Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Na osacr jsem před měsícem sepsal stručný nástin evidence, dokládající fakt evoluce, myslím že je vhodné to zde v této situaci připomenout:
http://www.osacr.cz/2013/04/13/16-duvodu-proc-evolucni-teorie-funguje-kreacionismus-je-blbost-a-lidem-obcas-rostou-ocasky/
Skeptik says:
Ještě k tomu odmítání evoluce – celkem chápu fundamentalisty co si myslí že bůh vytvořil svět v 6 dnech (6×24 hodin) – to jestě vypadá jako projev moci boha. Pokud ovšem bůh tvořil pomocí evoluce (ať už evoluce vesmíru tak i evoluce člověka) tak to moc “mocně” nevypadá – výroba Sluneční soustavy za nějakých 9 miliard let už tak oslňující není – stejně tak výroba člověka za nějakých 4,5 miliardy let (od výroby Sluneční soustavy).
S.V.H.:
Ne nadarmo se říká, že stvoření pomocí evoluce je ten nejméně šikovný způsob. Nejenže je to časově náročné, ale i velmi obtížné. Je mnohem jednodušší na rýsovacím prkně nakreslit člověka a pak ho uplácat, než do nejmenších detailů promyslet celý evoluční vývoj a zajistit jeho zdárný průběh. Nehledě k tomu, že se tak tvůrce vyhne řadě chyb (evolučnímu balastu).
Thel Akira says:
Evoluční teorie je poučná avšak zábavná pohádka, převlečená do vědeckého hávu, plná naivních tezí, teorií, filosofických předpokladů a empiricky nedoložitelných faktů.
S.V.H.:
Takže se patrně hlásíte k bodu číslo 7. Důkazům jako takovým jsem se ale věnovat nechtěl – většinou to skončí ve slepé uličce – popírač ET popírá i veškeré důkazy a naopak stále opakuje stokrát vyvrácené argumenty. Když ale jinak nedáte, zkuste nám některé ty naivní nebo chybné teze (viz třeba Michalův článek na osacr) předložit.
Zajímavější je ale dle mého soudu tento myšlenkový experiment: zkusit protentokrát od důkazů (a “důkazů”) odhlédnout a nechat jejich posouzení na odbornících (tak jako to drtivá většina z nás dělá v případě např. kvantové mechaniky). Je potom nějaký důvod evoluční teorii odmítat?
Ja som zažil pár ľudí, ktorí neboli veriaci a tiež neuznávali evolúciu. Ale obyčajne je pravdou, že drvivá väčšina popieračov evolúcie, sú súčasne veriaci.
Skeptik: faktem je, že cokoliv ostatního je již podmíněné sexuální úspěšností. Prostě jde o počet potomků kteří se rozmnoží. Jestli si jen našoustá miliardu a dva přežijí a jsou úspěšní, nebo si udělá jen dva a o ty se stárá, aby přežily, je nepodstatné. (protože obě jsou realizované)
Podľa mňa?
Podľa mňa evolúcia musí existovať. Život a inteligencia pochádzajú z neživej hmoty – život je špeciálna forma hmoty neživej. Život, ktorý zotrvá v boji proti nástrahám prírody sa musí vyvíjať.
Život, ktorý by nebol schopný sa vyvýjať, by nemohol prežiť – stačila by malá zmena podnebia, podmienok a zanikol by.
Už to že sme tu, že život žije, pretrval, vydržal nástrahy neživej hmoty, bojoval s ňou a menil svoju odolnosť je dôkazom, že evolúcia musí existovať.
Bez evolúcie, schopnosti meniť sa, bojovať proti zmenám, život nemôže prežiť ! To je matematická istota !
´Výjimečné postavení člověka´ – clovek je naozaj vrcholom evolucie, pretoze zo vsetkych milionov druhov foriem, nefunguje na fixnom programe. Ziadna ina ziva forma na Zemi nema tuto moznost – moznost slobodnej vole.
neruda says:
S.V.H.,
pěkný článek. Líbí se mi mj. poznámka v úvodu o tom, že „žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob.”
Tohle mi bylo vždycky poněkud záhadou: proč jim tak strašně vadí evoluční teorie, ale třeba kvantové mechaniky nebo obecné teorie relativity si nijak polemicky nevšímají? S popírači evoluce by se dalo dláždit, ale o žádném teistickém popírači kvantové teorie jsem zatím neslyšel. Oponovat myšlence přirozeného výběru z náboženského hlediska je běžné, ale že by někdo z téže pozice napadal třeba kodaňskou interpretaci, to se ke mně zatím nedoneslo…
S.V.H.:
Děkuji.
Toto byla přesně i má motivace k napsání těch několika bodů. Proč ausgerechnet evoluční teorie? Když pominu Skeptikem zmíněné blázny, kteří popírají kulatost Země, nebo kreacionisty mladé země, kteří popírají kde co (od datování hornin po rychlost světla), tak nám zbudou lidé, kteří v drtivé většině vědeckých otázek přijímají jako pravdivý (případně prozatím nejbližší pravdě) názor vědecké obce, ale v případě ET to z nějakého důvodu neudělají.
No já myslím že jsme si na to, proč ausgerechnet ET, zatím odpověděli docela slušně. Teď by bylo fajn, kdyby se k tomu vyjádřili i křesťané…
garias says:
Ja som zažil pár ľudí, ktorí neboli veriaci a tiež neuznávali evolúciu. Ale obyčajne je pravdou, že drvivá väčšina popieračov evolúcie, sú súčasne veriaci.
S.V.H.:
Tak s nimi jsem tu čest tedy ještě neměl. 🙂
Daly by se jejich důvody k odmítání ET identifikovat?
Stefan says:
´Výjimečné postavení člověka´ – clovek je naozaj vrcholom evolucie, pretoze zo vsetkych milionov druhov foriem, nefunguje na fixnom programe. Ziadna ina ziva forma na Zemi nema tuto moznost – moznost slobodnej vole.
S.V.H.:
Svobodnou vůli bych za čistě lidskou nepovažoval. Určitě bude záležet na její definici. Já svobodnou vůli (intuitivně) spojuji s inteligencí a tou jsou nadány i jiné organismy než člověk.
Ale nemám problém člověka považovat za výjimečného. Kombinace vlastností, které člověk má (inteligence atd.), je jednak unikátní (což se ovšem dá říci i o jiných kombinacích vlastností jiných organismů) a jednak z mého lidského pohledu nejdůležitější. V této souvislosti se za svůj “antropocentrismus” nestydím. 🙂
Ani já svobodnou vůli nepovažuji za čistě lidskou, a nepovažuji ji ani za diskrétní veličinu (má/nemá svobodnou vůli). Naopak je to podle mě veličina spojitá (daný živočich má více či méně svobodné vůle = umí se lépe / hůře inteligentně rozhodovat v závislosti na okolnostech).
Dále, klíčová otázka podle mě: Je svobodná vůle něco jiného (něco víc?) než schopnost vnímání reality, schopnost logického a racionálního myšlení, a na základě toho rozhodování se? Je možná bytost, která toto vše bude umět, ale NEBUDE mít svobodnou vůli?
Podle mne kreacionismus ve skutečnosti neřeší vůbec nic. Vůbec nic neřeší to, že by se proces stvoření udál během jediného týdne. Stále by ve vzduchu visela otázka – jak Bůh tvořil, jak postupoval, jak probíhala stvořitelská činnost? Když nad tím přemýšlím, nějak mi hlava nebere, jak by se samotné stvoření událo. Třeba život na Zemi. Za pomocí větru a deště by Bůh vytvaroval z hlíny hotové rostliny, zvířata a člověka, a nakonec by je – už jinak hotové výtvoy – oživoval? Nebo nějakým jiným způsobem? Jakým? Odpověď ve stylu „Bůh je dostatečně mocný, že nepotřeboval žádný postup“ vytváří jen únik od samotné otázky, „vyrábí“ boha mezer, ve skutečnosti nevysvětluje ani neřeší nic.
Není obrovský nezměrný vesmír mnohem velkolepější než placka s plachtou nahoře, na níž jsou zavěšeny hvězdy? A podobně – nejsou miliardy let vývoje mnohem úžasnější a fascinující, než týdenní „hotovka“? Ta nezměrnost vesmíru a miliardy let by přece svědčily o mnohem mocnějším Bohu, který by nebyl limitován časem ani prostorem.
Proč tedy týden a přes to nejede vlak? Podle mého je příčina v doslovném lpění na textu Bible (zde v článku bod č. 1) v co největším možném rozsahu. Ty ostatní důvody (všechny ostatní body), v těch vidím spíše už jen snahu si ten „doslovný týden“ potvrdit všemi možnými způsoby.
No já myslím, že z Biblického hlediska to mají kreacionisté celkem zmáknuté. Je-li Bible Boží slovo, tak:
1) budeme-li den vykládat jako miliony let, na pořadí tvoření nezáleží, stvoření během jednoho dne = miliardy let trvající evoluce, potopa = metafora (čeho vlastně?), babylonská věž = metafora (čeho vlastně?), Ježíš odvolávající se na Noeho = ?, Jonáš v břiše velryby = ?, Ježíš zmiňující Jonáše = ?, atd. – pak se prostě děláme z Božího slova trhací kalendář. Když zrelativizujeme tohle všechno, tak co pak můžeme brát vážně, a hlavně proč?
2) bez Adama a Evy padá koncept prvotního hříchu. Není-li prvotní hřích, pak lze být dobrý i bez Ježíše – a to podminovává samé základy křesťanství.
3) bez Adama a Evy padá řada dalších přirovnání, jak Ježíšových, tak autorů epištol (např. zatímco Adam byl první člověk, a v něm všichni umíráme, tak v Kristu jsme všichni vzkříšeni – cituji volně)
4) Lukáš počítá Ježíšův původ k Adamovi. Nebyl-li Adam, byl Lukáš inspirován?
atd.
5) v příběhu o stvoření je jasně napsáno, že co Bůh stvořil, bylo DOBRÉ, a zkazili to až lidé svým hříchem. Ať to chápeme jakkoliv volně, tak jak lze nazvat dobrým vzájemnou neustálou predaci, smrt, parazitismus, požírání jednoho druhým a druhého třetím, a stovky milionů let utrpení a zápasu o život živých tvorů? Nebo je i tohle slůvko “dobré” metafora?
Podle mě evoluce a miliardy let od stvoření konstrukci křesťanství silně podminovávají a rozkližují, já myslím že v tomhle mají kreacionisté pravdu. Koneckonců, je-li Bible Boží slovo, tak naší povinností přece je se na něj spolehnout, a ne měnit názory podle toho, co zrovna soudí konsensus vědců…
Borius: A podobně – nejsou miliardy let vývoje mnohem úžasnější a fascinující, než týdenní „hotovka“?
Kdo je větší machr? Ten kdo udělá Michelangelova Davida za 3 roky nebo týdenní “hotovka”? (samozřejmě za předpokladu stejně kvalitního zpracování – tedy identičnosti)
Jasně že udělat něco rychleji je obtížnější, než udělat to pomaleji…
Jestliže je pro boha čas jen surovina tak jako například hmota, pak jí samozřejmě při tvorbě vesmíru a nás může použít libovolné množství. Pak ovšem tvořit omezený vesmír ať už časově (tepelná smrt vesmíru i vznik) nebo prostorově či hmotově je nonsens. Stejně tak je nonsens nezaplnit všechny (nekonečno) planety inteligentními tvory co ho budou milovat. Tedy posílat sám sebe na jednu planetu v jednom krátkém časovém intervalu a tuto “jedinečnou” událost považovat za nejdůležitější je taky nonsens.
Jakto, že tedy na Venuši nejsou tvorové co milují boha? Je všemocný tak by pro něj nebyl problém stvořit takovou formu života co by tam prosperovala.
Na druhou stranu – kdo si při tvorbě může dovolit tak plýtvat časem, prostorem a materiálem? Jedině Bůh anebo slepé přírodní síly. 🙂
S.V.H.: viz výše – pro boha by tedy měly platit že vše použije v nekonečném množství – prostor, čas i hmotu – popravdě jsem krajně nespokojen s jeho prací – intelektuální i percepční schopnosti lidí by mohly být mnohonásobně vyšší – nemluvě třeba i o takové paměti – víte co je to dokonalá paměť – mají to prý asi tak 4 lidi na Zemi – pamatují si do detailu každý den svého života – to je pro (nejen) morální rozhodování zásadní věc.
No a v případě Boha bychom se asi měli ptát (když jsou věřící tak posedlí SMYSLEM), jaký mělo takové plýtvání SMYSL? Jaký smysl mělo stvořit stovky miliard galaxií, každou se stovkami miliard hvězd? A to celé v prostoru tak závratném, že si naprosto nikdo neumíme představit ani jeho miliardtinu?
Škoda že věřící dnes nějak nemají o diskuzi zájem 🙂