Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. S.V.H.

    Stefan says:
    Som zastancom evolucie a inteligentneho designu. Svet je stvoreny tak, aby to vyzeralo, ze k nam DNA mozno priletelo z vesmiru alebo, ze snad kamene poliate vodou, na ktore posobili rozne ziarenia sa prebralo k zivotu. Aj to je sucast bozej hry. A dokonalosti stvorenia. Ked fyzici hovoria, ze vsetka hmota vesmiru bola pri big bangu stlacena do rozmerov mensich ako zrnko piesku, potom explodovala a mame z neho vesmir, ktoreho rozmery ani vahu si ani nevieme predstavit, tak ateisti prikivuju hlavami a hovoria, ze je to uplne OK. Ked sa povie ina dimenzia, Boh atd., to uz pre nich nie je OK.

    S.V.H.:
    Pokud připustíme, že svět byl stvořen spolu s důkazy, které stvoření vyvracejí, můžeme postulovat téměř nekonečné množství hypotéz. Třeba, že byl svět stvořen před 10 minutami spolu s důkazy předchozí existence (včetně našich vzpomínek). Nemáme jediný způsob, jak některou z těchto hypotéz vybrat jako pravděpodobnější nebo falzifikovat.

  2. martiXXX

    Teď prý Obama chce věnovat snad miliardy dolarů na výzkum mozku, myslím, že to má hlavně vojenské důvody ale i léčení nemocí atd. Jenže sami někteříspecialisté od toho neočekávají zásadní průlom. Prý nechápeme řadu procesů v mozkové buňce např. jakési gradienty či co. Přesně si to nepamatuji.

  3. martiXXX

    I sám Dawkins napsal Knihu Největší show pod sluncem. Tak to vypadá, že je sám ohromen, co příroda, svět umí. I když není nábožensky založený.

  4. Colombo

    marti: takže když mě ohromí, jakou Babica zas zpatlal píčovinu, tak je to zázrak a Bůh?

  5. Colombo

    Stefan: Máš to akésik pomotané.

    1. nerozumíš evoluci
    2. nerozumíš vědě

    Zapracuj na těchto dvou bodech.

  6. martiXXX

    Colombo, pokud vím, tak kdyby při velkém třesku vznikl chaos; každá částice by byla jiná, každá by měla svůj vlastní prostor a vlastní čas; jiné vlastnosti, atd. – kdyby to nebylo předpřipravené pro vývoj, tak by byl chaos ne? Jenže nejdříve vznikaly prvky, pak složitější prvky; molekuly, organické molekuly, život, evoluce….to mi nepřipadá jako chaos – naopak mi to připadá jako algoritmus, vývoj, stavebnice……

  7. martiXXX

    Nejvíc “miluji” výkřiky – to bylo dávno vyvráceno, nerozumíš vědě, nejsi dost chytrý, nechápeš to; nejdřív to musíš nastudovat (pak pochopíš podstatu světa jako chaosu :-)))) atd. …….takové autoritativní pokřiky těch, kdo si zakládají na vlastní úctyhodnosti. Takovým lidem nevěřím.

  8. Colombo

    martixxx:
    1. nadefinuj chaos
    2. je opravdu nutná existence takového chaosu?
    3. Byl-li by chaos, nebyli bychom my. Naše existence je podmíněná podmínkami, které umožňují vznik do jisté míry inteligentního života, který je schopen si klást otázky o svém vzniku. Pravděpodobnost může být šíleně malá (takže zopakovali-li bychom celý experiment milionkrát, nedostali bychom život na zemi), to ovšem znamená jen málo.

    Marti, rozumíš matice? Síla matematiky formalizovat systémy a schopnost s nimi pracovat by ti celkem pomohla.

  9. Colombo

    martiXXX: sorry, asi bych si měl ty posty, kde to vysvětluju zálohovat a pak je tu buď kopírovat, nebo na ně odkazovat odkazem. Ale psát to samé po sté a poněkolikáte jednomu člověku mě fakt nebaví.

  10. Colombo

    Mimo to, říct, že ateisté věří ve vědu není nic jiného než projekce vlastní víry do myšlení jiných.
    “Já věřím v Boha, voni v boha nevěří a používají vědu, ergo ateisté věří ve vědu”.

  11. martiXXX

    Colombo, to potom mohu říci, že věda je chaos, pokud nenadefinuješ chaos. Jestli je nutné existence chaosu? Já říkám, že podle mě to chaos není. A souhlasím, kdyby byl chaos nebyly bychom my.

    Pak ovšem asi život nebyla náhoda, nebyl to vznik z chaosu

  12. Medea

    Stefan: “Co si na ateistoch vsimam je, ze veria v evoluciu.”

    Ale to robia aj mnohí teisti, napr. taký Ján Pavol II 😉

    Stefan: “Avsak to ako vzniklo prve DNA, ako je mozne, ze 4 bazy koduju vsetky informacie potrebne k biologickemu zivotu – to vysvetlit nevedia.”

    Ako vzniklo prvá DNA? Je veľa možností … .
    Ako kódujú 4 bázy biologicky relevantné informácie? To je predsa jasné, stačí nahliadnuť do učebnice molekulárnej biológie alebo genetiky.

    Stefan: “Dalsi faktor, ktori vidim u ateistov je ich slepa viera vo vedu. Veda v ich mysleni zaujima postavenie bozstva. Kult, pred ktorym sa sklanaju. A pritom ´vedci stale viac a viac klamu´.”

    Prečo slepá viera? Ja by som povedala, že tá viera je masívne emipiricky podložená 😉 Obklopujú ma fungujúce vedecké artefakty, ktoré pred 500 rokmi ešte neexistovali: elektrina, auto, televízia, PC, mikrovlnka, atómové bomby, telekomunikačné satelity, mobily, lasery, … . Používaním rôznych artefaktov si každodenne empiricky overujem silu vedy. Bez pokročilej vedy, by náš svet vyspelých technických a technologických artefaktov vôbec neexistoval. Teda áno, verím vo vedu, pretože mám na to silné empirické dôvody, verím a nemôžem si pomôcť.

    Aké obdobné dôvody pre svoju vieru majú zástancovia náboženských alebo pavedeckých hypotéz?

  13. martiXXX

    Pokud má v sobě chaos nechaotické chování ve svých základech (např. vývoj od velkého třesku ke složitějším strukturám,, je potom možné říci, že život je náhoda?

  14. Machi

    Dalsi faktor, ktori vidim u ateistov je ich slepa viera vo vedu. Veda v ich mysleni zaujima postavenie bozstva. Kult, pred ktorym sa sklanaju. A pritom ´vedci stale viac a viac klamu´.

    Stefane, jaký je rozdíl mezi vírou a slepou vírou?
    Vždy jsem si myslel, že u slepé víry je to nekritické přijímání poznatků.
    To přinejmenším tady nehrozí, protože jednou z hlavních charakteristik způsobu vědeckého poznávání je neustálý kritický pohled na všechna zjištění.
    Důvod proč zde obhajujeme vědecké poznatky je jednoduchý. I ta nejméně důvěryhodná vědecky podložená vědecká evidence má větší hodnotu než “evidence” “vycucaná z prstu” produkována některými věřícími, teology, filosofy, pavědci atd.
    Pokud dojde k podvodu ve vědě, je zatím zpravidla stejná motivace jako u výše zmíněných a naštěstí má vědy nástroje jak na podvod přijít (ve vědě skutečně po čase vždy zvítězí pravda nad lží).

  15. martiXXX

    Co to je za nesmysl člověk něco dokázal? Člověka přeci vytvořil chaos a chaos tedy prostřednictvím člověka něco vytváří.

  16. martiXXX

    Jarda, nevím, ty stránky jsou mi podezřelé, připadá mi to jako klasická konspirační teorie

  17. treebeard

    Stefan: Co si na ateistoch vsimam je, ze veria v evoluciu. Ale ved to je predsa jasne, ze druhy sa menia, zanikaju a budu vznikat nove. Vzdy to tak bolo. Avsak to ako vzniklo prve DNA, ako je mozne, ze 4 bazy koduju vsetky informacie potrebne k biologickemu zivotu – to vysvetlit nevedia. … Dalsi faktor, ktori vidim u ateistov je ich slepa viera vo vedu. Veda v ich mysleni zaujima postavenie bozstva. Kult, pred ktorym sa sklanaju. A pritom ´vedci stale viac a viac klamu´.

    Niektorí možno veria, ale človek chápajúci vedu veriť nesmie. Aj ateista môže byť hlúpy a veriaci môže byť intelignetný. Problém je, že veriaci potom musí v určitom bode (podľa toho, v ktorú z tisícov verzií kresťanstva verí) urobiť kompromis s vlastným rozumom. Aj v tejto diskusii zaznelo, že vyvrátenie evolučnej teórie je, teoreticky, možné. Stačí, aby sa našla jediná vec, ktorá do nej nezapadne, a teória bude vyvrátená. Zatiaľ do nej všetko zapadlo.

    Nedávno napr. zaznelo, že sa zistilo, že rýchlosť svetla je prekročiteľná a že teda nakoniec teória relativity bude vyvrátená. Potom sa zistilo, že to prekročenie je pomerne malé, týka sa len nejakých nepravidelností časopriestoru a dá sa do teórie relativity zahrnúť. Ale ako vidíš, vedec musí mať vždy ochotu priznať, že doteraz sa mýlil. Nesmie sa citovo viazať k tomu, čo sa naučil. A vzdelaný ateista by mal byť rovnaký, ako vedec.

    Za seba ti môžem povedať, že vyvrátenie nejakej dnešnej teórie sa ma určite nejako hlbšie nedotkne. Môj svet sa tým nezrúti. Ono totiž dôsledkom nebude celosvetové Aleluja a vyhlásenie Biblie za večnú pravdu, výsledkom bude len hľadanie novej teórie.

  18. Colombo

    Colombo, to potom mohu říci, že věda je chaos, pokud nenadefinuješ chaos. Jestli je nutné existence chaosu? Já říkám, že podle mě to chaos není. A souhlasím, kdyby byl chaos nebyly bychom my.

    Pak ovšem asi život nebyla náhoda, nebyl to vznik z chaosu

    Tvůj problém: Operuješ s pojmy, které nedokážeš přesně podchytit a tedy s nimi nedokážeš ani pořádně operovat.

    1. Chaos
    — zavádíš termín, aniž by si ho pořádně vysvětlil. Vzhledem k tomu, že mám nějaké to vědecké vzdělání, odmítám operovat s termínem, pro který každý můžeme mít jinou definici nebo který je jen takový prázdný obsah pro cosik nic.
    2. To potom mohu říct…
    — Tady ale opět TY zavádíš definici chaosu. Pokud nadefinuješ chaos jako vědu, prosím, můžeme s tím dále takto operovat (po upřesnění, co že to věda je…).
    3. Jestli je nutná existence chaosu?
    — Já sem se ptal, jestli je nutné rozdělení: Někdo/něco stvořilo svět, protože má pravidelnosti kontra chaos.
    4. Náhoda…
    — Opět operuješ definicí, která se zcela zřejmě liší od standardní (exaktní) definice náhody.
    Náhoda může být i to, ve kterém kelímku je kulička i přesto, že já předtím naprosto deterministicky rozhodnu podle pravidla, ve kterém bude. Ergo veškeré uvažování využívající náhodu pro chaos je mimo. Mimo to, chaos může vznikat i zcela deterministicky už z dvou diferenciálních rovnic. Kolem chaosu je celá teorie.

  19. Medea

    Treebeard: “Niektorí možno veria, ale človek chápajúci vedu veriť nesmie.”

    Treebeard, ja poznanie chápem ako odôvodnenú pravdivú vieru 😉 http://plato.stanford.edu/entries/knowledge-analysis/#KnoJusTruBel

    Teda mňa zaujíma, či daná viera je odôvodnená alebo neodôvodnená, pravdivá alebo nepravdivá.

    Už sme tu o tom diskutovali:
    http://www.i-ateismus.cz/2012/06/mohl-bych-uverit/comment-page-15/#comment-34622
    http://www.i-ateismus.cz/2012/06/mohl-bych-uverit/comment-page-16/#comment-34750

    Viera sama osebe nie je nič dehonestujúce. Viera je psychologická dispozícia umožňujúca subjektu uzavrieť stávku ohľadom pravdivosti nejakej tézy 🙂

Comments are closed.