Argument z designu

Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)

Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:

Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)

Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.

Udržovací Bůh

Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).

Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.

Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?

Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.

Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír

Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.

Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?

I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…

Povrch MarsuVe Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…

Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?

Design a Země

Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.

Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.

Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?

Evoluce

Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.

Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.

To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.

1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.

Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?

Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.

Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.

2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.

3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.

Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.

Vznik života

Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.

Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.

Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.

Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.

Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.

Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.

Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.

Přírodní zákony

Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.

V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.

Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.

Závěr

1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.

Tím považuji argument z designu za vyvrácený.

3,952 thoughts on “Argument z designu

  1. S.V.H.

    HMC 2011 says:
    Můžete si tedy vymyslet jakýkoliv blábol, který se vám líbí a pak požadovat, aby vám někdo předložil lepší alternativu, přičemž však nejste schopen zhodnotit nesmysly, kterým věříte. Neb jim věříte, nikoli proto, že by byly lepší, nýbrž proto, že jim jen chcete věřit.

    S.V.H.:
    Já jsem již blábol ET odvrhl a abych mohl přijmout Vaší alternativu (tedy kreaci) potřebuji jen důkaz. Mohl bych o něj konečně poprosit?

    Doufám, že jsme si již vysvětlili nepoužitelnost výkřiku typu “stavba je důkazem existence stavitele”.

  2. Borius

    ono dokonca ani vo verzii “panna počne” to nie je až také zvláštne. Každá žena bola kedysi pannou, niektorým sa podarí počať na prvý raz.

    Borius:
    Neznám moc pannen, které by počaly (a porodily dítě). 🙂
    Stará hebrejština nerozlišovala panna (tj. ta která dosud neměla sexuální styk) od mladé dívky, znamenalo to v tehdejším chápání totéž. Ještě dneska používají některé jazyky stejné slovo pro ‘panna‘ a ‘slečna’, třeba polština.

    Takže to proroctví lze klidně přeložit „neprovdaná dívka“ nebo „velmi mladé děvče

  3. Čestmír Berka

    Byla Marie mladší, než jiné matky té doby? Já myslím, že Bohorodička musela mýt neporušený hymen- na to jsou křesťané a Hospodin velmi citliví dodnes!

  4. treebeard

    Borius, “panna počne” je normálny, aj keď trochu zriedkavý, jav. Do postele šla ako panna. Nemyslím, že Izajáš by bol tak puntičkársky, že by riešil, že v okamihu počatia už pannou nebola. To “a porodí syna” už netvrdí, že rodila ako panna. Asi ako “zdravý človek ochorie a zomrie” – tiež z toho nevyplýva, že zomrel zdravý.

    Poznám špekulácie na tému panna verzus mladé dievča. Ale majú jednu chybu – ten preklad “panna” bol jediným dôvodom, pre ktorý v tom proroctve kresťania hľadali Ježiša. Bez tohto prekladu tam nie je žiadny styčný bod – to proroctvo sa (zrejme) naplnilo takmer obratom, 700 rokov pred Kristom. Dieťa sa narodilo, dostalo meno Immanuel a Asýrčania prišli. Ježiš sa narodil, dostal meno Ježiš a Asýrčania neprišli.

  5. S.V.H.

    Borius:
    Neznám moc pannen, které by počaly (a porodily dítě).
    Stará hebrejština nerozlišovala panna (tj. ta která dosud neměla sexuální styk) od mladé dívky, znamenalo to v tehdejším chápání totéž. Ještě dneska používají některé jazyky stejné slovo pro ‘panna‘ a ‘slečna’, třeba polština.

    S.V.H.:
    S tím nesouhlasím. Hebrejské olme (almah) znamená mladou ženu bez určení, zda je panna nebo ne. Pro pannu jako takovou má hebrejština výraz bthule (betulah) – jinde ho dokonce používal i autor Iziáše (např. 62:5), takže ta slova evidentně rozlišoval. V inkriminovaném verši, který by měl prorokovat příchod Ježíše (7:14), navíc použil určitý člen, myslel tedy nějakou konkrétní mladou ženu. A z kontextu lze vyvodit, že není použitý budoucí čas, ale čas popisující něco, co se děje nebo co se stalo. Tedy “mladá žena počala” nebo “mladá žena je těhotná” a v budoucnu porodí.
    Jak píše Treebeard, bylo to “proroctví” ohledně syna tehdejšího judského krále Achaze.

  6. Čestmír Berka

    Vy jste zlí! Ten kult neporušeného Hymenu je na křesťanství skoro to nejhezčí 😉

  7. Medea

    “současně v těchto vodách, které rozbíjejí kilometry tlusté vrstvy skal o rozloze stovky milionů kilometrů čtverečních na prach, by musely přežít ryby. Hm. A mladozemní kreacionisté se zaklínají, že na tomto scénáři není nic, ale vůbec nic divného… 🙂 Proč? Protože to říká Slovo Boží.”

    Michal, ale o tej šibnutej kreacionistickej geológii, nie je v Biblii ani zmienka. V Biblii je len mýtus o potope 🙂

  8. Medea

    Treebeard: “Evolúcia je proces. A máme problém úplne nezvratne dokázať, že prebieha.”

    Treebeard, ešte sa vrátim k našej včerajšej diskusii 🙂 Ten Tvoj výrok o “nezvratnom dôkaze” v empirickej vede, pôsobí veľmi zvláštne. Už som tu hovorila, že empirické teórie sa nedokazujú tak, ako sa dokazujú matematické teorémy, ale sa empiricky, pomocou experimentov alebo pozorovaní, testujú, teda sa podkladajú empirickou evidenciou. Preto o nejakej logicky nutnej nezvratnosti týchto “dôkazov”, nemôže byť ani reči. Teda “nezvratne dokázanú” nemáš žiadnu teóriu empirických vied. Všeobecná teória relativity alebo kvantová mechanika, nie sú dokázané, len empiricky podložené/otestované.

    Ďalšia vec, čo vlastne rozumieš pod tým “evolučným procesom”? Pokiaľ by si za “evolúciu” označil zmenu frekvencie alel v rámci populácie, tak evolúcia v tomto zmysle, je dobre pozorovateľná, či už v prírode alebo v laboratóriu a dobre vysvetliteľná pomocou známych evolučných mechanizmov.

  9. HMC 2011

    S.V.H.

    Ve kterém renomovaném vědeckém časopise tyto své modely publikovali?

    Pravda není určena tím, v jakém periodiku je otištěna!

    Mnozí z vědců, kteří po globální potopě žádné stopy nenalezli (naopak našli spoustu důkazů, které globální potopu vylučují) jsou věřící. Jejich motivací tedy nemůže být odvedení lidí od Boha. Jakou mají tedy motivaci nám lhát?

    Motivace spočívá v základním filozofickém paradigmatu. Vše se pomalu vyvíjelo, miliardy let a žádný jiný názor se nepřipouští, bez toho aby nebyl dotyčný vysmíván, ostrakizován a dehonestován!!! Takže v případě věřících jde jen o servilní plutí s proudem

  10. treebeard

    Pravda není určena tím, v jakém periodiku je otištěna!

    Súhlasím (;-)), dôležitá je však kvalita opisu tej pravdy, preto sa uspokojím s vedeckým článkom,ktorý tú pravdu jasne popíše a umožní mi tým skontrolovať metódu, k ktorou sa k tej (údajnej) pravde došlo.

    Pokiaľ ide o periodikum, nesmieme zas zastierať skutočnosť, že kvalita periodika, najmňä počet a kvalita recenzentov, zas určitú vypovedaciu hodnotu majú.

  11. HMC 2011

    POTOPA!!!

    Abychom správně interpretovali fakta je třeba se zbavit darwinistických brýlí o údajných milionech let. A dále je potřeba se zamýšlet nad pozorováním, která činíme. Mnozí vědci tak učinili a zkoumají přírodu, přičemž nechtějí polemizovat s Božím slovem. A tak zatímco ďáblovi služebníci mají jeden předpoklad, který sleduje jediný cíl a sice znevěrohodnit Boží slovo a v souladu s tímto předpokladem vše ostatní interpretují. Jsou i vědci, kteří se naopak snaží minulé a dávno skončené, jednorázové děje vyložit v souladu s Božím slovem.

    Zde jsou některá fakta, která nám mohou napomoci pochopit jevy, ke kterým v daleko větší míře docházelo při celosvětové potopě! Vystřihl jsem tři ukázky z přednášky Dr. Veitha o potopě.

    Potopa 1 – les v moři

    Zde máme první indicii, že evolucionistická interpretace je lživá! Neb pokud by byla správná a uhlí by vznikalo, tak jak tvrdí, pak je otázka jak v mohl existovat les, který rostl v moři??? 😀 Navíc víra v miliony let staré zbytky, stromů, je též absurdní…! Čili toto je jeden z důkazů, že žádné miliony let se nikdy nekonaly a uhlí vzniklo za potopy, což rovněž vysvětluje i nálezy mořských živočichů v tomto hnědouhelném ložisku.

    Potopa 2 -výbuch st. Heleny

    Výbuch sopky svaté Heleny v roce 1980 je rovněž cenným zdrojem poznatků. Neb před našimi zraky vznikly geologické útvary ve velmi krátkém čase, které však konvenční geologie vysvětluje jako útvary vznikající miliony let. A to je jen jeden malý výbuch. Co teprve celosvětové kataklyzma, které rovněž bylo spojeno s masivní sopečnou činností. Mimochodem vznikla zde i takzvaná dřevitá rohož, která pokud by byla zasypána a tlakem zavalena, tak nám vznikne uhlí. Uhlí vznikalo alochtonně!

    Potopa 3- výbuch na Islandu

    A konečně třetí video, je o vzniku ostrova v roce 1963 opět žádných milionů let nebylo třeba. Mimochodem nedávno vznikl ostrov po zemětřesení v Pákistánu, během jednoho silnějšího zemětřesení. Co pak musela napáchat celosvětová potopa. A dále v tomto videu vidíme jakou destruktivní sílu mají záplavy po výbuchu sopky na Islandu!

    Z toho všeho je zřejmé, že vysvětlovat geologii miliony let, není vůbec nutné, a že se opět (jako už mnohokrát) můžeme spolehnout na Boží pravdivé slovo!

    Celou přednášku je pak možno shlédnout ZDE

  12. treebeard

    to Medea:

    Aj empirický dôkaz môže byť nezvratný, aspoň v určitých intenciách. Ani HMC si asi netrúfne tvrdiť, že nie je pravda, že Zem obieha okolo Slnka (plochozemcov teraz nechajme bokom). Mladozemci, aj keď pôvodne asi neradi, uznali dôkaz tohto faktu za presvedčivý. Kým sa to vedelo len z výpočtov, mohli sa ešte pokúšať namietať. Hoci odmietnuť tie výpočty bolo ťažké, dôkaz, ktorý definitívne presvedčil všetkých, priniesli pozorovania z vesmírnych lodí resp. fakt, že tie lode naozaj dokážeme navigovať medzi telesami Slnečnej sústavy.

    Naposledy sme sa bavili o “fakte evolúcie”, nie o ET. A ja som vyslovil názor, že stále nemáme takto presvedčivý dôkaz, že makroevolúcia prebieha. Nemáme ani “priame pozorovanie”, ani nejakú prakticky využívanú aplikáciu.

    Označiť za evolúciu zmenu frekvencie alel síce môžeme, týtmo sme však ešte nedokázali napr. zmenu ryby na plaza, je to len extrapolácia.

  13. Čestmír Berka

    Professor Walter J. Veith believes that the theory of evolution does not provide a plausible explanation of our origins. He has researched how modern animal husbandry affects the incidence of disease transfer to humans. Professor Veith’s research field is nutritional physiology.

    Professor Walter J. Veith is an ardent student of history and prophecy and has lectured to standing-room-only crowds around the world on his findings in archaeology, history, Bible prophecy, secret societies, and political intrigue.

    Tak to jo…

  14. HMC 2011

    SŮL

    ad. Potopa světa Posted on August 8, 2013 by Michal

    Jak se během potopy uložily ložiska pevné soli? Ložiska soli jsou na náhodných místech geologického záznamu, silná až jeden metr. Vznikají tak, že do jezera se slanou vodou přestane přitékat voda, a to během dlouhé doby vyschne.

    Další zákeřnou evoluční argumentační taktikou je tvrdit, že víme! A na základě takového implicitního předpokladu rozvíjet své negace ohledně potopy. Jenže jak vlastně vznikly ložiska soli ?? Skutečně, jak se holedbají, to na beton vědí…?? Vědí samozřejmě PRD!

    Vznikají tak, že do jezera se slanou vodou přestane přitékat voda, a to během dlouhé doby vyschne.

    he he he he 😀 😀 😀 a to jako vážně ?? A kde se vzala ta sůl v mořské vodě ?? A pak je otázka, pokud se autor podivuje nad tím, jak veliká jsou ložiska halitu, jak taková obrovská ložiska mohla vzniknout evolučně ?? Kolik asi zbude vrstvička soli po jednom vypařeném jezeru či moři ?? Kolikrát se tedy musela na jednom místě ocitnout moře či slané jezero, aby vznikly ložiska soli několik metrů vysoká ??? To je zase náhodiček najednou.

    A pak jak je možné, že tyto solné doly obsahují čistou sůl ?? To znamená, že neobsahují zbytky nečistot a uhynulých živočichů???

    Opět je zřejmé, že konvenční vysvětlení má řadu obtíží, tudíž je třeba mít na paměti, že před údajnými 200 miliony let tu nikdo ze zapálených evolučníků nebyl, proto jejich pyšné holedbání se, že vědí jak vše vzniklo, včetně ložisek kamenné soli, je třeba brát s velkou rezervou!

  15. S.V.H.

    HMC 2011 says:
    Pravda není určena tím, v jakém periodiku je otištěna!

    S.V.H.:
    To jistě ne, ale kvalita periodika snižuje pravděpodobnost, že je v něm otištěn omyl či dokonce lež. A laik se tedy podle toho může do jisté míry orientovat.
    Cílem každého vědce je publikovat své výsledky v co nejprestižnějším časopise. Nejde mi na rozum, proč by nějaký vědec, který vytvoří úspěšný model čehokoliv (notabene úspěšnější než modely stávající), nechtěl tento skvělý výsledek v některém z nich uveřejnit. Dokud to v nějakém renomovaném časopise nezveřejní, nebude to nikdo na vědeckém poli brát vážně.

    HMC 2011 says:
    Motivace spočívá v základním filozofickém paradigmatu. Vše se pomalu vyvíjelo, miliardy let a žádný jiný názor se nepřipouští, bez toho aby nebyl dotyčný vysmíván, ostrakizován a dehonestován!!! Takže v případě věřících jde jen o servilní plutí s proudem

    S.V.H.:
    Takže cca 99 % vědců z relevantních disciplín nám lže buď proto, že jsou fanatici nenávidící Boha (ateisté snažící se odvést lidi od Boha), a nebo proto, že jsou zbabělci (věřící servilně plující s proudem). Opravdu Vás ani trochu neznepokojuje, že abyste si udržel svou víru, musíte současně věřit i v takovouto obří konspiraci?
    Pokud věříte, že všechny vědecké důkazy, které jsou v rozporu s Vaším názorem, jsou desinterpretace a lži, a pravdivé jsou pouze ty, které jsou s Vaším názorem v souladu, tak je snad celkem zbytečné se na ty důkazy vůbec dívat, ne? Váš názor to stejně nemůže změnit.

    A jen tak mimochodem: Proč by těm ateistickým vědcům mělo záležet na tom, jestli někdo jiný věří v Boha nebo ne?

  16. Medea

    “Ani HMC si asi netrúfne tvrdiť, že nie je pravda, že Zem obieha okolo Slnka …”

    Z kinematického hľadiska je to “obiehanie” relatívne 🙂 Pokiaľ si zvolíme vzťažnú sústavu pevne spojenú so Zemou, tak v nej Slnko obieha okolo Zeme a všetky stálice, raz za 24 hodín, poslušne obehnú našu Zem 😉 A z dynamického hľadiska sa, v sústave pevne spojenej so Zemou, objavujú pri tomto pohybe zrýchlenia pochádzajúce od tzv. fiktívnych síl (odstredivá sila, Coriolisova sila).

    “Aj empirický dôkaz môže byť nezvratný, aspoň v určitých intenciách.”

    Doteraz sme pozorovali, že planéty obiehajú Slnko po (takmer) eliptických dráhach, ale žiaden dôkaz (v striktnom logickom zmysle) toho, že sa planéty zajtra nezbláznia a nezačnú Slnko obiehať, povedzme, po kardioide, nemáme 🙂 Nemáme žiaden striktne logický dôkaz, že svet existoval ešte včera. Celý svet sa mohol dnes ráno (spolu s našimi falošnými spomienkami) vynoriť z vákua alebo z Božej mysle a vôbec by sme o tom nemuseli vedieť. Žiadne dôkazy v striktnom logickom zmysle, ale len podpornú empirická evidenciu, to nám poskytujú empirické vedy 🙂

  17. treebeard

    Medea, vo vzťažnej sústave pevne spojenej so Zemou ti nebudú fungovať predpovede pohybu ostatných planét a napr. Hubbleov teleskop by ich ťažšie nachádzal.

    Pokiaľ ide o možnosť, že sa planéty zo dňa na deň zbláznia, tá akosi nevyvracia, že momentálne zbláznené nie sú.

    Isteže, žiadny dôkaz nie absolútny, veď preto som to “nevyvrátiteľný” dával do úvodzoviek. Ale momentálne mám z teba pocit, že akosi nechceš uznať, že nie všetky dôkazy sú rovnocenné, že niektoré sú “priamejšie” či “hmatateľnejšie” než iné.

Comments are closed.