Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. Stefan

    Ja nehovorim, ze zvierata su stroje a ludia nie. Ale ich sloboda rozhodovania sa je velmi obmedzena. Zvierata funguju na fixnom programe. Nemaju moznost slobodne konat na urovni ludi. Ked prsi stoja na dazdi a pod. Nikdy im nedojde, ze by si mohli postavit nejaky pristresok. Niektore to dokazu, ale vzdy ho stavaju rovnako – napr. lastovicky. Stale sa ale pohybuju vo svojom fixnom programe – ich spravanie je jasne predom definovane. Nikdy sa nestava, zeby si lastovicka postavila hniezdo ako bocian. Vrabec si tiez nevie postavit hniezdo ako lastovicka. A pritom by urcite chcel ved nezaz sa nastahuje do takeho hniezda. Ale vytvorit ho nevie hoci ho ma pred nosom. Fixny program je typickym znakom zvierat 🙂

  2. Skeptik

    co se týče těch mravenců – nedávno jsem četl že i v mraveništi dělají někteří mravenci kariéru – prostě neplatí ve 100% případů že celý život dělají stejnou práci (starost o královnu, starost o mraveniště, shánění potravy)

  3. Skeptik

    -Nebo sloni co těží sůl v solném dole – když to lidé objevili poprvé mysleli si že vrypy ve stěnách jsou od nějakých lidských nástrojů. Ve skutečnosti celé generace slonů chodily džunglí do jeskyně kde těžili sůl kterou pak jedli a učili to svoje mláďata. Jestli tohle je fixní program podle Stefana pak i horníci minulých staletí jednali podle fixního programu.

  4. Colombo

    Treebeard: Ale takhle to nefunguje.

    Vždycky máš nějaký program, jehož realizace je odvislá od okolním podnětů.
    A tohle platí pro lidi i pro zvířata. Všichni jedeme na stejném typu programu, jen ten náš je o chlup složitější.

    Stefan: A tobě taky zjevně nedochází spousta věcí.
    Ergo, stefan jede na “fixním programu”.

  5. Jarda

    treebeard says:
    May 19, 2013 at 4:34 pm
    Jarda – Dávnejšie som kdesi čítal o rozsiahlej ľudoprázdnej oblasti v Kongu, kam prenikli vedci iba pred pár desaťočiami. Bolo zjavné, že tamojšie zvieratá videli človeka po prvý raz. Veľmi zaujímavé vraj bolo stretnutie so šimpanzmi – vyzerali vraj tak vyvedené z miery ako keby sme my stretli humanoidných mimozemšťanov. Vraj bolo zjavné, že is uvedomujú našu podobnosť. Povedal by som, že tiež ide o znak myslenia

    Jarda:
    Myslím, že to je snadno pochopitelné. Lidoopi si uvědomují sami sebe, takže jistě pochopili naši podobnost s nimi. Ostatně, domorodci na Borneu také orangutany považovali za lidi, kteří se vrátili do pralesa.
    Šimpanzi v zajetí a při lidské výchově jsou schopni zvládnout dost slov znakové řeči a smysluplně vyjádřit, co myslí.

  6. Colombo

    Jarda: a taky řídit auto, chlastat pivo a hulit jeden doutník za druhým (tohle dělal herec původní Chity z Tarzana)

  7. Stefan

    Skeptik says:

    May 19, 2013 at 5:33 pm

    -Nebo sloni co těží sůl v solném dole – když to lidé objevili poprvé mysleli si že vrypy ve stěnách jsou od nějakých lidských nástrojů. Ve skutečnosti celé generace slonů chodily džunglí do jeskyně kde těžili sůl kterou pak jedli a učili to svoje mláďata. Jestli tohle je fixní program podle Stefana pak i horníci minulých staletí jednali podle fixního programu.

    Ale ved taketo veci su bezne medzi zvieratami. Ked karavana vyciti vodu, neda sa zastavit a pod. Ze slony nasli nejaky zdroj mineralov a stale tam chodili – co ma byt na tom uzasne? To je ako ked vtaciky chodia v zime na slaninu, ktoru niekto zavesi na strom.

  8. treebeard

    Stefan: áno, stavba hniezda je u vtákov zakódovaná v génoch a mení sa pomaly. To prvé hniezdo však niekto z druhu vynájsť musel a kým sa dostalo do génov, trvalo to tisíce generácií. A napriek tomu je možné, že majstrovstvo v stavbe sa vták aj tak musí naučiť.

    Lastovička si nepostaví hniezdo ako bocian, pretože ho ani nepotrebuje. Bocian sa však naučil stavať si hniezda na komínoch a elektrických stĺpoch, lastovička sa naučila využívať naše stavby. Pokiaľ ide o vystavanie lastovičieho hniezda, to nedokáže ani človek, hoci ich tiež má pred nosom – my na to nemáme sliny, ani vrabec na to nemá sliny. Bavíme sa však o vtákoch, čiže o mozgoch veľkosti hrášku. Najinteligentnejšie druhy vtákov však dokážu dosť. Nestor kea sa naučil, že mäso je výživné (predtým bol vegetarián) a naučil sa zabíjať ovce. Krkavec sa v poslednej dobe údajne naučil zabíjať ovce tiež. Oba druhy tým, že ich utýrajú, oslepia a doženú k smrti. Oba druhy sú aj veľmi dobré v lúštení hlavolamov. Krkavec dokáže pochopiť význam svetiel v doprave a využívať autá na rozbitie prinesených orechov – nahádže ich na cestu, počká, kým autá majú červenú a ide si ich pozbierať.

    Ľudoopi si hniezda stavajú a možno to odpozorovali od vtákov, nižšie opice to nerobia.

  9. Stefan

    Skeptik says:

    May 19, 2013 at 5:33 pm

    -Nebo sloni co těží sůl v solném dole – když to lidé objevili poprvé mysleli si že vrypy ve stěnách jsou od nějakých lidských nástrojů. Ve skutečnosti celé generace slonů chodily džunglí do jeskyně kde těžili sůl kterou pak jedli a učili to svoje mláďata. Jestli tohle je fixní program podle Stefana pak i horníci minulých staletí jednali podle fixního programu.

    Uzasne by to bolo, keby tu vytazenu sol chceli predat niekde v pristave al. na trhu. Ale to sa asi nestalo – alebo zeby mal Skeptik pre nas nejake prekvapenie?

  10. Colombo

    Stefan: A tvoje obranná strategie je vyzvracet se na útočníka? Nebo máš metr velkýho čuráka? Dokážeš vydržet hodinu pod vodou?

    Doprdele, chápeš vůbec, jak je tvůj pohled primitivní a omezený a jak je to, co považuješ, absurdní? Nebo si taky “zafixovaný”?!

  11. Stefan

    treebeard says:

    May 19, 2013 at 6:55 pm

    Lastovička si nepostaví hniezdo ako bocian, pretože ho ani nepotrebuje. Bocian sa však naučil stavať si hniezda na komínoch a elektrických stĺpoch, lastovička sa naučila využívať naše stavby. Pokiaľ ide o vystavanie lastovičieho hniezda, to nedokáže ani človek, hoci ich tiež má pred nosom – my na to nemáme sliny, ani vrabec na to nemá sliny

    Lenze vrabec sa o to ani nepokusa. Ked take hniezdo nepotrebuje – preco sa tam potom nastahuje? Zjavne mu to vyhovuje, tak podla Darwina by sa uz aj on mal dostat k tomu, aby taketo sliny vyrabal. Tu ide o to, ze ludia stale nieco nove skusaju. Pricom lastovickam ludia hniezda casto nicia lebo ich stavaju na nevhodnych miestach. Im by predsa prospelo keby si vedeli postavit viac druhov hniezd.

  12. Colombo

    tak podla Darwina by sa uz aj on mal dostat k tomu, aby taketo sliny vyrabal

    Další kravina od blbce, co si myslí, že rozumí evoluci…

    Kdy si naposled zkoušel použít mozek, vzít si odbornou knížku a problematiku si nastudovat?

  13. treebeard

    Stefan – Takže ak zatúžiš behať ako gepard, má ti evolúcia dať jeho srdce, nohy a chrbát?
    Zatúžiť nie vždy stačí.

    Ale otočme to. OK, evolúcia je nezmysel. Ale prečo bol ten Boh taký zlomyseľný, že dal vrabcovi túžbu mať hniezdo ako lastovička nedal mu k takej stavbe schopnosti?

  14. Stefan

    Nas svet poskytuje vela otazok. Preco sa vrazdia male deti v Afrike v obcianskych vojnach? Aj tuto tuzbu im dal Boh? Vsetko co je zle musime zvalovat na nejakeho Boha?

  15. martiXXX

    lidské, příliš lidské…..evoluce funguje……podle mě je to důkaz pro duchovno :-); proč je vesmír funkční systém se zákonitostmi a vývojem od Big Bangu?

  16. Stefan

    Ked akceptujeme princip akcie a reakcie ako to funguje vo fyzike. Tak v nabozenstve sa takyto princip vola karma. Vo vychodnych nabozenstvach je to uplne bezna dogma. Tak aj to vrazdenie medzi detmi da zmysel alebo to, ze sa niekto narodi a uz ma AIDS. V tomto zivote zu iba zne dosledky zlych skutkov. Nehovorim, ze vsetko utrpenie je spravodlive, ale princip akcie a reakcie nemozeme ignorovat. Alebo si snad niekto mysli, ze ano?

  17. treebeard

    Stefan: Vsetko co je zle musime zvalovat na nejakeho Boha?

    Nemusíme, máme možnosť to zvaliť na slepú a bezcieľnu evolúciu 😉

    Riešime tu skrátka argument, že pokiaľ by život bol stvorený, Boh mal miliardy možností to urobiť lepšie (vlastnosti a schopnosti druhov), jednoduchšie (nemusel napr. stvoriť druhy, ktoré navzájom odlíši len pár expertov, radšej mohol dať viac schopností základnému druhu) a najmä morálnejšie (nemuselo to celé stát na vzájomnom žraní, zraňovaní a trávení sa). Všetky tieto nedokonalosti “stvorenstva” sú (nepriamym) dôkazom neuvedomelého tvorenia, tej náhody, ktorú veriaci popierajú.

    Áno, nekresťanskí veriaci, čiže väčšina veriacich považujúcich samých seba za kresťanov, má potom možnosť rozprávať o karme, tí kresťanskejší sa zas záhadne a bezobsažne vyjadrovať o nemožnosti pochopiť boží zámer… Ale celá karma je nezmyslom, pokiaľ si jedinec nepamätá svoje minulé hriechy a je ešte nezmyselnejšia, pokiaľ jej zástanca súčasne tvrdí, že zvieratá sú len “zafixované stroje”. Ak sa má potom takéto “zafixované” zviera vyhrabať zo svojej karmy? Taká pásomnica asi netuší, prečo sa stala pásomnicou a možnosti jej konania sú obmedzené tým tenkým črevom, v ktorom sa vyliahla. Ale ani napr. hyena nemá asi veľa možností “byť dobrou”, pokiaľ nemá zdochnúť od hladu. Čo je to dobrá hyena? Taká čo neloví, len čaká na nález zdochliny? Taká, čo sa nepokúsi ukradnúť korisť levovi? Taká, čo sa nechá každému konkurentovi vyhnať?

  18. martiXXX

    “Lepší”a “horší” jsou lidské argumenty. nemusí to vůbec nic znamenat. Nedokonalost je právě to, co umožňuje vývoj, nedokonalost je tvůrčí princip. není to žádný omyl. Dokonalost je samozřejmě smrt.

  19. martiXXX

    Bůh to měl udělat lepší? Co to je “lepší”? Takový antropomorfismus! Co když jsou myšlení a emoce něco jako velmi primitivní záležitost. Lepší a horší , to mohou být velmi primitivní kategorie….

  20. Skeptik

    martin: Co když jsou myšlení a emoce něco jako velmi primitivní záležitost.

    pak ovšem primitivnosti je plná celá příroda

Comments are closed.