Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Stefan says:
Mravenisko – to je dobry priklad fixneho programu. Kazdy druh stale vykonava to svoje. Stale dookola. Vcely taktiez, stale dookola. Samozrejme su vyssie druhy ako simpan atd. Dokazu si rozbit orech alebo lebku obete – ale zeby si citali poeziu alebo dokonca meditovali? To asi nie. Fixny program je vysada zvieracej rise.
S.V.H.:
Ani mravenci nestavěli mraveniště odjakživa. Museli přijít na novou techniku, postupně jí zdokonalovat a vylepšovat až do modelu dnešních mravenišť. Postupně přišli i na další vychytávky. Některé druhy pěstují houby (zemědělství jak vyšité) některé “zotročují” jiné druhy mravenců. A to se jedná o mravence. Na co všechno přišli jiné druhy – kosatky, sloni, šimpanzi – jaké techniky a strategie vynalezli, o tom tady píší ostatní. I ti ptáci (tedy někteří) přišli na to, jak stavět hnízda a postupně techniku stavby zdokonalovali až do dnešní podoby. I ta kukačka přišla na výhodnou strategii, klást svá vejce do cizích hnízd.
Stefan says:
Uzasne by to bolo, keby tu vytazenu sol chceli predat niekde v pristave al. na trhu. Ale to sa asi nestalo – alebo zeby mal Skeptik pre nas nejake prekvapenie?
S.V.H.:
Těžba soli Vám tedy nestačí, jako argument byste uznal obchodování. A když Vám řeknu, že třeba šimpanzi výměnný obchod znají a používají?
ještě by mně zajímalo co je chytřejší – postavit si hnízdo nebo bez námahy využít cizí hnízdo? Stefan nám jistě odpoví. 🙂 Sranda je že obě strategie v přírodě existují.
SVH: ono protože každé mraveniště je stavěno jinde, tak vypadá jinak, což ale znamená, že i mravenci mají nějaký rozhodovací proces. Což znamená co Stefane?
Stefan má prostě fixní program: ten zní: “zvířata mají fixní program”
Stefan says:
May 19, 2013 at 5:28 pm
Ja nehovorim, ze zvierata su stroje a ludia nie. Ale ich sloboda rozhodovania sa je velmi obmedzena. Zvierata funguju na fixnom programe. Nemaju moznost slobodne konat na urovni ludi. Ked prsi stoja na dazdi a pod. Nikdy im nedojde, ze by si mohli postavit nejaky pristresok.
Jarda:
Vzpoměl jsem si, jak před léty psaly okresní noviny v Břeclavi. V oboře Soutok je hodně komárů (prostě děs!). A místní jeleni přišli na to, že v místech, kde stávaly těžní věže na ropu, a kde půda byla znečišťěna ropou která se vypařovala, že je komárů podstatně méně. A tak jeleni chodili na ta místa odpočívat.
Lidé si o sobě moc myslí. Inteligence sama o sobě není o moc cennější evoluční výhoda, než je třeba paví ocas.
Slávek says:
May 20, 2013 at 9:59 am
Lidé si o sobě moc myslí. Inteligence sama o sobě není o moc cennější evoluční výhoda, než je třeba paví ocas.
Jarda:
Přesně tak. V podstatě se lidé, i se svojí inteligencí, chovají stejně, jako myší populace někde na poli.
Slávek says:
May 20, 2013 at 9:59 am
Lidé si o sobě moc myslí. Inteligence sama o sobě není o moc cennější evoluční výhoda, než je třeba paví ocas.
protestant:
Dokonce podle porodnosti apod se zdá, že inteligence je evoluční nevýhodou… 🙂
treebeard says:
May 20, 2013 at 6:43 am
Stefan: Vsetko co je zle musime zvalovat na nejakeho Boha?
Nemusíme, máme možnosť to zvaliť na slepú a bezcieľnu evolúciu 😉
Riešime tu skrátka argument, že pokiaľ by život bol stvorený, Boh mal miliardy možností to urobiť lepšie (vlastnosti a schopnosti druhov), jednoduchšie (nemusel napr. stvoriť druhy, ktoré navzájom odlíši len pár expertov, radšej mohol dať viac schopností základnému druhu) a najmä morálnejšie (nemuselo to celé stát na vzájomnom žraní, zraňovaní a trávení sa). Všetky tieto nedokonalosti “stvorenstva” sú (nepriamym) dôkazom neuvedomelého tvorenia, tej náhody, ktorú veriaci popierajú.
Jarda:
Páter, ale zároveň evoluční biolog M.O. Vácha by ti odpověděl, že zpočátku tomu tak nebylo. Bůh stvořil svět dokonalý a živočichům dal k jídlu trávu, plody a semena rostlin a bylin. A že teprvě člověk svojí vzpourou proti Bohu ten dokonalý řád pokazil a způsobil, že na Zem přišla smrt. Ale Pán Bůh slíbil, že to jednou všechno zase napraví ,a Svět uvede do původního řádu.
Když jsem to v KT četl a P. RNDr. Váchu poslouchal Na plovárně s Ebenem, tak jsem si řekl, že on ten biolog a VŠ pedagog tomu snad i věří.
to Stefan:
Zkuste tento myšlenkový experiment:
http://www.i-ateismus.cz/2013/05/proc-nekteri-verici-odmitaji-evolucni-teorii/comment-page-2/#comment-68979
Navrhoval jsem to Thel Akirovi, ale ten jen evoluční teorii označil za pohádku a nějakou argumentací se neobtěžoval.
Přiznejme si, že v této oblasti nejsme odborníky (o sobě to vím, o Vás to předpokládám na základě Vašich komentářů), a zkusme zvážení důkazů nechat právě na nich. Existuje pak nějaký důvod mít s ET problém?
Skeptik: “Medeo – to se mi moc nezdá – člověk není starší než 5 miliónů roků – ovšem přírodní podmínky pro existenci člověka jsou tu už minimálně 100 miliónu roků – tedy jinde už se mohly podmínky pro inteligentní život vyvinout už minimálně před 100 milióny roků – tedy nemůžeme být první civilizací.”
Medea: “Mmm, vzduch a potrava … ale človek sa nevynoril z vákua, človek je produktom dlhej evolúcie. Keď v dobre vetranej miestnosti pripravím chutné pohostenie, tak to ešte neznamená, že sa v nej musia objaviť aj hostia 🙂 Vetranie a príprava jedál nemusia zahŕňať syntézu hostí :D”
Michal: “Taky mě zarazilo, že jsi dnes nebo včera znovu zopakovala ten argument, že je-li pravděpodobnost, že daná konkrétní civilizace je nejstarší, malá (*) pak takto může uvažovat i ta skutečně nejstarší, a v jejím případě ten argument tedy selhává.”
Michal, ja som nehovorila (priamo) o pravdepodobnosti, ale o tom, že vznik inteligentných bytostí si vyžaduje nejaký čas a aj prestaviteľ tej najstaršej civilizácie, by mohol proti historickému prvenstvu svojej civilizácie argumentovať podobným spôsobom ako Skeptik.
Nedávno genetici Richard Gordon a Alexei Sharov “aplikovali” tzv. Mooreov zákon na vzrast zložitosti genetického kódu a získali odhad, že počiatky pozemského života siahajú do obdobia spred 10 miliárd rokov 🙂 Zem sa však sformovala pred 4.6 miliardami rokov, teda ak by to bola pravda, tak (dnes) pozemský život musel vznikať inde a na Zem bol len importovaný. Pokiaľ by si informačná báza života bežne vyžadovala tak dlhú dobu pre svoj vývoj, potom by to podporovalo moju hypotézu.
Podle Moorova zákona život existoval miliardy let před vznikem Země: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6862
Medea: “Pokiaľ, by bol vesmír priestorovo nekonečný a objavilo, by sa v ňom nekonečne mnoho civilizácií v konečnom čase, tak by mohla nastať aj situácia, že ani jedna z nich, by nebola v striktnom zmysle slova najstaršia. Jedna z tých civilizácií, by sa totiž mohla objaviť v čase t+1 sekundy od BB, iná skoršia v čase t+0.1 sekundy, iná v čase t+0.01 sekundy od BB, atď. ad infinitum a ani jedna civilizácia, by sa nemusela objaviť v čase t alebo v skoršom. Ale civilizácie medzi, ktorými je časový rozdiel menší než jedna sekunda, snáď môžeme považovať za súčasné :D”
Michal: “Médeo, to je ale fyzikálně i biologicky nemožný scénář, a to z mnoha evidentních důvodů, které tu snad nemusíme rozebírat 😀 To, že okamžiky lišící se o zlomky sekundy nekonečně se blížící nule lze považovat za totožné není ani zdaleka hlavní problém tohoto příkladu :)”
Michal, my sme hovorili o vzniku vedeckotechnickej civilizácie. VZNIKANIE je samozrejme dlhšie, než jedna sekunda, ale samotný VZNIK, by sme mohli vymedziť dokonaním nejakého významného civilizačného aktu 😉 Napr. prvý zámer udržiavať oheň alebo dokončenie výroby prvého kovového nástroja alebo prvý úspešný návrat kozmickej posádky z vesmíru, prvý umelý jadrový výbuch, … rozpútanie jadrovej vojny 😀 Tieto akty môžu byť “bodové”. Samozrejme, žijeme vo fuzzy svete rozmazaných hraníc, teda moja úvaha bola skôr mienená ako matematický humor.
Medea: “Ale poškodenia mozgu naznačujú niečo iné:
(1) poškodený mozog => poškodená myseľ
(2) silne poškodený mozog => silne poškodená myseľ
Teda sa mi zdá úplne prirodzené to extrapolovať na:
(3) mŕtvy mozog => mŕtva myseľ”
Stefan: “Svet ale nefunguje iba priamociaro, linearne. Svet takto naozaj nefunguje.”
Čo má priamočiarosť induktívnej úvahy spoločné s linearitou alebo nelinearitou javov vo svete?
Slávek says:
Lidé si o sobě moc myslí. Inteligence sama o sobě není o moc cennější evoluční výhoda, než je třeba paví ocas.
S.V.H.:
Vzhledem k evoluční úspěšnosti člověka v porovnání s pávem bych nesouhlasil. 🙂 Ale určitě existují organismy, jejichž úspěšnost je srovnatelná s naší.
Inteligence má (z mého antropocentrického úhlu pohledu) i tu vedlejší výhodu, že díky ní tohle všechno začínáme chápat. V posledních pár stovkách (nebo desítkách) let konečně začínáme trochu chápat co je to vesmír, jak vznikl, co je to život, jak se vyvíjí, zkrátka o čem to celé je. Carl Sagan prohlásil něco v tom smyslu, že lidé jsou způsob, jakým vesmír poznává sám sebe.
Jarda:
Páter, ale zároveň evoluční biolog M.O. Vácha by ti odpověděl, že zpočátku tomu tak nebylo. Bůh stvořil svět dokonalý a živočichům dal k jídlu trávu, plody a semena rostlin a bylin. A že teprvě člověk svojí vzpourou proti Bohu ten dokonalý řád pokazil a způsobil, že na Zem přišla smrt. Ale Pán Bůh slíbil, že to jednou všechno zase napraví ,a Svět uvede do původního řádu.
Když jsem to v KT četl a P. RNDr. Váchu poslouchal Na plovárně s Ebenem, tak jsem si řekl, že on ten biolog a VŠ pedagog tomu snad i věří.
S.V.H.:
A co život té spásané trávy? Ten v tom dokonalém světě nikoho nezajímal?
Jarda: Bůh stvořil svět dokonalý a živočichům dal k jídlu trávu, plody a semena rostlin a bylin.
teď by mě zajímalo jak je to třeba s gepardem – ten je uzpůsoben pro krátký běh a strhnutí kořisti na zem – to předtím krátce běžel aby dohonil travičku co před ním utíkala a pak ji strhl na zem?
http://www.ceskapozice.cz/magazin/scitech/muze-vedec-chodit-do-kostela
Ja chapem evoluciu ako hru samotneho Boha – nekonecnu premenu foriem. Nikdy som netvrdil, ze zvierata su stroje, ktore nemyslia. Vsetky zivocichy myslia. Aj retardovani ludia myslia. Evolucia je neustala premena foriem a clovek, resp. ludske telo, kt. drzi vedomie je vrcholom tejto hry. Ani ten najinteligentejsi simpanz al. delfin sa mu nemoze vyrovnat. Kazdy druh ma nejaku vlastnost al. viac vlastnosti, ktorymi prekonava ostatne druhy a to mu zarucuje, ze moze prezit. Clovek je vsak vrcholom tejto pyramidy.
Slávek: “Hele, mají naklonovaná embrya duši? Ta vznik okamžikem početí, ne? A ona počata nebyla.”
Taký je oficiálny postoj RKC od roku 1869, ale stále to nie je to dogma. V stredoveku bol však postoj RKC k oduševneniu embrya iný. Podľa Tomáša Akvinského sú mužské plody animované v 40 dni od počatia a ženské plody v cca 80 dni od počatia. Akvinského teóriu o neskorej animácii plodu rozumovou dušou, zastávala väčšina katolíckych teológov až do 18. storočia. Aj stredoveké kanonické právo vychádzalo z tejto teórie a potrat neanimovaného plodu do 40 dní, bol chápaný len ako hriech proti manželstvo, ale nechápal sa ako vražda (vraždou sa stával potrat až po animácii).
Situácia v RKC sa zmenila až v 19. storočí, keď v roku 1869 pápež Pius IX. presadil v RKC učenie o skorej animácii plodu rozumovou dušou, o animácii hneď po počatí.
http://books.google.co.uk/books?id=gxEONS0FFlsC&pg=PA4&dq=Encyclopedia+of+Catholicism+abortion&hl=en&sa=X&ei=eSUaUf6BMpLu9ASSyYHwBw&ved=0CDAQ6AEwAA#v=onepage&q=Encyclopedia%20of%20Catholicism%20abortion&f=false