Biblická kosmologie


Dnes se zamyslíme nad tím, co se v Bibli říká o nebi, hvězdách, atd. Mohli bychom to nazvat Biblickou kosmologií.

Překlad Bible21 v Genesis 1 říká:

6 Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“
7 Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se.
8 Bůh nazval oblohu „nebe“ a byl večer a bylo ráno, den druhý.

Hm, zvláštní, uprostřed vod obloha? A Bůh tuto oblohu nazval nebem?! To nedává smysl. Nebylo to náhodou v originále nějak jinak? Podíváme se do staršího překladu, ty bývají přesnější. Jejich autoři byli méně náchylní k “opravování” pasáží které jim nekonvenovaly.

Podívejme se, jak znějí ty verše v KJV (King James Version, to je staletími prověřený a velice uznávaný překlad):

6 And God said, Let there be a firmament in the midst of the waters, and let it divide the waters from the waters.
7 And God made the firmament, and divided the waters which were under the firmament from the waters which were above the firmament: and it was so.
8 And God called the firmament Heaven. And the evening and the morning were the second day.

A ejhle, zde se používá slůvko firmament, což je česky klenba! A tyto verše už smysl dávají – jistě má smysl nazvat Nebeskou klenbu Nebem. Čeští překladatelé Bible21 zřejmě usoudili, že napsat do Bible že Bůh vytvořil nebeskou klenbu by mohlo přemýšlivé lidi znepokojovat, a tak to lehce poupravili…

Pro jistotu ještě nakoukněme do Hebrejského originálu. V originálu je použito Hebrejské slůvko raqia, což znamená, světe div se, “firmament”, tedy klenba. (http://strongsnumbers.com/hebrew/7549.htm)

Genesis dále říká:

14 Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let;
15 budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ – a stalo se.
16 Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy.
17Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi,
18 aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy.

Z těchto veršů je zjevné, že nebeskou klenbou nemůže být myšlena např. atmosféra – Slunce ani měsíc nejsou v atmosféře, a nejsou ani na ní.

My ale již víme, že autory Bible jsou staří Izraelci a citované verše jsou interpretací jejich dobové kosmologie, a tak vše dává dokonalý smysl: Nad placatou Zemí je nebeská klenba, která je reálným objektem, na ní se pohybují nebeské svítilny (Slunce, Měsíc), modrá barva nebe je způsobena vodami nad klenbou, ty se projevují když prší a také se projevily v dobách potopy

Genesis 7:10 Po sedmi dnech pak byla země zaplavena vodou.
Genesis 7:11 Stalo se to šestistého roku Noemova života, sedmnáctého dne druhého měsíce. Ten den vytryskly všechny prameny veliké propasti a nebeské průduchy se otevřely.
Genesis 7:12 Průtrž vod trvala na zemi čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Pojďme se nyní podívat co se říká o nebeské klenbě na jiných místech Bible.

Job 37:18 můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze
pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?

Již víme že Bible21 překládá nebeskou klenbu jako oblohu, tedy informace že nebeská klenba je pevná jak zrcadlo, ulité z bronzu, nás nemůže překvapit.

Žalm 19:2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě,
o díle jeho rukou mluví obloha.

Ano, udělat, vyrobit tuto oblohu, tak monstrózní dóm, pevný jak zrcadlo z bronzu ulité, jistě vyžadovalo od Boha velikou zručnost. (KJV používá slovo “handywork”, což je právě (řemeslná) zručnost)

Job 22:14 Oblaka cloní jej, takže nevidí,
když po nebeské klenbě obchází.‘

No vida, Bůh po nebeské klenbě dokonce i chodí na obchůzky. Ještě že jsou tam ta oblaka, abychom ho přitom neviděli 🙂

Izaiáš 40:22 On se nad obzorem na trůn usadil,
obyvatelé země jsou pro něj kobylky.
On prostírá nebe jako baldachýn,
roztahuje je jako stan k bydlení.

Bůh prostírá nebe jako baldachýn, jako stan… moc pěkně poeticky řečeno! (bez jakékoliv ironie). Žel, dává to smysl jedině tehdy, je-li nebe reálný objekt, přesně tak jak si starověké národy myslely.

Dnešní povídání uzavřeme citací z knihy Zjevení

Zjevení 6:13 a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník zmítaný velkým větrem shazuje své pozdní fíky.
Zjevení 6:14 Nebe zmizelo, jako když se zavírá kniha, a všechny hory i ostrovy se pohnuly ze svého místa.

Jistě, jsou-li hvězdy malá světélka připíchnutá na nebeské klenbě, přesně jak to říká Gen 1:14, pak jistě mohou padat při Pohromě Posledního Soudu na zem jako když fíkovník zmítaný větrem shazuje fíky. A stejně tak, je-li nebe něco reálného, nějaká klenba, či stan, pak může zmizet jako když se zavírá kniha, zatahuje stan, nebo zavírá divadelní opona. Žel, aby se Vesmír zavřel jako kniha, a Země aby zůstala, to už je možné o poznání hůře.

Závěr je jasný: Biblická kosmologie je opět velmi pěkně konzistentní, a v naprostém souladu s tím, jak si v dávných dobách lidé mohli svět, hvězdy, Slunce a Nebe představovat. Ovšem pokud by autorem nebo inspirátorem Bible byl opravdu Bůh, pak by Bible o těchto věcech buď nemluvila vůbec, a nebo by o nich mluvila tak, aby to bylo trochu blíže realitě.

47 thoughts on “Biblická kosmologie

  1. Michal Post author

    Výborně, co to slovo znamená podle Vás? Zkuste to vysvětlit nějak konzistentně, zejména aby to bylo v souladu s Ježíšovým “nepomine ani písmenko, ani čárka ze Zákona ani z Proroků, …”

  2. protestant

    Nehledejme v tom vědu.
    Je to stejné jako inspirace u malíře či básníka.
    Když nějaké žena inspiruje básníka neznamená to, že mu diktuje slova básně nebo dokonce ťuká na jeho psací stroj.

  3. protestant

    třeba takto:

    “…výstava: “Barva hudby”, obrazy a grafika inspirované hudbou R. Wagnera, W. A. Mozarta a Dmitrije D. Šostakoviče, doprovázeno úvodem do tématiky a jejich hudebními reprodukcemi…”

    nebo takto:
    “Milan Magni: abstrakce inspirovaná renesancí
    Brno – Muzeum města Brna zahájilo výstavu abstraktních obrazů Milana Magniho, který v osmdesátých letech formoval brněnskou kulturní scénu.”

    nebo tohle:
    “Básně inspirované záchodovou vůní” 🙂

  4. Colombo

    V tom případě je bible pouze lidský výtvor, jak tu ostatně Michal celou dobu mluvil.

  5. protestant

    Přesně tak. Lidský výtvor inspirovaný Bohem. Nic jiného jsem nikdy netvrdil.

  6. Colombo

    Potom ovšem nemá žádnou větší informační hodnotu (o Bohu). Stejně jako se z brambůrků nedozvíme, že byly inspirovány Coca Colou.

  7. protestant

    Má. Přesně nás informuje o víře starých izraelců (SZ) a prvotní církve (NZ).

  8. Colombo

    Jistě, podobně jako Popol Vuh nás informuje o tom, v co a jak věřili Quichejové. Což ale nic neříká, jestli jejich bohové existují či nikoliv. Pak tedy nutným důsledkem skeptického myšlení je to, že jakmile něco nemůžeme dokázat a svět šlape celkem bez problémů i bez toho, nehledě na to, že to k ničemu nepotřebujeme, protože můžeme věci vysvětlit jednoduše i bez toho, že žádný bůh není. Protože pokud bychom nutně předpokládali existenci Boha, a to jen pro to, že jsme vznikly ve společnosti, kde je největší zasoupení křesťanů a z původně křesťanské společnosti i kulturně vychází, museli bychom stejným způsobem uznat i existenci jiných bohů, o kterých nás informují historické prameny, z toho důvodu, že samotná existence něčeho (nikoliv výskyt) není místně závislý. Proto by nutně museli existovat všichni bohové, čímž se dostáváme, vzhledem k popisu jednotlivých bohů, do sporu s našimi vědeckými poznatky o chování světa a o tom, jak samotný svět vypadá (nehledě na geologické procesy tvorby planety). Z tohoto vyplývá, že samotný historický doklad o víře někoho v jakéhokoliv boha není dostatečným důkazem o existenci tohoto boha.

  9. protestant

    Souhlasím. Neříká to že Bůh či bohové existují.

    Stejně tak nikdo mi nikdy nedokázal, že moje děti něco dostudují a budou z nich vzdělaní lidé. Přes tuto neznalost jim studium platím. Nečekal jsem napřed až dokáží že dostudují a pak jim to zaplatím. I bez této jistoty se prostě dá žít.

  10. Sidrach

    „Dnešní povídání uzavřeme citací z knihy Zjevení: …“ – (Zj 6,13; pozn.: autor)
    „Jistě, jsou-li hvězdy malá světélka připíchnutá na nebeské klenbě, přesně jak to říká Gen 1:14, pak jistě mohou padat při Pohromě Posledního Soudu na zem jako když fíkovník zmítaný větrem shazuje fíky. A stejně tak…“

    „….Závěr je jasný: Biblická kosmologie je opět velmi pěkně konzistentní, a v naprostém souladu s tím, jak si v dávných dobách lidé mohli svět, hvězdy, Slunce a Nebe představovat.„

    Předně lze konstatovat, že vedete čtenáře do fabulovaných myšlenkový dedukcí. Pokud vyžadujete trochu serióznější přístup, lze doporučit, abyste se obsah článku alespoň tvářil jako nezaujatý.
    Přejít z nejstarší (chcete-li: jednu z nejstarších) knih Bible, k nejmladší knize, tzv. pouhým „šmahem,“ – to vyžaduje značnou ignoraci základů teologie, historie a metodologie biblické kritiky. Dávat rovnici dobového pozadí vnímání a chápání světa mezi staro-hebrejským a řeckým myšlením, bez nutnosti poukazu na jejich rozličné hranice, a následně vyvozovat „skvělou“ nebo „pěknou“ konzistenci, to je dosti ošidné. Nejprve se snažíte apriori „napasovat“ pojetí tehdy zastaralého kosmologického rámce do biblických výroků lidí, vystupujících v raných dobách Hebrejských dějin, (to se dá ještě tolerovat) a pak následně v knize Zjevení vyvozujete, že ono na té starodávné kosmologické představě se vlastně (pro informovanost za 1600 let) nic zásadního nezměnilo (ano vyplývá to tak, a to už se tolerovat nedá). Neboť prve předpokládáte obecný rámec uvažování lidí, a poté jej z čista jasna jednoduše vypustíte (tj. řecké pojetí kosmologie), jakoby apoštol Jan (kolem r. 100 n.l.), který mimochodem psal, mluvil a uvažoval řecky, nebyl vůbec dotčen řeckou kulturou – to je docela logická nedůslednost. Navíc vybrat si zrovna apokalyptickou knihu plnou symbolů a metaforických prvků, jako demonstraci konzistence myšlení o představě vesmíru, to taky není pravé ořechové.

    „Ovšem pokud by autorem nebo inspirátorem Bible byl opravdu Bůh, pak by Bible o těchto věcech buď nemluvila vůbec, a nebo by o nich mluvila tak, aby to bylo trochu blíže realitě.“

    Bible není vědeckou knihou, avšak to nutně neznamená, že její výpověď nebo svědectví je mimo realitu. Když už jsme u knihy Job, na chvíli zauvažujme na výrokem z 38. kapitoly, 31. verše, kde Bůh Jobovi pokládá otázku:

    „Dovedeš spoutat mihotavý třpyt Plejád nebo rozvázat pouta Oriona?“

    Uvnitř galaxií pozorujeme různé druhy hvězdokup známé jako „otevřené hvězdokupy“, které se pomalu všechny rozpadají, a jednotlivé hvězdy od sebe vzdalují. Důvodem tohoto jevu jsou příliš malá množství hmoty, která by je dokázala udržet pohromadě. Výjimkou z tohoto pravidla jsou Plejády, které se rozpadají, přestože se jeví, jako že mají dostatečné množství hmoty na to, aby tomuto rozpadání zabránilo. Astronomická pozorování zároveň ukazují, že Orionův pás se zaručeně rozpadá. Hvězdy v tomto seskupení se od sebe navzájem velmi rychle vzdalují. Jedna z hvězdokup v tomto souhvězdí, známá jako „Trapezium,“ se pohybuje směrem ven ze souhvězdí natolik rychle, že astronomové jsou tímto jevem naprosto ohromeni, protože podle všech dostupných výpočtů se ještě před několika tisíci lety mohly navzájem dotýkat. Otázka předložená Jobovi tak nachází svůj smysl teprve dnes, v době, kdy pokrok v oboru astronomie dostatečně rozšířil naše možnosti porozumět vesmíru.
    To ovšem nedokazuje vědeckou výpověď, ale to, že Biblický pisatel nebyl zas tak úplně mimo. Objektivně lze konstatovat, že měl značné a rozsáhlé znalosti z přírody.

  11. Sidrach

    „Podíváme se do staršího překladu, ty bývají přesnější. Jejich autoři byli méně náchylní k “opravování” pasáží které jim nekonvenovaly.“

    Ano? A tohle na základě čeho můžete tvrdit?

    „Podívejme se, jak znějí ty verše v KJV (King James Version, to je staletími prověřený a velice uznávaný překlad):“

    King James Version je sice uznávaný překlad, ale bohatě se ji vyrovná i naše Kralická Bible z r. 1613.

    „Čeští překladatelé Bible21 zřejmě usoudili, že napsat do Bible že Bůh vytvořil nebeskou klenbu by mohlo přemýšlivé lidi znepokojovat, a tak to lehce poupravili“

    Jak víme, pro anglický výraz: „firmament,“ se užívá „klenba“ nebo „nebe.“ To, že čeští překladatelé (jednak kvůli srozumitelnosti) užili výraz „nebe“, neříká nic o tom, že se jedná o záměrnou manipulaci s významem textu nebo myšlenky kontextu.

    „…a tak vše dává dokonalý smysl: Nad placatou Zemí je nebeská klenba, která je reálným objektem, na ní se pohybují nebeské svítilny (Slunce, Měsíc), modrá…“

    To, co údajně dává dokonalý smysl ohledně placatosti země, nic nevyplývá z úvodní knihy Genesis.

    „Již víme že Bible21 překládá nebeskou klenbu jako oblohu, tedy informace že nebeská klenba je pevná jak zrcadlo, ulité z bronzu, nás nemůže překvapit.“

    To hold čtenáře Bible překvapí, neboť s výrazem „pevná jak zrcadlo, ulité z bronzu“ se setkává poprvé v knize Job, tudíž předběžný závěr shrnutý v tvrzení: „nás nemůže překvapit“ je chybný.

    „Job 22:14 Oblaka cloní jej, takže nevidí,
    když po nebeské klenbě obchází.‘ “

    „No vida, Bůh po nebeské klenbě dokonce i chodí na obchůzky. Ještě že jsou tam ta oblaka, abychom ho přitom neviděli“

    Vyjadřovací prostředky v uvažování lidí, v našem případě jakéhosi Elifaze Témanského, který vede rozhovor s Jobem (Jb 22), jsou podmíněné dobou a určitým, obecně přejatým pohledem na svět. Zároveň to však neznamená irelevantnost a smysl rozhovoru, který je veden od samotného začátku knihy Job. Kdyby současní lidé řešili otázky, např. otázky týkající se lidské existence, a zároveň by v nějakém podobném rozhovoru letmo zaznělo něco, co by za sto let z hlediska vědy bylo mylné, pak by na smyslu a cíli myšlenky, který se daný jedinec snaží sdělit, nic zásadního neměnilo.

  12. Standa

    Lidé před tisíci lety mohli využít i užitečné návody:


    Venku za táborem měj vyhrazené místo, kam budeš chodit na stranu. Ve své výstroji budeš mít kolík. Když si půjdeš ven ulevit, vyhrabeš jím důlek a potom své výkaly přikryješ. (Deuteronomium 23:13-14)

    S biblickou kosmologií je to podobně jako s tímto návodem. Tenkrát to mohli být i docela pokrokové myšlenky. A dnes?

    Viz inspirativní Filip Tvrdý ve svém starším Blogpostu:

    http://massive-error.blogspot.cz/2009/11/gristle-clog-in-ham-juicer.html

  13. Michal Post author

    Zdravím,

    tu námitku, že z reálného pohledu (opravdové Biblické kritiky) je tento můj rok a tři čtvrtě starý článek mimo, a to slučování pohledu různých lidí žijících až tisíc let od sebe je logická chyba, beru. Máte pravdu.

    Já jsem si toho ale byl vědom, a napsal jsem to tak proto, že (shodou náhod) ZROVNA to kosmologické předporozumění se mezi těmi autory za tu dobu moc nezměnilo.

    Na druhé straně mám ale za to, že ten můj argument i tak sedí. Víme, že okolní národy věřili kosmologii s nebeskou klenbou atd., a ty Biblické verše které jsem citoval do tohoto rámce perfektně pasují. Ani stopy po nějaké inspiraci Vševědoucí Bytostí, Stvořitelem Všehomíra.

    Tento argument sám o sobě dokazuje, že Bible není slovo Boží tak jak tomu věří fundamentalisté. Zatím pořád ještě můžeme říct s Grygarem, že “Bible není učebnicí přírodopisu”.

    Když ale uvážíme všechny ty argumenty z bodu (1) mého shrnutí http://www.i-ateismus.cz/privitani-a-prehled/#tvrzeni, tak podle mého názoru z inspirovanosti Bible nezbývá nic. No a jako pod-argument toho bodu (1) má myslím i tenhle článek své místo.

  14. Michal Post author

    Jinak, ten argument s Orionovým pásem je úsměvný. Žádné souhvězdí není gravitačně vázané, tedy VŠECHNY souhvězdí se postupem času mění – chcete-li, rozvazují. Tedy ano, i Orionův pás, i celý Orion. I velký i malý vůz, i cokoliv jiného.

    Tedy:
    1) je docela troufalé předpokládat, že autor toho verše VÍ o vzájemném vzdalování tří hvězd tvořících Orionův pás. Já nevím, jestli tím VŮBEC myslí souhvězdí Oriona, a i kdyby ano, co když tím chce říct, že by Bůh MOHL Orionův pás “roztáhnout”, KDYBY chtěl?
    2) i kdyby autor chtěl říct to co píšete, tak je to tvrzení zavádějící vzhledem k tomu, co píšu v tom úvodním odstavci. Souhvězdí jsou jen iluze (produkt naší představivosti), a mění se všechny. Pravděpodobnost, že se od sebe budou dvě hvězdy vzdalovat, je zhruba stejná, jako že se budou přibližovat.
    3) vybral jste si jeden verš, a navrhl jednu z jeho možných interpretací, nikterak přirozenou a řekl bych že velmi troufalou. Přitom existují STOVKY jiných veršů, jejichž naprosto přirozená interpretace svědčí o OPAKU toho, co chcete ukázat.

  15. TvojOponent

    Netušil som, že najspoľahlivejšie texty Biblie sú v angličtine. pokiaľ mi je známe, tak by som čerpal z textov najstarších a v pôvodných biblických jazykoch. A Biblia21? To snáď nemyslíte vážne odvolávať sa na takýto text.

Comments are closed.