Argument z designu

Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)

Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:

Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)

Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.

Udržovací Bůh

Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).

Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.

Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?

Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.

Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír

Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.

Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?

I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…

Povrch MarsuVe Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…

Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?

Design a Země

Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.

Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.

Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?

Evoluce

Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.

Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.

To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.

1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.

Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?

Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.

Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.

2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.

3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.

Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.

Vznik života

Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.

Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.

Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.

Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.

Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.

Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.

Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.

Přírodní zákony

Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.

V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.

Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.

Závěr

1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.

Tím považuji argument z designu za vyvrácený.

3,952 thoughts on “Argument z designu

  1. HMC 2011

    treebeard

    Pokiaľ ide o konkrétny (špecializovaný) druh pásomnice, skôr bol jeho hostiteľ. Pokiaľ ide o triedu pásomnica (Cestoda), táto existovala skôr ako jej dnešní hostitelia. Každý dnešný druh pásmnice má predka, ktorý mal iných hostiteľov a iný vývojový cyklus.

    No jo, jenže nějaká tasemnice musela být první. Prvně přeci byla jakási prapraprabuňka a z té vzniklo všechno. Čili, kde máte první tasemnici ??? Kde máte předchůdce?? Když takový červ žije v rybách, skotu a člověku?? Co bylo dříve?? Ta ryba nebo ten předchůdce tasemnice. Než vznikl mozek nějaké ryby, co ten předchůdce vyžíral, když nemohl vyžírat mozek ryby, neb ryby ještě nebyly…??

    Nebo se tasemnice vyvinula a čekala miliony let, až se vyvinou ryby….??? 😀 😀 😀

    1. Kým nikto mäso (svaly) nejedol, nemohla pásomnica v dnešnej podobe existovať, pretože jej cysty sa vyvíjajú v svaloch a odtiaľ sa vedia dostať von len pasívne – zjedením tých svalov. Po pár rokoch, pokiaľ ich dačo nezožerie, tieto cysty zanikajú. Ako teda tápásomnica prežívala v raji?

    Tasemnice přežívala v tělech tvorů, kterým byla užitečná.

    2. To Boh osobne prikázal ľuďom jesť mäso po skončení potopy – dovtedy teda pásomnica nemohla existovať a Noe ňou nemohol byť nakazený.

    Existovala již při stvoření, ale byla stvořena k nějakému symbiotickému vztahu.

    Mimochodom, prečo Ábel choval dobytok, keď ho nesmel jesť. To len kvôli obetiam?

    Myslím, že choval ovce, ze kterých se získává vlna.

    Ďalším problémom je vaša predstava vyhynutia dinosaurov: Vyhynuli počas potopy?

    Nikoliv, Noe měl nějaké na arše.

    Skúsme teda… Znamená to, že Noe a jeho rodina niesli pásomnice v sebe počas plavby?

    Nikoliv mohly být v tělech těch tvorů, které měl Noe na arše.

    Alebo parazitovali na ľuďoch (vrátane Noema) už predtým?

    Nikoliv. To máte tak, taková Tasemnice si žije v dinosaurovi, dinosaurus se utopí při celosvětové potopě a jeho zdechlina plave na vodě. Připlavou ryby a tu zdechlinu sežerou. Tasemnice se přizpůsobí novému prostředí a začne žrát rybě mozek….! Po potopě lidé uloví rybu s tasemnicí a tasemnice se opět přizpůsobí. Takže se z části přizpůsobí a z části dělá jen to, co původně měla v nějakém symbiotickém vztahu, určeném Bohem

    Čili nic není proti ničemu, takzvaní paraziti jsou jen dokladem zdegenerovaných vztahů původně symbiotických. Kdy jsou opuštěny pozice a věci se dostanou tam, kde nemají být! Daleko větší problém máte ve vaší evoluční ideologii, neb nejste schopen vysvětlit, co bylo dříve, zda tasemnice nebo ryba. A pokud prvně tasemnice, která přežila bez hostitele a až následně se “naučila” žít na úkor jiného tvora, pak se rozhodně nejedná o žádnou evoluci toho parazita, nýbrž o ztrátu a degeneraci schopnosti žít samostatně. A už vůbec ne o takovou “evoluci”, která by dokázala vysvětlit, současnou živou přírodu.

  2. S.V.H.

    treebeard says:
    V prvom rade sú to zbytočné špekulácie. Každý vedec má určité témy a prístupy, ktoré podporuje a aj také, ktoré ho nechávajú chladným. Je teda logické, že neprečíta všetko, an čo narazí. Ak narazím na článok, ktorý používa napr. spôsob modelovania, ktorý ja príliš nezvládam, tak si v lepšom prípade sľúbim, že niekedy to skúsim pochopiť, v horšom len prebehnem abstrakt a venujem sa tomu, v čom som dobrý ja.

    Darwin mal viac než právo urobiť to isté. Mal dokonca právo nejaký článok nepochopiť alebo naň reagovať nesprávne. Podstatné je, či medzi Mendelovými objavmi a Darwinovými objavmi je nejaký rozpor. A ten nie je.

    S.V.H.:
    Souhlas, je to podružný detail. Někdy se ale traduje, že Mendel Darwinovi poslal svou práci nebo napsal dopis, tak mě zajímalo, jestli se to dá nějak ověřit. Jestli Darwin na Mendelovu práci někde sám narazil nebo narazil na text, který se na Mendela odkazoval, je věc jiná, stejně jako jestli by ho to zaujalo a jestli by rozpoznal, jaký přínos by to pro jeho teorii mohlo mít. Závěr, že Darwin Mendela nebo text o jeho práci nečetl schválně, protože byl rasista, je takový kreacionistický bonbónek. 🙂

  3. jack

    Medea says:
    November 2, 2013 at 11:36 am

    “Objektivní realita není závislá na kvantitě a kvalitě vašich znalostí a poznatků.”

    Konečne niečo, s čím sa dá súhlasiť 🙂

    jack:
    Neřekl bych. Objektivní pravda (realita) je pouhým vyhodnocením objektivních poznatků. Jediné co není závislé na těchto poznatcích je pravda absolutní.
    Proto jsem už dříve psal, že z pohledu absolutní pravdy nevím, jestli existuje nějaký bůh, ale z tohoto pohledu také nevím, jestli to co vnímám jako hmotnou realitu, není pouze matrix.
    Proto by mi stačilo, kdyby byl nějaký bůh prokázán alespoň z pohledu té objektivní pravdy, jako jsou prokázány ostatní věci, bez ohledu na to, jak vypadá pravda absolutní.

  4. HMC 2011

    jack

    Objektivní realita JE PRÁVĚ ZÁVISLÁ na objektivních poznatcích!!!

    No to právě není. Kdybyste nikdy nevěděl jak vznikly egyptské pyramidy a neviděl jejich stavitele, nic to nezmění na tom, že tyto byly postaveny inteligentními staviteli! A o větříčku a sluníčku a samovolných přesmycích hmoty byste si mohl fantazírovat, jak dlouho byste chtěl. Realita by však byla jen jedna a vaše fantazírování, by na tom nic nezměnilo!

  5. Čestmír Berka

    “Bůh o sobě dal lidstvu vědět, ve svém Slově – Bibli.”
    No, mohla být Bible trochu stručnější… třeba o ten kolík na vyrabání důlku pro odpadní produkt trávení…nebo o incest Lota s dcerami.

    Já myslím, že je to s tím božím slovem podobně, jako tady:

    HOLLY: Dobrý jitro, Dave. Dokončil jsem tvůj překlad.

    LISTER: Kdo je Kloister? Jsem to já?

    HOLLY: Ano, Dave. Kočky tě prohlásili za svého Boha.

    LISTER: Vida! Kluk z chudý rodiny si vede fakt dobře!

    HOLLY: A tvůj plán koupit farmu na Fidži a provozovat tam podnik s koblihami a hot-dogy je obrazem jejich nebe.

    LISTER: Cože?

    HOLLY ukáže obrázek ze Svaté knihy, zobrazující vznešenou biblickou verzi LISTERA, stojící na vrcholu hory a čtoucí svitek černé kočce. HOLLY čte překlad knihy.

    HOLLY: „A Kloister děl: „Hle, zavedu vás na Fušál a tam otevřeme chrám jídla, v němž budou párky, chutné koblížky a hojnost všemožných laskomin.“

    Obrázky se mění. Zachycují párky, koblížky a Kloistera stojícího před pojízdným stánkem s dobrotami na pláži s palmami.

    HOLLY: „Ba i malé sáčky s hořčicí. A obsluha nechť nosí čapky na znamení vznešenosti, ano, ačkoli budou z barevného kartonu a na vrcholku je bude zdobit roztomilý šíp.“

    LISTER: Stojí tam, co se stalo ostatním kočkám?

    HOLLY: Svaté války. Tisíce let zuřil boj, Dave, mezi dvěma klikami.

    LISTER: Jakejma klikama?

    HOLLY: Mezi přívrženci červených čapek a přesvědčenými modročapkáři.

    Další obrázek ukazuje svaté války. Stojí proti sobě dva šiky kočičích lidí. Jedna strana má červenou kartonovou čepici s šípem, druhá modrou.

    LISTER: Chceš říct, že válčili kvůli tomu, jestli budou čapky v bistru červený nebo modrý?

    HOLLY: Ano. Většina z nich v těchto bojích zahynula. To je pitomost, co?

    LISTER: Neděláš si srandu? Měly bejt zelený.

    Chodba

    LISTER jde chodbou.

    LISTER: Pokračuj, Holle.

    HOLLY: Po příměří postavili dvě archy a odletěli z Červeného trpaslíka hledat Fušál.

    LISTER: Žádnej Fušál neexistuje. Jde o Fidži. Prosim tě, jak ho chtěli najít?

    HOLLY: „A Kloister dal Frankensteinovi svatá písma, v nichž se praví: „Ti, kdož jsou moudří, rozluští význam těchto slov, kterážto zněla: Sedm ponožek, jedna košile.“

    LISTER: To je můj seznam pro prádelnu! Vystlal sem košík svý kočky seznamem pro prádelnu!

    HOLLY: Modročapkáři ho považovali za mapu hvězdné oblohy, která je zavede do země zaslíbené.

    Objeví se obrázek vesmírné oblohy se souhvězdími ve tvaru košile a sedmi ponožek.

    LISTER: Žádná mapa, to bylo moje špinavý prádlo.

    Ubikace

    LISTER vchází.

    LISTER: Co se stalo pak, Holle?

    HOLLY: Archa, jež odletěla první, sledovala posvátná znamení, a běda, narazila do asteroidů.“

    Obrázek zobrazuje Červeného trpaslíka a dvě archy odlétající opačnými směry. Další obrázek zachycuje náraz archy modročapkářů do asteroidu.

    HOLLY: „A ti vyvolení v arše druhé letěli dál ujištěni, že jsou vskutku vyvolení.“

    Na dalším obrázku je vidět archa červenočapkářů ve tvaru kočičí hlavy odlétající z Trpaslíka.

    LISTER: To je teda běs. Svatý války, zabíjení. Náboženství jim sloužilo jako záminka, aby se řezali hlava nehlava.

    TOASTOVAČ: A co je ještě nového?

    Izolace

    RIMMER rozkazuje dvěma robíkům, kteří kreslí komplikované diagramy a píší dlouhou zprávu o objektu. Vedle na zemi sedí LISTER.

    RIMMER: A co čekáš, že řeknu? Blahopřeju, jsi Bůh?

    LISTER: Já mluvim o utrpení. Lidi umírali, teda ty kočičí lidi umírali.

    RIMMER: Chceš se jen nade mnou vytahovat. Já jsem mohl být Bůh, mít lepší životní start a hned zkraje zabodovat v show byznysu jako ty.

    LISTER: Jenže já vůbec nechci dělat Boha.

    RIMMER: Ale, vypni ten gramofon! To ti tak věřím! „Já jsem Bůh.“ Vždyť by ses unudil k smrti. Tak přestaň!

    LISTER: Já nejsem Bůh! Jenom mě … špatně citovali.

    RIMMER: Listere, podle mě si každý, kdo hledá nějaký význam v takových starých žvástech, koleduje o malér.

    LISTER: Rád bych se s nima jenom setkal, všechno vysvětlil, omluvil se.

    RIMMER: To by byla podívaná, co, Listere? Bůh se vrátí se vší parádou a řekne: „Promiňte, já to všechno totálně zmršil.“

    LISTER: Já to nechtěl. Já nechtěl bejt jejich Bůh.

    RIMMER: Já zase nechtěl být zabitý! Život je pes. A teď mazej, mám práci.

    LISTER: Oni si to prostě vymysleli. Prej jsem jim dal posvátný zákony. Pět posvátnejch zákonů! Sám jsem porušil čtyři z nich. Porušil bych i pátej, ale na lodi nebyly ovce.

  6. jack

    HMC 2011 says:
    November 2, 2013 at 11:54 am
    Nikoliv. To máte tak, taková Tasemnice si žije v dinosaurovi, dinosaurus se utopí při celosvětové potopě a jeho zdechlina plave na vodě. Připlavou ryby a tu zdechlinu sežerou. Tasemnice se přizpůsobí novému prostředí a začne žrát rybě mozek….! Po potopě lidé uloví rybu s tasemnicí a tasemnice se opět přizpůsobí. Takže se z části přizpůsobí a z části dělá jen to, co původně měla v nějakém symbiotickém vztahu, určeném Bohem

    jack:
    Vy jste vážně perla. Jste dost skeptický k vědeckým pracím, ale sám chcete argumentovat nedoloženou právě vymyšlenou historkou!! 🙂

  7. jack

    HMC 2011 says:
    November 2, 2013 at 11:59 am

    jack

    Objektivní realita JE PRÁVĚ ZÁVISLÁ na objektivních poznatcích!!!

    No to právě není. Kdybyste nikdy nevěděl jak vznikly egyptské pyramidy a neviděl jejich stavitele, nic to nezmění na tom, že tyto byly postaveny inteligentními staviteli! A o větříčku a sluníčku a samovolných přesmycích hmoty byste si mohl fantazírovat, jak dlouho byste chtěl. Realita by však byla jen jedna a vaše fantazírování, by na tom nic nezměnilo!

    jack:
    Vy jste si spletl objektivní pravdu s absolutní pravdou.
    Objektivní pravda je rámec vytvořený lidmi, který pouze udává co lidé budou za pravdu považovat. Společnost totiž potřebuje určovat co je či není pravda.
    Objektivní pravda ale nemusí odpovídat pravdě absolutní, co je absolutní pravda se ale v mnoha případěch nemusíme nikdy dozvědět.

    Mě by právě stačilo, kdyby jste dokázal existenci vašeho Boha z pohledu objektivní pravdy. Znamenalo by to, že bych považoval vašeho Boha za existujícího, bez ohledu na to, jak vypadá pravda absolutní, to se nemusím nikdy dozvědět.

  8. HMC 2011

    jack

    Mě by právě stačilo, kdyby jste dokázal existenci vašeho Boha z pohledu objektivní pravdy. Znamenalo by to, že bych považoval vašeho Boha za existujícího, bez ohledu na to, jak vypadá pravda absolutní, to se nemusím nikdy dozvědět.

    O Bohu svědčí jeho stvořitelské dílo. Stejně jako o existenci pyramid svědčí jejich pyramidy.

  9. Medea

    “Objektivní pravda (realita) je pouhým vyhodnocením objektivních poznatků.”

    Ja zastávam korešpodenčnú teóriu pravdy. Teda pravda je korešpodencia nosiča pravdy s daným stavom vecí (nosič pravdy (truthbearer) môže byť napr. tvrdenie, sentencia, propozícia, viera). A pravda je len jedna – objektívna. Ale vyhodnotenie nosičov pravdy môže byť subjektívne alebo objektívne (intersubjektívne).

    The Correspondence Theory of Truth: http://plato.stanford.edu/entries/truth-correspondence/

  10. HMC 2011

    Čestmír Berka

    No, mohla být Bible trochu stručnější… třeba o ten kolík na vyrabání důlku pro odpadní produkt trávení…nebo o incest Lota s dcerami.

    Ne to nemohla. Právě sdělení poklesků Božích služebníků jest důkazem, že se nejedná o lživou knihu o ideologickou knihu. Kdyby si ji lidé totiž vymysleli, tak samotný proces přikrášlování a podvodu, by vyloučil nějaké nelichotivé skutky, kterých se dopouštěli i lidé, kteří Bohu sloužili.

    Tak jako se to děje v případě lží, podvodů či vládnoucích ideologií. Zjevení o hříších Božích služebníků, je jednoznačným důkazem, že v Bibli je zachycena pravda. 🙂

  11. Medea

    “Proto jsem už dříve psal, že z pohledu absolutní pravdy nevím, jestli existuje nějaký bůh, ale z tohoto pohledu také nevím, jestli to co vnímám jako hmotnou realitu, není pouze matrix.”

    Vaša znalosť alebo neznalosť je z “pohľadu absolútnej pravdy” irelevantná. Ak je to, čo vnímate, matrix, tak je pravda, že to čo vnímate je matrix 🙂

  12. treebeard

    No jo, jenže nějaká tasemnice musela být první. Prvně přeci byla jakási prapraprabuňka a z té vzniklo všechno. Čili, kde máte první tasemnici ??? Kde máte předchůdce?? Když takový červ žije v rybách, skotu a člověku?? Co bylo dříve?? Ta ryba nebo ten předchůdce tasemnice. Než vznikl mozek nějaké ryby, co ten předchůdce vyžíral, když nemohl vyžírat mozek ryby, neb ryby ještě nebyly…??

    Tak teraz už prestávam chápať zmysel vašej, rádoby vtipnej, otázky. Veď som už dávno napísal, že každý parazit sa vyvinul z neparazita. Predkovia tých rpvých pásomníc boli normálnymi červmi, ktoré nikomu nič nevyžierali a ani nevedeli, že jedného dňa budú vyžierať. Parazitimus sa vyvinul podľa hesla “príležitosť robí zlodeja” a keď uže tento “zlodej” existoval, hľadal si nové obete a menil sa tak, aby dokázal tieto nové obete čo najlepším spôsobom využiť. Otázka “čo bolo skôr” patrí do kategórie hlúpyc otázok.

    Nebo se tasemnice vyvinula a čekala miliony let, až se vyvinou ryby….??? 😀 😀 😀

    Nečakali, pretože to nepotrebovali, živili sa inak (ako saprofágy, herbivory alebo predátory, možno aj parazity, ale iného typu a parazitovali napr. na mäkkýšoch…).

    Tasemnice přežívala v tělech tvorů, kterým byla užitečná.

    Iste 😀 Lenže, potom vytvorte hypotézu, ako sa z nej stal ten parazit. To skokom? Zrazu, jedného dňa sa tá pásomnica v čreve dinosaura prebudila a zistila, že Eva zjedla ovocie a tak vyrazila von a vliezla do čreva Adamovi? Alebo Boh v rámci trestu tú pásmnicu zmutoval natalčil Adamovi do úst? Vytvorete rozumnú hypotézu, je to na vás…

    Existovala již při stvoření, ale byla stvořena k nějakému symbiotickému vztahu.

    Veď dobre, lenže u pásmníc je ich rozmnožovanie viazané na jedenie mäsa predátormi, ako sa rozmnožovali predtým? A ako sa potom dostali do človeka?

    Myslím, že choval ovce, ze kterých se získává vlna.

    Získava sa z nich aj mlieko. Lenže vyšľachtiť ovce do tejto podoby chvíľu trvalo. Vykopávky nasvedčujú, že prvé domestikované kopytníky sa chovali kvôli mäsu. Koniec koncov aj Boh chcel to mäso a nie vlnu 😉 Celkom by ma zaujímal váš výpočet ekonomiky takého hospodárenie, v ktorom chovám stádo iba na vlnu, pričom na svete existujú traja zákazníci pre vlnené odevy…

    Ďalším problémom je vaša predstava vyhynutia dinosaurov: Vyhynuli počas potopy?

    Nikoliv, Noe měl nějaké na arše.

    A to máte odkiaľ?:-D A ako potom vyhynuli? A ako sa tam zmestili?

    Nikoliv mohly být v tělech těch tvorů, které měl Noe na arše.

    Ktorých tvorov a ako potom pásomnice prešli na človeka:

    Nikoliv. To máte tak, taková Tasemnice si žije v dinosaurovi, dinosaurus se utopí při celosvětové potopě a jeho zdechlina plave na vodě. Připlavou ryby a tu zdechlinu sežerou. Tasemnice se přizpůsobí novému prostředí a začne žrát rybě mozek….! Po potopě lidé uloví rybu s tasemnicí a tasemnice se opět přizpůsobí. Takže se z části přizpůsobí a z části dělá jen to, co původně měla v nějakém symbiotickém vztahu, určeném Bohem

    Takže kreacionistická klasika: evolúcia neexistuje, ale v prípade potreby je ďaleko rýchlejšia, než predpokladajú evolcionisti – pásomnica sa skokom z jednej generácie na druhú zmení 😀

    BTW, ako ryby prežili potopu? Prečítajte si napr. nedávny Michalov článok a zistíte, že v tom prívale vody nemohlo prežiť nič, ani ryby. Bolo to, ako keby ste akvárium vyklopili do odstredivky 😉 Nemohla obstáť ani drevená loď – po pár minútach dažďa popisovanej intenzity by z nej boli triesky. Kalkulačka – nepriateľ kreacionizmu 😀

    Čili nic není proti ničemu, takzvaní paraziti jsou jen dokladem zdegenerovaných vztahů původně symbiotických. Kdy jsou opuštěny pozice a věci se dostanou tam, kde nemají být! Daleko větší problém máte ve vaší evoluční ideologii, neb nejste schopen vysvětlit, co bylo dříve, zda tasemnice nebo ryba.

    K tomuto chýba len pár maličkostí:
    1. dokázať, že tie vzťahy boli pôvodne symbiotické (a nie napr. vzťah predátor, korisť alebo vzťah medzi saprofágom a pasívnym hostiteľom) a že sa zrazu, zázračne rýchlo, z generácie na generáciu, “zdegenerovali”,
    2. vysvetliť, načo Boh potreboval svojim dokonalým stvoreniam dávať do tráviaceho traktu nejaké červy – to vari nevedel zabezpečiť požadovanú funkciu priamo?
    3. vysvetliť, prečo Boh zrazu prikázal zmeniť tie pozície a prikázal dať veci tam, kde nemali byť. Pretože napr. jesť mäso nám prikázal On osobne.

    A pokud prvně tasemnice, která přežila bez hostitele a až následně se “naučila” žít na úkor jiného tvora, pak se rozhodně nejedná o žádnou evoluci toho parazita, nýbrž o ztrátu a degeneraci schopnosti žít samostatně. A už vůbec ne o takovou “evoluci”, která by dokázala vysvětlit, současnou živou přírodu.

    Pokiaľ sa rozumieme (čo sa u vás nedá nikdy vedieť) a ide vám o tých predkov parazitov, ktoré neboli parazitmi, kľudne ten vývoj môžete nazvať degeneráciou. Bavili sme sa totiž o vzniku “odporných stvorení”, ktorých vznik nevedia veriaci v Dobrotivého Hospodina vysveltiť inak, než evolúciou. Keď sú v úzkych evolúcia im je zrazu dobrá, dokonca sakramentsky rýchla evolúcia 😀

    Keď sa budeme baviť o vzniku “krásnych stvorení”, opäť vám ho evolúcia vysvetlí a v tomto prípade nepôjde o degeneráciu. Ako napr. vy vysvetlíte vznik takého leva, jeho zubov, pazúrov a hrivy, jeho masožravosti a jeho neschopnosti živiť sa rastlinnou potravou. Verím, že to bude opäť zábavné. Ako vyzeral lev v raji? Mal také zuby ako dnešný lev? Či dnešný chrup je výsledkom degenerácie?

  13. treebeard

    S.V.H. Závěr, že Darwin Mendela nebo text o jeho práci nečetl schválně, protože byl rasista, je takový kreacionistický bonbónek.

    Áno, vždy ma fascinovala živočíšna nenávisť kreacionistov (tentokrát týmto termíno označujem koníčka ľudí ako H.M.C., nie náboženstvo) k Darwinovi. Chcú sa o ňom vyjadriť zle aj za cenu, že pripustia niečo, čo ich vieru ešte viac podkopáva, napr. objavy v genetike. Narazil som už na postoj, že “Darwin bol neschopný, pretože súčasná veda jeho ET pozmenila”. Keď treba ponížiť Darwina, pripustíme dokonca, že moderná veda sa nemýli. 😀

  14. S.V.H.

    HMC 2011 says:
    O Bohu svědčí jeho stvořitelské dílo. Stejně jako o existenci pyramid svědčí jejich pyramidy.
    oprava: existenci stavitelů pyramid

    S.V.H.:
    Pyramidy svědčí o existenci stavitelů pyramid, protože bylo prokázáno, že je postavili stavitelé pyramid. O “stvořitelském díle” nic takového prokázáno nebylo. Ač Vás zde o podání důkazů neustále prosím.
    Stavbu můžeme definovat jako objekt, který někdo (třeba inteligentní entita) postavil. Abychom pak jakýkoliv objekt mohli zařadit do kategorie “stavba”, musíme prokázat, že má tuto definiční vlastnost, neboli že byl někým postaven. U některých objektů tak již činíme na základě naší předešlé zkušenosti s jinými objekty zařazenými do kategorie “stavba”.

    Pokud by existence jakékoliv entity zcela automaticky prokazovala existenci tvůrce této entity, museli bychom dojít k závěru, že existence Boha prokazuje existenci tvůrce Boha.

  15. HMC 2011

    treebeard

    Tak teraz už prestávam chápať zmysel vašej, rádoby vtipnej, otázky. Veď som už dávno napísal, že každý parazit sa vyvinul z neparazita.

    Aha! Báječný doklad evoluce!! Sláva!!!

    tasemnice si žila volně a pak najednou ztratila oči, ztratila čich, ztratila sluch, ztratila hmat, ztratila zažívací trakt….

    No a tak jsme se “doztráceli”, za miliardy let, až k člověku….
    😀 😀 😀 😀

    Alebo Boh v rámci trestu tú pásmnicu zmutoval natalčil Adamovi do úst? Vytvorete rozumnú hypotézu, je to na vás…

    Nikoliv. Zkuste si dát Escherichiu coli do svého krevního oběhu a uvidíte, jak se z neškodného tvorečka stane parazit.

    Vykopávky nasvedčujú, že prvé domestikované kopytníky sa chovali kvôli mäsu.

    Vykopávky jsou zoufale nedostatečné k tomu, abyste se pasoval na arbitra pravdy.

    A to máte odkiaľ?:-D A ako potom vyhynuli? A ako sa tam zmestili?

    Noe mohl vzít mláďata a spousty tvorů nepřežilo změněné klimatické podmínky či nedostatek potravy a nebo byli jejich stavy zdecimovány lidmi.

    Takže kreacionistická klasika: evolúcia neexistuje, ale v prípade potreby je ďaleko rýchlejšia, než predpokladajú evolcionisti – pásomnica sa skokom z jednej generácie na druhú zmení

    Evoluce ztráty schopnosti žít samostatně, vskutku není žádná evoluce, která by cokoliv vysvětlovala. Ale živočichové mají jistou pružnost, přizpůsobit se. To se v jednom případě projevuje jako blahodárné a užitečné, může v jiném případě, a bez velkých změn, se projevovat paraziticky.

    Prečítajte si napr. nedávny Michalov článok a zistíte, že v tom prívale vody nemohlo prežiť nič, ani ryby.

    Články pana Michala, jsou články neobjektivního a předem zaujatého autora, kterému nejde o pravdu, nýbrž o utvrzení ve své evolucionisticko-ateistické víře. Takže tyto jeho myšlenky jsou ty poslední, které bych měl považovat za rozhodující.

    Nemohla obstáť ani drevená loď – po pár minútach dažďa popisovanej intenzity by z nej boli triesky.

    Opět jen vaše tvrzení založené na předpokladu
    BŮH NENÍ A NETVOŘIL., tudíž se při vysvětleních musíte opírat jen o hmotu a fyzikálně-chemické procesy a zákonitosti, neb nic jiného nemáte. Avšak celosvětová potopa nebyla, žádná událost, způsobená přírodními vlivy. Byl to Boží zásah! Tudíž váš mylný předpoklad způsobí i to, že pokud by potopa skutečně proběhla Božím zásahem, tak vy ji nemáte šanci vidět a odhalit, neb předpokládáte, že Bůh není a nemůže zasahovat. V tom spočívá váš tragický omyl.

    1. dokázať, že tie vzťahy boli pôvodne symbiotické (a nie napr. vzťah predátor, korisť alebo vzťah medzi saprofágom a pasívnym hostiteľom) a že sa zrazu, zázračne rýchlo, z generácie na generáciu, “zdegenerovali”,

    Je to moje hypotéza. Avšak já nejsem zaslepen evoluční fantasmagorií jako vy. Takže mi to nebrání přemýšlet. Existuje spousty symbiotických vztahů a stačí se zamyslet, co by se stalo, kdyby jeden z živočichů z tohoto vztahu vyhynul. Jak by se pak projevil ten druhý. Čili jde jen o přizpůsobení se jinému prostředí, ve kterém se však daný tvor projevuje paraziticky.

    vysvetliť, načo Boh potreboval svojim dokonalým stvoreniam dávať do tráviaceho traktu nejaké červy – to vari nevedel zabezpečiť požadovanú funkciu priamo?

    Bůh stvořil spousty pomocných systémů. Neb je to Bůh lásky. I muž a žena mají tvořit vzájemně jedno tělo.

    vysvetliť, prečo Boh zrazu prikázal zmeniť tie pozície a prikázal dať veci tam, kde nemali byť. Pretože napr. jesť mäso nám prikázal On osobne.

    Hřích a zejména potopa, masivní vyhynutí tvorů, způsobilo že se věci pomíchaly a dostali se tam, kde nepatří.

    Dobrotivého Hospodina vysveltiť inak, než evolúciou. Keď sú v úzkych evolúcia im je zrazu dobrá, dokonca sakramentsky rýchla evolúcia

    Určitá pružnost ve stvořených bytostech a schopnost se adaptovat, není žádná evoluce a v případě bakterií či nějakých malých potvůrek, může probíhat skutečně rychle. To však není žádná evoluce.

    Ako napr. vy vysvetlíte vznik takého leva, jeho zubov, pazúrov a hrivy, jeho masožravosti a jeho neschopnosti živiť sa rastlinnou potravou. Verím, že to bude opäť zábavné. Ako vyzeral lev v raji? Mal také zuby ako dnešný lev?

    Jako třeba medvědi, kteří mají též drápy a zuby a baští spíš rostlinnou stravu. Nebo již zmíněná panda:

    Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Její trávící ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. 😉

  16. HMC 2011

    S.V.H.

    Pyramidy svědčí o existenci stavitelů pyramid, protože bylo prokázáno, že je postavili stavitelé pyramid.

    a kdyby to nebylo prokázáno, tak by to znamenalo, že se pyramidy jistojistě postavily samy….
    😀 😀 😀 😀

  17. Medea

    HMC 2011: “kde máte první tasemnici ??? Kde máte předchůdce?? Když takový červ žije v rybách, skotu a člověku?? Co bylo dříve?? Ta ryba nebo ten předchůdce tasemnice. Než vznikl mozek nějaké ryby, co ten předchůdce vyžíral, když nemohl vyžírat mozek ryby, neb ryby ještě nebyly…??”

    U nejakých predkov súčasných pásomníc sa objavil endoparazitický spôsob života a tento spôsob života sa postupne vyvinul až do dnešnej podoby.

    HMC 2011: “jenže nějaká tasemnice musela být první. Prvně přeci byla jakási prapraprabuňka a z té vzniklo všechno.”

    Áno, dnešné pásomnice a ich hostitelia, sa vyvinuli zo svojich predkov, a pokiaľ zájdeme dostatočne hlboko do minulosti, tak sa vyvinuli zo spoločného prapredka všetkých nám známych buniek 🙂

  18. treebeard

    HMC: O Bohu svědčí jeho stvořitelské dílo. Stejně jako o existenci pyramid svědčí jejich pyramidy.

    Stále dookola… Najprv musíte dokázať, že vesmír je postavený alebo skonštruovaný.

    Pyramídy svečia o existencii ich staviteľov preto, lebo dokázateľne ide o stavby – už v počiatkoch bolo cestovateľom jasné, že pripomíajú menšie stavby, o ktorých stavaní mali jasnú predstavu a vedlei, že nijaká chatrč nevzniká sama od seba. Preto špekulovali nanajvýš o tom, že tá civilizácia, korá ich postavila, musela byť zázračne vyspelá.

    Analógia: potrebovali sme poznať spôsob tvorenia nejakých jednoduchších organizmov, vedieť, že nikdy neexistujú “samé od seba” a následne predpokladať, že aj tie zložitejšie teda si musel niekto “stvoriť”.

    Neskôr sme vykopali nástroje a stavebné pomôcky tých staviteľov pyramíd, našli sme lomy, z ktorých brali kameň a cesty, ktorými ho vozili, našli sme ich “učebnice staviteľstva”, našli sme nápisy vysvetľujúce, načo im tie pyramídy boli… Vyskúšali sme opisované postupy a zistili, že fungujú… Presne sme pochopili, prečo pyramídy vyzerajú ako vyzrajú, prečo neboli dokonalejšie (technické obmedzenia staviteľov) a prečo nesplnili funkciu, pre ktorú boli postavené.

    Analógia: potrebovali sme nájsť doklady toho tvorenia, nejaké nástroje, ktoré Boh použil, nejaké jeho poznámky, nejaké vysvetlenie, načo mu tie organizmy (z ktorých časť údajne považoval za ohavnú) boli. Potrebovali by sme nájsť stopy toho tvorenia – napr. jamy, z ktorých bral materiál.

    Mali sme aj iné hypotézy o stavbe pyramíd, napr. vy ste navrhli vznik pyramíd horotvornými procesmi. Lenže takéto hypotézy, ak ich niekto seriózny vôbec skúšal testovať, sa museli ukázať ako chybné, pretože nie sú schopné vysvetliť napr. existenciu kamenárskych značiek na kvádroch hlboko v pyramídach. nie sú schopné vysvetliť tvar a spôsob uloženia blokov a p. Väčšina hypotéz sa týkala len existencie vyspelého staviteľa (ufónov, atlantíďanov), lenže jednak sa nepodarilo preukázať existenciu takejto civilizácie, jednak sa ukázalo, že pyramídy obsahujú mnoho primitívnych znakov (stopy po dlátach, používaní ohňa a vody na lámanie kameňa, technické nedokonalosti)…

    Analógia: Potrebovali by ste kriticky, testovaním ukázať, že hypotéza stvoriteľa je lepšia ako iné, dokázať existenciu toho stvoriteľa (odôvodňovať čokoľvek existenciou čohosi nedokázaného je vážny problém) a dokázať, že organizmy nenesú znaky, ktoré by ukazovali na iného, menej dokonalého, “tvorcu” než na nehmotného všemocného a vševedúceho Boha, tak ako na to ukazujú rôzne nedokonalosti a “nemorálnosti” v organizmoch a ich spolužití. Ak tvrdím, že pyramídy postavil niekto, kto zvládal teleportovanie alebo levitáciu, stopy po lanách, rampách a dlátach sú prúser. Ak tvrdím, že pyramídy postavil niekto, kto mal absolútnu moc nad kameňom, už existencia kvádrov je prúser…

    Rozumieme sa? Pre analógiu Boha so staviteľom nám toho chýba priveľa.

  19. jack

    HMC 2011 says:
    November 2, 2013 at 12:25 pm
    O Bohu svědčí jeho stvořitelské dílo. Stejně jako o existenci pyramid svědčí jejich pyramidy.

    jack:
    V tom případě máte problém s logickým vyvozováním.

    O čem potom svědčí existence Boha. O existenci jeho stvořitele,dalšího Boha? Myslete trochu!

    “Stejně jako o existenci pyramid svědčí jejich pyramidy.”
    O tom se dá uvažovat, když je prokázáno že existují lidé, mohu je zahrnout do myšlenky, že postavili pyramidy. Ale já nevím o tom, že by byla prokázána existence nějakého boha, natož pouze toho vašeho! 🙂
    Vám prostě chybí schopnost logicky uvažovat. Proto neustále docházíte k nelogickým závěrům. To je prostě fakt!

Comments are closed.