Argument z designu

Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)

Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:

Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)

Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.

Udržovací Bůh

Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).

Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.

Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?

Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.

Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír

Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.

Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?

I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…

Povrch MarsuVe Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…

Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?

Design a Země

Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.

Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.

Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?

Evoluce

Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.

Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.

To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.

1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.

Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?

Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.

Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.

2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.

3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.

Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.

Vznik života

Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.

Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.

Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.

Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.

Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.

Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.

Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.

Přírodní zákony

Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.

V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.

Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.

Závěr

1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.

Tím považuji argument z designu za vyvrácený.

3,952 thoughts on “Argument z designu

  1. HMC 2011

    treebeard

    teda oba druhy sa vyvíjali spolu (to je tá koevolúcia).

    Jinými slovy: evoluční pohádka či rozprávka 😀

    Všetky parazity sa vyvinuli z neparazitov, z organizmov, ktoré pôvodne boli schopné žiť samostatne, neskôr získali nejakú schopnosť priživiť sa niekom inom.

    Spíše, zdegenerovali a ztratili schopnost žít samostatně – což vy musíte vidět jako “vývoj”, protože žádnou konstruktivní evoluci nemáte. Jen degeneraci ve které se chlípně rochníte…. Ve skutečnosti to je o jen sešup dolů, žádný vývoj vzhůru.

    Postupne, ako sa tento vzťah utuží, stráca parazit zbytočné orgány ako sú oči, pľúca či tráviaca sústava, pretože sú preňho zbytočné avšetko pre život si berie od hostiteľa.

    Ha! A to je přesně o to, o co ve vaší dějepravě jde. ZTRÁTA, ZMAR, SMRT! – to je jediné co máte a co zákeřně vydáváte za jakýsi vývoj.

    Pan hrábě, ak chcete trvať na nemennom svete, potom pásomnicu musel svoriť Boh a už v raji musela byť parazitom so schopnosťou prežiť aj v človeku.

    Netrvám na neměnném světě, avšak na světě, který se mění směrem dolů. Od deseti k pěti… Ano možná Bůh stvořil tasemnici, avšak tato mohla působit pozitivně ve tvoru, kterému prospívala. Například v střevech dinosaurů. Poté co dinosauři vyhynuli, adaptovala se na něco jiného. Avšak ona dělá jen to, k čemu byla naprogramována, ale dělá to jinde, než kde měla a proto se to projevuje negativně! Viz například ten dýmějový mor, který však krysám nic zlého nedělá.

    Pásomnica sa mohla do človeka dostať len jediným spôsobom – človek musel prichádzať do styku s tým prvým hostiteľom a byť náchylný na nákazu (mäso vtedy podľa Biblie nejedol, však?). Boh teda musel stvoriť parazitizmus (neskôr ho využil napr. u kňazov a musel človeka stvoriť neodolného voči parazitom.

    Bůh stvořil svět, ve kterém původně maso jíst lidé vůbec neměli. Takže by se do těla člověka nikdy nedostala. Vše spočívá v opuštění původních pozic, které byly Bohem určeny na počátku.

    Parazit, ktorého jedno zo štádií žije vo svaloch, mohol existovať len ak sa niečo tými svalmi, živými alebo mŕtvymi, živilo.

    Děkuji za vyčerpávající výklad, jak působí parazit. Ale přesto se zeptám:

    CO BYLO DŘÍVE??? TASEMNICE NEBO JEJÍ HOSTITEL??? 😉

  2. S.V.H.

    Karel Tejkal says:
    Gregor Mendel skutečně poslal Darwinovi výtisk svého díla, pravděpodobně s průvodním dopisem, protože Darwin byl tehdy velkou celebritou. Bohužel Darwin neuměl německy a tak Mendelovo dílo zůstalo bez povšimnutí. Je otázkou, zda by dosah Mendelovy genetiky Darwin vůbec ocenil, protože na rozdíl od Mendela nebyl kovaný v matematice.

    S.V.H.:
    Dá se dohledat zdroj tohoto tvrzení?
    Mám podezření, že se jedná o případ “urban legend”.

  3. Medea

    “Spíše, zdegenerovali a ztratili schopnost žít samostatně – což vy musíte vidět jako “vývoj”, protože žádnou konstruktivní evoluci nemáte.”

    Telo hostiteľa je životným prostredím endoparazitov. Teda to, čo nazývate “degenerácia”, je úspešnou evolučnou adaptáciou na toto životné prostredie.

  4. S.V.H.

    HMC 2011 says:
    Vy to moc komplikujete! Zkrátka když narazíte na určitý systém v přírodě a je zde očividný účel, pak tento systém měl inteligentního tvůrce! Nejvíce markantní je to právě u živočichů.

    Vidíme křídla = umožňují létat = Bůh (nebo člověk)
    Vidíme ozubené soukolí hmyzu = umožňují skákat = Bůh
    Vidíme hrad = umožňují bydlet = člověk
    Vidíme diamant = hodilo by se to například jako šperk = náhodné procesy.

    S.V.H.:
    Pokud ten systém má nějaký účel, tak mu ho buď přiřadí nějaká entita (pták přiřadí křídlům účel létání, hmyz nohám skákání, člověk hradu bydlení, člověk diamantu zdobení, člověk vodní nádrži zdroje vody, sinice vodní nádrži prostředí k rozmnožování), což nám ovšem nic neříká o původu daného systému. Nebo (jak tvrdíte) byl ten systém stvořen s předem daným účelem inteligentním tvůrcem. A to musíte prokázat. Zatím v podstatě tvrdíte, že důkazem, že nějaký systém stvořil inteligentní tvůrce, je to, že daný systém stvořil inteligentní tvůrce s předem daným účelem. 🙂

    Mimochodem: je Bůh systém s nějakým účelem?

    HMC 2011 says:
    Účel je v té samé technologii, která je připravena tak, aby tvor mohl trávit různé materiály a přijímat je jako svou potravu. Ten systém má jednak účel výživy a jednak recyklace materiálů v přírodě = Bůh!

    S.V.H.
    Já vím, že to tvrdíte, ale je třeba to prokázat. Nepotřebuji tvrzení, že to stvořil Bůh (to sem píšete v jednom kuse), ale důkaz, že to stvořil Bůh.

    HMC 2011 says:
    Zde je kreacionistická interpretace tohoto procesu. Evoluce to však není. Jen vaše velké jásání, které je skoro vždy předčasné.

    S.V.H.:
    Ten článek je prakticky celý jen snaha o zpochybnění evolučního vysvětlení. Jedinou “kreacionistickou interpretací” je tam toto:
    “Zdá se jisté, že plasmidy jsou inteligentně plánované rysy bakterií, jež umožňují adaptaci na nové zdroje potravy či odbourávání toxinů. Podrobnosti celého procesu ještě zbývá objasnit. Zatímní výsledky jasně hovoří pro to, že tyhle adaptace nevznikly náhodnými mutacemi, nýbrž díky inteligentně navrženému mechanizmu. Tento mechanizmus bude asi analogický způsobu, kterým obratlovci rychle vytvářejí nové účinné protilátky hypermutací při zrání beta-buněk, což ubírá na důvěryhodnosti hlavnímu schématu neodarwinovské evoluce (11).
    Další výzkum podle mého názoru ukáže, že existuje promyšlený, neomezitelně složitý molekulární systém, který se podílí na adaptaci založené na plasmidech – důkazy hovoří jasně pro to, že takový systém existuje. Tento systém bude znovu a znovu, jako při dešifrování černé skříňky, hovořit pro inteligentní stvoření, ne náhodu. …”

    Tedy pouze tvrzení: zařídil to inteligentní stvořitel. Bez důkazu, bez argumentace.

    HMC 2011 says:
    Jistěže ho nečetl, neb Darwin byl nedouk, rasista a násilník!!!

    S.V.H.:
    Jistě, a přesně z těchto důvodů si nepřečetl jednu z mnoha prací, se kterou přišel do styku. 😉

  5. S.V.H.

    HMC 2011 says:
    Již se opakovaně stalo.
    Stavba je důkazem existence stavitele!

    S.V.H.:
    Je Bůh důkazem existence tvůrce Boha?

  6. treebeard

    Pane hrábě, už sa vám to nejako rozsýpa, reagujete na útržky, ale chýba vám celok:

    Netrvám na neměnném světě, avšak na světě, který se mění směrem dolů. Od deseti k pěti… Ano možná Bůh stvořil tasemnici, avšak tato mohla působit pozitivně ve tvoru, kterému prospívala. Například v střevech dinosaurů. Poté co dinosauři vyhynuli, adaptovala se na něco jiného. Avšak ona dělá jen to, k čemu byla naprogramována, ale dělá to jinde, než kde měla a proto se to projevuje negativně! Viz například ten dýmějový mor, který však krysám nic zlého nedělá.

    Už som vám snažil dosť polopate vysvetliť, že pre parazita typu pásomnice znamená vyhynutie jeho hostiteľa koniec. Ak má parazit svojho hostiteľa (resp. symbionta) prežiť, musí si nájsť ďalšieho skôr, ako ten prvý vyhynie. A že k tomu nájdeniu je potrebné, aby obaja hostitelia prichádzali do styku. Prichádzal teda Adam do styku s výkalmi dinosaurov?

    Ďalším problémom je vaša predstava vyhynutia dinosaurov: Vyhynuli počas potopy? Skúsme teda… Znamená to, že Noe a jeho rodina niesli pásomnice v sebe počas plavby? A prečo sa tam dostali? To tie pásmnice vedeli, že sa blíži potopa a že dinosaury budú vyhubené? Alebo parazitovali na ľuďoch (vrátane Noema) už predtým? Ale potom Boh kdesi urobil chybu…

    Bůh stvořil svět, ve kterém původně maso jíst lidé vůbec neměli. Takže by se do těla člověka nikdy nedostala. Vše spočívá v opuštění původních pozic, které byly Bohem určeny na počátku.

    Trochu (úplne) nekonzistné s predchádzajúcim argumentom:
    1. Kým nikto mäso (svaly) nejedol, nemohla pásomnica v dnešnej podobe existovať, pretože jej cysty sa vyvíjajú v svaloch a odtiaľ sa vedia dostať von len pasívne – zjedením tých svalov. Po pár rokoch, pokiaľ ich dačo nezožerie, tieto cysty zanikajú. Ako teda tápásomnica prežívala v raji?
    2. To Boh osobne prikázal ľuďom jesť mäso po skončení potopy – dovtedy teda pásomnica nemohla existovať a Noe ňou nemohol byť nakazený.

    Mimochodom, prečo Ábel choval dobytok, keď ho nesmel jesť. To len kvôli obetiam?

  7. Medea

    “Spíše, zdegenerovali a ztratili schopnost žít samostatně – což vy musíte vidět jako “vývoj”, protože žádnou konstruktivní evoluci nemáte.”

    Donekonečna to isté. Rozhovor s kreacionistom sa podobá rozhovoru s lobotomizovaným pacientom 😀

    Príklady evolúcie:
    Přechod na souš: http://planetopia.cz/_evoluce/mezniky-evoluce/prechod-na-sous.html
    Evoluce kytovců: http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-kytovcu.html
    Evoluce koně: http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-kone.html
    Evoluce chobotnatců: http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-chobotnatcu.html
    Human Evolution Evidence: http://humanorigins.si.edu/evidence

    Evidence for Evolution: http://www.talkorigins.org/faqs/evolution-research.html
    29+ Evidences for Macroevolution: http://www.talkorigins.org/faqs/comdesc/sciproof.html

  8. treebeard

    A čo bolo skôr, pásmnica lebo hostiteľ?

    Myslel som, že som to napísal dosť jasne. Ale denne sa učím: človek nikdy nemôže byť tak polopatistický, aby ho pochopil aj kreacionista 😀

    Takže skúsme ešte raz – Pokiaľ ide o konkrétny (špecializovaný) druh pásomnice, skôr bol jeho hostiteľ. Pokiaľ ide o triedu pásomnica (Cestoda), táto existovala skôr ako jej dnešní hostitelia. Každý dnešný druh pásmnice má predka, ktorý mal iných hostiteľov a iný vývojový cyklus.

  9. treebeard

    Pokiaľ ide o tú degeneráciu, ktorú pan hrábě vidí ako jediný výsledok evolúcie, znamená to, že Boh nadizajnoval svoje stvorenia tak zle, že mu degenerujú? 😀

    Nebude nakoniec aj ľudský mozog výsledkom degenerácie. Veď Biblia dosť jasne hovorí, že Boh nás chcel mať hlúpych. Začína to do seba zapadať.

  10. jack

    HMC 2011 says:
    November 2, 2013 at 8:39 am
    Bůh o sobě dal lidstvu vědět, ve svém Slově – Bibli.

    jack:
    To by jste musel napřed dokázat, že je text Bible pravdivý. Ale s chutí do toho! 🙂

  11. treebeard

    Karel Tejkal says:
    Gregor Mendel skutečně poslal Darwinovi výtisk svého díla, pravděpodobně s průvodním dopisem, protože Darwin byl tehdy velkou celebritou. Bohužel Darwin neuměl německy a tak Mendelovo dílo zůstalo bez povšimnutí. Je otázkou, zda by dosah Mendelovy genetiky Darwin vůbec ocenil, protože na rozdíl od Mendela nebyl kovaný v matematice.

    S.V.H.:
    Dá se dohledat zdroj tohoto tvrzení?
    Mám podezření, že se jedná o případ “urban legend”.

    V prvom rade sú to zbytočné špekulácie. Každý vedec má určité témy a prístupy, ktoré podporuje a aj také, ktoré ho nechávajú chladným. Je teda logické, že neprečíta všetko, an čo narazí. Ak narazím na článok, ktorý používa napr. spôsob modelovania, ktorý ja príliš nezvládam, tak si v lepšom prípade sľúbim, že niekedy to skúsim pochopiť, v horšom len prebehnem abstrakt a venujem sa tomu, v čom som dobrý ja.

    Darwin mal viac než právo urobiť to isté. Mal dokonca právo nejaký článok nepochopiť alebo naň reagovať nesprávne. Podstatné je, či medzi Mendelovými objavmi a Darwinovými objavmi je nejaký rozpor. A ten nie je.

  12. jack

    HMC 2011 says:
    November 2, 2013 at 8:39 am
    Důkazem je jeho tvůrčí dílo. Důkazem o Něm jest vaše existence.

    jack:
    Vypadá to, že je zbytečné s vámi diskutovat, evidentně máte problém s logickým vyvozováním!
    Naše existence je důkazem pouze toho, že jsme museli nějakým způsobem vzniknout, ale to nedokazuje, že by to mělo být tvůrčí dílo nějakého či dokonce vašeho Boha. 🙂

  13. Medea

    I keď Darwin Mendelovu prácu nepoznal, vo svojom liste z roku 1866, napísal Wallaceovi toto:

    Drahý Wallace,

    obávám se, že nerozumíte, co míním nemísitelností jistých odrůd. S plodností to nemá nic společného! Vysvětlím na příkladu. Zkřížil jsem dvě barevně velmi odlišné odrůdy hrachoru a získal jsem – dokonce z jednoho lusku – obě původní odrůdy, a to dokonalé a bez přechodných forem. Něco podobného se Vám muselo přihodit již dříve u Vašich motýlů. (…) Ačkoli tyto případy rozdílů jsou obdivuhodné, nevím, zda jde skutečně o něco více, než když každá samice na světě produkuje zřetelně odlišené potomstvo bud samčí, nebo samicí.

    (Citované z knihy Richarda Dawkinsa: Největší show pod sluncem)

    Teda, súdiac podľa toho citátu, Darwin sa myšlienkovo značne priblížil k Mendelovmu zákonu “o čistote a segregácii dedičných vlôh”.

  14. HMC 2011

    Medea

    Přechod na souš:

    To jsou jenom obrázky 😀

    Evoluce kytovců:

    Obrázky evolucionistické lidové tvořivosti. 😀

    Evoluce koně:

    Kostry poskládané tak, aby to vypadalo, že se jedno vyvíjelo ze druhého, avšak důkaz že se tak skutečně dělo, nemáte.

    Evoluce chobotnatců:

    Fantazii se meze nekladou, nejlepší je ale Tohle 😀 😀 😀

    Human Evolution Evidence:

    Vidím jakési zbytky, které si sic mohou být podobné, ale nikde žádnou evoluci…. 😀

    Evidence for Evolution

    Jen hromada keců…

    Já mám také báječný doklad evoluce “psů” !

    Perfektně logické, že ?? 😉

    😀 😀 😀

  15. jack

    HMC 2011 says:
    November 2, 2013 at 8:39 am
    Objektivní realita není závislá na kvantitě a kvalitě vašich znalostí a poznatků.

    jack:
    Objektivní realita JE PRÁVĚ ZÁVISLÁ na objektivních poznatcích!!! 🙁

  16. Medea

    “To jsou jenom obrázky :D”

    Je tam aj text a keď viete písať, iste viete aj čítať. Alebo snáď svoje príspevky niekomu diktujete? 😀

  17. Medea

    “Objektivní realita není závislá na kvantitě a kvalitě vašich znalostí a poznatků.”

    Konečne niečo, s čím sa dá súhlasiť 🙂

  18. treebeard

    Pane hrábě, vaša reakcia na Medeu má jednu zásadnú chybičku krásy:

    Vy tým obrázkom, výskumom DNA a p. neveríte. Ale po nás chcete, aby sme verili v knižku napísanú tisíckrát primitívnejším spôsobom.

    Pokiaľ ide o tú genézu psa, verte, či neverte, nijakému “evolucionistovi” by sa nestalo, že by ju vymyslel alebo uveril. Rozdiel je v tom, že zam tými obrázkami, ktorým vy neveríte, stojí množstvo drobnej vedeckej práce a objavov, za tou “genézou psa” nestojí nič, len žartovanie nejakého kreacionistu ktorý má pocit, že mu to myslí.

Comments are closed.