Inspirovanost Bible dle prof. Hellera

Pan profesor Heller ve svém výkladu Starého Zákona (viz. zde, děkuji na tomto místě diskutujícímu Protestant za informaci o těchto skriptech) přichází v odstavci 4.2 s následující interpretací inspirovanosti Bible.

Bible je podle něj svědectvím z víry a k víře. S tím musí souhlasit i každý ateista: Bibli psali nepochybně tehdejší učení věřící, a psali ji za účelem aby upevnili víru u svých čtenářů.

Pan profesor Heller dále přichází s myšlenkou, že “základní záměr Písma je svědectví o Hospodinově svrchovanosti, která se projevuje nepodmíněným slitováním.” S tím by bylo možno jistě polemizovat, vzhledem k desítkám pasáží ve Starém Zákoně kde Bůh naopak jedná bez nejmenšího slitování – ale to zde teď neřešme.

Pozastavme se nad další Hellerovou tezí, že “Písmo je nástrojem Slova, nikoli nalezištěm. … je to sám Bůh, který si Písma užívá, aby jím člověka oslovil, kdy a jak ráčí.”

Pokud tedy Písmo je způsobem, který si zvolil Bůh k tomu aby oslovil lidi – pak jsou zcela na místě všechny námitky které jsme zde doposud vznesli. Proč si Bůh zvolil oslovovat nás skrze pasáže, kde nabádá k vraždění žen a dětí? Proč si zvolil oslovit nás svou nečinností v příběhu Jiftácha? Proč si zvolil oslovit nás oslavením bezmezné poslušnosti Abraháma, ochotného upálit na jeho počest svého syna Izáka? Zcela obdobně i v dalších případech které jsme doposud řešili.

Není asi nejmenších pochyb o tom, že pokud by si chtěl skutečný Bůh zvolit jak nás osloví, udělal by to lépe. Nebo-li, pokud někdo zastává podobnou tezi jako pan profesor Heller, měl by vymyslet zdůvodnění, proč si asi bezmezně nás milující Bůh, plný slitování, zvolil k našemu oslovení zrovna text, jehož výraznou většinou je právě Starý Zákon.

Následuje však ještě zajímavější pasáž. Podle pana prof. Hellera “Tato “božská” stránka je ovšem ověřitelná jen ve víře, nelze ji z lidské strany doložit a dokázat.”

Tedy inspirovanost Bible nahlédneme jen tehdy, pokud v ni už předtím věříme.

Uvědomují si vůbec případní dnešní zastánci této myšlenky, že takto lze “dokázat” cokoliv? Ufologové mají pravdu, ale zjistíme to až poté, co uvěříme že tu pravdu mají. Muslimové mají také pravdu, když tvrdí že Korán je dílem Božím, a Mohammed je Alláhovým daleko nejvýznamnějším prorokem – ale to všechno si uvědomíme až poté, co tomu všemu uvěříme a staneme se Muslimy. Stejně si můžeme zdůvodnit pravdivost třeba i učení Aštara Šerana nebo sekty Hare Krišna.

Pan profesor Heller byl jedním z našich nejvýznamnějších teologů. Jsou opravdu jeho názory vrcholem toho, co je dnes teologie k inspirovanosti Bible schopna říct?

Zábavné je, že zcela obdobný argument využívají i fundamentalističtí křesťané. Jejich teze zní: Bible je autentické a zcela dokonalé a konzistentní Slovo Boží – ale pochopit to může jen ten, kdo tomu už předem věří.

Zastánci tezí, nad kterými jsme se dnes zamýšleli, by měli mít k dispozici dobré vysvětlení, proč Bůh (ve zcela volném smyslu) napsal Bibli tak, aby oslovovala jen ty co už věří, a ty co nevěří aby naopak odrazovala. Není náhodou Boží touhou, aby jej milovalo a věřilo v něj spíš více lidí, než méně? Mají k tomu příslušní křesťané nějaký komentář?

Netřeba asi na závěr dodávat, že ateistický názor představuje automatické vysvětlení: Bible nemá s Bohem nic společného, je celá dílem tehdejších lidí, sloužící jejich záměrům a jejich cílům, a jaký tedy div, že dnešní člověk, pokud tedy zrovna není oddaným křesťanem, v jejich tehdejších názorech nic božského nevidí, ani ho tyto jejich názory k víře nikterak neposunují.

This entry was posted in Umírnění křesťané. Bookmark the permalink.

30 Responses to Inspirovanost Bible dle prof. Hellera