Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)
Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:
Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)
Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.
Udržovací Bůh
Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).
Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.
Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?
Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.
Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír
Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.
Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?
I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…
Ve Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…
Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?
Design a Země
Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.
Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.
Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?
Evoluce
Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.
Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.
To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.
1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.
Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?
Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.
Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.
2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.
3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.
Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.
Vznik života
Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.
Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.
Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.
Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.
Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.
Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.
Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.
Přírodní zákony
Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.
V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.
Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.
Závěr
1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.
Tím považuji argument z designu za vyvrácený.
Čestmír Berka says:
November 4, 2013 at 7:25 am
To souhlasím- křesťanství je archaické, pohádkové…ale východní nauky taky… věřit, že v příštím životě budu moucha 😀 … Jako ateista se cítím naprosto svobodně a neprožívám to tak, jak ty, martiXXXi… nějak mě to nebere, že jsem ateista…mně to přijde normální až všední…
protestant:
Tvoje přítomnost zde ale signalizuje něco jiného. O normálních věcech -jako třeba rohlík s máslem – se většinou nediskutuje a nezakládají se na to weby… 🙂
protestant:
Tvoje přítomnost zde ale signalizuje něco jiného. O normálních věcech -jako třeba rohlík s máslem – se většinou nediskutuje a nezakládají se na to weby… 🙂
Ale o Pánovi prsteňov a Harry Potterovi áno
Duchovno je svoboda “za” svoboda musí vždy převyšovat, být za ateismem nebo teismem, řekněme pohled “pozorovatele” bez hodnocení…za myšlením, za vědomím, za osobním já, za příběhem, za kariérou, za radostí, za bolestí “ZA”
Duchovno je svoboda “za” svoboda musí vždy převyšovat, být za ateismem nebo teismem, řekněme pohled “pozorovatele” bez hodnocení…za myšlením, za vědomím, za osobním já, za příběhem, za kariérou, za radostí, za bolestí “ZA”
Tak tomuto sa hovorí informačne prázdna veta 😉
Já tuhle stránku nezakládal, přišel jsem sem náhodou, když jsem něco googloval… nejsem primárně ateista, ale skeptik..bůh mě nějak neirituje- jen mi přijde veselé opírat svůj světonázor o sbírku pohádek a pověstí. Na Facebooku si ještě povídám ve skupině skeptiků Sysifos a skupině o zdrobnělinách 🙂 …mám totiž dost času jak doma, tak v zaměstnání 🙂
Lukáš Balabán
Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy.
Výjimečné tvrzení je tvrzení o tom, jak se z kamení politého vodou stanou lidi, když se tomu dá dost času. To by si tedy vyžadovalo “výjimečné” důkazy, které vám zatím zoufale chybí.
Protože na základě tvrzení že existuje, vyvozujete věci, které by jinak znamenaly naprostý převrat jak v systému lidského poznání, tak v životě společnosti a jejím sociokulturním vývoji.
Jak se to vezme. Většinu lidských dějin se totiž lidé všech kultur upínali k něčemu vyššímu, k něčemu co lidskou bytost přesahuje. Až teprv v posledních 150, kdy jeden nedouk přišel se svou teorií založenou na samých omylech, znamenal “naprostý převrat v myšlení”! Žel převrat degenerativním směrem – upnutí se ke hmotě a slepým, neosobním fyzikálně-chemickým silám.
Pokud někdo jiný například říká “Bůh nenávidí homosexuály” a trvá na jejich pronásledování,
Křesťané by neměli nikoho pronásledovat. Není to jejich věc.
Já bych taky mohl říct, že mi můj hrnek čaje řekl, že je antikoncepce největší zlo a že mám udělat vše, abych zabránil jejímu užívání. Když to budu tvrdit, lidé mě nebudou brát vážně, dokud nebudu mít důkaz,
Jistě, protože se bere samosebou, že porcelánový, neživý hrnek nemluví, nemyslí a necítí. Zatímco v evoluční ideologii vaše hmota činí přímo zázraky. Slepé začalo vidět, hluché slyšet a němé mluvit, nevědomé nabylo vědomí, schopnost milovat, nenávidět, myslet. A kupodivu, nemáte s tím sebemenší problém…Ačkoli je to stejné, jako by porcelánový hrnek najednou ožil a začal mluvit.
A TO je ten důvod, proč vaše tvrzení o kreaci neberu vážně.
a to je také důvod, proč ve vašem uvažování spatřuji jistý rozpor.
Ale pokud tvrdíte, že evoluční teorie, tj. teorie se kterou souhlasí drtivá většina biologů, kteří s ní denně pracují a aktivně tím přispívají k pokroku vědy a ve výsledku i společnosti,
Pravda se nedá odhlasovat většinou. Většina se většinou spíše mýlí. A ET rozhodně nepřispívá k pokroku vědy. Spíše je její přítěží.
Když se ucházím např. o zaměstnání a oni se mě zeptají “jakou máte pro tu práci předpoklady?” taky jim nebude stačit odpověď: “všichni ostatní uchazeči jsou hloupí, neschopní, nezkušení a celkově k ničemu. Ale já jsem dobrý, protože to řekla moje maminka.” a oni řeknou: “to je sice hezké, ale můžete své kvality nějak hmatatelně doložit?” a kdybych argumentoval jako vy, tak řeknu: “A proč musíte všechno vědět??? Tak mi teda pro začátek řekněte, v čem jsou ti ostatní uchazeči lepší!”
Špatná analogie! Ve vašem případě, předpokládáte zkušeného a vzdělaného v oboru uchazeče o zaměstnání. Jistě, ten kdo něco umí, ten kdo ví jak a ten kdo má praxi, může něco vytvářet a být užitečný pro svého zaměstnavatele. Ovšem vy se tak nechováte! Vy děláte pravý opak. Kdybyste byl zaměstnavatel, ve vašem příkladu, tak nevezmete zkušeného a vzdělaného uchazeče, nýbrž někoho kdo o daném oboru a profesi nemá ani páru, neumí psát a neumí číst. Možná byste spoléhal na náhodu, jako “všetvůrčí sílu” a možná byste tedy nikoho do zaměstnání ani nepřijal.
Takže jste to opět vy, kdo má doložit, že náhodné, neosobní síly jsou lepší než logický předpoklad inteligentní bytosti, která má know-how! A ví jak věci uspořádat do funkčního a smysluplného celku.
Nevím, jestli na Zemi vznikl život za nějakým cílem nebo jestli se jedná prostě o důsledek nějakého sledu příčin a následků
Pak ovšem nechápu, jak na něčem co nevíte, můžete postavit celou svou životní filozofii.
Můj život má takový smysl, jaký mu já dám.
v mladoboleslavské fabrice, tak dlouho mlátili kladivem do plechu a pak si řekli, tohle by se dalo použít jako automobil….??? Většinou je to naopak. Většinou je předem určen cíl či záměr konání a teprve poté přijde na řadu realizace. Tudíž zjistit proč jsme tady a jaký má život smysl, by mělo být důležité.
Mrzí mě jakorát těch 27 let strávených v náboženské víře.
Tipl bych, že řeknu Bůh – a vám se vybaví nějaká církev. To je časté, avšak špatné. Bůh je Bůh a církev je církev. Je třeba tyto pojmy odlišit.
HMC, a jaký smysl života má kůň? Pást se a vozit žokeje Váňu?
Zmysel života kravy je poskytnúť dobré steaky 😀
“tvrzení o tom, jak se z kamení politého vodou stanou lidi, když se tomu dá dost času” je len slamený panák kreacionistov.
Pokiaľ ide o dôkazy evolúcie, určite zatiaľ nie sú dostatočné, preto aj ET ostáva teóriou. Sú však tisíckrát lepšie, než dôkazy stvorenia – stavajú totiž výlučne na známych veciach, nevymýšľajú si neznámu bytosť nepochopiteľných vlastností, ktorá to všetko neznámym spôsobom spravila.
A dôkazy ET sú formulované pozitívne – sú podporené výskumami, testovaním rôznych hypotéz, meraniami. Nestoja na tom, že sa my na tomto webe posmievame tvrdeniam kreacionistov. Kreacionisti sa posmievajú tvrdeniam vedcov, lenže okrem toho posmechu neponúkajú nič. Nenamáhajú sa príliš sformulovať nejaké hypotézy a už vôbec nie ich otestovať.
Vy, pan hrábě, ste v tomto ešte svetlou výnimkou, sformulovali ste napr. “hypotézu”, že zdochliny hnijúce na sterilnom substráte zabezpečia vysokú úrodnosť. Teraz máte šancu – kúpte si pár kíl mäsa, alebo radšej pár zabitých králikov, položte ich na prepraný piesok, vysejte na ne nejaké semená a prikryte to celé jemným pletivom, nech sa tam nedostávajú organizmy, ktoré v podmienkach po potope boli extrémne vzácne. Uvidíte, či vám niečo vyrastie a kedy to vyrastie. Potom skúste získané dáta vložiť do svojej teórie o Potope a výsledky publikovať.
treebeard says:
November 4, 2013 at 7:50 am
protestant:
Tvoje přítomnost zde ale signalizuje něco jiného. O normálních věcech -jako třeba rohlík s máslem – se většinou nediskutuje a nezakládají se na to weby… 🙂
Ale o Pánovi prsteňov a Harry Potterovi áno
protestant:
Kdyby byly Pán prstenů či Potter normálními věcmi, pak by něco podobného napsal každý druhý a rozhodně by se o nich nediskutovalo.
Protestant, mám teda tomu rozumieť tak, že Boh je nenormálna vec?
Proč by se nedalo diskutovat o rohlících? Já se prostě neprobouzím s tím, že jsem ateista.. ani nemám pocit, že jsem “za” či “před” nebo dokonce “nad”. Ani nečtu ateistické spisy, neposlouchám ateistické pořady v rádiu a TV, ani nenavštěvuji ateistická shromáždění v halách a na prostranstvích…jen tu semtam něco podotknu…a divím se, že někdo bere vážně tisíce let staré mýty, no.
“Pokiaľ ide o dôkazy evolúcie, určite zatiaľ nie sú dostatočné, preto aj ET ostáva teóriou.”
Mmm, ale aj kvantová mechanika alebo teória relativity “ostávajú teóriami” 🙂 Každá vedecká teória je teória 😀
Treebeard, ako si predstavuješ “dôkaz” ET? (Vezmi prosím do úvahy, induktívny charakter empirických vied, ktorý ich odlišuje od matematiky alebo logiky, teda vied čisto deduktívnych ;))
Medea, v tomto jednom som ku kreacionistom ústretový. 🙂 Za absolútny dôkaz považujem len dôkaz pomocou stroja času alebo dôkaz pomocou dostatočne dlhých záznamov (t.j. že by veda trvalo tak dlho, že by k nejakej významnejšej evolúcii stihlo dôjsť a bolo by to monitorované).
V súčasnosti považujem ET za nepriamo dokázanú tým, že všetky nové dáta darí pomocou nej vysvetliť a tým, že evolúcia dokázateľne prebieha “v malom”.
Evolution is “just” a theory: http://evolution.berkeley.edu/evolibrary/misconceptions_teacherfaq.php#e2
Evolution is a Fact and a Theory: http://www.talkorigins.org/faqs/evolution-fact.html
treebeard: Pokiaľ ide o dôkazy evolúcie, určite zatiaľ nie sú dostatočné, preto aj ET ostáva teóriou.
Šriber: Mícháte dohromady dvě různé věci (evoluce a evoluční teorie) a vypadá to, že nevíte, co znamená slovo “teorie”. Důkazy evoluce jsou dostatečné, evoluce byla jednoznačně prokázána. Evoluční teorie (konkrétně neodarwinistická) ji popisuje a vysvětluje. Může se ukázat, že špatně, ale na faktu, že evoluce probíhá, to nic nezmění. Gravitace rovněž jednoznačně působí, přestože ji pomocí žádné teorie nejsme schopni vysvětlit a musíme si zatím vystačit s obecnou teorií relativity…
“Za absolútny dôkaz považujem len dôkaz pomocou stroja času alebo dôkaz pomocou dostatočne dlhých záznamov (t.j. že by veda trvalo tak dlho, že by k nejakej významnejšej evolúcii stihlo dôjsť a bolo by to monitorované). V súčasnosti považujem ET za nepriamo dokázanú tým, že …”
No, pokiaľ by si príliš trval na tej “priamej dokázateľnosti” (čo to vlastne je?), tak by Ti z empirických vied toho veľa nezostalo, ak vôbec niečo 🙂 Ako priamo dokážeš napr. to, že fundamentálne fyzikálne zákony sú invariantné na časopriestorové translácie (výnimkou posunu do singularít, ktoré sa však v rámci nejakej budúcej fyziky môžu vytratiť ;))?
treebeard says:
November 4, 2013 at 12:04 pm
Protestant, mám teda tomu rozumieť tak, že Boh je nenormálna vec?
protestant:
Věc???
Mňa predsa nemusíte presviedčať 🙂
A nepotrebujeme ani slovíčkáriť. Kreacionisti typu HMC spochybňujú, že prebieha evolúcia na úrovni druhov a najmä vyšších taxonomických jednotiek (také šľachtenie psa bez problému uznajú, aj zmeny baktérií), evolučná teória tvrdí, že prebieha. Ja si tiež myslím, že vidím ako prebieha, ale som ochotný uznať, že celkom priamy dôkaz nemám. Priamo vidím výsledky tej evolúcie a myslím, že ich správne interpretujem. Ale tým nepresvedčím toho, kto ich nevidí alebo interpretuje inak. Jemu dokážem tie jeho interpretácie vyvrátiť, ale stále ostane určitá možnosť, že aj moje interpretácie sú chybné.
Gravitácia je čosi iné, tú sme schopní priamo pozorovať, potvrdzovať experimentmi. Evolúciu zatiaľ nie, tá je stále len odvodená zo svojich výsledkov.
Treebeard, čo myslíš pod “priamym dokázaním”. Je napr. konštantnosť veľkosti rýchlosti svetla vo vákuu, podľa Teba, “priamo dokázaná”? (Nikto ju nemeral v dobe staviteľov pyramíd, nikto ju priamo nemeral na Plute, nikto ju priamo nemeral v mojej spálni, … :D).
Treebeard, ja Ťa o ET nepresviedčam, len chcem vedieť, ako si predstavuješ “priame dokazovanie” 🙂