Křesťané věří, že jejich bohu na každém člověku záleží, cítí k němu lásku, a touží aby tato láska byla opětována. Bůh má být navíc dobrý, všemohoucí a vševědoucí.
Pokud tedy Bůh člověka miluje, a člověk, věřící křesťan, Boží lásku opětuje, je takováto opětovaná láska Bohu bezpochyby milá. Pokud se takový člověk dostane do obtížné životní situace, kterou nemůže sám zvládnout, a v modlitbě prosí svého Boha o pomoc, dalo by se asi očekávat, že pokud by Bůh opravdu měl vlastnosti, které mu křesťané připisují, pak by takovému člověku pomohl.
Uvažme jen, jak se zachová obyčejný člověk s jen trochu slušnou povahou, pokud ho někdo v evidentně obtížné situaci prosí o pomoc, a je v moci toho slušného mu tuto pomoc poskytnout! Jistě to udělá. Bůh je navíc jistě “víc dobrý” než libovolný člověk – můžeme tedy předpokládat, že by pomohl o to spíš, pokud by ovšem existoval.
Uvažme dále, že ta osoba, která prosí o pomoc, je Boha milující, a Bohem milovaná! Představa, že bychom my lidé ignorovali prosbu o pomoc milované osoby, která tuto pomoc zjevně naléhavě potřebuje, dostala se do obtížné situace nikoliv svým přičiněním, a my jí tu pomoc můžeme poskytnout, je asi prakticky nemyslitelná.
Za těchto okolností je pochopitelné, že křesťané věří tomu, že modlitby opravdu fungují. Modlí se k bohu pravidelně a běžně, věří tomu že Bůh jejich modlitbám naslouchá.
I Bible se k modlitbám vyjadřuje, vyjadřuje se k nim na mnoha místech, a naprosto jednoznačně. Evangelisté citují Ježíše, jak zcela logicky a v souladu s předchozími odstavci nedvojsmyslně prohlašuje:
“Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít.” (Marek 11:24).
Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to. Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte. (Matouš 21:21)
Dále viz. např. Matouš 7:7, Jakub 5:15-16, Matouš 17:20, Matouš 18:19, Jan 14:12-14, Matouš 21:21, Marek 9:23, Lukáš 1:37, a na mnoha dalších místech.
Jenže modlitby nefungují. Vůbec.
Byla provedena celá řada studií, které zkoumaly vliv jak přímých modliteb (pacientů sami za sebe), tak i “přímluvných” modliteb. Viz. např. zde. Citujme:
One of the most scientifically rigorous studies yet, published earlier this month, found that the prayers of a distant congregation did not reduce the major complications or death rate in patients hospitalized for heart treatments.
a
A review of 17 past studies of “distant healing,” published in 2003 by a British researcher, found no significant effect for prayer or other healing methods.
V článku na livescience se dokonce píše:
In the largest study of its kind, researchers found that having people pray for heart bypass surgery patients had no effect on their recovery. In fact, patients who knew they were being prayed for had a slightly higher rate of complications.
Přes značnou snahu křesťanů zejména v USA, štědře finančně podporovanou, neexistuje ANI JEDINÁ peer-reviewed studie, která by prokazovala signifikantní vliv modliteb.
Ukažme si na konkrétním příkladu, co znamená statisticky signifikantní. Řekněme např. že při určitém konkrétním druhu rakoviny se uzdraví 60% pacientů. Statistika říká, že v takovém případě se s pravděpodobností 95% uzdraví víc než 570 a méně než 630 pacientů. Současně z toho plyne, že v průměru jedna z 20 studií by měla zjistit uzdravený počet pacientů, který by nespadal do tohoto intervalu. Výše zmíněné metastudie potvrzují v principu přesně toto.
Uvažme, že by stačilo, kdyby se místo docela běžných řekněme 620 pacientů jich ve skupině věřících uzdravilo třeba 650 – a už by to byl statisticky mimořádně významný výsledek! Pravděpodobnost, že by k němu došlo náhodou, je pouhých 0,06%! Žel, nic podobného se neděje. Vše funguje přesně v intencích chladné matematické statistiky.
Poznamenejme ještě, že existují nemoci, ze kterých se neuzdraví nikdy nikdo (např. amputovaná končetina, Downův syndrom, pravděpodobně i cukrovka, a mnoho dalších). Nepřekvapivě – v těchto případech se NIKDY neuzdraví ani věřící člověk, a může se modlit a prosit Boha jak chce – ačkoliv v moci Boha by JISTĚ bylo, aby nechal člověku amputovanou končetinu dorůst, nebo třeba aby způsobil vymizení Downova syndromu dítěti nešťastné a zlomené matky, která ho prosí o pomoc…
Podívejme se nyní na některé argumenty věřících, kterými se snaží výše uvedená fakta vysvětlit.
1) snad nejčastější přístup je popření výše uvedených faktů. Modlitby prostě fungují a tečka, a nějaké studie si mohou tvrdit co chtějí.
2) argumentace osobním příkladem. “Já jsem věřící, a já jsem se z té a z té nemoci uzdravil, což dokazuje že modlitby fungují”. Takoví věřící často odmítají vzít na vědomí, že ze zcela stejné nemoci se prostě v určitém procentu případů lidé uzdravují obecně, bez ohledu na svou víru. Odmítají vzít na vědomí, že z takového pozorování prostě nelze korektní závěr učinit.
3) někteří věřící říkají, že “Bůh se nechce nechat zkoumat”. Jenže prokázání účinku modliteb přece by přece nebylo zkoumáním Boha. Pokud by taková úvaha měla platit, pak bychom mohli analogicky vyvodit, že je-li celý svět Božím stvořením, pak zkoumání světa je zkoumání Božího díla, tedy analogicky s předchozím zkoumáním Boha. A protože Boha zkoumat nelze, nemělo by jít ani zkoumat zákonitosti ve světě. Jenže zákonitosti ve světě zkoumat lze – tedy se stala asi někde chyba.
Kromě toho Ježíš říká v Janovi 14:13 “O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.” Z toho přímo plyne, že Bůh CHCE konat skutky, které lidi pak mohou vidět (např. prokazatelně uzdravovat skrze modlitby) aby tak byla ukázána jeho sláva. Obdobně i ve Starém zákoně Bůh s lidmi běžně komunikuje, a koná různé skutky právě proto aby ukázal svoji moc a slávu.
4) “Bůh není automat”, aby jaksi “automaticky reagoval” na modlitbu. Toto je opět argument, který nedává příliš smysl. Nikdo přece nechce, aby Bůh reagoval “automaticky”. Člověk přece také není automat, a přesto, je-li “dobrý”, a prosí-li ho o pomoc někdo kdo je evidentně v nouzi, a je-li to v jeho moci, pak jistě pomůže. Navíc, nikdo neříká že by Bůh měl pomáhat VŽDY. My však pozorujeme, že prosit Boha o pomoc v nouzi funguje naprosto stejně, jako ho neprosit o nic, nevěřit v něj a spoléhat se sám na sebe a na světské prostředky. Takováto absolutní ignorace Boha proseb věřících o pomoc jistě není ani zdaleka jedinou alternativou absurdní fráze “reagovat na modlitby jako automat”.
5) “snad si nemyslíte, že by Boha mohlo jít dokázat”. No upřímně – přesně to si myslím. Proč by Boha nemohlo jít dokázat, pokud by existoval? Jistě že by ho MOHLO jít dokázat, koneckonců Bible ani v nejmenším nikde neříká, že by snad Bůh měl bránit tomu, aby člověk získal jistotu že On existuje. Není ani žádný důvod, proč by něco podobného Bůh měl chtít! Ostatně, řada církevních učenců se o důkaz Boží existence více či méně úspěšně pokoušela, viz. např. Tomáš Akvinský.
Křesťané si zde dělají zásluhu ze své prohry. Nic ve světě nenasvědčuje tomu, že Bůh existuje, naopak: celý svět se chová právě tak, jako by žádný Bůh neexistoval. Věty typu “snad si nemyslíte, že by o sobě Bůh mohl dát vědět” jsou jen celkem hloupoučkým pokusem, jak bagatelizovat krajně nepříjemný fakt totální absence skutečností, nasvědčujících existenci Boha.
6) standardní odpověď “celé je to nesmysl, vůbec ničemu nerozumíte, nic jste nepochopil”.
Na závěr, jako obvykle, poznamenejme, že nefunkčnost modliteb je v naprostém souladu s ateistickou pozicí, že totiž Bůh neexistuje. Neexistuje-li Bůh, pak není důvod aby fungovaly modlitby – a přesně toto i pozorujeme.
Pane Henochu, wikipedie má jednu obrovskou výhodu.
Obsahuje odkazy na použité zdroje, což mě přivedlo k tomuto:
http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&ved=0CBgQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.uic.edu%2Fclasses%2Fpsych%2FHealth%2FReadings%2FPrayer%2520-%2520in-vitro%2520fertilization%2C%2520JrRepMed-Skeptical%2520Inquirer.doc&ei=VXuXTf7yL47pOfS60esI&usg=AFQjCNEn49QHKYgwierbJxukQ8T7hCQzAQ&sig2=km1Q0deuFzth3m4adqD8Ew
Je to soubor *.doc, který obsahuje nejen originální článek, ale i reakce na něj.
Stručně řečeno, jednalo se o velmi pochybný výzkum.
“Měl byste více studovat to, co popíráte. ”
Chlape, že se nestydíš takhle lhát. Buddha bojoval proti VŠEM bohům. On kázal odproštění od fyzického světa, vyvléknutí se z kruhu reinkarnací. Ne modlit se za to, ať nám ten fyzický svět lépe šlape.
“Další experiment týkající se účinnosti křesťanských přímluvných modliteb se zabýval vlivem modliteb na úspěšné umělé oplodnění žen.”
Tak tohle mě fascinuje, křesťanské ženy se modlí za úspěšnost umělého oplodnění, které katolická církev zakazuje, aha, ony to byly příslušnice nějaké jiné církve a nejspíš tedy i nějakého jiného boha.To ovšem vše vysvětluje. Ale semeno bylo snad pravé? Žádná náhražka svatého ducha…
To: Machi. Je jasné, že spoustě lidí se takový experiment nelíbí a budou ho zpochybňovat, jako vždy. Je jasné, že i Vy ho budete zpochybňovat, protože se Vám nehodí do krámu :- Je-li jediným zpochybněním článek v časopise s názvem Sceptical Inquirer :-), pak si myslím, že to o ničem nenasvědčuje. Je to totéž jakoby kritika vyšla od našich Sysyphos 🙂
To: Colombo. Vaše reakce pouze dokazuje, že Vám došly argumenty a proto už jen nadáváte. Buddhismus není proti Bohu. Někteří buddhisté se i k Bohu modlí. Pravda je, že tyto modlitby jsou v buddhismu okrajové, že se spíše zaměřuje na osobní rozvoj. Ale rozhodně není pravdy, že by buddhismus byl proti nejvyššímu Bohu, jak se mylně domníváte. Řeč je o nižších bozích, jako je Bál, Perun ap. Proti těm je i křesťanství, judaismus a jiná monoteistická náboženství. Tito nižší bohové podléhají inkarnacím stejně jako člověk.
Všechna monoteistická nábožeství jsou v podstatě stejná. Jsou jen lidé (jako Vy), kteří se za každou cenu snaží hledat rozdíly a rozpory. A na druhou stranu jsou lidé jako já, kteří naopak hledají to společné.
To Atheos: Proč by křesťané měli být proti umělému oplodnění? :-))) To si snad pletete s umělým přerušením těhotenství, ne? Ale to je něco jiného 🙂 Nevím tedy jak to mají katolíci, ale rozhodně nemůžete klást rovnítko mezi katalocismus a křesťanství.
Buddhism je atheistické náboženství, jako je kommunism je opačně sekulární náboženství. Věřit v Boha a říkat si buddhista je contradictio in adiecto: http://www.accesstoinsight.org/lib/authors/nyanaponika/godidea.html
Nelze přirozeně vyloučit, že někteří buddhisté v Boha věří, stejně jako Protestant zase nevěří v božství Ježíšovo, ale takové výjimečné případy jsou bez významu.
Proč by křesťané měli být proti umělému oplodnění?
Naučte se číst. Atheos psal o katholících. Pokud to nevíte, tak se laskavě seznamte s katholickou naukou.
Jinak bych Vám doporučoval, abyste sám sobě neodporoval alespoň v rámci jednoho textu: „Všechna monoteistická nábožeství jsou v podstatě stejná.“ x „rozhodně nemůžete klást rovnítko mezi katalocismus a křesťanství.“
Tak podle referencí, které mám, je Sceptical Inquirer poněkud kvalitnější časopis než občasník Sisyfa. Navíc je celkem jedno kde článek vyšel. Důležitá jsou fakta.
Stručně: Ze tří autorů, jeden skončil ve vězení za podvody (5 let natvrdo), druhý se od článku distancoval a třetí (spolu s žurnálem, kde článek vyšel) hraje mrtvého brouka, co se týče reakcí od odborníků. Ostuda pro Columbia University (která si to uvědomila a snažila se celé kauzy co nejrychleji zetřepat), ostuda pro žurnál JRM, ostuda pro vedoucího práce.
Machi, to ale citujete jen závěr jednoho autora právě z toho Sceptical Inquirer 🙂
Je přece jasné, ž “vědecká” obec vyvinula na experimentátory tlak a proto se jeden distancoval a druhý hraje mrtvého brouka. To, že třetí skončil ve vězení za podvody, nic nevypovídá o kvalitě jeho vědecké práce. Je to jen ten případ kdy jedné straně dojdou argumenty a tak prostě nadává a pomlouvá.
GP: Neodporuji si. Přečtěte si to pořádně.
Když řeknu, že je něco v podstatě stejné, ale že mezi dva různé projevy nelze klást rovnítko, tak to přece není žádný spor. Syrová a zavařená okurka jsou obě v podstatě okurky, ale rozhodně mezi ně nelze klást rovnítko 🙂
GP: Špatně jste to pochopil. Hodně buddhistů se modlí k Bohu, ale v rámci jejich vlastní praxe, tyty modlitby jsou okrajovou záležitostí. Myšlenka, že buddhismus je ateistické náboženství je úsměvná. Možná podle nějaké encyklopedie, ale rozhodně ne podle praxe 🙂
”
‘GP: Proč by křesťané měli být proti umělému oplodnění?
Naučte se číst. Atheos psal o katholících. Pokud to nevíte, tak se laskavě seznamte s katholickou naukou.’
”
Číst se naučte Vy! Výslovně jsem uváděl, že nevidím důvod proč by měli křesťané být proti, ale že nevím jak to mají katolíci.
“Je přece jasné, ž “vědecká” obec vyvinula na experimentátory tlak a proto se jeden distancoval a druhý hraje mrtvého brouka. To, že třetí skončil ve vězení za podvody, nic nevypovídá o kvalitě jeho vědecké práce. Je to jen ten případ kdy jedné straně dojdou argumenty a tak prostě nadává a pomlouvá.”
Pokud postupy, vstupní data a statistická analýza dat byla v pořádku, pak není důvod, proč by se měl vědec obávat diskuze.
Argumenty nikomu nedošly a jsou uvedeny v odkaze, který jsem tu dával. Případné zájemce o daný problém tedy odkazuji k němu. Každý si nakonec udělá názor sám (máme přece tu svobodnou vůli, že 🙂 ).
tak to přece není žádný spor.
Tak je to slovíčkaření, pokud se bavíme o okurkách a nezajímá nás, v jakém jsou stavu.
Myšlenka, že buddhismus je ateistické náboženství je úsměvná.
Fine, to jsme se toho dozvěděli. Nemohl byste laskavě pro příště takové bezobsažné kommentáře odpustit?
Číst se naučte Vy!
Nikoliv Vy. Atheos psal o katholících a výslovně to uvedl. Neměl jste jediný důvod ho kritisovat.
To GP:
Na tento atheosův text: “Tak tohle mě fascinuje, křesťanské ženy se modlí za úspěšnost umělého oplodnění, které katolická církev zakazuje, aha, ony to byly příslušnice nějaké jiné církve a nejspíš tedy i nějakého jiného boha.To ovšem vše vysvětluje. Ale semeno bylo snad pravé? Žádná náhražka svatého ducha…”
Jsem reagoval takto: “Proč by křesťané měli být proti umělému oplodnění? To si snad pletete s umělým přerušením těhotenství, ne? Ale to je něco jiného. Nevím tedy jak to mají katolíci, ale rozhodně nemůžete klást rovnítko mezi katalocismus a křesťanství.”
Co je na mé reakci neadkvátního?
Atheos píše, že ho fascinuje, že se křesťanské ženy modlí za úspěšnost umělého oplodnění. Na to já odpovídám, že nevidím důvod k tomu, proč by křesťanské ženy měly být proti umělému oplodnění. On dále pokračuje, že katolická církev toto zakazuje, což já komentuji slovy, že nevím jak to katolíci mají.
Co na je na tom konfliktního, neadekvátního, kritického?
GP: Než začnete tvrdit, že buddhismus je ateistické náboženství, tak když už nic, tak si aspoň přečtěte co se o buddhovi, Buddhovi a buddhovství píše na wikipedii. http://cs.wikipedia.org/wiki/Buddha Zejména první odstavec. A pak v typologii buddhů bod 3, který popisuje ten typ, který je nejčastěji rozuměn pod názvem Buddha.
Pár citací, v hranatýh závorkách je můj komentář:
Výsledkem obrovského množství nashromážděných zásluh je, že jsou obdařeni vševědoucností [jako křesťanský Bůh] a dalšími nadpřirozenými schopnostmi [Někdo může nazvat i jako všemohoucnost, i když v pravém slova smyslu to tento význam nemá. Ale na lidi před třemi tisíci lety to takto mohlo působit.] Tyto schopnosti jim napomáhají v jejich učitelském poslání. Všeobjímající soucit [jsou milosrdní, jako křesťanský Bůh] k všem bytostem dosahuje u samjaksam-buddhů nezměrné úrovně
Snažil jsem se vygooglovat lepší zdroj, který by specielně pro Vás výslovně uvedl, že mahajánový buddhismus je teistický a že považuje Buddhu za Boha. Bohužel to takto výslovně není nikde uvedeno. Ale na výše uvedeném odkazu je to popsáno opisem.
protože Buddhu za Boha považujete vy. Přečtěte si něco o alchymii. Postup byl podobný jako při východním povznesení. Jogíni i alchymisté postupně dosahovali vyšších a vyšších stupňů dokonalosti (nebo spíš suboptimálnosti, abychom byli přesnější), ve kterých měli stále větší moc až nakonec byli schopni se vymanit z kruhu znovuzrození a splynout z vesmírem.
“Prosíte, a nic nedostáváte, protože prosíte špatně…” (Jakub 4,3)
Ač si to mnozí ateisté myslí, modlitba není odříkávání. Recitování slov, která mohou být zanesena do statistik, neznamená ještě modlitbu.
A především, modlitba nejsou prášky, které by bylo možné klinicky testovat. Modlitba je obrácení mysli k Bohu, verbální či neverbální, uvědomění si sebe ve vztahu k Bohu a Boha ve vztahu ke mně. Slova jsou pomůcka, vzor, námět.
Mnoho křesťanů jen odříkává slova a prosí o nesmysly, to je fakt, na který ateisté mohou s klidným svědomím poukázat a vědci s neméně klidným svědomím klinicky testovat.
Jenomže, slovy sv. Jeronýma, “hříchy pokrytců nelze počítat za chyby křesťanství.”
Claude: obávám se, že jde o typický příklad ad hoc hypothézy
@Claude:
Forma, kterou se na Boha obrátím, je přece celkem irelevantní. Klíčové je toto:
Pokud mě Dobrý Bůh miluje, já miluji jeho (jsem věřící) a dostanu se do vážných a objektivních problémů (kdy je řekněme ohrožen život mého dítěte těžkou nemocí) a já Boha upřímně prosím o pomoc, pak by Bůh měl samozřejmě pomoci. Argument, že “se Bůh přece nebude chovat jako automat” neplatí ani omylem, což je snadno vidět na této analogii:
Pokud se člověk, kterého miluji, dostane do problémů, a prosí mě o pomoc, tak já, ačkoliv samozřejmě také nejsem automat na mince (vhodíš minci=prosbu, já zareaguji), tak udělám cokoliv bude v mých silách, abych své lásce pomohl.
Bůh se takto ale nechová. Když ho jeho “láska” prosí, nepomůže statisticky o nic častěji, než když ho neprosí jiní lidé v problémech, kteří k němu žádný vztah nevyznávají. Bůh se tak nechová, protože v té podobě jak v něj věří křesťané, prostě neexistuje.
Michal says:Forma, kterou se na Boha obrátím, je přece celkem irelevantní. Klíčové je toto:
Pokud mě Dobrý Bůh miluje, já miluji jeho (jsem věřící) a dostanu se do vážných a objektivních problémů (kdy je řekněme ohrožen život mého dítěte těžkou nemocí) a já Boha upřímně prosím o pomoc, pak by Bůh měl samozřejmě pomoci. Argument, že “se Bůh přece nebude chovat jako automat” neplatí ani omylem, což je snadno vidět na této analogii:
Pokud se člověk, kterého miluji, dostane do problémů, a prosí mě o pomoc, tak já, ačkoliv samozřejmě také nejsem automat na mince (vhodíš minci=prosbu, já zareaguji), tak udělám cokoliv bude v mých silách, abych své lásce pomohl.
Bůh se takto ale nechová. Když ho jeho “láska” prosí, nepomůže statisticky o nic častěji, než když ho neprosí jiní lidé v problémech, kteří k němu žádný vztah nevyznávají. Bůh se tak nechová, protože v té podobě jak v něj věří křesťané, prostě neexistuje.
Tento svět se řídí podle určitých pravidel a tyto pravidla jsou platné jak pro teisty, tak ateisty. U Boha není protekce. Dává svítit slunce jak na teistu, tak na ateistu. Zásadní rozdíl mezi teistou a ateistou je, že teista důvěřuje/věří Bohu, spoléhá se na Něj a to je jediná zbraň, kterou teista může přemoci svět, vše co přináší – je to jeho víra. Ne tedy množství slov, ale víra. Je to jedno z pravidel, které patří do tohoto světa. Pokud se tímto pravidlem neřídíš, nevěříš, nedůvěřuješ Bohu, pak ti nepomůžou ani desítky hodin proseb k Bohu. Budeš-li věřit, uvidíš slávu Boží.
Karel: jinak řečeno, abych se přesvědčil, že bůh existuje, musím podstoupit deziluzi, že bůh existuje.
Pěkně řečeno, hloupější argument pro víru snad ani neexistuje.