I dnes jsou stále ještě mnozí křesťané přesvědčeni, že evangelia jsou nezávislým, vzájemně se doplňujícím svědectvím očitých svědků, Ježíšových učedníků. Pokud by to byla pravda, pak by takové čtyři výpovědi jistě měly svoji hodnotu. Jenže to pravda není.
Bibličtí historikové se shodují, že nejstarší evangelium je Markovo, a to bylo sepsáno nejdříve po roce 70 n.l., tedy 40 let po Ježíšově smrti. Nejmladším evangeliem je pak Janovo, pocházející cca z roku 90 n.l., ale dost možná až 110 n.l., tedy 60-80 let po Ježíšově smrti.
Pokud by autory evangelií měli být opravdu příslušní Ježíšovi učedníci, může si nezaujatý člověk položit otázku, proč ani jeden z evangelistů nesepsal svoje svědectví co nejdříve, ale proč by s tím všichni čekali 40 a více let. To je ovšem silným argumentem pro to, že Ježíšovi učedníci nejsou autory evangelií, a další postřehy toto podezření jen potvrzují.
Především, žádný z evangelistů nepíše v první osobě, jak by tomu bylo, pokud by podával osobní svědectví. Naopak, všichni píší ve třetí osobě – jako by sepisovali příběh, který slyšeli. Lukáš toto dokonce explicitně přiznává (Luk 1:1-4). Nikdo z evangelistů na žádném místě v evangeliích netvrdí, že by se s Ježíšem osobně setkal, ani že by ho viděl. Ve všech čtyřech evangeliích existuje jen jeden jediný verš, kdy pisatel nepříliš jasně naznačuje, že se jedná o svědectví Ježíšova učedníka. Tento verš je v samém závěru Janova evangelia
Zrovna u Janova evangelia je ovšem autenticita snad nejméně pravděpodobná. Jan by ho musel psát ve věku 90-110 let. Dále, autor evangelia v něm soustavně mluví o Židech jako někdo kdo není příslušníkem jejich národa, jako někdo “z venku” – jenže apoštol Jan samozřejmě Židem byl. Kromě toho Janovo evangelium se celé skládá z dlouhých pasáží kde Ježíš pronáší docela komplikované a netriviální teologické rozvahy – je jistě jen velmi obtížně myslitelné, že by si Jan tyto promluvy tak dobře pamatoval po tolika desítkách let, a navíc po tom co je slyšel jen jednou. Hlavně je ale zcela absurdní, že pokud by chtěl svědectví podat, čekal by se sepsáním až mu bude 90 let.
Dalším faktem pak je, že nadpisy evangelií označující jejich autory (evangelium podle Marka, podle Jana, atd.) byly prokazatelně přidány až kolem roku 200 n.l. – starší kopie evangelií tyto nadpisy nikdy neobsahují, a ani o nich neexistují zmínky v dílech nejstarších církevních Otců.
Evangelia však nejsou ani nezávislá. Nejstarší evangelium, evangelium Markovo, obsahuje 666 veršů, a z nich se cca 600 vyskytuje u sv. Matouše téměř doslova a cca 300 Markových veršů se vyskytuje u sv. Lukáše. Za těchto okolností zastává většina Biblických historiků tezi, že Matouš i Lukáš z Marka výrazně čerpali, přičemž si jeho příběh (sic!) přizpůsobili svým teologickým účelům a záměrům.
Velmi zajímavý je způsob, jakým s Markovým evangeliem Matouš a Lukáš pracovali. Marek např. vůbec nemluví o Ježíšově narození. Ani slovo o mudrcích, pastýřích, betlémské hvězdě, panenském početí, vraždění neviňátek – o ničem z toho. Nabízí se zásadní otázka, proč by se o bezesporu mimořádně podivuhodných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, Marek nezmínil, pokud by o nich věděl. A nabízí se i odpověď: Marek o Ježíšově narození nemohl nic vědět, protože tyto části Ježíšova příběhu ještě nikdo nevymyslel a nesepsal! Toho se zhostili až Matouš a Lukáš. Oba přitom vycházeli z proroctví Starého Zákona – ovšem zbývající okolnosti si vymysleli každý úplně jinak – o čemž se podrobněji zmíníme v příštích dnech.
Matouš obecně neměl s přikrášlováním a tedy “vylepšováním” příběhu žádný problém. Nejen že si z gruntu vymyslel okolnosti Ježíšova narození, ale zjevně si liboval i ve “zdvojování” a tím “zesilování” zázraků.
Tak např. Marek píše o příhodě v Gerasenském kraji
zatímco Matouš
V Jerichu zase Marek píše
a Matouš vylepšuje
Obdobně v Bathsaidě, Marek píše
a Matouš
„Ano, Pane,“ odpověděli. Dotkl se tedy jejich očí a řekl: „Ať se vám stane podle vaší víry!“ Vtom se jim otevřely oči. Ježíš je přísně napomenul: „Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví.“ (Mt 9:27-30)
Lukáš i Matouš si dále oba vymysleli Ježíšův rodokmen, protože potřebovali “prokázat” jeho královský původ, jak vyžadovalo proroctví Starého Zákona. Žádný div, že výsledek ke kterému se oba dobrali, byl naprosto rozdílný. (srovnej Lukáš 3:23-37 a Matouš 1)
Matouš i Lukáš Markovo evangelium operativně přikrášlovali a měnili na řadě dalších míst (namátkou pokřtění, vidění Mojžíše a Eliáše na hoře, soud s Ježíšem, samotné ukřižování, ženy v jeskyni, atd.)
Jaký div, že za těchto okolností ateisté neberou evangelia jako relevantní dokumenty, prokazující tak kromobyčejná a nevšední fakta, jakými by byly Ježíšovy zázraky, Ježíšovo Božství a jeho zmrtvýchvstání?
Většina křesťanů rozlišuje mezi apoštoly a evangelisty. O evangelistech toho ani moc nevíme a nejsme je schopni identifikovat.
Jistě, to je ale zase stanovisko tzv. umírněného křesťana. Fundamentalisté a konzervativci by s Vámi nesouhlasili, ti zastávají názor, že evangelia skutečně psali autentičtí apoštolové. A celé je to posvěcené Bohem, který nikoliv obrazně řečeno, zredigoval a zkontroloval popř. přímo vnuknul každé písmenko.
Myslím, že takových jaké vy zmiňujete je minimum. Já osobně žádné takové neznám.
To moc ven nechodíte.
Chodím dostatečně často.
Michal: Jaké fundamentalisty myslíte? Podle mého názoru existuje nejrozšířenější výklad Bible a křesťanství a to je ten katolický. Ten je závazný cca pro miliardu lidí. Vy však bojujete proti “fundamentalistům” a na mysli máte nejspíš některé protestanty v USA. Těch je však mnohem méně, jak na světě, tak v ČR.
Pokud jde o autory evangelií, pouze jeden z nich má stejné jméno, jako jeden z 12 apoštolů, Jan. Logicky tedy zbylí tři nepochází z řad Dvanácti.
všd:
1) s dovolením, nebojuji proti nikomu. Snažím se zjistit kde je pravda. Mě osobně se jeví jako mnohem smysluplnější argumenty ateistů, a naopak se mi jeví jako zcela neudržitelné argumenty křesťanů. Proto jsem založil tento web s nadějí, že pokud existují křesťané kteří jsou schopni dokázat, že naopak JEJICH pohled je smysluplný a relevantní, a že ateistický pohled je z konkrétních důvodů chybný, pak že se najde někdo z nich, kdo sem napíše a celou záležitost nám osvětlí. Pokud toto označujete za BOJ, pak to o vás ledacos vypovídá.
2) fundamentalistů je pěkně prosím např. jen v USA kolem 45% veškeré populace. Těchto 45% obyvatelstva USA věří v doslovnou pravdu Bible (literary truth) a tedy i v Potopu, Stvoření světa v šesti (sedmi) dnech, před cca 6000 lety. Tyto postoje jsou velmi silně zastoupeny i v Polsku a kupodivu třeba i ve Velké Británii, a nejsou zanedbatelné ani u nás. Stačí si třeba vyhledat aktivní bloggery na idnes.cz, kteří se zabývají Bohem, a zamyslet se nad tím, kolik z nich je fundamentalistů a kolik z nich je umírněných.
3) nevymezuji se jen proti fundamentalistům, ale vyzývám k diskuzi stejně tak i všechny ostatní křesťany. Nevím o žádné interpretaci křesťanství, která by dávala při podrobnějším prozkoumání smysl, a CHCI o ní vědět, existuje-li.
4) být Vámi, prostudoval bych si Vaši svatou knihu pozorněji. Matouš jedním z dvanácti BYL. Kromě toho, fakt že jména evangelistů byla doplněna dodatečně uznávají snad všichni, což některým poskytuje prostor k vytyčení legitimní teze, že všichni evangelisté byli očitými svědky, a nebo že pokud jimi nebyli, tak alespoň zapsali “nesmírně spolehlivé” svědectví šířící se ústním podáním.
Myslím, že bojujete. Bojujete proti své představě křesťana. A myslím, že nereálné představě.Vaše čísla jsou vymyšlená. Není pravda, že fundamentalistů v USA je 45%, není pravda, že jsou silně zastoupeny vPolsku či Británii.
Můžete prozradit odkud informace čerpáte?
1. Možná jsem použil nepřesné označení, ale po zkušenostech s bojem ateistů proti náboženstvím za socialistických režimů jsem se domníval, že na něj chcete navázat.
2. Nevím, kde přesně berete statistiky, a na základě čeho tedy soudíte, kdo je fundamentalista. Např. se stvořením světa v šesti dnech mají problém i lidé, kteří by jinak asi do Vaší kolonky “fundamentalista” spadali. O dny v astronomickém slova smyslu jít nemohlo, neboť Slunce bylo stvořeno až v průběhu Stvoření.
Dejte příklady českých fundamentalistů, kteří tvrdí, že svět byl stvořen v šesti dnech v astronomickém slova smyslu.
To, že nevěří v dnešní oficiální školní výklad (házení miliony a miliardami) neznamená, že věří ve stvoření v šesti dnech v dnešním smyslu slova den.
3. Neposoudím, co dává podle Vás smysl. Stejně tak neznám žádný smysluplný výklad ateismu, “čtyři jezdci” ho rozhodně nenabídli.
Koho mi doporučíte Vy? Marxe? Nietzscheho?
4. Matouš byl mezi Dvanáct doplněn až po Ukřižování.
ad všd:
v odstavci 4) se mýlíte:
Matouš 10, 2-4:
A toto jsou jména dvanácti apoštolů:
Nejprve Šimon zvaný Petr a jeho bratr Ondřej,
Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan,
Filip a Bartoloměj,
Tomáš a výběrčí daní Matouš,
Jakub Alfeův a Tadeáš,
Šimon Horlivec a a Jidáš Iškariotský, který ho potom zradil.
Ten dodatečně doplněný po Ukřižování byl Matěj:
Skutky 1, 26:
Potom losovali: los padl na Matěje,
a tak byl připočten k jedenácti apoštolům.
všd: Můžete podpořit body vašeho tvrzení alspoň nějakými argumenty, krom odmítání čísel?
“Lukáš i Matouš si dále oba vymysleli Ježíšův rodokmen, protože potřebovali “prokázat” jeho královský původ, jak vyžadovalo proroctví Starého Zákona. Žádný div, že výsledek ke kterému se oba dobrali, byl naprosto rozdílný. (srovnej Lukáš 3:23-37 a Matouš 1)”
Ech. Nejprve tvrdíte, že od sebe opisovali. A pak, že si vymysleli něco nezávisle na sobě. Zkuste se podívat třeba sem: http://www.ksschsmilovice.cz/Download/Soubory_download/Rozdilne_rodopisy_Jezise_Krista.pdf
Jen ve stručnosti:
sv. Matouš: rodokmen sv. Josefa
sv. Lukáš: rodokmen Panny Marie
Celkově jde o to, že sv. Matouš – učedník – zaznamenal to, co bylo důležité pro židy. Matošovo Evangelium je první (Tresmontant soudí, že první bylo Evangelium Janovo). Bylo napsáno aramejsky. Tuto verzi nemáme. Máme až pozdější řeckou verzi.
Druhé Evangelium sv. Marka je strohé, protože je založeno na vyprávění sv. Petra, který u událostí narození Pána Ježíše nebyl.
A pozor! Sv. Lukáš sice nebyl očitým svědkem událostí narození Pána Ježíše, ale jeho vyprávění je založené na očitém svědectví – Panny Marie. Z textu je to dobře patrné.
No a poslední Evangelium sv. Jana sepsal další očitý svědek – apoštol Jan.
Ono vaše zdvojování má být důkazem pro nevěrohodnost Evangelií? A z jakého důvodu? Víte, že Evangelisté popisují stejnou událost? Nevíte.
Pokud ale popisují stejnou událost, jakým způsobem fakt, že Marek mluví o jednom a Matouš o dvou lidech činí jejich výpověď nevěrohodnou. Copak Marek tvrdí, když píše o jednom slepci, případně posedlém, tvrdí, že nablízku nebyl druhý slepec/posedlý, kterému však nevěnoval v popisu pozornost?
“Toho se zhostili až Matouš a Lukáš. Oba přitom vycházeli z proroctví Starého Zákona – ovšem zbývající okolnosti si vymysleli každý úplně jinak – o čemž se podrobněji zmíníme v příštích dnech.”
No, on sv. Lukáš jako Řek Starý zákon vůbec neznal.
🙂 no já nevím jestli to má cenu vůbec komentovat. Tvrdíte že Lukáš vypisuje rodokmen panny Marie slovy
Lukáš 3:23 Když Ježíš začínal své působení, bylo mu asi třicet let. Byl to (jak se myslelo) syn Josefa, syna Elího, 24 syna Matatova, … atd…
Já myslím že to mluví samo za sebe. Dále píšete, že jsem měl tvrdit že Lukáš a Matouš od sebe opisovali, a přitom já jsem psal naprosto jasně, že oba dva opisovali od Marka. Buďto jste zbrklý, nebo máte problém porozumět psanému textu.
Dále tvrdíte, že Lukáš neznal Starý Zákon, což je očividný nesmysl. Už jen postavy z toho rodokmenu jsou z větší části Starozákonní, a to nemluvím o hned několika místech, kde Mojžíšův Zákon přímo zmiňuje (např. Luk 2:22, 2:23, 2:24, 2:27, 2:39, 5:17, atd.) a kdybyste náhodou chtěl tvrdit, že neznal jeho obsah, pak zmiňme pasáže kde přímo cituje proroky, např. Izajáše v 3:4, a další v 4:17, 6:23…
Vaše perly pokračují tvrzením, že Matoušovo evangelium bylo první – přitom první bylo Markovo, viz. wiki v souladu s drtivou většinou biblických historiků, atd., asi fakt nemá cenu dál na téhle úrovni pokračovat. Fakt nemám čas na to, abych vyvracel zjevné nesmysly v každé druhé vaší větě.
V roce 2005 jsem se pokusil sestavit seznam apoštolů, ale smysluplný sestavit nejde:
1. Šimon (שמעון; Cephas, Πετρος Petr)
2. Jakub, syn Zebedeův (Boanerg, Větší)
3. Jan, syn Zebedeův (Boanerg; יוחנן Joánán). Údajný evangelista.
4. Ondřej – pochybné řecké jméno. V evangeliích je rozpor, zda to byl rybář, nebo žák Jana Křtitele.
5. Filip – pochybné řecké jméno.
6. Bartholoměj (bar-Tolmay, Βαρθολομαιος)
7. celník (publikán) Matouš (מתי Mattay, Ματθαιος) / Levi, syn Alfeův. Údajný evangelista. Publikáni byli kollaboranti s římskou okupační mocí. Na základě paralely mezi Mt 9, 9, Mk 2, 14 (kde je tento celník nazýván Levi, syn Alfeův) a L 5, 27 (kde je tento celník nazýván Levi) je kladeno rovnítko mezi apoštolem Matoušem a apoštolem Levim. Podle tradice se jedná o jednu osobu; Matouš je jméno, které přijal později: “Pánův dar”.
8. Judas / Tomáš (תוםא = Didymus = Dvojče)
9. Jakub, syn Alfeův (Menší; יעקב Jakov). Byl bratr celníka Matouše a bratr Ježíše (podle katholíků nikoliv).
10. Tadeáš / Juda Jakubův – církevní tradice tvrdí, že jde o jednu osobu, ale ve skutečnosti se zřejmě jedná o tři různé lidi: Thaddæus (Thaddaios), Lebbæus a Juda. Byl bratrem Šimona a Jakuba Alfeova (Mk 6, 3): “Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův?” Podle pozdějších textů byl totožný s apoštolem Tomášem, ale to je otázka. Křesťanští apologetové vysvětlují zatemnělou existenci Judy nenávistí evangelistů k Jidáši, která se přenesla i na jméno jeho jmenovce apoštola. Proto se i do češtiny, angličtiny a dalších jazyků se Juda překládá odlišně od Jidáše, ačkoliv jeho jméno je hebrejsky, aramejsky, řecky i latinsky totožné.
11. Šimon (שמעון) Kananejský (Kananaios; Zélót; qana). Podle tradice není totožný s Šimonem, bratrem Ježíšovým. Podle pozdějších textů byl totožný s apoštolem jménem Thaddæus / Lebbæus / Juda, příp. Tomášem, ale obojí je sporné.
12. Jidáš Iškariotský (יהודה איש־קריות, Ιουδας Ισκαριωθ). Jeho postava dává závažné theologické otázky: buď Ježíš o jeho zradě nevěděl nebo jí nedokázal zabránit (pak by nebyl vševědoucí nebo všemocný), anebo Ježíš de facto Jidáše pověřil, aby ho zradil, aby se naplnil jeho úděl. Pak ale Jidášovi nelze nic vyčítat. Navíc pokud Jidáš trpí v pekle za Ježíšovu smrt, která vykoupila lidstvo, tak nepřímo trpí za vykoupení lidstva. Jidáš tak trpí za lidstvo mnohem více (věčně) než Ježíš (dočasně na kříži). Je proto pro vykoupení lidstva mnohem důležitější než Bůh Syn.
13. Matěj (מתי Mattay, Ματθαιος)
14. Šavel (Pavel)
Proto i dnes podepisuji své tehdejší závěry: „Gnostik Pavel ke svému náboženství reálně existujícího Ježíše nepotřeboval. Dostal po přečtění Starého zákona vise stejného typu jako měl Muhammad a to stačilo. “I have argued that there is good reason to believe that the Jesus of Paul was constructed largely from musing and reflecting on a supernatural ‘Wisdom’ figure, amply documented in the earlier Jewish literature, who sought an abode on Earth, but was there rejected, rather than from information concerning a recently deceased historical individual.” Jenže jednotlivé gnostické sekty mezi sebou soupeřily. A větší kredit dostala ta, která začala tvrdit, že její učení je podloženo reálnými lidmi a zázraky a mohla se opřít o “historické” záznamy – evangelia. Začal doslova hon o to, který text které školy bude nejdůvěryhodější. A k tomu sloužil zápas o seznam apoštolů, kde se každá škola snažila protlačit svého vůdce co možná nahoru.“
“Tvrdíte že Lukáš vypisuje rodokmen panny Marie slovy
Lukáš 3:23 Když Ježíš začínal své působení, bylo mu asi třicet let. Byl to (jak se myslelo) syn Josefa, syna Elího, 24 syna Matatova, … atd…”
Já myslím že to mluví samo za sebe. ”
Ech, vyjste mi truhlík. Ono to celkem samo za sebe mluví, ale vy zjevně nechápete jednu věc: v Izraeli (i jinde) bylo běžné nazývat tchána (či budoucího tchána) otcem. Ale to byste musel mít základy biblické hermeneutiky.
S evangeliem sv. Marka se to má tak: první bylo aramejské evangelium sv. Matouše, to se nezachovalo. Druhé, první zachované bylo evangelium sv. Marka. Řecká verze Evangelia sv. Matouše částečně z Evangelia sv. Marka čerpá.
Nicméně C. Tresmontand přichází s dobře zdůvodněnou tezí, že prvním Evangeliem bylo Janovo Evangelium.
Jo, ještě k té znalosti SZ u Lukáše. Víte, on svatý Lukáš nebyl očitým svědkem událostí, takže zapsal spíš to, co mu řekli jiní. SZ možná znal předtím, možná neznal vůbec. V každém případě než se stal křesťanem byl pohanem a Mesiáše jako židé neočekávál. Takže si nic na základě SZ nemohl vymyslet.