Inspirovanost Bible dle prof. Hellera

Pan profesor Heller ve svém výkladu Starého Zákona (viz. zde, děkuji na tomto místě diskutujícímu Protestant za informaci o těchto skriptech) přichází v odstavci 4.2 s následující interpretací inspirovanosti Bible.

Bible je podle něj svědectvím z víry a k víře. S tím musí souhlasit i každý ateista: Bibli psali nepochybně tehdejší učení věřící, a psali ji za účelem aby upevnili víru u svých čtenářů.

Pan profesor Heller dále přichází s myšlenkou, že “základní záměr Písma je svědectví o Hospodinově svrchovanosti, která se projevuje nepodmíněným slitováním.” S tím by bylo možno jistě polemizovat, vzhledem k desítkám pasáží ve Starém Zákoně kde Bůh naopak jedná bez nejmenšího slitování – ale to zde teď neřešme.

Pozastavme se nad další Hellerovou tezí, že “Písmo je nástrojem Slova, nikoli nalezištěm. … je to sám Bůh, který si Písma užívá, aby jím člověka oslovil, kdy a jak ráčí.”

Pokud tedy Písmo je způsobem, který si zvolil Bůh k tomu aby oslovil lidi – pak jsou zcela na místě všechny námitky které jsme zde doposud vznesli. Proč si Bůh zvolil oslovovat nás skrze pasáže, kde nabádá k vraždění žen a dětí? Proč si zvolil oslovit nás svou nečinností v příběhu Jiftácha? Proč si zvolil oslovit nás oslavením bezmezné poslušnosti Abraháma, ochotného upálit na jeho počest svého syna Izáka? Zcela obdobně i v dalších případech které jsme doposud řešili.

Není asi nejmenších pochyb o tom, že pokud by si chtěl skutečný Bůh zvolit jak nás osloví, udělal by to lépe. Nebo-li, pokud někdo zastává podobnou tezi jako pan profesor Heller, měl by vymyslet zdůvodnění, proč si asi bezmezně nás milující Bůh, plný slitování, zvolil k našemu oslovení zrovna text, jehož výraznou většinou je právě Starý Zákon.

Následuje však ještě zajímavější pasáž. Podle pana prof. Hellera “Tato “božská” stránka je ovšem ověřitelná jen ve víře, nelze ji z lidské strany doložit a dokázat.”

Tedy inspirovanost Bible nahlédneme jen tehdy, pokud v ni už předtím věříme.

Uvědomují si vůbec případní dnešní zastánci této myšlenky, že takto lze “dokázat” cokoliv? Ufologové mají pravdu, ale zjistíme to až poté, co uvěříme že tu pravdu mají. Muslimové mají také pravdu, když tvrdí že Korán je dílem Božím, a Mohammed je Alláhovým daleko nejvýznamnějším prorokem – ale to všechno si uvědomíme až poté, co tomu všemu uvěříme a staneme se Muslimy. Stejně si můžeme zdůvodnit pravdivost třeba i učení Aštara Šerana nebo sekty Hare Krišna.

Pan profesor Heller byl jedním z našich nejvýznamnějších teologů. Jsou opravdu jeho názory vrcholem toho, co je dnes teologie k inspirovanosti Bible schopna říct?

Zábavné je, že zcela obdobný argument využívají i fundamentalističtí křesťané. Jejich teze zní: Bible je autentické a zcela dokonalé a konzistentní Slovo Boží – ale pochopit to může jen ten, kdo tomu už předem věří.

Zastánci tezí, nad kterými jsme se dnes zamýšleli, by měli mít k dispozici dobré vysvětlení, proč Bůh (ve zcela volném smyslu) napsal Bibli tak, aby oslovovala jen ty co už věří, a ty co nevěří aby naopak odrazovala. Není náhodou Boží touhou, aby jej milovalo a věřilo v něj spíš více lidí, než méně? Mají k tomu příslušní křesťané nějaký komentář?

Netřeba asi na závěr dodávat, že ateistický názor představuje automatické vysvětlení: Bible nemá s Bohem nic společného, je celá dílem tehdejších lidí, sloužící jejich záměrům a jejich cílům, a jaký tedy div, že dnešní člověk, pokud tedy zrovna není oddaným křesťanem, v jejich tehdejších názorech nic božského nevidí, ani ho tyto jejich názory k víře nikterak neposunují.

30 thoughts on “Inspirovanost Bible dle prof. Hellera

  1. spitfire

    Nechápu kam vede strategie rozborů Bible. Čeho se tím dosáhne. Bible je kniha a jsem si jist, že Bůh je přítomen a zjevován (skoro) v každé knize. Bibli moc nečtu. Ukazuje se, že většina jejich čtenářů (ateistů či věřících) jí stejně nerozumí jako nerozumí jiným knihám.

  2. Michal Post author

    @Spitfire: No pokud jsem si všiml, pak Bible je hlavním a v zásadě jediným pramenem poznání vašeho Boha, ne? Nebo Vy máte nějaké mimo-biblické zdroje? Jaké?

    Proto se snažím prozkoumat Vaše tvrzení, že Bible je Slovo Boží. Ze všeho mi ale zcela konzistentně vychází, že Bible nejen že není slovem Božím – ale nedává příliš smysl ani teze o její “inspirovanosti”.

    Jenže pokud je Bible jen obyčejná kniha, zachycující jen 2500 let staré názory poměrně marginálního blízkovýchodního kmene Starých Izraelců na jejich lokálního boha Jahveho, a jejich mytologii – jaký by člověk měl mít důvod, aby tyto jejich názory a mytologii bral jako FAKT? Jaký důvod bychom mohli mít, abychom tyto názory brali vážněji, než názory Egypťanů, Řeků, Sumerů, a dalších na desítky jejich bohů a bůžků?

  3. Michal Post author

    Protestante, děkuji za odkazy, myslím že jsem si je prošel docela pečlivě, nicméně odpovědi na svoje otázky jsem v nich nenalezl. Obávám se dokonce, že ani na jednu z nich.

    Můžete mi prosím pomoct? Můžete ocitovat některou z mých otázek, na kterou pan profesor Heller podle Vás uspokojivě odpověděl, a poté tu jeho odpověď? Najdete-li takových otázek/odpovědí dokonce víc, tím lépe. Děkuji předem…

  4. protestant

    Navrhuji to brát jedno po druhém. Zkuste zformulovat první otázku a já na ni zkusím odpovědět. Ale jen jednu, ať se nám to nerozběhne do šířky

  5. spitfire

    Vzpomeňte si Michale na to, jak vás Stodola přesvědčuje o tom, že: Každý text vyžaduje výklad, protože vše, co má znakový charakter je třeba interpretovat.. Což jste mohl využít ke zdrcujícímu útoku, že koliko je čtenářů Bible toliko je Bohů. Dokonce to platí i na atheistu čtenáře. V momentě kdy čtete Bibli, vykládáte z jejího textu obraz Boha. Vy, tak činíte za účelem diskreditace Bible potažmo Boha. Když čtete Bibli, musíte se jako ten kdo jí chce správně vyložit, zabývat se teologii. Odsuzujete-li náboženství jste atheista. Odsuzujete-li Boha jste teolog. A to i přesto, že chcete dokázat, že Bůh je neexistující. Může za to gramatika. Sloveso “je” z vás činí teologa.

  6. spitfire

    Základem každé vědy o Bohu (teologie) je nezpochybnitelné tvrzení, že existuje víra v Boha. To nemůže popřít ani atheista (nemá důvod), ani jiný Bůh. Od toho se odvíjí ostatní věci. Například to, že existuje víra v “Boha” a v “boha”.
    Za příklad může posloužit -protestant-. Jeho víra je vírou v Boha, jako pojmu s univerzální hodnotou. Jeho vyjadřování a popis je o bohu. Protestantův bůh je snadná kořist. Jenomže protstantova víra je i o Bohu (univerzální hodnotě), o kterém se z jeho výpovědí moc nedozvíte. Vždycky převáží obraz boha, at jej inspiruje Bible nebo cokoli jiného.

  7. Michal Post author

    @Protestant: souhlas, berme to popořadě.

    Má první otázka by tedy mohla znít: Proč si Bůh zvolil k oslovení lidí takový text (Bibli), který přesvědčuje o jeho záměrech, např. lásce k lidem, potřebě víry, pravdivosti Křesťanství, atd., prakticky výhradně pouze už přesvědčené, věřící – a naopak (doposud) nevěřící k víře nepřitahuje vůbec, naopak je spíš odpuzuje?

  8. protestant

    První možností je, že si tento text nevybral k oslovení. Že tento text není určen k oslovení nevěřících. On to Heller někde v těch odpovědích má – bez ducha svatého (tedy bez Boha) v bibli boží slovo nenajdete. Není tam automaticky.
    Ale tuto otázku může zodpovědět jen Bůh. A nemusí se nikomu zodpovídat, nikomu vysvětlovat své názory, své hnutí apod.
    Je to možná podobné jako např. s milostnou poezií. Tu čtou většinou zamilovaní. A není určena k tomu, aby se člověk zamiloval. Dokonce těm co nikdy lásku nepoznali může připadnout směšná. Ale tato literatura není určena k šíření lásky, ale ke sdílení pocitů s ostatními zamilovanými.
    A podobně je to podle mne s biblí.

  9. spitfire

    V tom případě tak jak otázku pokládáte jste věřící Michale, když předpokládáte možnost, že nějaký text může být metafyzický. Bůh si nikdy nic nevybírá, ani texty k oslovení. Pokud na to protestant přistoupí tak si jen vyměníte role.

    Stejně tak doufám, že protestant odmítne pseudovědecké metafory o “přitahování a odpuzování” k víře.

    Správně atheisticky položená otázka zní: je člověk mírou všeho?

  10. Michal Post author

    @Protestant: OK, proč ne…

    Pak ale jako možnost poznání boha zbývá buď mít to štěstí narodit se do křesťanské rodiny, a nebo natrefit v životě na vhodnou přátelskou křesťanskou komunitu, a navíc mít vrozené dispozice k akceptování té víry v dospělosti. Takové štěstí ovšem zjevně nemá každý, a to ani zdaleka.

    Co potom ale ti ostatní, kterým po upřímném zvážení všech okolností vychází křesťanská víra jako nesmysl?

    Nebo jinak: pokud by byla Bible napsána tak, aby oslovovala i člověka který už předem nevěří, pak by zřejmým důsledkem bylo, že v Boha by věřilo a milovalo by ho víc lidí než dnes – ne? A to přece Bůh chce… Proč tedy Bible takto napsána není? To přece musí mít nějaký DŮVOD!

    Podle mého názoru, to že Bible je taková jaká je, je v přímém rozporu s tezí, že Bůh je milující a že touží po tom, aby mu stejným oplácelo i co nejvíc lidí.

  11. Michal Post author

    @protestant: V zásadě ale to vysvětlení beru. Pokud Bůh nemá zájem přitáhnout k víře i ty co zatím nevěří, a Bible je napsána prioritně pro už věřící, a těmto věřícím připadá Bible jako Slovo Boží, což ovšem nevěřící nemůže pochopit – myslím že to opravdu moje otázky řeší.

    OK, teď by mě docela zajímalo, kolik křesťanů toto pojetí sdílí.

  12. protestant

    to Michal:
    Možná to tak je, možná není. Ale rozhodně nemůžete po Bohu chtít aby jednal jak vy byste si představoval. 🙂

  13. protestant

    to Michal:

    “Pokud Bůh nemá zájem přitáhnout k víře i ty co zatím nevěří,” – tohle ale v mé odpovědi není, to jste si tam přidal.

  14. Michal Post author

    No jistě, protože pokud by to tam nebylo, tak už to zas nedává smysl: Pokud ten zájem MÁ, pak si prostě zvolil špatnou svatou knihu. Protože ta co si ji zvolil, působí naprosto evidentně PROTI tomu jeho zájmu.

  15. protestant

    Evidentně nepůsobí – kdyby působila byl by na světě větší než současný skoro zanedbatelný počet ateistů.

Comments are closed.