Argument z designu

Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)

Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:

Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)

Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.

Udržovací Bůh

Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).

Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.

Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?

Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.

Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír

Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.

Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?

I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…

Povrch MarsuVe Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…

Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?

Design a Země

Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.

Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.

Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?

Evoluce

Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.

Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.

To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.

1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.

Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?

Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.

Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.

2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.

3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.

Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.

Vznik života

Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.

Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.

Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.

Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.

Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.

Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.

Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.

Přírodní zákony

Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.

V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.

Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.

Závěr

1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.

Tím považuji argument z designu za vyvrácený.

3,952 thoughts on “Argument z designu

  1. treebeard

    Samozřejmě, že to není nelogické. Neb jsem vám dával několik odkazů, zejména ten Leviticus 7:14 hovoří jasně, že kněz si měl něco ponechat.

    Áno, kňaz si mal z každého obetovaného tela ponechať určité časti, nikdy nie celé telo a vôbec už nie živé 😉

    Zahmlievate a zapierate Slovo Božie, pane hrábě. Budete sa škvariť v pekle.

  2. treebeard

    HMC: Isteže, Jeftova dcéra sa nevydala, pretože zomrela ako panna 😉

    Máš tam jasne napísané, že jej otec ju sľúbil obetovať ako zápalnú obeť a svoj sľub splnil.

  3. Fyzik

    To HMC 2011: Detekce uhliku C14 v uhli je zcela minimalni. Detekovano bylo pouze stopove mnozstvi, ktere odpovida pouzite metodice. Pokud totiz zkusite najit velmi male mnozstvi nejakeho izotopu v materialu, naleznete jej. Diky takovym jevum jako je tunelovy jev a podobne, nelze vyloucit pritomnost jakehokoliv prvku. Citlive metody klidne detekuji celou periodickou tabulku, ale mnozstvi jednotlivych prvku bude mizive… Co se tyka helia v zirkonech, vychazite pravdepodobne z clanku, ktery sepsal Humprey (a na ktereho se odvolavate i dale). Clanek je peclive rozcupovan zde:

    http://www.talkorigins.org/faqs/helium/zircons.html

    Vzhledem k tomu, ze Humprey se nestiti ohybat vstupni data tak, aby byla v souladu s jeho zaverem, lze si ho jeho fundovanosti udelat pomerne zajimavy obrazek…

  4. treebeard

    Isteže “prevedenie ohňom” Hospodinovi vadilo – bol to totiž obrad pre iného Boha. Mimochodom, nemáš nijaký dôkaz, že by to bola ľudská obeť – previesť niekoho znamená čosi iné ako zapáliť niekoho. Aj u nás sa na letný slnovrat preskakuje cez oheň…

    Ja som sa však pýtal na pasáže, v ktorých by JHVH povedal, že on osobne nechce ľudské obete, pretože je to zlé. A takú pasáž mi nenájdeš. On ľudské obete prijímal.

  5. HMC 2011

    treebeard

    Nemáme nijakú dinosauriu fosíliu s krvinkami a proteínmi. Najzachovalejšie, čo máme, je “múmia” hadrosaura nazvaná Dakota, ale proces jej vzniku je dobre preskúmaný a krvinky ani proteíny sa v nej nenašli. Čiže, tento bod je výmysel pomäteného kreacionistu.

    Vážně ??????

    😀 😀 😀 😀 😀 😀 😀 😀

    Tak to si budete muset ztěžovat u svých kolegů, zapálených evolucionistů….

    Další podpora pro dinosauří proteiny aneb Schweitzerová vrací úder

    Také triceratops již poskytl měkké tkáně

    Osekvenování proteinů měkkých tkání tyranosaura a mastodonta

    Krátká citace : Převratný objev a přečtení aminokyselin útržků kolagenu v kostech tyranosaura a mastodona staví paleontology do zcela nové situace.

    V nejstarším dinosauřím embryu našli zbytky po kolagenu

    Myslíte, že TOHLE vydrželo šedesát-pět-milionů let (65 000 000)!
    😀 😀 😀 😀 😀

    Tomu totiž nikdo, kdo má všech pět pohromadě, nemůže věřit….To musí být hrozné. Chápu jak se asi CÍTÍTE.

    Věřit očividnému nesmyslu však musíte, aby se vám nezhroutila vaše fanatická starozemská víra!

    Pokud jsou vaše další informace stejně “přesné” jako ve věci měkkých tkání dinosaurů. Nemá cenu se k vašim ostatním námitkám dále vyjadřovat…

  6. Antitheista

    1) bolest jakožto dar jsou hloupé kecy těch, které nic nebolí a chtějí v tom vidět smysl, protože to těm ubožáčkům pomáhá přežít těžký život

    2) bolest v tomto světě není jen “informující”, ale též “paralyzující”

    3) bůh by to mohl stvořit bez té paralyzující a hrozné bolesti, dokonce i bez nemocí – je tedy krutý či neschopný, pokud existuje – což je nepravděpodobné z hlediska faktů a vědy

    4) evoluce je náhoda + zákonitost

    Klerikály jsem nevolil

    Zatím

    Antitheista says:
    October 28, 2013 at 9:33 pm
    1) buď to říká někdo o někom druhém, nebo si tim člověk sám pomáhá, když má život na hovno a žije v bolesti (bůh mě zkouší – je to nějakej “Jobův” komplex = iluze spravedlivého světa a odměn a trestů a zkoušek )

  7. Antitheista

    Nic jako inteligentní vesmír není prokázané, jen to, že ten stroj nebrání vzniku inteligence

    – myslíš, že máme nos od toho, abychom na něm nosili brýle, martiXXX ??? 😀 😀

    inteligence ve vesmíru nerovná se inteligentní vesmír
    ateista ve vesmíru nerovná se ateistický vesmír…

    přesto to vypadá, že vesmír atestický – bez boha – je 🙁 🙁 🙁

    Žádná inteligentní energie není prokázaná 😀 – je to jen tupý pohon

  8. Antitheista

    Bolest je informující, ale i paralyzující, a proč existuje i ta paralyzující a otřesná ??

    Takže bůh by byl krutý, přiznáváš? už žádný jin-jang ?? 😀 😀

    No on by nebyl krutý jen z lidského, ale i ze zvířecího hlediska 🙁 z hlediska života 🙁

  9. HMC 2011

    treebeard

    Máš tam jasne napísané, že jej otec ju sľúbil obetovať ako zápalnú obeť a svoj sľub splnil.

    Co je jasně napísané, je třeba rozebrat a zamyslet se nad Hebrejským originálem a stejně i nad celobiblickým kontextem. Ale čiňte jak myslíte, až se vrátí Kristus bude vás za vaše očerňování volat k odpovědnosti, neb pravdu poznat můžete! Kdybyste ovšem chtěl. Jenže vy nechcete….

  10. Jarda

    treebeard says:
    October 29, 2013 at 7:59 am

    Lesk a bieda kreacionizmu. Kreacionisti, aby “vyvrátili” nepriateľskú teóriu, ktorú považujú za nedostatočne podloženú, utiekajú k naivným argumentíkom a výmyslom položeným ešte ďaleko menej:

    Jarda:
    Nejen kreacionisti, ale i věřící, kteří nepopírají 14 miliard let starý Vesmír, nemohou pochopit, že už “protovědci”, tedy středověcí mniši v klášterech, kteří pozorovali přírodu, začali docházet k poznání, že přírodní děje odporují biblickým textům. Proto již ve starých textech koncilů a papežských encyklik nacházíme odsudky těchto závěrů a ještě v r. 1912 papež slavnostně potvrdil, že Bible, a to i Genesis, je pravdivá. Co chudáci věřící s těmi rozpory mají dělat. Musí hledat nějaké nové výklady, aby se mohli držet i své víry.
    Nejlepší to mají ti prostí věřící. Prostě věří, nepřemýšlejí, a důkazy nepotřebují. Poslechnou pana faráře, který jim řekne co si mají myslet, jak správně pochopit biblické texty, sdělí jim “vědecké” důkazy rozdílné od té “ateistické”, “protináboženské”, materialistické vědy.

  11. treebeard

    No dobre, pane hrábě, ďakujem za linky, zisťujem, že moje poznanie môžem trochu updatovať. S tými smajlíkmi to nepreháňajte, ako tie články píšu, nie som sám, ktorý to bral skepticky.

    Lenže nájdenie nejakej stopy biologického materiálu nijako nedokazuje, že tá fosília nemôže byť stará milióny rokov. Ani tie články nič také nepíšu,však? To už je len nadstavba nejakého jednoduchého kreacionistu nad publikovaným.

    Tvrdí vari Schwetzerová, že tie nálezy nie sú z druhohôr? Obávam sa, že tvrdí pravý opak 😀

  12. treebeard

    No dobre, pane hrábě, ďakujem za linky, zisťujem, že moje poznanie môžem trochu updatovať. S tými smajlíkmi to nepreháňajte, ako tie články píšu, nie som sám, ktorý to bral skepticky.

    Lenže nájdenie nejakej stopy biologického materiálu nijako nedokazuje, že tá fosília nemôže byť stará milióny rokov. Ani tie články nič také nepíšu,však? To už je len snaživá nadstavba nejakého jednoduchého kreacionistu nad publikovaným.

    Tvrdí vari Schwetzerová, že tie nálezy nie sú z druhohôr? Obávam sa, že tvrdí pravý opak 😀

  13. HMC 2011

    treebeard

    Lenže nájdenie nejakej stopy biologického materiálu nijako nedokazuje, že tá fosília nemôže byť stará milióny rokov.

    To jistě, jen jsou v rozporu se zdravým rozumem.

    Tvrdí vari Schwetzerová, že tie nálezy nie sú z druhohôr? Obávam sa, že tvrdí pravý opak

    Co jí také jiného zbývá.?? To je právě potíž evolucionistického, ateistického a ideologického základního předpokladu, který jest pilířem vašeho světonázoru.

    Pak holt musíte věřit očividným nesmyslům, neb nic jiného vám nezbývá.

  14. treebeard

    Co je jasně napísané, je třeba rozebrat a zamyslet se nad Hebrejským originálem a stejně i nad celobiblickým kontextem. Ale čiňte jak myslíte, až se vrátí Kristus bude vás za vaše očerňování volat k odpovědnosti, neb pravdu poznat můžete! Kdybyste ovšem chtěl. Jenže vy nechcete…..

    Áno, nad celým kontextom sa zamyslel napr. Lion Feuchtwanger, ktorý vedel aj hebrejsky. A vyšlo mu to, čo si môže každý prečítať v jeho slávnom románe – Jefta, človek doby bronzovej, svoju dcéru obetoval, čo v dobe bronzovej nebolo až tak výnimočné. Nálezy detských obetí z tej doby sú v Izraeli bežné.

    Samozrejme, Hebreji doby bronzovej ešte zďaleka neboli monoteistami a nemali nijakú Bibliu. V tejto veci aj Feuchtwanger preháňal. Ten pohľad na svet, ktorý (trochu nekonzistentne) prezentuje Biblia, vznikal až v 7. storočí p. n. l. a ustálil sa až v 3. storočí p.n.l. To dokazujú najnovšie vykopávky, ktoré Feuchtwanger ešte nemal.

    Biblia je teda pomerne nová, obsahuje však útržky starších textov, ktoré si zostavovatelia Biblie buď netrúfali vyradiť ani zmeniť, resp. im jednoducho vôbec nerozumeli. takto sa stalo, že v Biblii sa nájdu zbytky názorov, ktoré sú v príkrom rozpore s morálkou zostavovateľov Biblie.

  15. treebeard

    To jistě, jen jsou v rozporu se zdravým rozumem..

    Nie, len v rozpore s vaším rozumom. Ale rád sa nechám presvedčiť. Napíšte mi, prečo sda podľa vás môžu mikroskopické stopy proteínov v skameneline zachovať 4000 rokov a nie milióny. Prečo nie iba 10 rokov alebo iba 100? Po väčšine tiel v hroboch už po pár storočiach nenájdete nič….

    Uvítam najmä biblické vysvetlenie (vydokladované citátmi s Biblie) , ktoré mi povie ako to teda s tými dinosaurmi bolo – kedy ich Boh stvoril, kedy a prečo vyhynuli a akým spôsobom sa zachovali ich fosílie.

    A ešte by som prosil vysvetliť, prečo Schweitzerovej veríte, že našla proteíny, ale jej neveríte, že sú z druhohôr. Vy ste tie proteíny azda videli 😀

  16. Michal Post author

    HMC, ad Jiftách: jistě, a proto ji Izraelské dívky od té doby chodí každý rok na čtyři dny oplakávat. Čtyři dny v každém roce oplakávají, že zůstala panna. To dává smysl.

  17. HMC 2011

    treebeard

    Nálezy detských obetí z tej doby sú v Izraeli bežné.

    To je možné, avšak dal jsem vám dosti biblických odkazů s negativním vymezením samotného Hospodina. Čili Izraelité v určitých obdobích odpadali od pravého Boha a činili ohavné věci, které byly však naprosto běžné v těch okolních společenstvích. Těch společenství, které Bůh rozhodl zničit a kterých se ateističtí pseudohumanisté tolik zastávají.

    Tím se zastávají i takových ohavných činů, jako je upalování vlastních dětí.

    Lidské oběti, měli však Židé zakázány a Jiftach svou dceru neupálil.

  18. treebeard

    Nie, nedali ste mi žiadny citát, ktorý by hovoril, že Boh bol proti ľudským obetiam jemu samému. Bol len proti (akýmkoľvek) obetiam cudzím bohom.

    O porazených Kanaáncoch vieme len to, čo o nich napísali víťazi a ani to nevieme príliš jasne, pretože autori Biblie o nich takmer nič nevedeli. Nemám dôvod sa Kanaáncov zastávať, nemám však ani dôvod veriť tomu, čo o nich vymýšľajú dnešní kresťania, aby nejako ospravedlnili ich genocídu.

    Vieme však dosť, čo napísali autori Biblie o sebe a svojom národe, pričom ten asi poznali lepšie. Ešte ti pridám jednu ľudskú obeť:
    1Sam15:32Potom riekol Samuel: Doveďte ku mne Agaga, kráľa Amalechovho. A Agag išiel k nemu vesele, lebo Agag povedal vo svojom srdci: Už istotne uhla horkosť smrti. 33Ale Samuel riekol: Ako tvoj meč osirotieval ženy pozbavujúc ich detí, tak nech nad iné ženy osireje tvoja mater! A Samuel rozsekal Agaga na kusy pred Hospodinom v Gilgale.

    Iste budete tvrdiť, že to nebola ľudská obeť. Ale čo podľa teba znamená, keď prorok a kňaz “rozseká zajatca na kus pred Hospodinom”. Teším sa na vaše kreatívne vysvetlenie 😀

    Pripomínam, že obete Bohu boli hlavnou náplňou Samuelovej práce.

Comments are closed.