Dnes se podíváme na to, co Bible říká o Ježíšově narození, a zda to podporuje spíš postoj ateistů, nebo věřících. Připomeňme, že podle ateistů je příběh o Ježíšovi z velké části (ne-li celý) vymyšlený, zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech.
První zajímavou věcí je, že ze všech 27 spisů Nového Zákona mluví popisují Ježíšovo narození jen dva. Jsou to evangelisté Lukáš a Matouš. Proč se o zázracích a dalších mimořádných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, jako Betlémská hvězda, Masakr neviňátek, zjevení anděla Gabriela panně Marii, Ježíšovo narození z panny, tři mudrcové, a další, nezmiňuje třeba Pavel ve svých dopisech? Proč se o něm nezmiňuje Jan, Petr, ani další? Jejich cílem přece bylo přesvědčit své posluchače – proč by se nezmínili o těch podivuhodných věcech, pokud by o nich věděli? Proč začínají i Marek a Jan popisovat Ježíšův život až v dospělosti?
Bibličtí historikové zjistili, že evangelium sv. Marka je nejstarší, a že Matouš a Lukáš z něj oba bohatě čerpali, a každý ho svým vlastním způsobem doplnil. Janovo evangelium pak stojí bokem od synoptiků (Marka, Lukáše a Matouše), a je otázkou zda pisatel Janova evangelia Lukášovo a Matoušovo dílo vůbec znal. Nabízí se tedy úvaha, zda by nebylo možné, aby si Lukáš a Matouš okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli. V dalším tuto úvahu prozkoumáme podrobněji.
Matouš popisuje Ježíšovo narození v bodech takto:
1) nezmiňuje žádné okolnosti předcházející početí
2) zjevení anděla Josefovi. Pokus o navázání na Starozákonní proroctví, v němž se však praví, že dítě se bude jmenovat Immanuel. To se ale poněkud nepovedlo, protože dítě bylo pojmenováno Ježíš, nikoliv Immanuel.
3) Ježíš se narodil v Betlémě, za dnů krále Heroda. Herodes vládl do roku 4. před naším letopočtem, podle Matouše se tedy Ježíš musel narodit nejpozději v roce 4. př.n.l.
4) Mudrcové z východu přišli za Herodesem.
5) Mudrcové jdou za Ježíšem, vedeni hvězdou, přinášejí dary
6) Anděl se zjevuje Josefovi, a nabádá rodiče k útěku do Egypta
7) Josef s Marií zůstávají v Egyptě až do Herodovy smrti
8 ) Masakr neviňátek, návaznost na proroctví s Ráchel
9) Anděl se zjevuje Josefovi, a oznamuje mu, že se může vrátit zpět
10) Návrat do Galileje, usazují se ve městě Nazaret. Návaznost na proroctví, že Ježíš bude zván Nazaretský.
Lukáš pojal celé vyprávění košatěji, celý příběh propletl s paralelním líčením narození Jana. My se ale budeme soustředit na příběh Ježíše. Podstatné je, že samotné okolnosti Ježíšova početí a narození vylíčil (vymyslel si je) Lukáš naprosto jinak:
1) Anděl se zjevuje Marii ve městě Nazaret, a zvěstuje jí její nastávající panenské početí z ducha svatého. Matouš se o ničem podobném nezmiňuje.
2) Za doby Mariina těhotenství, před nástupem Qurinia na trůn dal César Augustus provést sčítání lidu. Protože Qurinius nastoupil na trůn roku 6.n.l, podle Lukáše se Ježíš narodil cca o 9 let později, než podle Matouše.
3) Lukáš se nezmiňuje o žádném Josefově vidění, nemluví o proroctví s Immanuelem.
4) Rodiče se vydali do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Tento bod je mimochodem zcela ahistorický. Římané sčítali svoje občany, nikoliv židy, bez ohledu zda žili nebo nežili na jejich území. Na Josefa a Marii by se tedy sčítání nevztahovalo. Bez ohledu na to, ani po těch na které se sčítání vztahovalo samozřejmě nikdo nechtěl, aby cestovali do města svého původu.
5) Pastýřům držícím hlídku se zjevuje anděl, ti se pak jdou poklonit Ježíšovi. Matouš o ničem podobném nemluví.
6) Lukáš neříká ani slovo o Mudrcích, hvězdě, darech, Herodovi, masakru neviňátek, cestě do Egypta – o ničem z toho!
7) Osm dnů po Ježíšově narození ho zanesli do Jeruzaléma, nechat ho obřezat. Přinesli mu dvě hrdličky a dvě holoubata, epizoda se Simeonem a prorokyní Annou. O ničem z bodu (7) se Matouš nezmiňuje ani slovem.
8 ) Epizoda s dvanáctiletým Ježíšem v chrámu. Opět, žádný jiný evangelista ani autor epištol se o tomto nezmiňuje.
Je vidět, že je obtížné najít v těchto dvou příbězích vůbec nějaké styčné body! Tyto styčné body jsou (ne)překvapivě dány právě okolnostmi, známými z proroctví, na které se oba evangelisté snažili příběh “naroubovat”. Jde zejména o narození v Betlémě, a Ježíšův přídomek Nazaretský.
Svoji zjevnou snahu propojit Ježíšův příběh se Starým Zákonem završili Lukáš i Matouš pokusem, prokázat Ježíšův královský původ (k Davidovi) rodokmenem. Oba dva rodokmeny jsou ale naprosto odlišné, a navíc je to celé zbytečné, protože Ježíš přece nebyl Josefův syn, ale Marie počala z Boha. Někteří věřící tvrdí, že Ježíš byl královského původu přes Marii, avšak tato teze je zcela bez podpory v Písmu, navíc žádného Izraelce té doby by ani nenapadlo odvozovat rodokmen přes matku.
Navíc uvažme, jak by asi Lukáš a Matouš k takovému rodokmenu přišli – znal snad každý obyvatel tehdejšího Izraele svůj rodokmen 40 generací nazpět? Nebo si takový rodokmen vedl speciálně prostý tesař Josef?
Teze, že autoři Lukášova a Matoušova evangelia si okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli, tedy vysvětluje spoustu věcí najednou:
1) jak to, že o Ježíšově narození se zmiňují jen dva spisy z 27
2) jak to, že tak každý činí diametrálně odlišně
3) proč zrovna tito dva autoři přicházejí s Ježíšovým rodokmenem, a proč jsou tyto rodokmeny tak odlišné
4) jak je možná epizoda s Betlémskou hvězdou, jak se ta hvězda mohla ZASTAVIT nad novorozeným Ježíškem (zastavit NAD konkrétním místem na Zemi? Hvězda?! A jak může vůbec hvězda kohokoliv kamkoliv vést, pokud tedy není čirou náhodou PŘESNĚ na východ od kritického místa – a v tomto případě by zas tuto úlohu zastala kterákoliv hvězda, ne jen Betlémská), a jak to že se o takové hvězdě nezmiňuje naprosto žádná z mnoha vyspělých kultur té doby, které jinak astronomické události pečlivě dokumentovaly
5) jak to že žádný z mnoha tehdejších historiků nezaznamenal masakr neviňátek
6) pokud Ježíšovo narození vyvolávalo údajně tolik pozornosti, jak to že si na ně v době jeho kázání nikdo ani nevzpomněl?!
7) jak to, že se Ježíšově mesiášství podivovali i jeho bezprostřední sousedé z vesnice, kteří by snad o jeho zázračném narození měli vědět víc než dobře, a s napětím očekávat “co z nej vyroste”?
8 ) jak vysvětlit všechna ta vyplněná proroctví?
9) ahistoricita spojená se sčítáním
10) jak mohla panna počít?
atd…
Kdo z křesťanů má alespoň srovnatelně silné vysvětlení? Uvědomme si, že jednoduchá myšlenka “Matouš a Lukáš si to celé vymysleli” vysvětluje všechno. Tato jednoduchá teze si vynucuje (!) vysvětlení splněných proroctví, rozdílných rodokmenů, nesouladu mezi těmi příběhy, shodu na Betlémě a Nazaretě, rozdílů v datech narození, atd. Prostě, pokud si to Matouš a Lukáš vymysleli nezávisle na sobě, s cílem navázat Ježíšův příběh na Starý Zákon, pak bychom přímo čekali typově podobný výsledek, který také v Bibli skutečně čteme. A naopak, měl-li by Matouš a Lukáš zapsat skutečné svědectví o historických událostech, každý svým vlastním způsobem, pak by to mělo vypadat výrazně jinak, mnohem konzistentněji, věrohodněji.
A jaké jsou problémy tohoto vysvětlení? Nevím o žádných – snad s něčím přijdou křesťané v diskuzi.
Slova :”….zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech…” se nezakládají na pravdě. Doporučuji přečíst něco o této problematice, například :Petr Pokorný, Literární a teologický úvod do Nového zákona
Pozor, křesťané v této otázce ani zdaleka nejsou jednotni. Vy mluvíte o postoji tzv. umírněných křesťanů, ale fundamentalisté či konzervativní křesťané by s Vámi rozhodně nesouhlasili.
Máte pravdu.
Ale jde o několik otázek.
1. Jaké procento je těch konzervativních a fundamentalistických.
2. O těch nekonzervativních se v článku kupodivu nezmiňujete. Jako by neexistovali.
Protože pro samotný předmět toho co článek tvrdí není toto rozlišení podstatné; chcete-li, pak zmíněnou větu ”….zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech…” neuvažujme a smysl článku ani další použitá argumentace se vůbec nezmění.
Pro samotný předmět toho článku je to velmi důležité.
Já jsem například křesťan a nesouhlasím s větou :”….zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech…” Tudíž celý článek není polemika s křesťanstvím, ale jen s určitou skupinou křesťanů. Pro mne je například hledání faktografie v evangeliích úsměvné.
Jako příklad bych uvedl názor Erazima Koháka (také křesťana):
….Či ještě jeden příklad: učení o neposkvrněném početí. Prvé křesťany to asi ani nenapadlo. Chtěli zvěstovat, že Ježíš je Kristus, Im-anú-el, Bůh s námi. Dokud to zvěstovali Ježíšovým židovským souvěrcům, stačilo říci, že Ježíš je mešiach, zaslíbený Spasitel, syn Davidův. Židovští posluchači hned věděli, kolik uhodilo. Věděli, co je spasitel a že je syn Davidův, “z rodu a čeledi Davidovy” – a to byl Ježíš po otci. Byla tehdy pravda, že “narodil se z Marie Panny?” Kdepak! To by bylo popření té zvěsti, že přišel syn Davidův! Jenže když totéž zvěstovali křesťané Řekům, střetli se s neporozuměním. Řekové neznali pojetí Krista, mesiáše. Boží přítomnost, přítomnost Boha samého, vyjadřovali představou o bohočlověku, synu boha a ženy. Když křesťané chtěli svou radostnou zvěst zvěstovat Řekům, museli se uchýlit k řeckým představám. To, že Ježíš je mesiáš, vyjádřili pro Řeky učením, že je to syn boha a ženy – a tu zas Řekové věděli, kolik uhodilo. Učení o neposkvrněném početí komunikovalo pravdu. Jenže pak přišlo 19. století s přírodovědeckým positivismem – a učení o neposkvrněném početí najednou neznamenalo, že Ježíš je Bůh s námi, nýbrž že je biologickou raritou. Fundamentalisté vážně debatovali nad čistě biologickou otázkou, zda parthenogenese, běžná u bezobratlovců a nižších rostlin, je možná u druhu homo sapiens. Neposkvrněné početí přestalo být pravdou. Stalo se zavádějícím bludem – protože Ježíš je o spasení, ne o biologii. Tak byla to pravda? …..
pro autora:
možná učím rybu plavat, ale neodpustím si malou poznámku:
s takovou argumentací, s jakou přišel protestant, se budete setkávat často. Jestliže uveřejníte polemiku s určitou křesťanskou věroučnou tezí, s pravděpodobností hraničící s jistotou Vám na ni zareaguje křesťan, který se hlásí k církvi nebo denominaci, v níž se právě tato věrouka nezastává či přímo odmítá. V lepším případě Vám přitom vytkne, že hážete všechny křesťany do jednoho pytle bez ohledu na to, co a jak vyznávají, v horším případě se dovíte, že jste ignorant či hlupák, který o křesťanství vlastně vůbec nic neví a neměl by se o něm nijak vyjadřovat. V obou případech bude ovšem předstírat, že problém je na Vaší straně, aniž by reflektoval, že primárně jde o rozpor mezi křesťany samými, a že tedy jsou to prvotně oni, kdo mají problém, jestliže se navzájem odlišují prakticky ve všem, co vyznávají.
Přesto – nebo právě proto – přeji, ať se Vám dílo daří.
Naopak – já autorovi těchto stránek fandím. Žádná otázka není zakázaná, žádná pochybnost nesmí být přehlídnuta.
Protestante, pokud mu skutečně fandíte, pak to dáváte najevo zvláštním způsobem.
Ale budiž, i tak je to chvalitebné.
Rovněž s Vámi souhlasím v tom, že
“Žádná otázka není zakázaná, žádná pochybnost nesmí být přehlídnuta.”
Troufnu si ale tvrdit, že o tom nemusíte autora přesvědčovat. Spíš byste to měl hlásat mezi svými souvěrci z řad evangelikálních protestantů, tradicionalistických katolíků nebo třeba pravoslavných (pokud jste ovšem ochoten snést, že budete jimi označován za heretika, odpadlíka, materialistu, nástroj satana … apod.).
Evangelikálních protestantů je v ČR velmi málo (sám mezi ně nepatřím), katolíci už z principu musí vyznávat učení jejich církve a to je kupodivu dost moderní (Halík i Grygar jsou katolíci). Jedině s pravoslavnými nemám moc kontaktů, takže o nich nemohu tvrdit nic.
Na tom přece nezáleží, kolik evangelikálních protestantů v ČR je – podstatné je to, že jsou, (a když ne v ČR, tak všude možně po světě), a ještě podstatnější je to, že oni prostě berou Bibli doslova – bez výjimky. Já osobně znám dva a pro ně prostě z první kapitoly knihy Genesis plyne, že svět byl stvořen za 6 (slovy šest) dní a celkově není starší než 6000 let. Kdybych před nimi řekl, že Vy jako protestant zastáváte názor, že
“…stať o stvoření je báseň. Našlo se několik podobných staroorientálních básní, kde byla časová osa zkrácena na dny. Příběh o potopě je převzat z babylonského eposu o Gilgamešovi atd…” (napsal jste to v diskusi k článku “Bibli přece nelze brát doslova”), tak by se asi shodli, že jste patrně pod silným vlivem démona a že je třeba se za Vás modlit.
A pokud jde o katolíky, upozorňuji, že jsem mluvil o tradicionalistech, tedy předkoncilních, nikoliv o modernistech, jako je T. Halík. Malým zapátráním na internetu snadno zjistíte, že pro tradicionalisty jsou lidé jako Halík možná ještě větším nepřítelem než ateisté – skutečný katolík, vyzbrojený učením Svatého Magisteria, nemůže ateistickým názorům podlehnout, ale bludné učení z úst kněze by ho svést mohlo.
Ohledně pravoslavných se můžete leccos dovědět na jejich stránkách http://www.pravoslavi.cz/
Podle mne je ale důležité vědět o kolika procentech křesťanů mluvíte. Zda o 1 nebo 2 procentech.
Evangelikální církve u nás
V r. 2002 vydala Česká evangelikální aliance „Základní informace o evangelikálních církvích a sborech v České Republice v letech 1990-2000″.
…..I když se počet členů a věřících podle různých zdrojů značně rozchází, je procentuální poměr členů církve podle České evangelické aliance v ČR asi 0.17 %……
http://zod.reformace.cz/evangelikalni-cirkve-u-nas-cislo-75
Počet tradicionalistů
Odhady počtu tradicionalistů mezi o něco více než 1 miliardou katolíků se pohybují mezi 1 až 7 miliony.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%BD_tradicionalismus
…. tedy pokud ještě umím počítat tak jde o zhruba 0.1 až 0.7 %
o tom, že evangelikálové jsou jen ve velmni malém procentu fundamentalisty se píše zde:
http://zod.reformace.cz/co-rikaji-novi-evangelikalove-o-fundamentalistech-cislo-107
například:
1.Fundamentalisté nedůvěřují vědě. (Evangelikálové jsou vědě otevření.)
2.Fundamentalisté popírají lidský a kulturní rozsah Bible. (Evangelikálové jej uznávají.)
4.Fundamentalisté vykládají Bibli doslovně. (Evangelikálové uznávají potřebu pracovat na jejím výkladu.)
Musím uznat, že z Vašich čísel skutečně vyplývá, že křesťanů čtoucích Bibli doslova je opravdu menšina, byť ne všude tak malá, jako u nás.
Například podle tohoto průzkumu
http://www.pewforum.org/African-Americans-and-Religion.aspx
jen v USA čte Bibli doslovně přes 30 % populace, tedy asi 100 milionů lidí.
Co z toho vyplývá? Znamená to, že se tito křesťané mýlí, protože jich je méně?
A znamená to, že Bibli je nutno číst “jinak”? Ale jak jinak? Třeba tak, že některé události, které jsou v Bibli popsány, se nestaly? Proč je tedy potom někdo s takovou pečlivostí zapsal? Vymyslel si je, třeba jen proto, aby na nich demonstroval nějaké myšlenky, nějakou ideologii nebo etiku? To by se nám pak ale mohl třeba celý Starý zákon změnit jen v jakousi mytologii, v obdobu starořeckých či egyptských mýtů, které si dneska možná někdo čte, ale nikdo neveří v jejich reálnost (pokud vůbec kdy věřil), a tudíž se podle nich nikdo neřídí.
Obávám se, že to je nutné vyústění takového přístupu k Bibli. Pak by ovšem měli pravdu odpůrci liberálního čtení Bible a historicko-kritického přístupu, kteří je odmítají proto, že vedou k dekonstrukci Bible.
To by podle mého názoru vedlo k závěru, že Bible nedává smysl ani při jednom způsobu čtení. Je-li čtena doslovně, pak je evidentně v rozporu s poznatky historického a přírodovědného bádání, a tudíž nic nepřináší. Pokud je čtena alegoricky, stává se pouhou mytologií, kterou nikdo nebere vážně a neřídí se podle ní. Proč ji potom přikládat váhu?
Mám otázku
Je správnější chápat slova vlez mi na záda jako horolezecký výkon nebo jako prosbu aby vám člověk dal pokoj.
A představte si, když někdo začne brát doslova Shakespearovy hry a začne podle nich učit dějiny Anglie.
Nebo si představte že někdo začne brát doslova Kosmovu kroniku.
A přitom Bible je literatura podobného rozsahu jako byste vzal všechnu literaturu vzniklou v české kotlině od Kosmovy kroniky až po současnost, udělal z ní výběr dle témat a vše svázal do jedněch desek.
Pak se vám automaticky vedle sebe dostanou vedle skutečně kronikářských záznamů i básně, sci-fi či pohádky. Takový výběr bude obsahovat fakta i fikci, popis historie i basnické obrazy.
A podobně je redigovaná Bible. Proto mají pravdu jedni i druzí. Jsou v ní fakta, ale i povídky, novely, básně, pohádky, mravoučná literatura, erotická literatura atd. Je to sbírka širokého záběru.
Celé mi to přijde v duchu, že si autor blogu postavil slaměného panáka-křesťana a s tím zde vede boj. Slaměný panák však nemluví a jiní křesťané tu píší jiné věci, než které vložil slaměnému panáku do úst autor.
ad všd:
Tak na to jsem čekal, až s tímhle argumentem někdo přijde. To je další oblíbený trik zejména křesťanských agitátorů:
předstírat, že ateistický kritik vlastně míří úplně vedle, protože polemizuje s nějakou vlastní, vymyšlenou, a tedy falešnou podobou křesťanství.
Nuže, není tomu tak. To, že Vy máte jinou představu o křesťanství nebo že vyznáváte jinou jeho formu, to vůbec neznamená, že ta verze, s jakou polemizuje autor webu, neexistuje nebo že je nelegitimní či méně významná.
Pokud vyhlédnete ze sféry svých představ o křesťanství a podíváte se po světě – bohatě stačí jen projít internetové stránky českých křesťanů – tak zjistíte, že mnozí zastávají právě to, co Vy označujete za “slaměného panáka”.
neruda: Pokud znáte křesťanství pouze z netu, potom o něm opravdu moc nevíte. To zaprvé. Zadruhé jistě existují lidé s podivnými názory a přitom křesťané, ale je to podobné, jako bych psal o stalinismu stylem “ateisté zavírali své odpůrce v centru své tajné služby na Ljubljance …”.
Jistě nemůžete popřít, že stalinismus byl ateistický (min. do roku 1941 dost striktně).