Evangelia

I dnes jsou stále ještě mnozí křesťané přesvědčeni, že evangelia jsou nezávislým, vzájemně se doplňujícím svědectvím očitých svědků, Ježíšových učedníků. Pokud by to byla pravda, pak by takové čtyři výpovědi jistě měly svoji hodnotu. Jenže to pravda není.

Bibličtí historikové se shodují, že nejstarší evangelium je Markovo, a to bylo sepsáno nejdříve po roce 70 n.l., tedy 40 let po Ježíšově smrti. Nejmladším evangeliem je pak Janovo, pocházející cca z roku 90 n.l., ale dost možná až 110 n.l., tedy 60-80 let po Ježíšově smrti.

Pokud by autory evangelií měli být opravdu příslušní Ježíšovi učedníci, může si nezaujatý člověk položit otázku, proč ani jeden z evangelistů nesepsal svoje svědectví co nejdříve, ale proč by s tím všichni čekali 40 a více let. To je ovšem silným argumentem pro to, že Ježíšovi učedníci nejsou autory evangelií, a další postřehy toto podezření jen potvrzují.

Především, žádný z evangelistů nepíše v první osobě, jak by tomu bylo, pokud by podával osobní svědectví. Naopak, všichni píší ve třetí osobě – jako by sepisovali příběh, který slyšeli. Lukáš toto dokonce explicitně přiznává (Luk 1:1-4). Nikdo z evangelistů na žádném místě v evangeliích netvrdí, že by se s Ježíšem osobně setkal, ani že by ho viděl. Ve všech čtyřech evangeliích existuje jen jeden jediný verš, kdy pisatel nepříliš jasně naznačuje, že se jedná o svědectví Ježíšova učedníka. Tento verš je v samém závěru Janova evangelia

To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a zapsal je; a víme, že jeho svědectví je pravdivé. (Jan 21:24)

Zrovna u Janova evangelia je ovšem autenticita snad nejméně pravděpodobná. Jan by ho musel psát ve věku 90-110 let. Dále, autor evangelia v něm soustavně mluví o Židech jako někdo kdo není příslušníkem jejich národa, jako někdo “z venku” – jenže apoštol Jan samozřejmě Židem byl. Kromě toho Janovo evangelium se celé skládá z dlouhých pasáží kde Ježíš pronáší docela komplikované a netriviální teologické rozvahy – je jistě jen velmi obtížně myslitelné, že by si Jan tyto promluvy tak dobře pamatoval po tolika desítkách let, a navíc po tom co je slyšel jen jednou. Hlavně je ale zcela absurdní, že pokud by chtěl svědectví podat, čekal by se sepsáním až mu bude 90 let.

Dalším faktem pak je, že nadpisy evangelií označující jejich autory (evangelium podle Marka, podle Jana, atd.) byly prokazatelně přidány až kolem roku 200 n.l. – starší kopie evangelií tyto nadpisy nikdy neobsahují, a ani o nich neexistují zmínky v dílech nejstarších církevních Otců.

Evangelia však nejsou ani nezávislá. Nejstarší evangelium, evangelium Markovo, obsahuje 666 veršů, a z nich se cca 600 vyskytuje u sv. Matouše téměř doslova a cca 300 Markových veršů se vyskytuje u sv. Lukáše. Za těchto okolností zastává většina Biblických historiků tezi, že Matouš i Lukáš z Marka výrazně čerpali, přičemž si jeho příběh (sic!) přizpůsobili svým teologickým účelům a záměrům.

Velmi zajímavý je způsob, jakým s Markovým evangeliem Matouš a Lukáš pracovali. Marek např. vůbec nemluví o Ježíšově narození. Ani slovo o mudrcích, pastýřích, betlémské hvězdě, panenském početí, vraždění neviňátek – o ničem z toho. Nabízí se zásadní otázka, proč by se o bezesporu mimořádně podivuhodných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, Marek nezmínil, pokud by o nich věděl. A nabízí se i odpověď: Marek o Ježíšově narození nemohl nic vědět, protože tyto části Ježíšova příběhu ještě nikdo nevymyslel a nesepsal! Toho se zhostili až Matouš a Lukáš. Oba přitom vycházeli z proroctví Starého Zákona – ovšem zbývající okolnosti si vymysleli každý úplně jinak – o čemž se podrobněji zmíníme v příštích dnech.

Matouš obecně neměl s přikrášlováním a tedy “vylepšováním” příběhu žádný problém. Nejen že si z gruntu vymyslel okolnosti Ježíšova narození, ale zjevně si liboval i ve “zdvojování” a tím “zesilování” zázraků.

Tak např. Marek píše o příhodě v Gerasenském kraji

Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského kraje. Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem. Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit. Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením. (Mk 5:1-5)

zatímco Matouš

Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit. (Matt 8:28)

V Jerichu zase Marek píše

Když pak se svými učedníky a s velikým zástupem vycházel z Jericha, u cesty seděl slepý žebrák Bartimeus, syn Timeův. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ (Mk 10:46-47)

a Matouš vylepšuje

Když pak vycházeli z Jericha, šel za ním veliký zástup. U cesty právě seděli dva slepci. Když slyšeli, že tudy jde Ježíš, vykřikli: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ Zástup je napomínal, ať mlčí, ale oni křičeli tím více: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ (Matt 20:29-31)

Obdobně v Bathsaidě, Marek píše

Když přišli do Betsaidy, přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl. Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“ On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“ Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku. Ježíš ho pak poslal domů se slovy: „Do vesnice ale nechoď.“ (Mk 8:22-26)

a Matouš

Cestou odtud šli za Ježíšem dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, synu Davidův!“ Když došel domů, slepci přišli za ním. „Věříte, že to dokážu?“ zeptal se jich Ježíš.
„Ano, Pane,“ odpověděli. Dotkl se tedy jejich očí a řekl: „Ať se vám stane podle vaší víry!“ Vtom se jim otevřely oči. Ježíš je přísně napomenul: „Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví.“ (Mt 9:27-30)

Lukáš i Matouš si dále oba vymysleli Ježíšův rodokmen, protože potřebovali “prokázat” jeho královský původ, jak vyžadovalo proroctví Starého Zákona. Žádný div, že výsledek ke kterému se oba dobrali, byl naprosto rozdílný. (srovnej Lukáš 3:23-37 a Matouš 1)

Matouš i Lukáš Markovo evangelium operativně přikrášlovali a měnili na řadě dalších míst (namátkou pokřtění, vidění Mojžíše a Eliáše na hoře, soud s Ježíšem, samotné ukřižování, ženy v jeskyni, atd.)

Jaký div, že za těchto okolností ateisté neberou evangelia jako relevantní dokumenty, prokazující tak kromobyčejná a nevšední fakta, jakými by byly Ježíšovy zázraky, Ježíšovo Božství a jeho zmrtvýchvstání?

33 thoughts on “Evangelia

  1. Machi

    “V každém případě než se stal křesťanem byl pohanem a Mesiáše jako židé neočekávál. Takže si nic na základě SZ nemohl vymyslet.”
    Můj strýc by nejspíše řekl své oblíbené “Vy nám ale zase krmíte uši”.
    “…Lukáš, pocházející ze syrské Antiochie….se někdy usuzuje, že byl povoláním lékař, a podle některých údajů ve Skutcích průvodce apoštola Pavla. Pro Lukášův původ z řeckého prostředí svědčí jeho malá znalost Palestiny po geografické stránce. Židovskou zbožnost své doby zná však dobře.”
    Zdroj: Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. 1991, podle verze z roku 1985.
    Já myslím, že zejména poslední věta mluví jasně.
    Je to stejná blbost jako napsat, protože je machi ateista, nemůže znát Starý zákon.

  2. Jiří Stodola

    “Je to stejná blbost jako napsat, protože je machi ateista, nemůže znát Starý zákon.”

    Ano. Já jsem však napsal, že protože nebyl Lukáš věřícím židem, neočekával Mesiáše, a tudíž nevymýšlel nic na základě očekávání, které by znal ze Starého Zákona. Tím se neříká, že Starý Zákon nemohl znát, tím se říká, že neměl motivaci si něco vymýšlet.

  3. protestant

    to Machi:
    …….Je to stejná blbost jako napsat, protože je machi ateista, nemůže znát Starý zákon…..

    opravdu to na první pohled i poslech zní logicky. Proč by ateista nemohl znát SZ.
    Ale je tu pár věcí k vysvětlení.
    Nejprve bychom si měli říci co je vlastně smyslem jakéhokoliv textu. Je to přenos myšlenek. A pokud možno nezkreslený přenos. Tedy čtenář by z textu měl dokázat rekonstruovat co se honilo hlavou autorovi.
    Jenže zde je problém. Pokud je autor nějak zaujatý, tendenční, předpokládá jisté předem dané podmínky které čtenář nezná, pak k nezkreslenému přenosu nedojde. Je to jako u symetrické kryptografie. Pokud autor používá určitý šifrovací klíč pak bez toho stejného klíče se k původnímu textu nedostaneme. Čteme v podstatě nesmysly.
    Tedy pro to aby ateista znal SZ musel by věřit v Boha a nechat se vést Duchem svatým. To ale podle mne není pro ateistu podmínka splnitelná. V tom okamžiku by už nešlo o ateistu.

  4. Jiří Stodola

    @Protestant. Máte pravdu. Už jsem to panu Michalovi psal v diskuzích na Duších a hvězdách. Jako s protestantem se s Vámi asi neshodnu na tom, kdo je kompetentní provádět autentický výklad Písma. Vy se domníváte, že každý věřící křesťan, já jsem přesvědčen o tom, že je to učitelský úřad Církve (katolické). V každém případě se shodneme, že ateista postrádá jednu podstatnou podmínku pro správné porozumění Písmu, a tou je víra. Ač se to ateistům může zdát divné, bez víry to nejde. Je to základní dispozice na straně subjektu, který výklad provádí.

  5. Machi

    JS:
    “Ano. Já jsem však napsal, že protože nebyl Lukáš věřícím židem, neočekával Mesiáše, a tudíž nevymýšlel nic na základě očekávání, které by znal ze Starého Zákona. Tím se neříká, že Starý Zákon nemohl znát, tím se říká, že neměl motivaci si něco vymýšlet.”

    Tahle pasáž je úplně nesmyslná. Chcete říct, že musel být věřícím židem, aby očekával Mesiáše? Uvědomujete si, že židé na svého Mesiáše stále čekají?
    Neměl motivaci? Co takhle motivace dát božství Ježíše Krista do souladu se SZ, jehož platnost Ježíš nejednou obhajoval. Navíc celý váš příspěvek nedává smysl, protože Lukáš nemusel očekávat Mesiáše, neboť mu bylo řečeno (a on to přijal), že už přišel.
    Pokud máte na mysli jeho druhý příchod, tak s tím Lukáš, také neměl problémy, akorát si nemyslel, že přijde nějak zvlášť brzo.

    protestant:
    “Tedy pro to aby ateista znal SZ musel by věřit v Boha a nechat se vést Duchem svatým. To ale podle mne není pro ateistu podmínka splnitelná. V tom okamžiku by už nešlo o ateistu.”
    Ne.
    Stejně bychom mohli argumentovat, že vy nejste schopný poznat SZ, protože jste zaujat opačně. Navíc i z příspěvků zde lze vidět, že co věřící, to jiná interpretace Bible.
    Která je ta správná?

  6. protestant

    to Michal:

    Zaujat opačně? Opačně jako kdo? Jako autor? To snad ne.
    A která interpretace je správná? No přece ta, která se co nejméně liší od toho co se honilo autorovi hlavou. Jiné kriterium neexistuje.

  7. protestant

    to Jiří Stodola:
    My (podle mne naštěstí) žádný učitelský úřad nemáme. Vycházíme s všeobecného kněžství.

  8. Machi

    “A která interpretace je správná? No přece ta, která se co nejméně liší od toho co se honilo autorovi hlavou. Jiné kriterium neexistuje.”
    Úplný souhlas, teď ještě byste mohl uvést kdo je autorem Bible.

  9. Jiří Stodola

    @Machi. Jde jen o to, že motivace sv. Lukáše s velkou pravděpodobností nepocházela ZE Starého Zákona. Mohl svou pozornost zpětně obrátit ke SZ, ale zdroj jeho motivace byl již ryze novozákoní. Jinak tomu bylo u věřících židů.

  10. Colombo

    1. Jak víte, jakou měl motivaci?
    2. Jak víte, že víra tehdejších židů byla naprosto stejná jako víra dnešních židů?
    3. Jak víte, co svým textem myslel?
    4. Jak již protestant naznačuje, jde o kódování.
    Lukáš něco zakódoval. Dnes se to snažíte rozkódovat. Jako klíč používáte nutnost věřit a znát motivace Lukáše, které ovšem berete z toho, co Lukáš napsal.
    Nezdá se vám, že tu trochu definujete kruhem?

  11. Machi

    Vaše původní myšlenka byla tato:
    “V každém případě než se stal křesťanem byl pohanem a Mesiáše jako židé neočekávál. Takže si nic na základě SZ nemohl vymyslet.”
    To že jeho motivace byla novozákonní nijak neimplikuje tvrzení věty ” Takže si nic na základě SZ nemohl vymyslet.”
    To by mohlo platit jen v případě, že by SZ a NZ byla nezávislá literární díla, což nejsou.

Comments are closed.