Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Pelagius says:
June 28, 2013 at 7:06 am
Jarda:
No, pokud budeme tvrdit, že prvotní příčinou je hmota, vtip se nezmění.
Pokud vím, tak před velkým třeskem hmota neexistovala, nemohla existovat – neexistoval čas, prostor, neexistovalo nic.
Jarda:
Tvoje informace nejsou nejpřesnější. Obecně vědci tvrdí, že nevědí, co před velkým třeskem bylo, protože (zatím) nejsou schopni definovat, co velký třesk vůbec je – byl. Jen je jisté, že během toho procesu nic netřeskalo.
Jen pro zajímavost, “velký třesk” byl použit jako posměšný výraz pro důsledky závěrů kosmologických teorií.
Pelagius says:
Ano, a to je to, co právě píšu – zda je logičtější předpokládat nějaký záměr a smysl ve vzniku našeho vesmíru (a to znamená předpokládat nějakého jeho autora), nebo ne.
Jarda:
K tomu viz: http://www.i-ateismus.cz/2013/05/proc-nekteri-verici-odmitaji-evolucni-teorii/comment-page-158/#comment-73052
“selský rozum nás utěšuje tolika vějičkami (o naší důležitosti, jedinečnosti, nenáhodnosti světa atp.), že tím skutečně zatemňuje často i jen možnost vidět za hranice, které nám vytyčí tahle útěcha bez přítomnosti kritické skepse.”
Pelagius:
Mám pochybnosti o tom, zda jsou nějak verifikovatelné ty jiné vesmíry. Myslím, že žádný důkaz jejich existence prozatím nemáme. Jinak pokud jde o Boha a modlitby, už jsem vysvětloval, že já si tak Boha nepředstavuju, ale i v případě někoho, kdo počítá se všemohoucím Bohem, který reaguje na modlitby bych to, že nějaké konkrétní modlitby nebyly vyslyšeny nepokládal za důkaz, že Bůh s touto vlastností neexistuje. Ani věřící s takovou představou Boha asi nepočítají, že Bůh je nějaký automat, který funguje na principu vložím modlitbu, vypadne její splnění.
Jarda:
No, fakticky věřícím nic jiného nezbývá. Jak S.V.H. napsal, a jak všichni věřící vědí, že navzdory tomu, že Ježíš (autoritativně) tvrdil: “Vše, o co budete mého Otce žádat, dá vám!” tak věřící velice dobře vědí, že se mohou modlit jako urvaní, a stejně jim Pán Bůh nedá. A hle, hned je tu vysvětlení – Pán Bůh není automat na modlitby. A katolická církev to má velice perfektně vysvětlené – Bůh modlitby vyslyší, ale tak, aby jeho odpověď byla ve prospěch modlícího se.
Příklad – osobně pamatuji z kázání našeho faráře: Onemocnělo malé dítě. Matka se modlila a modlila k P. Marii a nic! A tak jí to začala vyčítat. A tu se jí P. Maria zjevila a řekla jí: “Podívej, když vyplním tvoje prosby” – a matka viděla, jak kat vede mladého vraha k šibenici – “a nebo, když si vezmu tvé dítě k sobě” – a matka viděla své děťátko, jak si v nebi hraje s andělíčky. A tak vzala dítě, vstrčila ho P. Marii do náruče: “Na, vezmi si ho!”
Krásné, že; a takové utěšující.
Asi před dvěma lety byl přesně tento příběh v KT. Navzdory veškerému modlení dítě zemřelo. A co na to matka? “To nevadí; vím, že je v nebi, a tak se k němu modlím!”
protestant:
Mnoho.
Evangelia nejsou literatura faktu stejně jako umělecké dílo.
Jarda:
Dá se tedy říci, že evangelia jsou nějaké výmysly, bláboly? Co je pak logického na tom, že na nich pak stavíte (nějakou) víru podle níž řídíte svůj život?
neruda says:
June 28, 2013 at 8:54 am
http://www.i-ateismus.cz/gotoid.php?id=28845
protestant
Pokud posloucháme s předporozuměním, pak víme, že A dur má tři křížky a pokud ještě víme, že na Golgotě při ukřižování Ježíše byli tři kříže, pak nám to říká úplně něco jiného než bez předporozumění. Ty skladby prostě končí Golgotou. Tedy úplně jiný poslech.
Jarda:
No, to právě nevíme, že na Golgotě byly tři kříže. To (jen) věříme!
Jarda says:
June 28, 2013 at 11:36 am
neruda says:
June 28, 2013 at 8:54 am
http://www.i-ateismus.cz/gotoid.php?id=28845
protestant
Pokud posloucháme s předporozuměním, pak víme, že A dur má tři křížky a pokud ještě víme, že na Golgotě při ukřižování Ježíše byli tři kříže, pak nám to říká úplně něco jiného než bez předporozumění. Ty skladby prostě končí Golgotou. Tedy úplně jiný poslech.
Jarda:
No, to právě nevíme, že na Golgotě byly tři kříže. To (jen) věříme!
protestant:
VÝBORNĚ Jardo.
To je totiž odkaz do Bible, ne do historické skutečnosti. 🙂
S.V.H. says:
June 28, 2013 at 8:23 am
Pelagius says:
Já netvrdím, že popis Ježíšova života v evangeliích je absolutně historicky přesný. Podobenstvím Boha je konkrétní Ježíšův život tak, jak se reálně odehrál. A proto pořád píšu, jak je důležité ho studovat.
S.V.H.:
S tím, že evangelia nejsou historicky přesná (mírně řečeno) a že je třeba je studovat, nezbývá než souhlasit.
Ježíšův život, tak jak se odehrál, se nám daří rekonstruovat jen stěží a to co se zrekonstruovat podařilo (tedy přesvědčení o brzkém příchodu Božího království a z něho plynoucí doporučení ohledně majetku, práce, rodiny, nepřátel atd.) není příliš použitelné pro jedince ve společnosti, která by měla dlouhodobě fungovat.
Já tyhle věci docela sleduju, a nevidím to tak pesimisticky. Jestli vás to zajímá, tak odkazuju (jako už mnohokrát) na Pokorného.
Pelagius says:
Já tyhle věci docela sleduju, a nevidím to tak pesimisticky. Jestli vás to zajímá, tak odkazuju (jako už mnohokrát) na Pokorného.
S.V.H.:
Z knih jsem od Pokorného prozatím četl jen Ježíše Nazaretského, což, ač má podtitul “Historický obraz a jeho interpretace”, je ve výsledku dílo spíše teologické. Tudíž chápu, že když se historická zjištění zasadí do teologického rámce, tak to není třeba vidět vůbec pesimisticky. 😉
S.V.H.,
asi s Vámi nesouhlasím:
Ježíšův život, tak jak se odehrál, se nám daří rekonstruovat naopak velmi dobře, a to proto, že se odehrál právě v textech evangelií.
Život každé správné literární postavy je přitom seznatelný ze stránek toho literárního díla, které o ní pojednává. 🙂
S.V.H.
znáš nějakého věřícího, který neodpírá evoluci? já ne a někdo takový by mě skutečně zajímal. mám takové podezření (ockhamovské), že buď má zkreslené představy o evoluci nebo není věřící. ale třeba ne, já jsem paranoidní skeptik 😀
doporučuju knihy františka koukolíka lidství a zvíře politické, jsou to velmi slušné popularizační práce s důkladnými citacemi primární literatury.
neruda says:
S.V.H.,
asi s Vámi nesouhlasím:
Ježíšův život, tak jak se odehrál, se nám daří rekonstruovat naopak velmi dobře, a to proto, že se odehrál právě v textech evangelií.
Život každé správné literární postavy je přitom seznatelný ze stránek toho literárního díla, které o ní pojednává. 🙂
S.V.H.:
🙂
Je pravda, že “skutečný Ježíš” byl totálně překryt literární fikcí a také předporozuměním (plynoucím z té literární fikce), se kterým k němu mnoho lidí přistupuje. Přesto souhlasím s Pelagiem, že máme jakés-takés nástroje, jak z toho literárního nánosu vyšťourat alespoň nějaké jakžtakž objektivní údaje.
Nepatřím mezi ty, kteří Ježíše považují za výhradně literární postavu. Ale mám pocit, že mnoho věřících rezignovalo na snahu něco se o “skutečném Ježíši” dozvědět (případně jí vůbec neměli) a vystačí si s literární fikcí. A proto jim přijde, že je Ježíšův život, jak píšete, zrekonstruován velmi dobře.
Pelagius says:
June 26, 2013 at 8:03 pm
Bůh je jen jeden – ale jde o to, jaká představa o něm je správná. Představa Boha, která se nazývá Hospodin je samozřejmě jiná než představa Boha, která se nazývá Alláh, a ta je zase jiná než představa, která se nazývá Radegast.
jack:
A to nikdo neví,protože existují pouze odlišné představy,ale žádný reálný Bůh! Tím by se to vysvětlovalo.
Ale pořád je tu ten problém,že to co jste napsal se vztahuje pouze na teismus,ale nevztahuje se to na polyteismus.
Ianvs says:
znáš nějakého věřícího, který neodpírá evoluci? já ne a někdo takový by mě skutečně zajímal. mám takové podezření (ockhamovské), že buď má zkreslené představy o evoluci nebo není věřící. ale třeba ne, já jsem paranoidní skeptik 😀
doporučuju knihy františka koukolíka lidství a zvíře politické, jsou to velmi slušné popularizační práce s důkladnými citacemi primární literatury.
S.V.H.:
Tak třeba zde diskutující Pelagius nebo Protestant, pokud vím, s evoluční teorií problém nemají. Já naopak doufám, že věřících neodmítajících ET je aspoň u nás (a snad i v Evropě) většina.
Díky za tip na knihy – na Koukolíka jsem už párkrát narazil, ale nic jsem od něj ještě nečetl. Asi to bude třeba napravit. 🙂
Pelagius says:
June 28, 2013 at 7:00 am
Otázka je, co je logičtější předpokládat – nekonečný kolotoč, nebo absolutní počátek? Vy si myslíte to první, já to druhé.
jack:
Pochopte,že cokoliv přisoudíte Bohu,tak mohu rovnou přisoudit vesmíru. A je jedno,jestli je to kolotoč nebo absolutní počátek. U toho vesmíru vidím aspoň výsledek,tedy ten vesmír,vašeho boha nikde nevidím!
Pelagius says:
June 28, 2013 at 7:02 am
Už jsem tady psal, že o Ježíšovi toho zase tak málo nevíme. Ale pokud byste se chtěl něco dozvědět, tak byste si k tomu musel něco přečíst.
jack:
I kdyby jste napsal,že podle vás víme o Ježíši všechno,tak to stejně nic nezmění na skutečnosti,že lidé mají na Ježíše naprosto odlišné názory!!! Bude to tedy asi opět jen a pouze vaše přání,aby to tak bylo,jako s existencí křesťanského Boha!
Pelagius says:
June 28, 2013 at 7:07 am
Ježíš je podobenstvím Boha – tj. skrze něj se můžeme dozvědět víc o charakteru oné jiné reality (Boha)
jack:
A to je přece to,co jsem napsal,že je to milující bytost,ne?
Pelagius says:
June 28, 2013 at 7:14 am
Ano, a to je to, co právě píšu – zda je logičtější předpokládat nějaký záměr a smysl ve vzniku našeho vesmíru (a to znamená předpokládat nějakého jeho autora), nebo ne.
jack:
Pokud si kladu otázku vzniku vesmíru a chci předpokládat nějakého autora,tak mám okamžitě novou otázku vzniku (jak) a smyslu (proč) u tohoto autora. Tím si tedy nepomohu,nechápu co je na tom pro vás tak těžké pochopit.
jack:
Pochopte,že cokoliv přisoudíte Bohu,tak mohu rovnou přisoudit vesmíru. A je jedno,jestli je to kolotoč nebo absolutní počátek. U toho vesmíru vidím aspoň výsledek,tedy ten vesmír,vašeho boha nikde nevidím!
Vesmír je ale už výsledkem boží tvůrčí činnosti. To je, jako byste vzal třeba obraz, a prohlásil: Ten obraz vznikl sám od sebe – nikdo ho nenamaloval a žádný jeho autor neexistuje!
jack:
Pokud si kladu otázku vzniku vesmíru a chci předpokládat nějakého autora,tak mám okamžitě novou otázku vzniku (jak) a smyslu (proč) u tohoto autora. Tím si tedy nepomohu,nechápu co je na tom pro vás tak těžké pochopit.
Tak o to právě jde: Bůh je právě ta entita, která žádný počátek a příčinu nemá – ona sama je absolutním počátkem a první příčinou.
Pelagius says:
Vesmír je ale už výsledkem boží tvůrčí činnosti. To je, jako byste vzal třeba obraz, a prohlásil: Ten obraz vznikl sám od sebe – nikdo ho nenamaloval a žádný jeho autor neexistuje!
S.V.H.:
Konečně tu máme nezvratný důkaz Boží existence! Jelikož vesmír je výsledkem Boží tvůrčí činnosti a vesmír evidentně existuje, musí existovat i Bůh. Q.E.D.
Ehm, teď mě napadlo: Jak víte, že je vesmír výsledkem Boží tvůrčí činnosti?