Agnosticismus je přesvědčení, že nevíme a ani nemůžeme vědět, zda Bůh existuje nebo ne.
Někdy se rozlišuje i tzv. slabý a silný agnosticismus. Slabý agnosticismus je přesvědčení, že sice dnes nikdo nemůže vědět zda bůh existuje nebo ne, ale v budoucnu se nějaké důkazy objevit mohou, a pak jistotu získat můžeme. Silní agnostikové naproti tomu říkají, že o Bohu nikdy nebudeme vědět zda existuje nebo ne, a z tohoto důvodu je i poměrně pošetilé se o takové poznání snažit.
Agnosticismus je tedy názor na možnost poznatelnosti Boha, na to, zda můžeme nebo nemůžeme s jistotou vědět, zda existuje nebo ne. Naproti tomu ateismus je postoj k víře v Boha – je to absence této víry. Agnosticismus a ateismus jsou tedy postoje k různým i když podobným věcem a nelze tedy říct, že agnostik je něco mezi ateistou a teistou.
Agnostikem může být umírněný teista (jsem si vědom toho, že vědět nemohu, ale věřím že Bůh existuje), a značná část ateistů jsou agnostici (vědět nemohu, ale existence Boha se mi jeví jako spíš méně pravděpodobná. Rozhodně v něj aktivně nevěřím.)
Za povšimnutí stojí, že “pravověrní” teisté zásadně nejsou agnostici – mají pocit že s jistotou vědí že Bůh existuje. Zajímavé rovněž je, že jen naprosté minimum ateistů, pokud vůbec nějací, by své stanovisko formulovalo takto striktně v obráceném gardu (vím, že žádný Bůh neexistuje)
Myslím, že je na článku příliš poznat za za který tým autor “kope”. Slova: ““pravověrní” teisté zásadně nejsou agnostici – mají pocit že s jistotou vědí že Bůh existuje” by vylučovala tyto lidi nazývat věřící. Museli bychom je nazvat vědoucí. A ještě je problém, pro by právě takové lidi bylo dobré nazývat pravověrné. Proč by ti pravověrní neměli být právě ti druzí? Kdo to určuje? Autor článku?
Ale ale, nebyl to právě pan protestant, který řekl, že “víra se pojí s jistotou” ? 😀
Dokonce dával i odkaz na bibli, někde na těchto stránkách to je, kdo to chce hledat, může… 😀
No vždyť ano.
Co ano? Buď máte jistotu a jste vědoucí nebo nemáte jistotu a jste “věřící”, o tom byl příspěvek protestanta a přitom pak tvrdí, že víra a jistota totéž jsou, takže podle toho co píše tady nejsou … 😀
To je “mystikom” jedno, ich slová sú prázdne, takže pasujú na všetko.
Víra je niterná jistota. Obávám se, že tohle jako ateista nemůžete z podstaty věci pochopit. Věřící nehledá “důkaz” boží existence, protože ho nepotřebuje, bůh je způsob života a nazírání na existenci. Je to světonázor, chcete-li.
Vy, ateisté (někteří, abych nepaušalizovala) manipulujete věřící do pozice hráče, který musí volit mezi černou(důkaz) a bílou (nedůkaz). Ale to je falešná dichotomie, protože tuhle volbu věřící vůbec nemusí podstupovat, proč by probůh měl?
Paradox je, že ten důkaz nepotřebuje ten chudák stíhaný věřící, ale onen tázající se ateista, jakoby podmínkou víry věřícího bylo přesvědčit ateistu o boží existenci.
Takže: ano, věřící má svaté právo mít jistotu, že našel svého Boha ve svém srdci. Tečka – víc není třeba z pozice věřícího doplňovat. Když “vám” to nestačí, pátrejte si dál sami, ale “nám”, věřícím toto plně dostačuje.
Niterná jistota je fanatismus.
buď věříte a nevíte, čili spíše doufáte že bůh je, nebo je pravděpodobné že existuje a máte nepřímé důkazy (ty nemáte) nebo víte že je (máte 100% důkazy, a ty nemáte už vůbec)…
Doufání a jistota jsou 2 odlišné věci a víra jako jistota je nesmysl a fanatismus 😀
Nemam důkaz že vyhraju dneska ve sportce, ale doufám/věřím v to. Ale doufat že vyhraju a mít jistotu a všechno prodat v sobotu s tím, že dnes v pohodě vyhraju a budu si užívat, to by nebyl chytrý krok 😀
Pěkný zbytek dne 🙂
Opäť prázdne slová – nič také ako “vnútorná istota” neexistuje. Veriaci má dve možnosti: buď len verí (teda, Ježiš údajne povedal, že veriť je viac ako vedieť, chce skrátka ľudí, ktorí sa nevypytujú), alebo si je na základe nejakého subjektívneho zážitku istý. Nie je v tom nijaká falošná dichotómia. Oboje naraz jedna a tá istá osoba nemôže, pokiaľ je teda duševne zdravá alebo nepovyšuje potrebu hádať sa nad svoju vieru (to je prípad Protestanta, ten bol už veľakrát prichytený, že ak má možnosť sa hádať, tak s radosťou zaprie aj svoje presvedčenie).
Nejdřív je třeba říci, co pojmem “bůh” myslíme: Alláha, Manitua, Dia… a proč vůbec předpokládat, že je singulární samec…a že to třeba už dávno nezabalil. Ve skutečnosti v nepoznatelné božstvo NIKDO na světě NEVĚŘÍ. Nepoznatelné božstvo, které se neprojevuje v reálném světě nemá pro žádného člověka význam, po takovém božstvu není mezi lidmi poptávka.
Vida, zajímavý článek z r. 2011. Snad Michal od té doby už trochu dozrál.
Agnostik se tedy vyjadřuje k poznatelnosti Boha, “postoj” k poznatelnosti Boha. OK.
Ateismus je postoj k víře a současně absence víry. Taky hezké.
ad – Agnosticismus a ateismus jsou tedy postoje k různým i když podobným věcem a nelze tedy říct, že agnostik je něco mezi ateistou a teistou.
Takže víra a Bůh jsou různé i když podobné věci. Začíná to být napínavé.
ad – Agnostikem může být umírněný teista (jsem si vědom toho, že vědět nemohu, ale věřím že Bůh existuje), a značná část ateistů jsou agnostici (vědět nemohu, ale existence Boha se mi jeví jako spíš méně pravděpodobná. Rozhodně v něj aktivně nevěřím.)
A teď to graduje:
Stoupencem nepoznatelnosti Boha může být umírněný věřící (jsem si vědom toho, že vědět nemohu, ale věřím že Bůh existuje), a značná část nevěřících jsou stoupenci nepoznatelnosti Boha (vědět nemohu, ale existence Boha se mi jeví jako spíš méně pravděpodobná. Rozhodně v něj aktivně nevěřím.)
Jinými slovy: nevím co chci a nedám pokoj, dokud to nedostanu.
ad – Za povšimnutí stojí, že “pravověrní” teisté zásadně nejsou agnostici – mají pocit že s jistotou vědí že Bůh existuje. Zajímavé rovněž je, že jen naprosté minimum ateistů, pokud vůbec nějací, by své stanovisko formulovalo takto striktně v obráceném gardu (vím, že žádný Bůh neexistuje)
Pointa:
Věřící je věřící. Každá víra je pravověrná, není žádná “polovíra”. A co se týká toho “naprostého minima striktních ateistů” – ehmmmmm……… zkuste se někdy podívat do komentářů.
Nechcem byť zase zlý, takže len námatkovo:
Ad “Takže víra a Bůh jsou různé i když podobné věci. Začíná to být napínavé.”
Nie, existencia a poznateľnosť sú dve rôzne veci.
ad – Niterná jistota je fanatismus.
buď věříte a nevíte, čili spíše doufáte že bůh je, nebo je pravděpodobné že existuje a máte nepřímé důkazy (ty nemáte) nebo víte že je (máte 100% důkazy, a ty nemáte už vůbec)…
Doufání a jistota jsou 2 odlišné věci a víra jako jistota je nesmysl a fanatismus 😀
___________________
Co zse řešíte, hmoto? :-))))
Co sem pletete “doufání”?
Víra je jistota, je to stav duše. “Vy” si doufejte v co chcete a “nám” dejte pokoj….:-)))
Mimochodem, smím se zeptat, proč si ateisté vytvoří svůj web a diskutují na něm o Bohu? Není to trochu iracionální?
🙂 🙂 🙂
Pěkný zbytek dne i Vám….:-)
Lidé třeba diskutují o literárních postavách, které nikdy neexistovaly, a jsou schopní se o nich klidně i pohádat. Bůh je pro některé taková literární postava. 🙂
Môžete vysvetliť vy mne, prečo sa veriaca začne zaujímať o ateistický web, ale “diskutuje” len štýlom “o mojich názoroch sa nediskutuje”? Nie je to trochu iracionálne? 🙂
IMHO, tento web nediskutuje o Bohu, diskutuje o rôznych názoroch, prístupoch a stratégiách veriacich, pretože veriaci nimi radi oblažujú celý zbytok ľudstva. Boh ako taký podľa ateistov neexistuje a teda ich nezaujíma. Veriaci však existujú a rôznym spôsobom s rôznou mierou arogancie svoj svetonázor prezentujú. Je preto úplne legitímne sa nimi zaoberať a utriediť si argumenty proti a (hypoteticky) aj za teizmus.
ad – Môžete vysvetliť vy mne, prečo sa veriaca začne zaujímať o ateistický web, ale “diskutuje” len štýlom “o mojich názoroch sa nediskutuje”? Nie je to trochu iracionálne?
Ano, mohu Vám to vysvětlit. Přijala jsem pozvání Michala Hanka:
“Úvodem chci oslovit ty, kteří okamžitě po otevření tohoto webu cítí nechuť a odpor k tomu ztrácet jeho studiem čas. Chtěl bych je zde i přesto co nejsrdečněji přivítat, …”
/M.H./
a původně jsem přišla diskutovat jen s ním. Dostalo se mi příjemného zjištění, že VŠICHNI věřící, se kterými se zde setkávám, jsou na vysoké kulturní úrovni, na rozdíl od NĚKTERÝCH ateistických otravných stalkerů.
Věro, na konci toho přivítání je tato věta: “CHCI abyste mé argumenty kritizovali, CHCI abyste v nich hledali a NAŠLI chyby a chci abyste zde o tom napsali.”
Ne, milá Věro, vy jste mé pozvání K TOMUTO opravdu nepřijala. Na vašem kontě je v tomto směru tučná nula, a nevidím dokonce ani žádnou snahu. Vy se zde z velké části jen předvádíte, a předháníte sama sebe v neuvěřitelně pitomých výrocích – viz např. ten, že jsme ve vědění dodnes nepřekonali staré Řeky. Asi jste si v tomto směru uložila nějakého bobříka nebo co…
Zde připomínám, jak jste před pár dny sama odpověděla na mou otázku, kterak byste shrnula své dosavadní argumentační úspěchy na tomto webu:
http://www.i-ateismus.cz/2014/09/buh-mezer/comment-page-2/#comment-103672
Myslím, že to nepotřebuje komentář. Jsme prostě zpátky u toho bobříka pitomin…
Vera, ja nemám ani najmenší problém s tým, že sa zapájate do diskusií. Ja mám problém s tým, že väčšina vašich príspevkov sú prázdne slová a urážate sa, pokiaľ vám to ostatní dávajú najavo.
Diskutovať znamená hovoriť argumenty a oponovať argumentom druhej stany, čo si vyžaduje rešpektovať zásady dialógu a logiky. Vy máte sklon napísať nejaké “múdro”, zvyčajne len prázdne tvrdenie, ohurovať pár “mystickými termínmi” a čakať, že ostatní vám to uznajú za víťazstvo. Pokiaľ niekto stratí trpezlivosť a odpovie vám trochu ostrejšie, tak sa urážate. Vy sa cítite povolaná každého hodnotiť a známkovať, súčasne však chcete, aby vás a vaše výroky nikto nehodnotil. Rada predstierate absolútnu duševnú nadradenosť a nemáte rada, keď vám niekto pripomenie, že je to len póza.
Bože….:-))
zkuste pochopit, že mě opravdu ty Vaše výkřiky do tmy nezajímají. Jste neuvěřitelně otravný, lepíte se na každý můj příspěvek určený jiným, nechápete kontext, nerozumíte smyslu, jste nejslabší článek “ateistické sekce”. Zatím jste se dostal jen k tomu, že mě neustále hodnotíte a popisujete. Argumenty, po kterých voláte, jsou z Vaší strany nulové, v podstatě jen posměšky a stereotypní hysterická kritika.
Snažím se Vám ustoupit z cesty, ale není to možné, neustále Vás mám za zadkem.
Vero, já zase musím za nejslabší článek věřící sekce označit vás. Většina polemik s tím, co říkáte, nevychází z toho, co říkáte. Nemám problém se bavit s lidmi, kteří mají jiné názory než já. Problém je, že cokoli napíšete, je prezentováno jako vysvětlení a důkaz, byť jde přinejlepším o popis osobního vztahu k věci. Vaše argumentace typu “život je forma existence” mi připomíná anglický vtip, jak se Churchill při cestě autem do jednoho města spolu s několika poslanci ztratí někde na anglickém venkově. Když nevědí, jak dál, uvidí místního chlapce, jeden z poslanců se tedy zeptá: “Chlapče, kde jsme?”
Ten odpoví: “Ve voze.”
“Churchill k tomu poznamená: “To byla typická parlamentní odpověď. Stručná, správná a neřekla nám nic, co bychom už nevěděli.”
Přitom své příspěvky začasto prezentujete takřka jako zjevené slovo a často poučujete ostatní, aby si to “ještě promysleli” a podobně. Jenže skutečně skutečně zatím jste třeba u mně docílila maximálně toho, že snad začínám rozumět tomu, v co vy sama věříte. Ale přesvědčit mne a nebo kohokoli ze zdejšího ateistického spolku, že jde o něco s obecnou platností, ne pouze subjektivní hodnotou, to vyžaduje víc než jen to osobní vyznání. Zejména přestat tvářit se jako spasitel a nositel pravd.
ad – Vero, já zase musím za nejslabší článek věřící sekce označit vás.
To je klidně možné, a je to tak v pořádku. Vaše představa o dokazování a jakési vědecké argumentaci o víře a Bohu je totiž úplně mimo a já jsem do téhle debaty vstoupila přesně v tom modu, jaký víra dovoluje. Já vám nemusím dokazovat co se týká víry VŮBEC NIC. Je to totiž zbytečné a kontraproduktivní.
Až se budeme bavit o odborném oboru, ke kterému budu moci říct odborné věci, přejdu do jiného diskursu. Ale co se týká víry, zůstanu přesně tam, kde jsem, a to zcela záměrně.
Lenže ak sa dáte do diskusie na webe, ktorého cieľom je analyzovať, logicky zdôvodňovať a dokazovať (v rámci možností), tak sa buď budete aj vy snažiť niečo dokázať, alebo sa nemôžete diviť, že vaše príspevky sú považované za “nič moc”. A takto hodnotené príspevky (som rád, že nie som jediný, komu sa zdajú také) potom nie sú v súlade s vašim mentorským štýlom a teda váš štýl potom ľudí zbytočne provokuje.
Vero, já vám přece nechci vaší víru brát a nikoho kvůli víře nezesměšňuji. Ale přesně jak píše treebard, pokud jsme v diskusi, kde se argumentuje, analyzuje, zvažuje, natož když vy sama se pokoušíte rozebírat tvrzení ostatních, pak je třeba počítat s tím, že všechny použité argumenty budou pečlivě zváženy jednotlivě i v jejich souladu dle zásady volného hodnocení důkazů 🙂
Klidně to vezmeme ještě jednou, jestli chcete. A ráda bych Vás upozornila, že agresivním a vulgárním slovníkem si autoritu vážně nezískáváte, ale přesně naopak. Ale klidně v tom pokračujte, je to Vaše volba a vizitka.
Můžeme vzít ještě jednou cokoliv chcete.
Jinak, nejsem si vědom ze své strany naprosto ničeho agresivního ani vulgárního. Říct, že výrok “dodnes jsme nedosáhli vědění starých Řeků” je pitomý, to IMHO není žádná agresivita, ani vulgárnost, ale prostý fakt.
Michale, nejste si vědom, ale činíte tak. Jste příliš emotivní a snadno se vytočíte. Emoce jsou špatný rádce.
Dobrou noc.
ad – Říct, že výrok “dodnes jsme nedosáhli vědění starých Řeků” je pitomý
Nic o starověku zřejmě nevíte. Bez řecké kultury bychom nikdy neprodělali renesanci, a to se z ní zachovaly jen zlomky. V patnáctém století jsme zírali jak opice z pralesa, co za vědění nám antika po dvou tisících letech přináší.
Příště víc važte slova.
Jsem poslední, kdo by popíral, že konec antického světa a nástup středověku znamenal v našem kulturním okruhu úpadek (přitom je ovšem třeba si uvědomit, že i jiné části světa mají historii, Čína, Indie, Japonsko, jižní Amerika), a že znovuobjevení jejího dědictví širšímu okruhu lidí než několika církevním vzdělancům a opisovačům znamenalo v podstatě revoluci ve středověkém myšlení. Ale od té doby uplynulo nějakých 400 let, které se jen neopisovalo, ale kupodivu i občas myslelo. A že nám renesance pomohla zase začít myslet trochu jinak neznamená, že je třeba to přijímat nekriticky a že tehdejší představy o světě nedošly přehodnocení a korekce na zákaldě nových poznatků. A bylo to především osvícenství 18. století, které do vědy přineslo schopnost dívat se na svět mimo uzavřený svět náboženského myšlení. To, že mohl někdy Darwin přijít s evolucí, bylo do značné míry také zásluhou lidí jako Linnée, Laplace a další. Nová doba přišla především se systematičností, školami, možností jasně a přímo navazovat na další a pokračovat.
Prosím Vás, s čím přišel Darwin, to už starověk dávno tušil 500 let před Kristem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anaximandros
Já srovnávám tehdejší východiska a technické možnosti ku objemu vědění, a to se s dneškem prostě srovnat nedá, už jen proto, že na vědeckém i filosofickém poznání dodneška stojí veškeré základy vědy.
Neproste, tu bych připomněl, že ostatní obviňujete z emocí, leč vaše příspěvky jsou jich plné.
To jméno mi samozřejmě není neznámé a vím, že 19. století není první, kdy někdo o něčem takovém uvažoval. ale dívejte se na to jako na to, proč je za objevitele Ameriky pro Evropu považován Kolumbus, i když nebyl první. Byl však první, kdo na tom dokázal systematicky stavět, řádně sesumírovat údaje jako kurs, zeměpisnou polohu a tak dále, co bylo nutné pro zákres do map, pro otevírání cest, trvalé osídlení Evropany a tak dále.
Stejně to bylo s Darwinem, který první tyto myšlenky uspořádal vědeckým způsobem tak, aby se teorie evoluce mohla stát skutečným předmětem vědeckého zkoumání.
oprava:
že na vědeckém i filosofickém poznání starověku dodneška stojí veškeré základy moderní vědy.
Na časoch nášho života v africkej savane stojí väčšina reflexov moderného človeka.
🙂