco podobného Bůh měl chtít! Ostatně, řada církevních učenců se o důkaz Boží existence více či méně úspěšně pokoušela, viz. např. Tomáš Akvinský.
Křesťané si zde dělají zásluhu ze své prohry. Nic ve světě nenasvědčuje tomu, že Bůh existuje, naopak: celý svět se chová právě tak, jako by žádný Bůh neexistoval. Věty typu “snad si nemyslíte, že by o sobě Bůh mohl dát vědět” jsou jen celkem hloupoučkým pokusem, jak bagatelizovat krajně nepříjemný fakt totální absence skutečností, nasvědčujících existenci Boha.
6) standardní odpověď “celé je to nesmysl, vůbec ničemu nerozumíte, nic jste nepochopil”.
Na závěr, jako obvykle, poznamenejme, že nefunkčnost modliteb je v naprostém souladu s ateistickou pozicí, že totiž Bůh neexistuje. Neexistuje-li Bůh, pak není důvod aby fungovaly modlitby – a přesně toto i pozorujeme.
Jinými slovy Karle a Claude tvrdíte: “modlitby nefungují”. Tj. přínos modlitby je maximálně subjektivní. Objektivně nic nezmění, proto to nelze testovat. I kdyby bůh existoval je objektivně zbytečné se modlit, že?
Modlitba může fungovat v rámci “placeba” jiný přínos nemá.v tom případě je ale rovna takovým frajeřinkám jako horoskopy,léčivá moc krystalů či homeopatika.Vše je založeno na víře,že tohle na tuty pomůže.Pomůže,když máte lehkou chřipku nebo rýmu u HIV,rakoviny či malárie mají mnohem lepší výsledky skutečné léky a léčebné postupy.
Tak jistěže se skrze modlitby či meditace nemůže vyléčit HIV, či jiné nevyléčitelné choroby, nicméně modlitby pomáhají udržet lepší psychické zdraví nemocného, mimo jiné zbavují stresu. Jak se dokáže odrazit špatná psychika na tělesném stavu je snad jasné. Nemocný by se měl pochopitelně svěřit do rukou odborníků, modlitby samy o sobě nepomohou, ale dokážou odbourat nadměrnou psychickou zátěž.
Ti odborníci jsou ale také Boží dílo. I skrze ně Bůh jedná.
Karle vyjádřils to naprosto přesně.
Colombo: Karel: jinak řečeno, abych se přesvědčil, že bůh existuje, musím podstoupit deziluzi, že bůh existuje.
Pěkně řečeno, hloupější argument pro víru snad ani neexistuje
Pokud chceš zjistit, že Bůh existuje, musíš tuto eventualitu připustit.
Není hloupější ji apriori vyloučit, pakliže nejsi vševědoucí ?
A ještě dále má Bůh právo si určit způsob, jak bude poznáván, nebo je povinnen se řídit našimi moudrými radami ?
“Pokud chceš zjistit, že Bůh existuje, musíš tuto eventualitu připustit.
Není hloupější ji apriori vyloučit, pakliže nejsi vševědoucí ?”
Ale já ji připouštím.
“A ještě dále má Bůh právo si určit způsob, jak bude poznáván, nebo je povinnen se řídit našimi moudrými radami ?”
Pokud je jediným způsobem, jak poznat boží existenci, nejprve upadnout do deziluze, že opravdu existuje. Respektive, pokud toto za důkaz boží existence považují samotní ti, kteří upadli do deziluze, že bůh existuje…
Pak je na tom něco prohnilého. Necítíš tam tu hloupost? Ono je to tak blbé, až mi to tu tříská dveřmi.
Protestante, mně šlo o to, aby lidé – z jakéhokoliv tábora – nepodlehli iluzi, že si skrze modlitby, meditace, homeopatika či krystaly vyléčí např. rakovinu. Já proti zmíněným způsobům nic nemám, musí být ale nutně doplněny odbornou lékařskou léčbou. Jak asi každý ví, léčba rakoviny není nic jednoduchého a na psychice člověka se to prostě podepíše, doplňující „léčba“ je tudíž vítaná. Bohužel se mnozí lidé uchylují pouze k ní, přičemž na tu lékařskou přistoupí, až když je pozdě. Nechápejte mne špatně, já znám onkologii, tvrdit těmto nemocným, že „Bůh neexistuje a jejich modlitby tudíž nemá kdo vyslyšet“ mi připadne jako naprosto ujeté. Já skutečně proti modlitbám jako takovým nic nemám.
Colombo: Pokud je jediným způsobem, jak poznat boží existenci, nejprve upadnout do deziluze, že opravdu existuje. Respektive, pokud toto za důkaz boží existence považují samotní ti, kteří upadli do deziluze, že bůh existuje…
Pak je na tom něco prohnilého. Necítíš tam tu hloupost? Ono je to tak blbé, až mi to tu tříská dveřmi.
to Colombo: Chápu, jak to myslíš. Jako že aby člověk uvěřil, tak sebe oblbne, tzn. že víra působí jako placebo. Z hlediska objektivního pohledu to tak i vypadá.
Ale – já jsem dal Bohu šanci a jak jsem Ho po dlouhém hledání pocítil, něco se ve mně zlomilo. Neznamená to, že někdy nejsem na pochybách, ale pak Ho opět pocítím a pochyby jsou pryč.
Není to placebo.
Nemá to co dočinění s tím, do jaké míry se modlím (tzn. čím více víru zavádím do krajnosti, tím více propadám do iluzí).
to Kay:
Já s tebou souhlasím. Je to podle mne jako v tomhle vtipu:
……Uprostřed oceánu se topí človíček. Jede okolo loď a chlápek, co na ní pluje praví: Pojď, vylez si nahoru, já tě zachráním.
Ale človíček odpoví: Né, mě zachrání Bůh!
Za další okamžik jede okolo obrovský parník a kapitán človíčkovi hází záchraný kruh a křičí: Hééj, vy tam dole, chyťte se, my vás zachráníme.
Ale človíček zase spustí: Néé, mě zachrání Bůh!
Pak se človíčkovi zjeví nad hlavou vrtulník, hází mu lano a huláká: Haló, vy tam dole, chyťte se my, vás zachráníme.
Človíček na to: Néé, mě zachrání Bůh!
Po chvíli se človíček utopí, v nebi přistoupí k Bohu, poklekne si a praví: Ó Bože, já jsem celý život křesťan, věřím v tebe, modlím se. Prosím tě, řekni mi, proč jsi mě nezachránil? A Bůh na to: posílal jsem ti loďku, posílal jsem ti parník, posílal jsem ti vrtulník, můžu já za to, že ty jsi takový vůl?!! …
“to Colombo: Chápu, jak to myslíš. Jako že aby člověk uvěřil, tak sebe oblbne, tzn. že víra působí jako placebo. Z hlediska objektivního pohledu to tak i vypadá.”
Děkuji za rozumnou odpověď. Asi první na tomhle webu:)
Teď bych pokračoval: Pozná člověk, žijící v deziluzi, že žije v deziluzi? Pozná člověk, který se klame, že se pouze klame? Pozná takový člověk, že věří nereálným věcem? Dokáže rozumným uvažováním dosáhnout objektivního pohledu a přistoupit na něj?
… a to vše bez použití silných léků a odborné péče psychiatrů…
to Kay:Vidíte nejsme ve sporu.Bohužel není to právě křesťanská praxe kdy se jeden človíček za sborového zpěvu,hudby a tance dotýká lidí čímž je uzdravuje ze všech nemocí a radí jim že je víra uzdrav?Imho nedělal to i ten původní první křesťan?
to Protestant:V žádném případě nesouhlasím! Bůh nejedná skrze lidi to jsme si již snad vysvětlili.Pokud by to dělal popřel by zcela svobodnou vůli člověka.Jaká svobodná vůle když může jednat skrze nás,že?
Co to je ta ZCELA svobodná vůle? To se můžeme rozhodnou žít bez kyslíku? Nebo bez gravitace. Nebo se můžeme rozhodnout nenarodit?
Arkande says:
October 31, 2011 at 3:00 pm
V žádném případě nesouhlasím! Bůh nejedná skrze lidi to jsme si již snad vysvětlili.
protestant:
Aha. Bůh jedná podle toho jak my si to zde vysvětlíme. :-)))))))
Celé křesťanské pojetí víry (mimo některé zvláštní směry např.kalvinismus) tvrdí že člověk má svobodnou vůli a na základě této vůle bude konat.Může se tedy rozhodnout zda bude konat “zlo” nebo “dobro” přičemž dle toho bude nakonec souzen a poputuje do nebe nebo do Pekla.Nebo si myslíš že stačí jen věřit? 🙂 A přitom můžeš vraždit,krást,znásilňovat? Pokud nemáš svobodnou vůli a nemůžeš se tedy ,skrze dejme tomu psychickou poruchu, rozhodnout pro konání dobra či potlačení patologických znaků své nemoci. Tak půjdeš do nebe nebo do Pekla? Bůh jedná podle toho co napsal,ne? K čemu dával lidem zákoník? Můžeš se na něj vykašlat a stejně budeš spasen? Fakt?
Jinak mne tak ještě napadá že pak by jakkýkoliv útok na mou osobou byl útokem na Boha.Protože Bůh mne sestrojil a jistě skrze mne jedná,či ne? Jak to poznám? Jednal Bůh skrze Darwina? Severského Teroristu? Adolfa? Mengeleho? Stalina? Krista? Skrze koho Bůh jednal? jen skrze ty lidi kteří konají celý život to co označujeme za “nesobecké dobro”? K čemu nám tedy dával Bůh svobodnou vůli (jo Protestante tu Bibli by sis měl fakt přečíst) díky které byli pak Adam s Evou vyhnáni z Ráje? Nebo nebyli vyhnáni na základě svobodné vůle ale na základě nějakého triku(podvodu,manipulace) který na ně přichystal Bůh?
to Arkande:
Je to trochu jinak. Celá reformace (tedy ne jen kalvinismus) zastává sola fide – pouhou vírou. Nestačí nekrást, nevraždit, neznásilńovat. To je všechno málo. Nemůžeš být dost dobrý aby sis ZASLOUŽIL spásu. Spása je nezasloužený dar. Není to obchod.
Arkande says:
October 31, 2011 at 3:47 pm
Jinak mne tak ještě napadá že pak by jakkýkoliv útok na mou osobou byl útokem na Boha.
protestant:
Výborně Arkande. Právě jsi velmi správně popsal z čeho vzešla lidská práva a na čem stojí základní lidská práva.
Ty jsi dodnes Arkande nepochopil o čem ten příběh o Adamovi a Evě je?