Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)
Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:
Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)
Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.
Udržovací Bůh
Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).
Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.
Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?
Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.
Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír
Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.
Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?
I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…
Ve Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…
Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?
Design a Země
Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.
Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.
Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?
Evoluce
Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.
Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.
To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.
1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.
Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?
Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.
Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.
2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.
3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.
Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.
Vznik života
Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.
Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.
Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.
Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.
Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.
Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.
Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.
Přírodní zákony
Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.
V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.
Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.
Závěr
1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.
Tím považuji argument z designu za vyvrácený.
http://www.i-ateismus.cz/2013/10/argument-z-designu/comment-page-87/#comment-83644
Ten screen jsem tu házel?
Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh) . (Izajáš 7:14)
Iste:
1. Kráľ Achaz sa bojí bojovať proti presile, hoci mierumilovný Boh ho štve do vojny a prostredníctvom proroka vyzýva, nech si pýta znamenie, že Boh mu isto-iste pomôže.
2. Achaz cíti pascu a odmieta si pýtať také znamenie.
3. Rozhnevaný prorok mu teda znamenie dá aj tak: Hle dívka/panna počne a… Kým bude chlapec malý, nestane sa nič, ale keď trochu vyrastie, padne najprv kmeň Efraim (čiže severné kráľovstvo Izraela) a Aram-Damask, potom “zbožní Asýrčania”, vtedajšia veľmoc, a zničia aj Achaza
Proroctvo, keďže ho Izajáš vyslovil ex-post (žil ešte aj za čias Achazaovho syna), sa aj splnilo. Dieťa sa (zrejme) narodilo, Asýrčania prišli a vyhrali. Všetko toto sa stalo cca 7. storočí pred Kristom, ktorého sa to proroctvo vôbec, ale naozaj vôbec netýkalo.
Navíc Bůh nemá jen zákon, ale také zákon vynucuje. V Bibli máme i zdůvodnění, že se tak dělo pro zkaženost těch okolních národů. A opět to zasahuje a pokrývá i naší dobu. Bůh učinil protiopatření, aby byl vytvořen morální a mravní standard, ze kterého dnes lidé mají užitek. Proto hubil národy, který tento standard nesplňovaly! V čemž opět spatřuji Boží prozíravost neb zakročil proti zlu a mravně padlým národům.
bílej kabát.
Hubil pronárody,ze kterého dnes lidé mají užitek? To si děláte prdel? Chlape, já vás čím dál, tím víc nemám rád!!!
Colombo:
Ono třeba když zasvítíš UV zářením na DNA (lehce, ne tolik, aby se ti komplet rozpadla), tak se ti dva sousední Thymin spojí (jak je ACTTGA s komplementárním TGAACT, tak by se ti rozrušila vazba mezi těmi dvěmi T-A a vzniklo by ti ACT-TGA)
Borius:
Díky za vysvětlení. Z těch detailů sice nejsem moc moudrý (musel jsem si proto narychlo něco načíst o nukleových bázích), ale tu podstatu chápu.
Colombo:¨
abych to dokončil (pokud to ještě není jasné); To, že se ti stane naprosto deterministická mutace ještě neznamená, že víš, co ti to udělá se zvířátkem.
Zato tohle je mi jasné úplně. 🙂
Michal
Přečtěte si prosím pozorně moji argumentaci, proč globální potopa nikdy nenastala,
První problém je se samotnou vodou. Kde se jí vzalo tolik, aby zatopila “nejvyšší hory pode vším nebem” a ještě 15 loktů nad to?
Protože argumentujete celou dobu se základním předpokladem, že nejvyšší hory, byly stejné jako dnes. Nemá cenu se vašim slaměným panákům více vymezovat, krom toho, že současná horstva (jejich výška), rozdělení kontinentu, ale i současná sopečná činnost a zemětřesení jsou výsledkem celosvětové potopy! Před potopou tak vysoké hory, jako jsou dnes nebyly.
Voda mohla pocházet z podzemí. Jenže uvážíme-li potopu do výše pouhý 1 km, tj. 8x níže, než je třeba na zatopení Himalájí,
ne, už dál “nezvažujte” neb právě proto, to máte celé blbě.
Mocnost sedimentů po celém Zemském povrchu dosahuje místy až 11 km a jen Grand Canyon (který je celý vyhloubený v sedimentech) dosahuje místy hloubky až 1800 metrů.
Do jaké výše by musela sahat potopa, aby uložila takové vrstvy sedimentů?
Bible říká, že V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely.
Čili se uvolnila podzemní voda, tudíž se rozdělily kontinenty, docházelo k zemětřesení a sopečné činnosti. Tím byly vytvořeny sedimenty o kterých píšete.
A jaký mechanismus způsobil tak gigantickou energii vody na ploše celého Zemského povrchu?
Především byla způsobena Božím zásahem, takže s vaším ateistickým předpokladem, že BŮH NENÍ, i kdyby byla potopa pravdivá, tak vy ji nikdy neuvidíte.
A co tyto naprosto nereálně dravé vody, které rozbily na prach skály tvořící půl miliardy čtverečních kilometrů předpotopního povrchu Země do hloubky několika kilometrů, udělaly s Noeho Archou? Ovšemže nic, ta přežila – zázrakem, jak jinak…
Tyto děje mohly probíhat všude jinak a s jinou intenzitou. Nikoli na celém povrchu stejně.
Jenže na rozmístění fosílií ve fosilním záznamu je cosi velice pozoruhodného: jsou perfektně setříděné,
Většina fosilií je mořských živočichů. Ostatní takzvané setřídění je z části jen vaší sugescí a dále také záleží jak tvorové žili a kde a jak mohly před vodami potopy prchat.
Nikdy nebyla nalezena žádná fosílie kytovce v nižších vrstvách, než řekněme fosílie kteréhokoliv dinosaura.
To je sice možné, avšak sem tam máte samotné vrstvy přeházené a někde vám chybí zcela. Takže argumentovat takzvaným seřazením ve vrstvách je zavádějící neb samotný geologický sloupec nemusí být vůbec tím, za co ho vydáváte.
Jaký mechanismus při potopě způsobil, že fosílie po celém světě se ukládaly tímto způsobem, predikovaným evolucí?
Většinou se takový mechanismus později najde, pokud se po něm pátrá v důsledku správných vědeckých předpokladů. Což ovšem není váš případ. Takže zatím nejásejte.
Proč nenacházíme žádného (létajícího) pterodaktyla ani jiného létajícího dinosaura ve vyšších vrstvách?
Utopení tvorové plavali na hladině a byli zasypáni. V průběhu potopy či krátce po ní. Takže všechno tohle vypočítávání takzvaných “vrstev” jsou jen vaše spekulace.
Ve fosilním záznamu nacházíme dokonce fosilizovaný pyl, a pozor – i ten je setříděný v souladu s evoluční teorií…
Ještě byste měl dodat, se kterou evoluční teorií, tou která platila včera, nebo ta která platí dnes…?? Ono se to dost často mění, dle toho, jak vám vaše předpoklady nevycházejí. Pak sto-milionů sem nebo tam, nehraje roli, to chápu: 😀
Kytky jsou téměř dvojnásobně staré než se soudilo
A DECADE OF CREATIONIST RESEARCH
Problémem je také množství fosílií. Jen odhadované zásoby uhlí jsou cca 1,16*10^12 tun – to je cca 2x tolik, jako kdyby veškeré souše na Zemi byly pokryty tropickým deštným pralesem. Ve fosilním záznamu je však minimálně stokrát víc dalšího fosilního organického materiálu.
Před potopou bylo i více souše. Navíc na odhadech zakládat, nějaké dalekosáhlé závěry o nemožnosti potopy, je opět argumentace na vodě. Vezmeme-li v potaz i výšku a tloušťku stromů a také to, že před potopou se nalézá tvorstvo v podstatně větších rozměrech! Naopak uhlí, ropa a zemní plyn, je tím nelepším dokladem potopy, což vaše chabé spekulace o množství nemají šanci nikterak vyvrátit.
Jak během potopy vznikly úhlové unkonformity?
Jak se během potopy uložily ložiska pevné soli?
Jak se ve fosilním záznamu mohou nácházet desítky metrů silné vrstvy křídy?
Podobných otázek mohu na adresu vašich milionových věků, položit rovněž spousty.
V Grónsku jakož i v Antarktidě jsou vrstvy ledu, obsahující roční vrstvičky, podle kterých se dají snadno datovat pouhým jejich spočítáním. Jen v Grónsku jsou 40.000 let staré vrstvy ledu – a není v nich „překvapivě“ ani stopy po potopě.
Myslím, že tam jednou spadlo někde letadlo a podobnou metodikou počítání by vyšlo též fantasmagorické stáří toho letadla. Ale nechce se mi to teď hledat.
Formace v Bell kaňonu v Texasu obsahuje 260.000 těchto vrstviček na ploše mnoha čtverečních kilometrů, tvořených rozdílnou rychlostí ukládání v létě a v zimě. Kdyby opravdu vznikly během potopy, musely by se tyto vrstvičky ukládat na takto velké ploše rychlostí jeden pár (léto-zima) za dvě minuty!
Stejně tak se mohly ukládat, po potopě až voda opadala, spousty procesů mohlo probíhat i velmi dlouho po potopě, nikoli však miliardy let
Jak se vytvořila pohoří tvořené sedimentárními horninami? Tak třeba Himaláje jsou z velké části tvořeny zkamenělými hlubokomořskými sedimenty.
Ano Himaláje vznikly velmi rychle! Během potopy i rychlostí několik kilometrů za sekundu.
Jak vůbec vysvětlit rozdílnou erodovanost pohoří?
Jak lze vysvětlit větší rychlost eroze, než je rychlost elevace?? Za údajné miliony let, by ty hory vůbec neměly existovat.
I Noeho rodina musela být promořena parazity, specializujícími se na člověka. Kdo z Noeho rodiny měl asi malárii? Kdo AIDS? Kdo měl spalničky, a kdo příušnice?
Myslíte, že viry a bakterie nepřežijí potopu. Navíc parazitické vztahy jsou zdegenerované vztahy symbiotické.
A kde všude Noe s rodinou jezdil, aby všechny tyhle nemoci pochytali a aby tak původci všech těchto a mnoha dalších nemocí mohli přežít?
To jsou nesmyslné otázky! Viry přežijí i potopu, jiné drobné organismy se mohli zachránit na plovoucích troskách a některé mohly být součástí naložených zvířat.
Tyto sedimenty byly samozřejmě mokré, a musely vyschnout. Jak dlouho asi vysychala celá planeta pokrytá kilometrovými nánosy bahna?
To jsou všechno vaše spekulace! Pro osm lidí a zvířata se jistě půda našla. Nebo chcete říci, že po povodních v Česku se muselo čekat stovky let, než něco vyrostlo.
Jak se vůbec vytvořila úrodná půda a jak dlouho to trvalo?
Já bych řekl, že velmi rychle. Vy budete tvrdit pravý opak. Avšak pravdu mám já. 😀
Co mezitím dělali vyhládlí býložravci z Archy? Čím se živili? A čím se živili masožravci? Šelmy? Každé sežrané zvíře = další vyhynulý druh – ať už ten nešťastný byl samec nebo samice přeživšího páru…
Noe pro ně měl naloženou stravu.
Jak asi hospodařil na bahnivé planetě Noe?
Normálně. Celá planeta jistě nebyla stejně bahnitá.
Proč klokani zamířili výhradně směrem k mořem obklopené Austrálii a usídlili se i s ostatními vačnatými Australskými endemity výhradně tam?
Stačil jeden pratyp, křížením vzniklo spousty variet či plemen. Po potopě mohly být cesty mezi kontinenty ještě dlouhou dobu spojeny. Rovněž je možno, že tam byli dopraveny lidmi, jako například zdroj potravy. Dále jejich existence může být dána tím, že se jim na dané lokalitě dařilo.
A jak se tedy „rozumné křesťanství“ s problémem potopy má vypořádat?
Nebojte se nic! Rozumní křesťané si jistě poradí, zatímco vaše argumentace typu: neumím si něco představit, tak to není možné…. Je vskutku jen vaší autosugescí. To však nemění nic na tom, že Boží soud prostřednictvím celosvětové potopy proběhl a proběhne i ten budoucí, který bude ohněm.
bílej kabát
Hubil pronárody,ze kterého dnes lidé mají užitek? To si děláte prdel? Chlape, já vás čím dál, tím víc nemám rád!!!
Tak hlavně, že se vám líbí upalování dětí, panen, chrámová prostituce a spousty dalších ohavností, které Bůh potrestal….
Myslím, že HMC by mal absolvovať hodiny prírodopisu na nejakej dobrej základnej škole. Možno by si mohol urobiť základnú školu aj diaľkovo 😀
“Proč nenacházíme žádného (létajícího) pterodaktyla ani jiného létajícího dinosaura ve vyšších vrstvách?”
Michal, pterodaktyl nie je dinosaurus: http://en.wikipedia.org/wiki/Ornithosuchia#Classification , ale vtáky sú (v kladistickom poňatí) teropodné dinosaury.
Jo, létajících dinosaurů je všude kolem hromada!
Já je strašně rád pečené v horkovzdušné troubě. Stačí je lehce nasolit, potřít rozmačkaným česnekem (s trochou oleje) a na konci pečení přepnout troubu na grill. Dinosaurus se tak krásně propeče, kůžučku má úžasně křupavou, přitom tam není žádné zbytečné koření a jen ta skvělá chuť pečeného dinosaura.
tak, Phd proposal odeslán. Doufám, že tentokrát se nic neposere (teda, já to neposeru) a vyjde to.
a kuře bych si sakra dal. Tutaj se pořádně nedá vařit, takové tyhle super věci. Btw. máme den otevřených dveří, nechcete se přijít podívat?
http://www.i-ateismus.cz/2013/10/argument-z-designu/comment-page-87/#comment-83650
HMC 2011: Ano Himaláje vznikly velmi rychle! Během potopy i rychlostí několik kilometrů za sekundu.
😀 tak tohle mě definitivně odrovnalo 😀 Na tohle já nemám 😀
HMC:
“Špatná analogie! Ve vašem případě, předpokládáte zkušeného a vzdělaného v oboru uchazeče o zaměstnání. Jistě, ten kdo něco umí, ten kdo ví jak a ten kdo má praxi, může něco vytvářet a být užitečný pro svého zaměstnavatele. Ovšem vy se tak nechováte! Vy děláte pravý opak. Kdybyste byl zaměstnavatel, ve vašem příkladu, tak nevezmete zkušeného a vzdělaného uchazeče, nýbrž někoho kdo o daném oboru a profesi nemá ani páru, neumí psát a neumí číst. Možná byste spoléhal na náhodu, jako “všetvůrčí sílu” a možná byste tedy nikoho do zaměstnání ani nepřijal.
Takže jste to opět vy, kdo má doložit, že náhodné, neosobní síly jsou lepší než logický předpoklad inteligentní bytosti, která má know-how! A ví jak věci uspořádat do funkčního a smysluplného celku.”
Tak tohle je pěkná ukázka toho, že nečtete, co píšu. Vy vůbec nevíte, o čem je řeč! Nemluvil jsem o evoluci, nýbrž jsem vám chtěl nastavit zrcadlo, abyste viděl, jak zhruba vnímám vaše dokazování boží existence a na jaké úrovni jsou ty vaše důkazy.
Tak sem hodím další přirovnání, abych se pobavil tím, jak moc mimo bude vaše odpovd (předpokládám, že až budete citovat tuto větu, vaše reakce bude něco v tom smyslu, že jsem mimo já protože jsem zlý hluchý a slepý evolucionista, schválně jestli jo):
Představte si sebe jako prodejce aut a mě jako potenciálního zákazníka, který už auto má, ale vy mě chcete přesvědčit, abych svoje auto dal sešrotovat a koupil si od vás některé z aut, které nabízíte. Zatím si nevedete moc dobře. “Typické,” říkáte, “Zase ten zpropadený Volkswagen Skepticismus. To je absolutně hnusné auto, které je teďka všude! A je naprosto špatné! Vaše auto je na nic. Je to odporný poruchový vůz, se kterým akorát tak havarujete.”
A já na to: “Skutečně? A co prodáváte vy?”
A vy na to: “Škoda Ježíš, nejlepší, nejkrásnější a nejužitečnější auto na celém světě.”
A já na to: “Můj VW Skepticismus sice není bůhvíjaká kára, ale všechno co od ní potřebuju, umí. Proč bych ho měl dávat pryč a koupit si Škodu Ježíš?”
A vy na to:”Protože škoda Ježíš je hezčí, má elegantnější provedení, je rychlá, je funkční a je přímo orgazmus s ní jezdit!”
A já na to: “Škodu Ježíš jsem měl. Nelíbí se mi, jak vypadá, nikdy mi pořádně nefungovalo topení, vysral se mi rychloměr, spojka, jednou se mi zašlajfovalo kolo. A nic podobného orgasmu jsem při jízdě nikdy necítil. Takže jsem ji dal do bazoše a koupil si VW Skepticismus, který sice není úplně bez vad, ale zatím jsem s ním neměl takové problémy jako se Škodou Ježíš. Pokud tuhle káru od vás mám koupit, ukažte mi, že to auto je nikoliv podobně dobré jako moje současné, ale že je lepší, jinak pro mě vaše nabídka není zajímavá!”
A vy na to: “Ale to je ten problém! Vy jste s tím autem jezdil špatně! Beztak jste špatný řidič a nechápete specifika, která obnáší, když sednete za volant Škody Ježíš! Vy si to neuvědomujete, ale vy musíte mít Škodu Ježíš, protože jedině s ním nikdy nehavarujete a vždycky bezpečně dojedete do cíle.”
A já na to: “Jo? a co támhle Pepa, co měl taky Škodu Ježíš a selhaly mu na dálnici brzdy, a je rád, že to přežil?”
A vy na to: “Nesmysl. To jste blbě pochopil. On si jenom popletl brzdu s plynem.”
A já na to: “Nepřesvědčil jste mě. Myslím, že si nechám svůj VW Skepticismus.”
A vy na to: “Činíte tak k vlastní škodě!!! Vždyť ani nevíte, jak u toho vašeho VW funguje motor!”
A já na to: “Nevím, ale většina mechaniků ho v případě závady dokáže spravit.”
A vy na to: “Většina mechaniků vůbec netuší, jak motory skutečně fungují a co je jejich podstatou! Tím že odmítáte Škodu Ježíš na sebe sesíláte tu největší havárii ve svém životě, naboříte čelně do kamionu a bude z vás sekaná! A dobře vám tak!!!”
No a tím jste si tu případnou transakci pořádně pohnojil. Vaše nabídka už není zajímavá ani přesvědčivá, vaše marketingová strategie má fůru vad a sám vidím, co váš produkt dělá na silnicích. Produkt musíte umět prodat, což se vám tady vůbec nedaří.
Jenomže v případě víry v boha a kreacionismu se za něj platí cenněší komoditou než penězi. Platí se za něj časem a životem. Moje předchozí zkušenost s tímhle vozem je taková jakože dost na nic. A nehovořím o církvi, hovořím přímo o bohu, jehož má ježíš být synem. Zatímco mé současné auto mi slouží dobře a jsem s ním šťastný. Takže, buď ta vaše automobilka, jejíž káry dealujete vyvinula nějaký nový model, což mi ovšem není známo, neboť “Škoda Ježíš včera i dnes tatáž jest i navěky” abych to parafrázoval, nebo je to furt ta samá stará šunka, a vy jste došel k přesvědčení, že kdyby ji měli všichni, tak by na silnicích nebyly nehody a všichni bychom měli orgazmus z jízdy. Jenomže skutečnost je taková, že na silnicích jezdí i jiná auta než Škoda Ježíš a havárie, pokuty a odtahovka se bez výjimky stávají komukoliv.
A kdybych v tom přirovnání ještě chvíli zůstal, každá cesta má svůj cíl a stojí za to si ji vychutnat se všemi zatáčkami a rychlými pasážemi. Nemám důvod věřit, že Škoda Ježíš má nekonečně velkou nádrž se kterou budu moct drandit po dálnicích celou věčnost.
HMC 2011, pojďme se podívat hned na to první, tedy na výšku potopní vody:
1) Tvrdíte, že hory byly před potopou mnohem nižší než dnes, ale s tím já počítám. Jestli jste dobře četl, tak počítám velice konzervativně s výškou potopy cca 1-2 km. Byly snad hory podle vás ještě nižší? Jak tedy?
2) Současně zde však máme ohromné masy sedimentů. Průměrná vrstva sedimentů po celém Zemském povrchu je cca 1,6-2 km, a místy mnohem víc (až přes 10 km). Jak vaše minimalizovaná potopa z bodu (1) usadila tolik sedimentů?
Nezdá se vám, že to jde tak trochu proti sobě?
Michal, kedysi som diskutoval s jedným jehovistom a všetky tieto argumenty, ktorými nám tu perlí HMC som už od neho čítal 😀
Áno, pre Potopou bola podľa kreacionistov pevnina hodne plochá a na jej zaplavenie stačilo snáď aj tých 12 lakťov. Argument ako remeň. Potom kreacionista preruší myslenie, znova zapne, a oznámi, že táto voda hlboká 12 lakťov vyvrásnila Himaláje a ešte v nich stihla vyhlodať ľadovcové údolia hlboké niekoľko km. Po Potope potom behom 4000 rokov vznikli v tých horách, ktoré predtým neboli, ľadovce. Vlastne omnoho rýchlejšie, pretože vieme, tie ľadovce sú v horách už dlho (viď Ötzi). Čiže po Potope ľadovce v tých nových horách vznikli, odvtedy sa topia. Aj kontinenty boli pre Potopou pekne pokope. Roztrhli sa až po babylonskom incidente s jazykmi a tak sa jednotlivé zvieratá a národy dostali tam, kde sú. Kontinenty sa teda sunuli nejaký kilometer za rok, pretože vieme, že už za čias Kolumba bolo do Ameriky ďaleko. Dnes už spomalili na ten centimeter ročne. Všetko toto bolo možné, pretože zemské vrstvy boli premočené Potopou, preto nachádzame tie vrstvy tak pekne ohnuté, suché by sa zlomili. Aj kontinenty kĺzali, kým bol ich podklad mokrý, dnes už vyschol, napriek tomu, že máme oceány. Tie sú menej mokré, než bola Potopa 😀
Ako vidíš, je to celkom ľahké, len nikdy nesmieš medzi svojimi argumentmi hľadať vzájomnú súvislosť a nesmieš sa starať sa o realitu mimo tvojej argumentácie. A keď je najhoršie, niečo si musíš vymyslieť 😀
Áno, vo vode hlbokej 12 lakťov sa môže usadiť kilometrová vrstva sedimentov, práve tým sa tá hladina zdvihne. Len tá voda musí byť hodne mútna (obsah sedimentov musí byť vysoký) 😀
Je zajímavé, že před Potopou nikde na světě nikdo neměl loď- žádní rybáři a ani piráti. Dokonce ani dřevo neplavalo na hladině…
Mne spíše zajímá jak se utopily při potopě ryby.
Tak hlavně, že se vám líbí upalování dětí, panen, chrámová prostituce a spousty dalších ohavností, které Bůh potrestal….
bílej kabát:
Cože se mi líbí?????????????
Protestante, já žasnu, Ty ses postavil za nás? 🙂
Připojuji se k Tvé otázce 😉