Biblická kosmologie


Dnes se zamyslíme nad tím, co se v Bibli říká o nebi, hvězdách, atd. Mohli bychom to nazvat Biblickou kosmologií.

Překlad Bible21 v Genesis 1 říká:

6 Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“
7 Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se.
8 Bůh nazval oblohu „nebe“ a byl večer a bylo ráno, den druhý.

Hm, zvláštní, uprostřed vod obloha? A Bůh tuto oblohu nazval nebem?! To nedává smysl. Nebylo to náhodou v originále nějak jinak? Podíváme se do staršího překladu, ty bývají přesnější. Jejich autoři byli méně náchylní k “opravování” pasáží které jim nekonvenovaly.

Podívejme se, jak znějí ty verše v KJV (King James Version, to je staletími prověřený a velice uznávaný překlad):

6 And God said, Let there be a firmament in the midst of the waters, and let it divide the waters from the waters.
7 And God made the firmament, and divided the waters which were under the firmament from the waters which were above the firmament: and it was so.
8 And God called the firmament Heaven. And the evening and the morning were the second day.

A ejhle, zde se používá slůvko firmament, což je česky klenba! A tyto verše už smysl dávají – jistě má smysl nazvat Nebeskou klenbu Nebem. Čeští překladatelé Bible21 zřejmě usoudili, že napsat do Bible že Bůh vytvořil nebeskou klenbu by mohlo přemýšlivé lidi znepokojovat, a tak to lehce poupravili…

Pro jistotu ještě nakoukněme do Hebrejského originálu. V originálu je použito Hebrejské slůvko raqia, což znamená, světe div se, “firmament”, tedy klenba. (http://strongsnumbers.com/hebrew/7549.htm)

Genesis dále říká:

14 Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let;
15 budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ – a stalo se.
16 Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy.
17Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi,
18 aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy.

Z těchto veršů je zjevné, že nebeskou klenbou nemůže být myšlena např. atmosféra – Slunce ani měsíc nejsou v atmosféře, a nejsou ani na ní.

My ale již víme, že autory Bible jsou staří Izraelci a citované verše jsou interpretací jejich dobové kosmologie, a tak vše dává dokonalý smysl: Nad placatou Zemí je nebeská klenba, která je reálným objektem, na ní se pohybují nebeské svítilny (Slunce, Měsíc), modrá barva nebe je způsobena vodami nad klenbou, ty se projevují když prší a také se projevily v dobách potopy

Genesis 7:10 Po sedmi dnech pak byla země zaplavena vodou.
Genesis 7:11 Stalo se to šestistého roku Noemova života, sedmnáctého dne druhého měsíce. Ten den vytryskly všechny prameny veliké propasti a nebeské průduchy se otevřely.
Genesis 7:12 Průtrž vod trvala na zemi čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Pojďme se nyní podívat co se říká o nebeské klenbě na jiných místech Bible.

Job 37:18 můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze
pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?

Již víme že Bible21 překládá nebeskou klenbu jako oblohu, tedy informace že nebeská klenba je pevná jak zrcadlo, ulité z bronzu, nás nemůže překvapit.

Žalm 19:2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě,
o díle jeho rukou mluví obloha.

Ano, udělat, vyrobit tuto oblohu, tak monstrózní dóm, pevný jak zrcadlo z bronzu ulité, jistě vyžadovalo od Boha velikou zručnost. (KJV používá slovo “handywork”, což je právě (řemeslná) zručnost)

Job 22:14 Oblaka cloní jej, takže nevidí,
když po nebeské klenbě obchází.‘

No vida, Bůh po nebeské klenbě dokonce i chodí na obchůzky. Ještě že jsou tam ta oblaka, abychom ho přitom neviděli 🙂

Izaiáš 40:22 On se nad obzorem na trůn usadil,
obyvatelé země jsou pro něj kobylky.
On prostírá nebe jako baldachýn,
roztahuje je jako stan k bydlení.

Bůh prostírá nebe jako baldachýn, jako stan… moc pěkně poeticky řečeno! (bez jakékoliv ironie). Žel, dává to smysl jedině tehdy, je-li nebe reálný objekt, přesně tak jak si starověké národy myslely.

Dnešní povídání uzavřeme citací z knihy Zjevení

Zjevení 6:13 a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník zmítaný velkým větrem shazuje své pozdní fíky.
Zjevení 6:14 Nebe zmizelo, jako když se zavírá kniha, a všechny hory i ostrovy se pohnuly ze svého místa.

Jistě, jsou-li hvězdy malá světélka připíchnutá na nebeské klenbě, přesně jak to říká Gen 1:14, pak jistě mohou padat při Pohromě Posledního Soudu na zem jako když fíkovník zmítaný větrem shazuje fíky. A stejně tak, je-li nebe něco reálného, nějaká klenba, či stan, pak může zmizet jako když se zavírá kniha, zatahuje stan, nebo zavírá divadelní opona. Žel, aby se Vesmír zavřel jako kniha, a Země aby zůstala, to už je možné o poznání hůře.

Závěr je jasný: Biblická kosmologie je opět velmi pěkně konzistentní, a v naprostém souladu s tím, jak si v dávných dobách lidé mohli svět, hvězdy, Slunce a Nebe představovat. Ovšem pokud by autorem nebo inspirátorem Bible byl opravdu Bůh, pak by Bible o těchto věcech buď nemluvila vůbec, a nebo by o nich mluvila tak, aby to bylo trochu blíže realitě.

47 thoughts on “Biblická kosmologie

  1. Michal Post author

    TvojOponente, nauč se laskavě číst. Já už v tom samotném článku píšu, že jsem si to co tvrdím v online Hebrejském originále ověřoval.

  2. Michal Post author

    A jen tak na okraj – TY bys z Hebrejských textů rozhodně nečerpal, páč stejně jako já Hebrejsky neumíš.

  3. Hermes

    Michale: “Ovšem pokud by autorem nebo inspirátorem Bible byl opravdu Bůh, pak by Bible o těchto věcech buď nemluvila vůbec, a nebo by o nich mluvila tak, aby to bylo trochu blíže realitě.”
    To fakt žeru. Božský Michal.

  4. Michal Post author

    OK Herme, přidávám ještě třetí možnost:

    3) a nebo Bohu vůbec nerozumíme. Je např. možné, že chce, abychom spoléhali na svůj rozum, a abychom ODMÍTLI věcem jen tak věřit. Tedy u Boha uspějí ti, kdo NEBUDOU věřit v Ježíše. Je možné i že jsme Bibli úplně špatně pochopili, a Bůh jí chce říct něco, co napadlo třeba nějakou okrajovou sektu… je možné cokoliv.

    Má-li mít náboženství smysl, pak MUSÍME předpokládat, že Bůh uvažuje v základních věcech tak jako my, logicky, racionálně. Jinak je náboženství k ničemu, i pokud je splněno, že Bůh existuje, je osobní, a komunikuje s námi těmi kanály, o kterých to tvrdí náboženství. (Bible, návštěva Ježíše na Zemi, spirituální komunikace (?) )

  5. Hermes

    1. Michale, smysl je antropomorfní a antropocentrická kategorie. Vy věříte, že věci mají smysl (a proto MUSÍTE něco předpokládat)? Nebo jinak: Používáte kategorie, které získávají význam terpve v náboženském kontextu (“smysl”, “Boží slovo”). Používáte je mimo tento kontext a tak dokazujete, že nefungují. To je jistá forma petitio principii.
    2. Dále: Michal: “MUSÍME předpokládat, že Bůh uvažuje v základních věcech tak jako my.” – Písmo (Iz 55,8): “Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše a vaše chování není podobné mému.” – Vaše pojetí neodpovídá tomu, co chcete vyvrátit.
    3. A do třetice. Vy pokládáte podobu vesmíru za základní věc pro život člověka? Cosi jako základní antropologickou konstantu? Jako že je nezbytně nutné mít tyto informace, abychom se ve vesmíru neztratili? Já nechápu. Nikde ve vesmíru mimo zemi jsem nikdy nebyl a nikdy nebudu. Pro život člověka, který nežije z grantů na výzkum vesmíru, jsou to informace zcela zbytečné.

  6. TvojOponent

    Michal:
    citujem Vás:
    TY bys z Hebrejských textů rozhodně nečerpal, páč stejně jako já Hebrejsky neumíš.

    Na Slovensku vychádza séria kníh zaoberajúca sa rozbormi biblických textov. Zakúpil som si len jednu, prvú, Genesis. Je to niekoľko sto stránková kniha s textami biblie na porovnanie židovský,katolícky a evanjelický text a verš po verše je rozoberaný a vysvetľovaný s komentármi teológov a rabínov. Preto si dovolím tvrdiť, že na niektoré názory nemusím čítať Sztarý zákon v hebrejčine.

    A taký detail. Svoje tvrdenia ste si overovali v hebrejskom texte napriek tomu, že Vám hebrejčina moc nejde. Tak sa mi zdá, že moje čítanie je lepšie ako Vaše chápanie 🙂

  7. Medea

    K tej (ne)guľatosti Zeme:

    Starozákonní Židia pred 2600 rokmi, mali samozrejme podobné kozmologické predstavy, ako okolité národy, teda verili, podobne ako Babyločania, v plochú Zem, nad ktorou sa vypína nebeská klenba.

    Predstava o guľatej Zemi sa objavila v starom Grécku. Bežne sa jej pôvod pripisuje Pythagorovi (6. storočie pr.n.l.), ale nie je to isté. Platón (427–347 pr.n.l.) a jeho žiak Aristoteles (384–322 pr.n.l.) považovali Zem za guľu. Aristoteles svoju predstavu aj empiricky odôvodnil. Grécky učenec Erastothenes (cca 276-195 pr.n.l.) vypočítal obvod Zeme (ak použil alexandrijskú dĺžkovú mieru pomýlil sa o 2%, ak použil attickú, tak sa pomýlil o 16,3%).

    Čo sa NZ týka, treba si uvedomiť, že v 1. storočí bola predstava guľatej Zeme v antickom prostredí bežná. O guľatej Zemi už nepísali len filozofovi a učenci, ale aj básnici 🙂

    „Tak ako vesmírny priestor pretínajú dve pásma
    z pravej i ľavej strany a jedno horúce v strede
    priam tak boh v starosti svojej i ovzduším zovretú guľu
    rozdelil na toľko častí a vyznačil na nej päť pásem.
    Na tom, čo tiahne sa stredom, žiar lúčov zbraňuje bývať.
    Dvoje pokrýva sneh. A medzi jedno i druhé
    vložil dva pásy mierne, kde strieda sa páľava s mrazom.“

    To je citát z prvého spevu Ovidiových Metamorfóz. Rímsky básnik Ovidius (43 pr.n.l-18 n.l) tu pekne opisuje guľatú Zem s polárnymi čiapočkami, oboma miernymi pásmami a s horúcim rovníkom uprostred.

    Pavol, vzdelaný a inteligentný Žid z Tarsu (v maloázijskej Kilíkii, teda jedná sa o helénistické prostredie), súdiac podľa narážok v epištolách, pravdepodobne poznal helénistickú kozmológiu (Luther H. Martin: Helénistická náboženství, Brno, Masarykova univerzita, 1995. str. 108-109). Jazyk Lukášovho evanjelia a Skutkov má blízko k literárnej gréčtine, ale aj ostatné Evanjeliá a časti NZ sa sformovali v helénistickom prostredí. Preto považujem za veľmi pravdepodobné, že pisatelia kníh NZ si predstavovali Zem ako guľu.

  8. Karel

    Cestmír Berka says: http://www.lhup.edu/~dsimanek/flat/flateart.htm

    Karel: Z textu:
    Da 4,8 “Ten strom vyrostl, zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi, takže byl vidět na sám kraj světa.” Je zřejmé, že v případě kulaté země nemožné.
    Mt 4,8 “Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu.” Je zřejmé, že v případě kulaté země nemožné.
    Zj 7,1 “Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země”

  9. Medea

    Daniel je SZ kniha.

    Pri Matúšovi a Zjavení sa môže jednať o poetický jazyk. Pretože ak z nejakej veľmi vysokej hory vidieť všetky kráľovstvá sveta, potom to platí aj opačne a z každého kráľovstva je vidieť túto horu 😉 A anjeli “na štyroch uhloch”, to môže jednoducho znamenať symetrické rozostavenie anjelov na 4 svetových stranách.

    Ale ktohovie, možno len preceňujem vplyv helénistického prostredia na pisateľov Evanjelií a Apokalypsy

  10. Karel

    Medea: A anjeli “na štyroch uhloch”, to môže jednoducho znamenať symetrické rozostavenie anjelov na 4 svetových stranách.

    Karel: Nemohu se zbavit dojmu, že Bůh by to měl jednodušší s placatou zemi. 😉

  11. Čestmír Berka

    Karle, v tom odkazu je toho trochu víc – ještě v minulém století existovaly skupiny náboženských fundamentalistů, kteří věřili v plochou Zemi a dokládali to Biblí.:
    In any case, from the 18th century to the present day the flat earth belief is bound up with religious fundamentalism.

  12. Medea

    Ešte k tej Apokalypse. Tá je plná symbolov a metafor, tam sa príliš doslovný výklad nehodí.

  13. Medea

    Karel: “Nemohu se zbavit dojmu, že Bůh by to měl jednodušší s placatou zemi. ;)”

    No, pokiaľ, by sa staroveký čitateľ v 1. storočí chcel dozvedieť niečo o skutočnom tvare Zeme a jej podnebných pásmach, bolo by lepšie keby siahol po Ovidiových Metamorfózach a prečítal si prvý zpev. Pohanský básnik o tom hovorí jasnejšie (a podľa mňa aj poetickejšie) než biblický Boh 😀

  14. Medea

    “Biblická kosmologie je opět velmi pěkně konzistentní, a v naprostém souladu s tím, jak si v dávných dobách lidé mohli svět, hvězdy, Slunce a Nebe představovat. Ovšem pokud by autorem nebo inspirátorem Bible byl opravdu Bůh, pak by Bible o těchto věcech buď nemluvila vůbec, a nebo by o nich mluvila tak, aby to bylo trochu blíže realitě.”

    Proč jen “trochu blíže k realitě” a ne “hodně blízko”, pokud je tedy Bůh skutečně Pravda? 🙂

Comments are closed.