Ježíšovo narození

Dnes se podíváme na to, co Bible říká o Ježíšově narození, a zda to podporuje spíš postoj ateistů, nebo věřících. Připomeňme, že podle ateistů je příběh o Ježíšovi z velké části (ne-li celý) vymyšlený, zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech.

První zajímavou věcí je, že ze všech 27 spisů Nového Zákona mluví popisují Ježíšovo narození jen dva. Jsou to evangelisté Lukáš a Matouš. Proč se o zázracích a dalších mimořádných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, jako Betlémská hvězda, Masakr neviňátek, zjevení anděla Gabriela panně Marii, Ježíšovo narození z panny, tři mudrcové, a další, nezmiňuje třeba Pavel ve svých dopisech? Proč se o něm nezmiňuje Jan, Petr, ani další? Jejich cílem přece bylo přesvědčit své posluchače – proč by se nezmínili o těch podivuhodných věcech, pokud by o nich věděli? Proč začínají i Marek a Jan popisovat Ježíšův život až v dospělosti?

Bibličtí historikové zjistili, že evangelium sv. Marka je nejstarší, a že Matouš a Lukáš z něj oba bohatě čerpali, a každý ho svým vlastním způsobem doplnil. Janovo evangelium pak stojí bokem od synoptiků (Marka, Lukáše a Matouše), a je otázkou zda pisatel Janova evangelia Lukášovo a Matoušovo dílo vůbec znal. Nabízí se tedy úvaha, zda by nebylo možné, aby si Lukáš a Matouš okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli. V dalším tuto úvahu prozkoumáme podrobněji.

Matouš popisuje Ježíšovo narození v bodech takto:

1) nezmiňuje žádné okolnosti předcházející početí
2) zjevení anděla Josefovi. Pokus o navázání na Starozákonní proroctví, v němž se však praví, že dítě se bude jmenovat Immanuel. To se ale poněkud nepovedlo, protože dítě bylo pojmenováno Ježíš, nikoliv Immanuel.
3) Ježíš se narodil v Betlémě, za dnů krále Heroda. Herodes vládl do roku 4. před naším letopočtem, podle Matouše se tedy Ježíš musel narodit nejpozději v roce 4. př.n.l.
4) Mudrcové z východu přišli za Herodesem.
5) Mudrcové jdou za Ježíšem, vedeni hvězdou, přinášejí dary
6) Anděl se zjevuje Josefovi, a nabádá rodiče k útěku do Egypta
7) Josef s Marií zůstávají v Egyptě až do Herodovy smrti
8 ) Masakr neviňátek, návaznost na proroctví s Ráchel
9) Anděl se zjevuje Josefovi, a oznamuje mu, že se může vrátit zpět
10) Návrat do Galileje, usazují se ve městě Nazaret. Návaznost na proroctví, že Ježíš bude zván Nazaretský.

Lukáš pojal celé vyprávění košatěji, celý příběh propletl s paralelním líčením narození Jana. My se ale budeme soustředit na příběh Ježíše. Podstatné je, že samotné okolnosti Ježíšova početí a narození vylíčil (vymyslel si je) Lukáš naprosto jinak:

1) Anděl se zjevuje Marii ve městě Nazaret, a zvěstuje jí její nastávající panenské početí z ducha svatého. Matouš se o ničem podobném nezmiňuje.
2) Za doby Mariina těhotenství, před nástupem Qurinia na trůn dal César Augustus provést sčítání lidu. Protože Qurinius nastoupil na trůn roku 6.n.l, podle Lukáše se Ježíš narodil cca o 9 let později, než podle Matouše.
3) Lukáš se nezmiňuje o žádném Josefově vidění, nemluví o proroctví s Immanuelem.
4) Rodiče se vydali do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Tento bod je mimochodem zcela ahistorický. Římané sčítali svoje občany, nikoliv židy, bez ohledu zda žili nebo nežili na jejich území. Na Josefa a Marii by se tedy sčítání nevztahovalo. Bez ohledu na to, ani po těch na které se sčítání vztahovalo samozřejmě nikdo nechtěl, aby cestovali do města svého původu.
5) Pastýřům držícím hlídku se zjevuje anděl, ti se pak jdou poklonit Ježíšovi. Matouš o ničem podobném nemluví.
6) Lukáš neříká ani slovo o Mudrcích, hvězdě, darech, Herodovi, masakru neviňátek, cestě do Egypta – o ničem z toho!
7) Osm dnů po Ježíšově narození ho zanesli do Jeruzaléma, nechat ho obřezat. Přinesli mu dvě hrdličky a dvě holoubata, epizoda se Simeonem a prorokyní Annou. O ničem z bodu (7) se Matouš nezmiňuje ani slovem.
8 ) Epizoda s dvanáctiletým Ježíšem v chrámu. Opět, žádný jiný evangelista ani autor epištol se o tomto nezmiňuje.

Je vidět, že je obtížné najít v těchto dvou příbězích vůbec nějaké styčné body! Tyto styčné body jsou (ne)překvapivě dány právě okolnostmi, známými z proroctví, na které se oba evangelisté snažili příběh “naroubovat”. Jde zejména o narození v Betlémě, a Ježíšův přídomek Nazaretský.

Svoji zjevnou snahu propojit Ježíšův příběh se Starým Zákonem završili Lukáš i Matouš pokusem, prokázat Ježíšův královský původ (k Davidovi) rodokmenem. Oba dva rodokmeny jsou ale naprosto odlišné, a navíc je to celé zbytečné, protože Ježíš přece nebyl Josefův syn, ale Marie počala z Boha. Někteří věřící tvrdí, že Ježíš byl královského původu přes Marii, avšak tato teze je zcela bez podpory v Písmu, navíc žádného Izraelce té doby by ani nenapadlo odvozovat rodokmen přes matku.

Navíc uvažme, jak by asi Lukáš a Matouš k takovému rodokmenu přišli – znal snad každý obyvatel tehdejšího Izraele svůj rodokmen 40 generací nazpět? Nebo si takový rodokmen vedl speciálně prostý tesař Josef?

Teze, že autoři Lukášova a Matoušova evangelia si okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli, tedy vysvětluje spoustu věcí najednou:

1) jak to, že o Ježíšově narození se zmiňují jen dva spisy z 27
2) jak to, že tak každý činí diametrálně odlišně
3) proč zrovna tito dva autoři přicházejí s Ježíšovým rodokmenem, a proč jsou tyto rodokmeny tak odlišné
4) jak je možná epizoda s Betlémskou hvězdou, jak se ta hvězda mohla ZASTAVIT nad novorozeným Ježíškem (zastavit NAD konkrétním místem na Zemi? Hvězda?! A jak může vůbec hvězda kohokoliv kamkoliv vést, pokud tedy není čirou náhodou PŘESNĚ na východ od kritického místa – a v tomto případě by zas tuto úlohu zastala kterákoliv hvězda, ne jen Betlémská), a jak to že se o takové hvězdě nezmiňuje naprosto žádná z mnoha vyspělých kultur té doby, které jinak astronomické události pečlivě dokumentovaly
5) jak to že žádný z mnoha tehdejších historiků nezaznamenal masakr neviňátek
6) pokud Ježíšovo narození vyvolávalo údajně tolik pozornosti, jak to že si na ně v době jeho kázání nikdo ani nevzpomněl?!
7) jak to, že se Ježíšově mesiášství podivovali i jeho bezprostřední sousedé z vesnice, kteří by snad o jeho zázračném narození měli vědět víc než dobře, a s napětím očekávat “co z nej vyroste”?
8 ) jak vysvětlit všechna ta vyplněná proroctví?
9) ahistoricita spojená se sčítáním
10) jak mohla panna počít?
atd…

Kdo z křesťanů má alespoň srovnatelně silné vysvětlení? Uvědomme si, že jednoduchá myšlenka “Matouš a Lukáš si to celé vymysleli” vysvětluje všechno. Tato jednoduchá teze si vynucuje (!) vysvětlení splněných proroctví, rozdílných rodokmenů, nesouladu mezi těmi příběhy, shodu na Betlémě a Nazaretě, rozdílů v datech narození, atd. Prostě, pokud si to Matouš a Lukáš vymysleli nezávisle na sobě, s cílem navázat Ježíšův příběh na Starý Zákon, pak bychom přímo čekali typově podobný výsledek, který také v Bibli skutečně čteme. A naopak, měl-li by Matouš a Lukáš zapsat skutečné svědectví o historických událostech, každý svým vlastním způsobem, pak by to mělo vypadat výrazně jinak, mnohem konzistentněji, věrohodněji.

A jaké jsou problémy tohoto vysvětlení? Nevím o žádných – snad s něčím přijdou křesťané v diskuzi.

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

408 Responses to Ježíšovo narození

  1. Colombo says:

    všd: jenže atheismus nehlásá žádné morální kodexy od boha a neslibuje spasení. Atheismus totiž nehlásá a neslibuje vůbec nic.

  2. protestant says:

    Pokud ateismus nic nehlásá, pak bychom o ateistech neměli vůbec nic vědět. Neměli by mediálně vůbec existovat.

  3. Jakub says:

    Tradicionalista se podivuje, jaký trhací kalenedář někteří protestanté (sola scriptura, že) udělali z Písma svatého.
    Je poměrně naivní, myslet si, že správný výklad Písma podléhá nějakému většinovému názoru. Pravda není to, na čem se shodne většina.
    Výklad Písma je problematika, která nepodléhá soukromým názorům kohokoliv. Výklad Písma může kompetentně provádět jen ten, kdo byl k tomu určen samotným Bohem. Tedy Církev. A jelikož Kristus založil Svou Církev na Petrovi, těžko může protestant tvrdit, že on a jeho názory, reprezentují názory Církve. Sorry za zkratky, ale netové diskuse, jak už tu zmiňoval Marek, jsou pro toto téma absolutně nevhodné.
    Mimochodem, Markovi tleskám, protože vás dokonale dostal 🙂
    Rozhodně bych zdejším “ateistům” (no, spíše mix teismu a hlouposti) doporučil čerpat z dokumentů Církve a teprve s nimi poté vést polemiku. Začít můžete třeba u svatého Tomáše Akvinského, pokud na to váš rozum stačí. Obávám se však, že nestačí, protože Tomáš používá logiku a tu ve vašich pamfletech postrádám. Slaměné panáky člověk logicky uvažující může za stanoviska protistrany vydávat jen těžko.
    Vyznavačům matematiky doporučuji tohoto pána – http://cs.wikipedia.org/wiki/Kurt_Gödel
    Zkuste se vypořádat s jeho důkazy Boží existence 😉
    Ať žije Kristus Král!
    Adios!

  4. protestant says:

    Jen malá otázka – kdo nebo co je církev. Většina není církev?

  5. protestant says:

    Malá nápověda – i babička z poslední chaloupky poslední vesničky za hustým lesem je církev. 🙂

  6. Colombo says:

    jakub: Gödlův důkaz je vyvrácený

  7. Michal says:

    Navíc, kromě toho že je vyvrácený, to nikdy nebyl důkaz KŘESŤANSKÉHO Boha, ale deistického Boha, který měl vlastnost “býti dobrý” (ať už to znamená v případě boha cokoliv).

  8. Colombo says:

    (respektive on není vyvrácený, on jen říká: Mějme systém o těchto vlastnostech a těchto vlastnostech božskosti, pak v tomto systému Bůh nutně musí existovat, což je stejný důkaz jako: Mějme všemocnou dokonalou entitu. Dokonalý může být jen Bůh.=> Bůh je všemocný.)

  9. Břeťa says:

    Dobrý den,

    rád bych též z pohledu křesťana reagoval do diskuse na Vaše otázky:

    ad 1) Je docela normální, že když je sebrán určitý soubor spisů o nějakých historických událostech, o těch klíčových mluví téměř všechny (např. v našem případě smrt Ježíše Krista, vzkříšení Ježíše Krista), o těch, které nejsou v centru pozornosti (např. narození Ježíše Krista), jen někteří.

    ad 2) klíčová místa Ježíšova života mají všechna čtyři evangelia, z ostatních událostí si každý ze čtyř autorů vybírá – podle záměrů, se kterými evangelium píše; Marek pravděpodobně sepsal, co slyšel přímo od apoštola Petra, Lukáš sestavil různé zdroje, Matouš a Jan jsou očitými svědky.

    ad 3) O odlišnosti Matouše a Lukáše a o odlišnosti rodokmenů jsem napsal několik zmínek na své stránce v těchto odstavcích: odstavec c) jsou Matouš a Lukáš v rozporu?
    odstavec d) proč jsou rodokmeny v Matouši a Lukáši odlišné. Nevysvětlují vše, ale naznačují možnou cestu k uchopení těch věcí.

    ad 4) Řečtina (= originální jazyk) uvedeného místa dovoluje chápat chování hvězdy zcela obecně, tj. stejně jako jakákoli jiná hvězda, i tato konkrétní hvězda “šla před nimi” = svítila před nimi, byla viditelná; nemusí jít o vůbec žádný úkaz; mudrci pouze říkají, že uviděli JEHO hvězdu, tj. nějakým způsobem identifikovali určitou hvězdu jako hvězdu “patřící” židovskému králi;

    ad 5) odhaduje se, že šlo asi o 20 malých dětí, podle odhadu velikosti Betléma v té době; vzhledem na Herodovu krutost to mohlo být něco docela normálního, co historici nepovažovali za zmínku – nebo šlo o něco, co bylo utajeno dokonce i před historiky;

  10. Břeťa says:

    ad 6) té pozornosti o Ježíšově narození není moc – mudrci přišli a utekli jinudy (Matouš 2), pak dostalo zjevení několik pastýřů (Lukáš 2), Simeón v chrámu (Lukáš 2), a pak Marie a Josef. Jednalo se o několik lidí, které v době Ježíšova kázání už nikdo neznal.

    ad 7) důvod je stejný tomu, proč se dnes někteří ateisté podivují, zda Ježíš vůbec existoval :- lidé v Betlémě by museli tehdy uvěřit pastýřům, mudrcům, Marii a Josefovi – navíc v Lukáš 2,19 čteme, že Marie vše uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom; není jisté, do jaké míry o těch věcech hned na začátku veřejně mluvila;

    ad 8) Základní vysvětlení proroctví v Evangeliu podle Matouše a jejich význam či důraz vysvětluji v komentářových poznámkách k Matouši 1-2, myslím, že je to dobrý vzorek, protože se jedná o ty náročnější odkazy na proroctví citovaná ve Starém Zákoně (= Tenaku).

    ad 9) rozdíl mezi datem narození Ježíše není podle Matouše a podle Lukáše – v datu narození Ježíše se Matouš i Lukáš shodují, uváději dobu krále Heroda (viz Lukáš 1,5), tj. kolem roku 5 před letopočtem. Lukáš pak uvádí, že mezi Janem Křtitelem a Ježíšem je věkový rozdíl asi šest měsíců (Lukáš 1,26; Lukáš 1,39-42). Když bychom ztotožnili pak sčítání lidu v Lukáši 2,1-2 s AD 6 = rok 6 našeho letopočtu, je rozdíl 11 let nikoli mezi Matoušem a Lukášem, ale mezi Lukášem 1 a Lukášem 2. Buď pak lze uzavřít, že Lukáš se mýlil, nebo je stále mezi některými křesťany (a já se mezi ně řadím) zvažována interpretace, že Lukáš věděl, o čem mluví. Další střípek: Skutky 5,37: historik Lukáš ví o sčítání lidu v roce 6 AD, které dosvědčuje i Josephus Flavius a které přineslo nepokoje; byl by pak sám natolik nesourodý, když v kap. 1 prohlašuje, že chce jasně historicky dosvědčit, co se stalo, a pak sám uvést rozpor 11 let mezi Lukášem 1 a Lukášem 2, o kterém by věděl? I když se zde objevují otázky, lze si představit nějakou spojitost, např. některou z těchto variant: a) sčítání vBetlémě bylo kolem roku 4 př.n.l., ale uzavření sčítání přes celou Augustovu říši nastalo až o deset let později; b) Quirinius byl dvakrát správcem Sýrie, poprvé před letopočtem; c) Quirinius byl pouze správcem sčítání prováděného v letech 6-5 před letopočtem, a správcem Sýrie se stal až později; d) větu lze přeložit i: sčítání prováděného PŘEDTÍM, než Sýrii spravoval Quirinius;

    10) panna mohla počít nadpřirozeně; to nebylo pro Marii ani Josefa něco normálního, a proto musel Bůh vysvětlit věci nadpřirozeným zjevením u nich obou, aby věděli, co se děje; Lukáš zaznamenává Boží ujištění pro Marii, Matouš ujištění pro Josefa.
    ——————-

    Když se sečte uvedených deset otázek, nejnáročnější z nich jsou otázka 3 (rozdílnost rodokmenů) a otázka 9 (zmínka o Quiriniovi při sčítání kolem roku 4 př.n.l.). Otázku 3 lze rozřešit poukazem na levirátní manželství a vypouštění některých jmen z rodokmenu, otázka 9 nemá nějaké jedno uspokojivé vysvětlení, existuje varianta 9a) dvou možných sčítání hebrejů v rozsahu 11 let; pokud toto sčítání bylo jediné (9b) existují různé interpretace, jak sčítání vztáhnout na Quirinia (např. nevíme přesně, kdo byl správcem Sýrie v poslední pětiletce před rokem 0 a co v tu dobu dělal Quirinius).

    Rád bych čtenářům tohoto článku položil otázku: opravdu je interpretace rozdílností či nejasností
    mezi Matoušem a Lukášem (mezi Lukášem 1 a Lukášem 2) tak jednoznačná, že nás opravňuje odmítnout pravdivost křesťanského poselství o tom, že Ježíš žil, uzdravoval, chodil po vodě, byl ukřižován, byl vzkříšen z mrtvých, a už neumírá, ale žije? Opravdu jsou rozpory mezi čtyřmi evangelisty tak velké, že jen na základě těchto rozporů lze odmítnout křesťanskou zvěst? Nepovažuji toto odmítání za příliš čestné, protože otázky 3 a 9 jsou pravděpodobně dvěma největšími rozpory, a i u nich existují jisté varianty vysvětlení.

  11. Colombo says:

    A opravňuje nás něco odmítnout poselství Atlantidy? Poselství Mimozemšťanů? Poselství Růžového Neviditelného Jednorožce nebo poselství skřítků z Irska?

    Já bych řekl že jo. Naprostý nedostatek hmatatelných důkazů.

  12. protestant says:

    Colombo says:
    December 27, 2011 at 1:17 am
    A opravňuje nás něco odmítnout poselství Atlantidy? Poselství Mimozemšťanů? Poselství Růžového Neviditelného Jednorožce nebo poselství skřítků z Irska?

    protestant:
    Já žádné z těchto poselství neznám. Sem s nimi. Kde je možné je najít?

  13. Colombo says:

    Musíš uvěřit a pak se tě dotknou v srdci. Můžeš je slyšet, když otevřeš své srdce.

    A nebo si přečíst něco od Dänikena…

  14. protestant says:

    Dänikena jsem hltal… ale asi tak do svých 12ti let.

  15. the.fish says:

    Skutečnost, že například pro Protestanta jsou snahy o obhajobu historické pravosti evangelií úsměvné, a na druhou stranu křesťan Břeťa považuje jejich věrohodnost za klíčovou o něčem svědčí. Myslím si, že pro křesťanství v podání Protestanta”slaměný panák” není to pravé přirovnání. Jeho křesťanství, či co on to vlastně zastává, je spíše beztvarou hromadou slizu skrze kterou každý argument proletí. Já jsem prožil v křesťanském prostředí 40 let a to ne pasivně. Většinu času to bylo v Církvi bratrské a velká část mých příbuzných jsou aktivní nebo penzionovaní kazatelé. Sám jsem v mládí silně sympatizoval s charismatickými směry, později během studia na teologické fakultě (CMTF v Olomouci) jsem měl možnost nahlédnout do katolické teologie, takže se nepovažuji za jednostranně zaměřeného fundamentalistu. Nikdy jsem se však nesetkal s tak bizarními představami o křesťanství, jaké ze s neuvěřitelnou lehkostí předkládá Protestant.
    Jsem proto přesvědčen, že zde diskutovaný článek míří naprosto přesně do samého srdce křesťanského přesvědčení a za jedinou relevantní křesťanskou reakci považuji komentář Břeti.
    Pro úplnost dodávám, že v posledních létech jsem se vyevoluoval v ateistu a tyto stránky čtu s obrovským zájmem.

  16. protestant says:

    Jsi na omylu rybo.
    Pro mne jsou evangelia věrohodná.
    Naprosto přesně popisují co tehdejší církev věřila.

  17. protestant says:

    ……Není podstatné, kdy a jak přišel Ježíš na svět. Lidé však potřebují každou významnou událost nějak popsat, aby ji mohli oslavovat. Proto také evangelisté popsali Vánoce. Je to stejně tak přirozené, jako když lidé slaví například své narozeniny. Přitom je přece jedno, kdy a kde se člověk narodil, jestli to bylo pátého či dvanáctého, v Ostravě nebo v Písku……

    http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=726012

  18. protestant says:

    …..Musíme si uvědomit, že to evangelium vzniklo osmdesát let po Ježíšově narození a padesát po ukřižování, takže ani Matouš, ani Lukáš a Jan nezapisovali informace z Betléma v tu dobu, kdy se tam ty události staly. V těch textech je prostě formulováno to, co Kristus už desítky let pro tu prvotní církev znamenal. Takže dnes vypreparovat z Matoušova evangelia to čistě lidské, tu Josefovu psychiku, není možné…..

    http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=726012

  19. the.fish says:

    Částečně souhlasím, s trochou, ale jen s trochou, nadsázky by se dalo říci, že církev věří přinejmenším každých 100 let něčemu jinému 🙂 Jen dnes je ta dynamika ještě větší, dnes už církev dokáže věřit něčemu jinému v podstatě současně 🙂

  20. protestant says:

    Zase rybko nesouhlasím…

    Církev věří už skoro 2000 let stále témuž – Kristu.