Slovo ateismus pochází z řeckého „atheos“, tedy a-theos, což znamená „bez boha“. Přirozená definice ateismu tedy říká, že ateismus je nevíra v Boha. Každý kdo v sobě nemá víru v žádného Boha je tedy ateistou.
Ateismus není ani víra, ani světonázor, ani ideologie, jak by mohla napovídat koncovka -ismus. Ateismus sám o sobě neimplikuje žádný názor na vznik Vesmíru, na vznik života, na morálku, atd.
Ateisty jsou například
1) lidé, kteří z nejrůznějších důvodů o možnosti existence Boha nikdy neslyšeli. Těm se říká implicitní ateisté.
2) lidé, kteří o možnosti existence Boha a o různých náboženstvích sice slyšeli, ale nepřikládají tomuto tématu velkou váhu. V Boha nevěří, a o celé záležitosti ani nepřemýšlejí. Do této skupiny lze zřejmě zařadit poměrně výraznou část Čechů.
3) lidé kteří možnou existenci Boha pokládají za téma hodné pozornosti, kteří o náboženství a o Bohu přemýšlejí, a kteří po zhodnocení jim známých argumentů došli k názoru, že víra v boha není opodstatněná.
4) lidé kteří pociťují jistotu že žádný Bůh neexistuje a otevřeně jeho existenci popírají.
Skupina (1) je jistě velmi málo početná (patří do ní např. některá přírodní etnika), ale o to důležitější a zajímavější je z teoretického hlediska.
Do skupiny (4) mohou patřit lidé indoktrinovaní nějakou ideologií, např. komunistickou. Jsou také docela zajímaví z teoretického hlediska (protože jejich postoje lze označit za jistý druh sekulární víry), a v praxi jde dnes o skupinu naprosto marginální. Autor tohoto textu neví o žádném ateistovi, kterého by sem bylo možné zařadit. Nepatří sem např. ani tak “skalní ateista” kterým je Richard Dawkins.
Pro nás budou důležité hlavně názory a argumenty skupiny (3).
Za povšimnutí stojí, že křesťané se s oblibou vymezují proti (dnes už spíše jen teoretické) skupině (4), protože z diskuze s příslušníky jiné (byť sekulární) víry lze vyjít neporažen mnohem snadněji, než z diskuze s člověkem, který má své postoje promyšleny a podepřeny racionálními argumenty…
Ten příklad jsem použil jako praktickou ilustraci, jak ta definice na webu funguje a jak pomáhá odstraňovat bariéry a předsudky. Ten člověk v Boha nevěřil už před tím a tedy jsem jej ani nemohl k ničemu přesvědčit.
S.V.H.: ”Já bych tady (v diskusi o náboženství a ateismu) měl problém s takto širokým pojetím slova víra. Pokud do kategorie víra spadá všechno (heliocentrismus, gravitace, evoluce atd.) …“
Na to, aby sa nejaké tvrdenie stalo vierou alebo presnejšie objektom viery, potrebujeme myseľ nejakého (u)veriaceho subjektu. Teda Fermatova veta sama osebe nie je vierou, je to len nejaké matematické tvrdenie, objektom viery sa stáva až vtedy, keď nejaký subjekt S uverí v jej platnosť. Teda so subjektom S je v konkrétnom čase asociovaná množina tvrdení V, ktorým subjekt S verí a tieto tvrdenia môžeme označiť za viery daného subjektu.
Teda pokiaľ veríte v pravdivosť heliocentrizmu, tak heliocentrizmus je Vašou vierou.
S.V.H.: ”… pak bych rozlišoval termíny “víra” a “náboženská víra”. Proto je dle mého názoru lepší nepojímat víru takto široce a rozlišovat třeba “víru” (faith) a “důvěru” (trust).“
Podľa mňa to v slovenčine alebo v čestine nie je široké, ale normálne poňatie viery. Je predsa úplne bežné povedať: ”Tomu verím“, keď sa vyjadrujete k nejakému dôveryhodnému tvrdeniu. Množina náboženských vier je len vlastnou podmnožinou množiny všetkých vier. Napr. verím, že Zem je (s uspokojivou presnosťou) guľatá, verím, že Obama je prezidentom USA, verím, že sínus je spojitá funkcia a toto všetko sú nenáboženské viery.
Inak ja používam slová ”viera“ a ”presvedčenie“ ako synonymá, tak pokojne môžete v mojich vetách nahradiť slovo ”viera“ slovom ”presvedčenie“.
Tu je nuda. Pojďme upálit nějakou čarodějnici!
Fakt si myslím, že zjištění o variabilitě významů schovaných za jedním slovem je už trochu pozdní zjištění. Nějak mám pocit, že to musí být jasné naprosto každému, kdo se naučil mluvit a zjistil, že existuje i jiný jazyk, než ten jeho. Případně mluvil s někým, kdo je z trochu vzdálenější oblasti či s někým jiným, kdo není s ním v denním kontaktu. Dyť různé chápání významů případně nejrůznějších významových nuancí slov musí být jasné i mrtvému koňovi. S tím se setkáváme denně a pak nechápu, jak někdo může být překvapený tím, že “víra” může znamenat různé věci.
Colombo, víš o nějaké vhodné?
Možná že mám zas jen blbou náladu.
Btw. už jste hráli https://kerbalspaceprogram.com/?
Zkus toto: http://sixtysecondshooter.appspot.com/
Je to naprosto něco jiného než krbál.
Slávek: her tohodle typu je. Já měl rád tu, kde si to hrálo s gravitací a byly tam černé díry.
To je, no. Podle popisu to zní jako Angry Birds in Space. Ty máš fakt blbou náladu.
Ti chcípla veverka, nebo co?
Tak nějaká pozitivní zpráva: Talibanská sebevražedná atentátnice se neodpálila. Na poslední chvíli si to rozmyslela, protože jí 72 panen v nebi nepřišlo jako atraktivní odměna. Uvedla, že by se ráda obětovala z vyšších důvodů, kdyby bylo možný vyměnit ty hurisky, za dva zkušený mládence, maséra a kuchařku.
http://www.theglobaledition.com/female-taliban-suicide-bomber-hates-the-idea-of-virgins-in-heaven/
to Medea:
Souhlasím. Ale právě v diskusích okolo náboženství a ateismu bych raději rozlišoval i “stupně podloženosti” víry (alespoň ty dva). Je mi trochu proti srsti tvrzení, že víra v neexistenci křesťanského Boha je stejná jako víra v jeho existenci.
Pravdu má ale i Colombo s blbou náladou, že toto téma není příliš nosné.
to Slávek:
Kdyby to chápala jako 72 rozinek, tak by do toho možná šla… 🙂
S.V.H.: ”Je mi trochu proti srsti tvrzení, že víra v neexistenci křesťanského Boha je stejná jako víra v jeho existenci.“
Ja som sem už dala link na môj príspevok, v ktorom som jasne napísala, že odôvodnenosť viery je dôležitá: http://www.i-ateismus.cz/2012/06/mohl-bych-uverit/comment-page-15/#comment-34622
S.V.H.: ”Je mi trochu proti srsti tvrzení, že víra v neexistenci křesťanského Boha je stejná jako víra v jeho existenci.“
Kresťanské popisy Boha, ktoré sú logicky nekonzistentné, sú popismi ničoho, preto je viera v existenciu Boha, vymedzeného takýmto popisom, vierou v neexistujúci objekt.
Kresťanské popisy Boha, ktoré sú sémanticky nezmyselné, sú popismi nikto nevie čoho, preto je viera v existenciu Boha, vymedzeného takýmto popisom, vierou v neznámy objekt.
A sémanticky jasné a logicky konzistetné popisy kresťanského Boha (ktoré sú zriedkavé a neortodoxné), sú popismi empiricky nepodloženého objektu, preto je viera v existenciu Boha, vymedzeného takýmto popisom, empiricky nepodložená viera.
Kresťanské popisy Boha, ktoré sú logicky nekonzistentné, sú popismi ničoho, preto je viera v existenciu Boha, vymedzeného takýmto popisom, vierou v logicky nemožný, teda neexistujúci objekt.
to Medea:
Nejsme ve sporu a oceňuji pregnantní vyjádření. Děkuji za odkaz na zajímavou část diskuse – jsem tu krátce, takže jsem zdaleka ještě všechny neprošel.
” empiricky nepodloženého objektu” – všechno musí být empiricky podložené?
Antiateisto, tomu předchází: “A sémanticky jasné a logicky konzistetné popisy kresťanského Boha (ktoré sú zriedkavé a neortodoxné), sú popismi empiricky nepodloženého objektu, preto je viera v existenciu Boha, vymedzeného takýmto popisom, ..”
vytrháváš ze souvislostí
Možná, ale hlavně upozorňuji na nesmysly.
Tak Ríša, jedna z největších současných ateistických autorit, se nám loni pěkně vybarvil! Co vy na to, milí zdejší ateističtí diskutující, požadující po křesťanech otevřenou hlavu? 😉
Já vám tady několikrát dokázal, že bůh spíše není, je nepravděpodobný, ale stejně jste mi tady ani jednou nepřiznali, že bůh být nemusí, takže jste ještě horší, protože zjevení boha může být halucinace, proto bych ani já ihned neuvěřil, musel bych to “zjevení” zkoumat. Ale co u vás, když je dokázané, že bůh je nadbytečná hypotéza pro vznik i vývoj světa? Stejně neuznáte nepravděpodobnost boha, ani možnost, že neexistuje, zatímco Dakwins uznal, že existovat může, byť je to nepravděpodobné…
Jinak platí, co jsem napsal jinde, i kdyby bůh byl, automaticky by si tím samozřejmě mojí úctu nezískal, záleželo by na jeho morálce a na vysvětlení tolika nadbytečného utrpení v evoluci atd atd…
Je třeba poslechnout si to celé, nevytrhávat z kontextu. Dawkins mluví o rozdílu znalostí, uvádí příklad, že pokud přiletíte s boeingem 747 do středověku, který by mohl být považován za boha. Čili mluví o tom, že by ho asi nic nepřesvědčilo o nadpřirozeném původu jevu. Pokud by nás např. navštívili mimozemšťané, kteří by disponovali technologií vysoko nad tou naší (mluví tam o manipulaci s oblohou), to co provádějí by mohlo být považované za nadpřirozené, přestože by to mělo zcela technologickou povahu.
Hej, “zázraky” môže robiť hocikto 🙂 Pôvodcom “zázrakov” nemusí byť Boh. “Zázraky” môzu robiť napr. aj ľudia, mimozemšťania, démoni, bohovia, …
Přesně tak. Přijmout pro neznámý/nevysvětlený jev nadpřirozené vysvětlení je logika pravěkého lovce, který se bojí blesku a domyslí si k němu boha, který je vrhá z oblohy.
Tak o existencii Boha by ma mohol presvedčiť nejaký logický existenčný dôkaz, vychádzajúci z množiny pre mňa dôveryhodných premís/axióm.
Prípadne by ma mohla presvedčiť nejaká konzistentná, empirickou evidenciou masívne podložená teória, v ktorej by predpoklad o existencii Boha mal úlohu (z hľadiska predikcie a explanácie) dôležitého postulátu.
Kresťanské teórie, ktoré som zpoznala, ma presvedčili len o nepravdivosti kresťanstva 🙂
Teda nielen mohol, pretože dobrému dôkazu by som nedokázala vzdorovať – musela by som mu uveriť 😉
Maftík, “Ríša” pre mňa iste nie je “ateistická autorita”, ale skôr ateistická celebrita 😀
K článku.
Myslím že do určitého věku jsou ateisty ze skupiny jedna úplně všichni lidé. S vírou v boha se nikdo nerodí ( na rozdí od sacího reflexu třebas).