Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
martine – jsi si vědom že jsi právě popsal psychopata?
Já dneska dokončuji nějakou věc do práce, kterou mám zítra odevzdat a jsem z toho celý nervozní, i když by to mělo být OK. nepříjemný pocit……:-(
…a ten nepříjemný pocit působí myšlení ve spojení s emocemi, nervy…….
Je to prý vyvrácené – ale přesto tomu moc nevěřím. Někdo říká, že člověk nebo oko je málo pravděpodobné -jako kdyby se náhodou z hromady železa vytvořili hodinky. A vy říkáte, že ne – protže prý evoluce má mechanismy. Ale je to argument? V té hromadě železa by se přeci taky mohlo vytvořit evoluční prostředí ke vzniku hodinek. Jen se tam přidává mezistupeň podle mne. Podle mě je fascinující i to vytvoření evolučního prostředí a ten jeho algoritmus. Je pro mě fascinující, že evoluční prostředí a jeho algoritmus a proveditelnost vůbec vznikly z chaosu.
Michal: Lenže ak uverím v obvod antarktických skál, tak už rovno môžem uveriť v obrázky Zeme z kozmu. Výhodou toho modelu je, že veľa ľudí sa hlboko do Antarktídy nedostane a ešte menej tam bude robiť geodetické merania. Podobne aj dutá Zem s dierami na póloch má fanúšikov práve preto, že na póly sa príliš nechodí.
Mňa by skôr zaujímalo, či je možné zmanipulovať GIS tak, aby mi dával súradnice z nejakého geoidu aj keby bola Zem v skutočnosti placatá. Skrátka, uložím si nejaké súradnice, potom si ich zobrazím na mapu sveta a napodiv sú naozaj tam, kde som si myslel, že som. Bolo by to matematicky možné kamuflovať? Aj keď GIS súčasne využívame na meranie vzdialeností? Aha, asi viem odpoveď – precestovať svet po rovnobežke je najdlhšie na rovníku, v prípade tohto modelu by oboplávanie Antarktídy muselo byť strašne dlhé a to by sa hádam nejako rozkríklo, aspoň medzi Austrálčanmi 🙂
Problémom dôkazu evolúcie pre kreacionistu však nie je ani tak to, že je sprostredkovaný, ako to, že sa kreacionistom zdá, že oni tie známe fakty vedia interpretovať úplne inak, že sa im nezdá, že to mohlo ísť “samé”. V tú guľatú zem sú ochotní uveriť aj tí naivnejší, pretože “uvideli a uverili”, tým obrázkom nemajú problém uveriť. Ale u evolúcie, u ktorej si myslia, že jej princípy chápu (a často v skutočnosti ani nechápu), sa im nezdá, že tie princípy by bez nejakého “plánu” fungovali. Po detailnom vysvetlení sa kľudne spýtajú “no dobre, ale kto naprogramoval tú antilopu, že má byť čoraz rýchlejšia?” alebo “a ako prišla tá antilopa na to, že jej pomôže, že bude rýchlejšia? Prečo nezačala radšej vyvíjať pancier?”… Im sa skrátka zdá, že oni to chápu lepšie a že tí vedci blufujú, že vydávajú za dôkazy len nejaké domnienky.
Treebeard: “Ale zato pevne veria vo všetky teórie, ktoré sa im hodia. Takému Veľkému tresku uveria bez váhania a nemajú pocit, že by nebol dokázaný.”
No, kreacionista mladej Zeme, by mal mať podľa mňa veľký problém s Big Bangom 🙂 Dokonca viem, že niektorí mlado-kreacionisti odmietajú aj teóriu relativity.
Som zastancom evolucie a inteligentneho designu. Svet je stvoreny tak, aby to vyzeralo, ze k nam DNA mozno priletelo z vesmiru alebo, ze snad kamene poliate vodou, na ktore posobili rozne ziarenia sa prebralo k zivotu. Aj to je sucast bozej hry. A dokonalosti stvorenia. Ked fyzici hovoria, ze vsetka hmota vesmiru bola pri big bangu stlacena do rozmerov mensich ako zrnko piesku, potom explodovala a mame z neho vesmir, ktoreho rozmery ani vahu si ani nevieme predstavit, tak ateisti prikivuju hlavami a hovoria, ze je to uplne OK. Ked sa povie ina dimenzia, Boh atd., to uz pre nich nie je OK.
Medea – já zatím článek kreacionistů zpochybňující Big-Bang neviděl – ale viděl jsem zpochybnění konstantnosti (v různé době) rychlosti světla – tím vysvětlovali “domělé” stáří vesmíru – vesmír má prostě 6000-10000 let a rychlost světla v minulosti se upraví tak aby to sedělo…
Stefan: Svet je stvoreny tak, aby to vyzeralo, …
jo takhle se argumentovalo když byla paleontologie na začátku – svět je stvořený tak aby to vypadalo že je starý – vlastně bůh nás schválně uvádí v omyl (neboli jinak: lže nám)
martiXXX V té hromadě železa by se přeci taky mohlo vytvořit evoluční prostředí ke vzniku hodinek.
Úplne hypoteticky áno, ale u evolúcie nejde len o nejaké evolučné prostredie, musí byť aj subjekt schopný evolvovať. Ako tu už ktosi napísal, aj anorganické materiály majú tendenciu sa organizovať, napr. vplyvom gravitácie, ale je to ešte na míle vzdialené od toho bodu zlomu, v ktorom začne ten mať materiál mať “záujem” na svojej organizovanosti. Ak by v tej hramade železa boli nejaké železné “potvorky”, je možné, že by sa časom vyvinuli v niečo zložité, hoci asi nie v hodinky. Hodinky sú pre ľudí, železo asi nemá “potrebu” stať sa hodinkami, ktoré sú na pozeranie zvonku, nesúžia samé sebe.
Evolučná teória nerieši vznik života ani “evolučného prostredia”. Život nejako vznikol, teoreticky dokonca možno mimo Zeme. Evolučná teória sa zaoberá až tým okamihom, keď získal schopnosť sa vyvíjať, čo mohlo byť aj pomerne dlho po jeho vzniku. Zo začiatku sa možno iba množil (a možno k tomu náhodne mutoval) a až keď začalo dochádať miesto, vznikla konkurencia, ktorá vytriedila tie životaschopnejšie mutácie. Začiatky sú teda dosť nejasné, hoci veda napreduje. Ale je len ťažko napadnuteľné, že od určitého bodu ležiaceho v nedoziernej minulosti, sa život vyvíjal tak, ako to hovorí evolučná teória.
To oko je pomerne jednoduché – výhodu dávala už nejaká svetlocitlivá škvrna, ktorú majú už niektoré prvoky. Svetlo je významnou súčasťou prostredia, ovplyvňujúcou chemické reakcie, takže vytvorenie nejakej štruktúry, ktorá naň bude reagovať, nie je až tak nepredstaviteľné. O mnohobunkových organizmov potom funkciu tej škvrny prevzalo pár svetlocitlivých buniek, ktoré u niektorých druhov vytvorili zhluk ( u niných boli možno po celom tele). U toho zhluku sa časom ukázalo, že je výhodné, ak je preliačený, pretože rozdiel v dopade svetla na jednotlivé bunky potom umožní zistiť, z akého smeru prichádza svetlo. Po čoraz hlbšom preliačení vznikla guľovitá priehlbina, ktorá kvôli ochrane uzavrela priesvitnou blankou. A tu už začali fungovať princípy optiky, čiže závislosť kvality obrazu od veľkosti otvoru a kvalít tej blanky. Popri tom sa svetlocitlivé bunky diferencovali tak, aby vnímali čoraz širšie spektrum svetla. Tento proces prebehol nezávisle viackrát u rôznych skupín živočíchov, čím vznikli trochu rozdielne oči, a jeho rané fázy máme akoby skamenené v niektorých “primitívnych” skupinách (napr. u červov).
Z relatívne nedávnej evolúcie oka tu máme napr. rozdiel medzi nižšími primátmi, ktoré nemajú v očnej jamke kosť a nami (resp. ľudoopmi), ktorí ju máme. Vďaka tomu vidíme ostrejšie, než nižšie primáty. Boh asi nemal dôvod, aby nejaký lemur videl neostro 😉
zajímavý je klíč podle kterého kreacionisti dělí vědecké teorie a fakta na ty co podporují a ty co rozporují – osobně si myslím, že je to podle požadovaného výsledku – pokud teorie nebo fakt lze vyložit tak aby podporovala jejich tvrzení tak proti tomu neútočí – pokud to nejde tak proti tomu útočí – takhle se ovšem věda (a oni tvrdí že jsou vědečtí) dělat nedá
Medea – Som si vedomý, že kresťania sú veľmi rôznorodá skupina, ďakleko rozmanitejšia, než ateisti, hoci by to malo byť naopak. Stretol som sa už s tými najprekvapujúcejšími kombináciami názorov. Určite aj Big Bang môže byť problém, ale osobne som sa s tým tušíme ešte nestretol. Aj kreacionisti mladej Zeme zvyčajne pripúšťajú, že Biblia nehovorí, ako dlho existovala tá “neladná a pustá zem”, ktorú stvoril Boh napočiatku, spolu s nebom. A tak sa im zdá, že Big Bang je metaforou “buď svetlo”, hoci to malo byť až tesne pred stvorením života.
Oni väčšinou nebazírujú na detailoch, napr. som počul, že to, že po Big Bangu bolo svetlo, potom nebolo a až potom vznikli hviezdy, že to perfektne pasuje na Bibliu. Taká maličkosť, že planéty mohli vznikať až po zániku prvých hviezd, tá ich nerozhádže.
treebeard says:
Problémom dôkazu evolúcie pre kreacionistu však nie je ani tak to, že je sprostredkovaný, ako to, že sa kreacionistom zdá, že oni tie známe fakty vedia interpretovať úplne inak, že sa im nezdá, že to mohlo ísť “samé”. V tú guľatú zem sú ochotní uveriť aj tí naivnejší, pretože “uvideli a uverili”, tým obrázkom nemajú problém uveriť. Ale u evolúcie, u ktorej si myslia, že jej princípy chápu (a často v skutočnosti ani nechápu), sa im nezdá, že tie princípy by bez nejakého “plánu” fungovali. Po detailnom vysvetlení sa kľudne spýtajú “no dobre, ale kto naprogramoval tú antilopu, že má byť čoraz rýchlejšia?” alebo “a ako prišla tá antilopa na to, že jej pomôže, že bude rýchlejšia? Prečo nezačala radšej vyvíjať pancier?”… Im sa skrátka zdá, že oni to chápu lepšie a že tí vedci blufujú, že vydávajú za dôkazy len nejaké domnienky.
S.V.H.:
Mně právě vrtá hlavou, proč někdo v jednom jediném případě mainstreamové vědě nevěří, když v ostatních ano. Chápu odborníky, když někteří ve svém oboru zpochybňují momentálně přijímané teorie a jdou “proti proudu”. Ale to je podloženo hlubokými znalostmi v daném oboru a buď se to časem ukáže jako slepá ulička nebo převratný objev. Jakžtakž chápu amatérské nadšence, kteří o daném oboru vědí kulové a snaží se prosadit nějakou svou revoluční myšlenku (třeba že zlato vzniká vyfukováním tabákového kouře do umyvadla s vodou 🙂 ). Nechápu lidi, kteří odmítají vědu jako celek, ale ti jsou aspoň konzistentní. Ale proč někdo odmítá výsledky vědeckého zkoumání v jednom jediném oboru, když je v ostatních bez potíží přijímá?
Kvantoví fyzici nám o podstatě světa tvrdí neuvěřitelné a bizarní věci, přesto většina lidí nemá problém pokrčit rameny a říct: “no jo, asi tomu rozumí lépe než já”. Že by byl hlavní problém evoluční teorie opravdu v tom, že její základní myšlenka je v podstatě jednoduchá, takže si kde kdo může myslet, že tomu rozumí? To je, myslím, až druhý aspekt (zpětná racionalizace hledáním “důkazů”). První musí být nějaká motivace: PROČ vůbec právě v tomto případě vědě nevěřit?
treebeard – jak už jsem psal výše – jsou i kreacionisti co si myslí že vesmír je starý 6000-10000 let – samo že pak musí zamítat nejen evoluci ale i spoustu další teorií a faktů a některé nově vyložit – třeba teorii relativity nezpochybňovali – jen tvrdili že rychlost světla byla v minulosti jiná než dnes aby “to vypadalo (viz Stefan)” že hvězdy jsou daleko a staré ikdyž to tak není – samo to není jediná úprava aby mohli tvrdit že vesmír je mladý
MartiXXX: “Někdo říká, že člověk nebo oko je málo pravděpodobné – jako kdyby se náhodou z hromady železa vytvořili hodinky. A vy říkáte, že ne – protože prý evoluce má mechanismy. Ale je to argument?”
Martix, gény sú pre molekulárneho biológa alebo genetika práve tak reálne, ako sú pre Teba reálne domy, autá alebo stromy 🙂 Mutácie existujú, dajú sa odhaliť v genóme mutanta. Selekcia, genetický drift, génový tok, genetický ťah, to všetko sú procesy a javy pozorovateľné v prírode, ale aj v laboratóriu.
Čo je to mikroevolúcia? Je to zmena frekvencie alel v populácii (alela – konkrétna varianta génu). To ako sa menia frekvencie alel v nejakej populácii sa dá tiež pozorovať, či už v prírode alebo v laboratóriu alebo aj v ľudskej spoločnosti. Mikroevolúcia je dôsledkom mechanizmov, koré som hore spomínala. Mikroevolúcia je pozorovateľná, je to empirický fakt.
Teda genofond populácií organizmov sa s časom mení. Mení sa zastúpenie alel v genofonde a vďaka mutáciám sa objavujú aj úplne nové alely. Je prirodzené očakávať, že po dostatočne dlhom čase sa môže genofond výrazne zmeniť a výrazné zmeny genotypu jednotlivých organizmov môžu viesť k výrazným zmenám ich fenotypu.
A mikroevolučné zmeny pozorované na škále miliónročí sa nám javia ako makroevolúcia 🙂
MartiXXX: “V té hromadě železa by se přeci taky mohlo vytvořit evoluční prostředí ke vzniku hodinek. Jen se tam přidává mezistupeň podle mne.”
Aké evolučné mechanizmy analogické mutácii, selekcii, genetickému driftu, … by mohli byť v tej hromade železa? 😀
Médea . potom ale z chaosu vzniklo evoluční prostředí a z toho evolučního prostředí třeba to oko či člověk. To je reálné? Jaká je pravděpodobnost, že z chaosu vznikne evoluční prostředí, které vytvoří oko či člověka? Zdá se mi, že mě nechápete. Na začátku bylo něco, pak to vznikalo, pak vznikl vodík a z pak vzniklo evoluční prostředí a pak vznikla člověk či oko. V čem se liší vodík od železa? U počátečního chaosu vzniklo evoluční prostředí a pak člověk. A původně žádné prvky nebyly. A to je show podle mne. Ten algoritmus vzniku oka z vodíku či ještě z primitivnějších věcí, kde je evoluce součástí tohoto procesu. Proč vůbec vznikly z chaosu podmínky k evoluci včetně genetických driftů a dalších vychytávek? Fascinující kompatibilita a flexibilita jednotlivých částic a jejich možnost vývoje ke stále složitějším komlexům a procesům jako je evoluce, člověk, oko.
Pokud by při big bangu vznikl prostorový, časový a částicový chaos, kdyby a vše mělo svůj jiný prostor, jiný čas a jiné vlastnosti, každá jednotlivost a nebylo by to předpřipravené pro budoucí komplexitu, kompatibilitu a vývoj, tak to by podle mě byl chaos. Tohle zřejmě chaos při vzniku vesmíru nebyl
Treebeard: “Problémom dôkazu evolúcie pre kreacionistu však nie je ani tak to, že je sprostredkovaný, ako to, že sa kreacionistom zdá, že oni tie známe fakty vedia interpretovať úplne inak, že sa im nezdá, že to mohlo ísť “samé”.”
Ale kreacionisti tie známe fakty nedokážu interpretovať uceleným vedeckým spôsobom. Keby to vedeli, tak by jednoducho sformulovali alernatívnu vedeckú teóriu k evolučnej teórii. Najčastejší “argument” kreacionistu je: “Ja si neviem predstaviť ako sa vyvinulo toto …”. Nedostatok predstavivosti však nie je vedeckými argumentom. Oháňanie sa Bibliou (zbierka starovekých mýtov) tiež nie je vedeckým argumentom. Hlavným problémom kreacionizmu je to, že nehľadá vedecké vysvetlenia empirických faktov, ale pavedecké a náboženské 😀
Mě to připadá jako by se při bing bangu nastartoval algoritmus s předpřipravenou stavebnicí či polotovarem
Co si na ateistoch vsimam je, ze veria v evoluciu. Ale ved to je predsa jasne, ze druhy sa menia, zanikaju a budu vznikat nove. Vzdy to tak bolo. Avsak to ako vzniklo prve DNA, ako je mozne, ze 4 bazy koduju vsetky informacie potrebne k biologickemu zivotu – to vysvetlit nevedia. Iba pouzivaju vyrazy ako ´bunkova masineria, je to velmi komplikovane, je to strasne zlozite, momentalne na tom pracuju najvacsie vedecke kapacity atd.´ Dalsi faktor, ktori vidim u ateistov je ich slepa viera vo vedu. Veda v ich mysleni zaujima postavenie bozstva. Kult, pred ktorym sa sklanaju. A pritom ´vedci stale viac a viac klamu´.