Kosmologický důkaz existence Boha je modernější interpretací důkazů Boží existence Tomáše Aquinského, a objevuje se ve dvou modifikacích. Obě jsou postaveny na stejné myšlence (argument nemožností nekonečného regresu z pozic “selského rozumu”), přičemž první využívá vzájemnou “závislost” jsoucen, druhá jejich vzájemnou zapříčiněnost. Uveďme první z těchto dvou variant:
1) Každá událost musí mít nějakou příčinu
2) Řetězec vzájemně zapříčiněných událostí nemůže jít nekonečně hluboko do minulosti
3) Existuje tedy nějaká prvotní, ničím nezapříčiněná příčina, která existuje sama o sobě
4) Tuto příčinu nazýváme Bohem
O Kosmologickém argumentu jsem původně vůbec neměl v úmyslu psát, protože jsem byl přesvědčen, že jeho problematičnost je zřejmá na první pohled snad každému. Nicméně evidentně jsem se mýlil, protože věřící kosmologickému argumentu přikládají velkou důležitost. Píše o něm Dinesh D’ Souza ve své knize Křesťanství a ateismus úplně jinak, a věnují mu rozsáhlou pozornost na VŠECH webech, které deklarují svoji ambici obhájit křesťanství z pozic racionality. Jmenujme pro příklad http://www.rozumnavira.cz/ nebo http://www.rozhovor.cz/existuje/index.php.
***
Moje první a IMHO nejzásadnější námitka zní: Klidně pro začátek uznejme argument jako platný. Jediné, co je jím dokázáno, je jakási prvotní, ničím nezapříčiněná a na ničem nezávislá Příčina. Věřící věnují spoustu času tomu, aby podrobně (a přesto chybně) dokazovali její existenci, a přitom se takto neúspěšně škrábou jen na “první schůdek schodiště”. Těm “dalším schodům” však věnují pozornost naprosto minimální, ne-li žádnou.
I pokud by Prvotní, ničím již nezapříčiněné jsoucno existovalo, může přece jít o jakousi neosobní “věčnou tvořivou Sílu”, “univerzální Princip”, Universum tvořící “jeviště” všeho, apod.
Věřící tedy musí ukázat, že
1) Prvotní příčina je osoba. Má myšlenky, cíle, city (lásku k lidem), pocity (smutek z hříšníků, zlost dle SZ, …) atd.
2) že je všemocná. K tomuto není zjevný důvod. Stačí, aby byla právě tak “mocná”, aby zapříčinila vznik Vesmíru. Záměrně neříkám “stvořila jej”.
3) že je vševědoucí – zde důvod vůbec netuším, proč by taková měla být
4) že je Dobrá. Pojem “být dobrý” má přitom smysl jen ve vztahu k člověku. Připisovat tuto vlastnost Bohu je podle mě značně problematické.
5) že má z celého Stvoření speciální vztah k Člověku
6) zejména že tato prvotní příčina člověka miluje
7) je s lidmi v “přímém kontaktu”, ví, co si myslíme
8 ) když chce, může nám pomoct
9) má ráda, když Ji uctíváme
10) naopak nesnáší, když Ji neposloucháme = hřešíme
11) svoje instrukce nám předala v knize jménem Bible prostřednictvím jednoho z mnoha národů ve starověku
12) rozhoduje o lidské “spáse”
13) a o zatracení hříšníků
14) tato Prvotní Příčina má Syna
15) kterého seslala na Zemi
16) aby zde zemřel
17) a aby byli skrze jeho smrt lidé spaseni
atd.
Věřící všechny tyto body obchází nádherným “oslím můstkem”. Řeknou: náš Bůh má vlastnost “býti prvotní příčinnou”, a proto prvotní příčina je naším Bohem, a voilá – ten tedy existuje, a všechny výše uvedené body jaksi automaticky platí! 🙂
***
Mou druhou námitkou je, že bod (2) Kosmologického argumentu neplatí. Není důvod, proč by příčiny jevů v našem světě nemohly tvořit nekonečný regres. Jako protipříklad uvažme třeba model odjakživa existujícího cyklického Vesmíru, přičemž každý cyklus začíná svým “velkým třeskem”, následnou expanzí, která po desítkách miliard let přejde ve smršťování, končící Velkým Křachem, plynule přecházejícím v nový Velký Třesk.
Věřící nemožnost nekonečného regresu většinou nezdůvodňují, jako by nebylo nic samozřejmějšího, než že náš svět takto nemůže vypadat. Jeden z mála pokusů o zdůvodnění, který jsem kdy slyšel, vycházel z naprostého nepochopení základů teorie množin. Vypadal nějak takto:
Kdyby trvala minulost nekonečně dlouhou dobu, pak by např. počet uplynulých dní (nekonečně mnoho) byl ROVEN počtu uplynulých let (též nekonečně mnoho), což je absurdní. Proto od “začátku” muselo uplynout jen konečně mnoho času.
Jinde jsem viděl analogickou úvahu se sudými versus všemi čísly. Sudých by měla být polovina ze všech, jenže v případě nekonečného počtu je jich “stejně”, což je absurdní, a proto nekonečně mnoho času nemohlo uplynout.
Obě úvahy jsou triviálně chybné: Nelze totiž jen tak zobecnit, že to co platí pro každé přirozené číslo (tedy, že jeho dvojnásobek je vždy větší, než ono samo) platí jaksi automaticky i pro nekonečno. Ve skutečnosti to samozřejmě neplatí, protože nekonečno předně vůbec není přirozené ani reálné číslo, a proto s ním nemohu dělat aritmetické operace, jako například násobit ho nebo dělit 365 nebo dvěma nebo z něj “udělat polovinu”. Při korektním užití pojmu nekonečna nevzniká žádný spor, a není nejmenší důvod, proč by prostor nebo čas nemohly být nekonečné tím či oním směrem.
Setkal jsem se ještě s jednou námitkou proti nekonečnému regresu. Ta říká, že i kdyby Vesmír existoval věčně, pak by stejně musela existovat nějaká příčina, která by mu existenci umožnila, a na které by tak Vesmír závisel.
Tato námitka je však logicky chybným argumentem (logical falacy) třídy Non sequitur, čili “neplatná implikace”. Existuje-li Vesmír věčně, a sám od sebe, tak fakt nemusí být nic dalšího, na čem by musel být závislý. Pokud někdo tvrdí, že musí, pak musí korektně zdůvodnit proč.
Kromě toho, model věčně existujícího a na ničem nezávislého Vesmíru je logicky úspornější než model věčně existujícího a na ničem nezávislého Boha, který teprve dal vzniknout našemu Vesmíru. Racionální postoj v souladu s Occamovou břitvou tedy je, přijmout logicky úspornější model, do doby, dokud se neobjeví důvod proč přijmout ten složitější. O žádném takovém ale nevím.
***
Moje třetí námitka zní, že kosmologický argument v obou interpretacích používá nejasně definované pojmy, a stojí na dost naivním chápání fyziky.
Tak například, kvantová teorie, která dává naprosto neuvěřitelně přesné předpovědi, a je to jedna ze dvou klíčových teorií fyziky 20. století, dává výsledky v pravděpodobnostním tvaru. Lze tedy např. určit velmi přesně pravděpodobnost, že se dané atomové jádro rozpadne v čase delta t, ale rozhodně nelze určit přesný okamžik toho rozpadu. Zdá se navíc, že toto omezení je dost principiální. POKUD by existovalo cosi jako fundamentální náhoda, pak je tvrzení (1) kosmologického důkazu nepravdivé. Existovaly by události, které se dějí ryze náhodně, a NEMAJÍ tedy příčinu. My nevíme, zda fundamentální náhoda existuje nebo ne, ale bod (1) kosmologického argumentu se tváří, jako kdyby jistě neexistovala.
Navíc, i když pomineme kvantovou teorii, má náš svět silně nelineární povahu, a řešení diferenciálních rovnic popisujících dokonce snad většinu fyzikálních dějů, je nestabilní. To znamená, že dva extrémně podobné výchozí stavy (lišící se klidně polohou třeba i jen jediného atomu!) mohou vést po ne příliš dlouhém čase k diametrálně odlišným výsledkům. Klasickým příkladem je počasí, a populární “efekt motýlího křídla”. Ten popisuje zcela reálnou situaci, kdy mávnutí motýlího křídla má “za následek” tornádo na druhém konci světa za pár týdnů, zatímco zcela stejný výchozí systém, lišící se jen tím, že by v něm dotyčný motýl křídly nemávnul, po stejných pár týdnech k tornádu na tom “druhém konci světa” nevede. Otázkou teď je, co je tedy příčinou toho tornáda?
Pro zastánce svobodné vůle tu mám ještě jeden oříšek: má každé lidské rozhodnutí svoji příčinu? Pokud ne, pak neplatí bod (1) kosmologického argumentu, pokud ano, pak člověk nemá svobodnou vůli.
Nakonec vidím dost zásadní problém v našem chápání času. Čas může plynout na různých místech různě rychle, dva pozorovatelé se nemusí být schopni shodnout, které události nastaly současně a které ne, čas se může za určitých fyzikálních okolností dokonce zastavit (navždy?), např. v černé díře. Čas se nepochybně “chová” jinak než bychom čekali i v extrémních podmínkách prvních mikrosekund po velkém třesku. Důsledkem těchto nejasností a “podivností” je další “rozmlžení” pojmů “příčina” a “následek”. V extrémních podmínkách (třeba v černé díře) tyto pojmy MOHOU přestat mít smysl.
***
V této souvislosti se chci zmínit o přesvědčení některých věřících, že okamžikem, k němuž směřuje kosmologický argument, je Velký Třesk – a vidí za ním tvůčí akt Boha. Velký třesk je tak pro mnohé svého druhu důkazem Boha.
Ve skutečnosti je “Bůh velkého třesku” klasickým Bohem mezer. Musíme zcela korektně říct, že naše modely v prvních okamžicích po Velkém Třesku selhávají, a že tedy nevíme, co se v těchto prvních okamžicích stalo. Fyzikální rovnice předpovídají v čase t=0 singularitu, která je definována tím, že v ní fyzikální veličiny (hustota, teplota) nabývají nekonečných hodnot. Tento neduh je ovšem jen známkou toho, že rovnice selhaly – naše teorie prostě v extrémních podmínkách Počátku selhávají a nám se snad časem podaří nahradit je teoriemi lepšími.
Klíčové ovšem je, že zřejmě většina vědců se shoduje, že žádná skutečná singularita v čase t=0 s největší pravděpodobností nenastala. A nebyla-li singularita, pak nedošlo ani ke “vzniku času”.
V současné době je na stole několik modelů, spekulujících o tom, co se mohlo stát “před” velkým třeskem, a odkud náš Vesmír může pocházet. A ano – zařaďme mezi ně klidně i hypotézu o Velkém Třesku coby kreativním aktu Boha. Zde opět záleží na tom, jak Boha definujeme. Míníme-li Bohem “tvořivou sílu” kvantových fluktuací, pak klidně podepíšu, že Bůh docela pravděpodobně stál za vznikem našeho Vesmíru. Ovšem míníme-li Bohem myslící, věčně a samu od sebe existující Bytost, … pak se spokojme s konstatováním, že naše znalosti podobnému závěru v žádném případě nenasvědčují, a tím méně je takový závěr dokázaný.
***
Věřící někdy namítají, že “existovat věčně a sám od sebe” je definiční vlastnost Boha. Že tedy Bůh existuje “sám od sebe” a “na ničem nezávisle” z definice, a proto splňuje požadované vlastnosti prvotní příčiny jaksi automaticky a elegantně. Elegantněji, než kdybychom uvažovali o Vesmíru, který existuje “sám od sebe”, protože u Vesmíru o tom musíme “jen spekulovat”, zatímco Bůh tyto vlastnosti “prostě má”.
S věřícími se lze jistě shodnout na tom, že něco existuje samo od sebe, nezávisle na ničem jiném a existuje to věčně. Podle ateistů to je Vesmír, případně Vesmír v širším smyslu (Multiversum). Podle věřících to je Bůh, který teprve Vesmír, případně Multiversum stvořil.
Problém je, že věřící tvrdí, že jedině Bůh může existovat sám od sebe, a Vesmír nikoliv. A proč? Jedině proto, že ONI si tak Boha definovali. Podle jejich příběhu je prostě Bůh tou od věčnosti existující samozapříčiněnou příčinou, a Vesmír jí přece být nemůže, když podle nich je jí Bůh.
Celé je to vlastně o korektním používání definic, a následném korektním dokazování vlastností definovaných entit. Definujeme-li, že Bohem rozumíme na ničem nezávislé a věčně existující jsoucno, pak je přinejmenším možné, že Bůh by pak nebyl ani všemohoucí, ani vševědoucí, zejména proto, že by vůbec nebyl osoba (ale byl by např. totožný s Universem/Multiversem, nebo třeba s časoprostorem v širším pojetí).
To, že Bůh z předchozího odstavce musí mít atributy všemohoucnosti, vševědoucnosti, dobroty, lásky a spol., pokud je mi známo nikdo nikdy nezdůvodnil. Věřící se přesto tváří, jako by nebylo nic zřejmějšího.
***
Závěr:
Kosmologický argument v žádném případě nevypovídá nic o vlastnostech “dokazované” Prvotní Příčiny, a neexistuje ani žádné “pokračování” tohoto argumentu, které by se jejími vlastnostmi zabývalo. Věřící ke svému “křesťanskému Bohu” přeskakují od rádoby dokázané Prvotní Příčiny zvonivým oslím můstkem.
Kosmologický argument ve verzi s řetězcem příčin nefunguje vůbec, protože se pokazí na možnosti nekonečného regresu. Kosmologický argument ve verzi s řetězcem “závislých entit” je tak trochu žonglování se slovíčky, a přinejlepším může vést k “Univerzálnímu dějišti” resp. “multiversu”.
Obě verze kosmologického argumentu dále trpí příliš filozofickým a tedy vágním zacházením s pojmy, a naivním vztahem k fyzice.
Okamžikem, ke kterému směřuje Kosmologický argument, s velkou pravděpodobností není Velký Třesk, protože je přinejmenším dost možné, že existovala minulost i před ním. Tak jako tak, mezera v našem poznání nesvědčí nic o Bohu.
Z těchto důvodů považuji kosmologický argument za vyvrácený.
Michale,
ten článek je skvělý.
Znovu se potvrzuje, že o Vesmíru nevíme dohromady vůbec nic, takže hlásat “pravdy” o jediné a pravé Příčině jeho vzniku, jež je nutná a dokonalá a všemohoucí a milující atd., atp. je prostě nesmysl.
Karel:
Já jsem nic nepsal, že bych na tom něco nechápal.
jack: To je potom těžká diskuse,když nechápete jednoduchý text.
Já jsem přece nepsal nic o tom,že by jste o nechápavosti něco psal. Já pouze konstatuji,že podle vašich odpovědí nechápete text. To je mé hodnocení,nikoliv vaše.
Jak může být někdo tak natvrdlý?
Karel: Jestli věříš v mimozemšťana ve sklepě, nebo to víš, vyjde na stejno.
jack: Jak chcete rozumně diskutovat,když podle vás věřit a vědět vyjde na stejno.
Ani se mi nechce vysvětlovat vám, jaký je mezi těmito slovy OBROVSKÝ rozdíl.
Na to musíte prostě přijít sám,jinak je to házení “perel sviním”.
Karel: Cituji znovu co jsem napsal se vsuvkou, aby jsi byl uspokojen: Chtěl jsem ti tímto naznačit, že je to tvá věc čemu věříš (co víš), mne to nechává chladným, neoslovilo mne to.
jack: Opět nachápu vaši logiku. Je naprosto evidentní,že jste ovlivněn svou vírou,pokud na otázku,jestli věříte mému tvrzení,odpovíte že vás mé tvrzení neoslovilo a nechává vás chladným. Mám snad v tomto vyjádření hledat nějakou souvislost nebo dokonce hlubší smysl??
Nechápu PROČ by vás měla (a v jakém smyslu) má otázka oslovit nebo rozehřát.
Má otázka vyžadovala pouze jednu z těchto odpovědí, věřím nebo nevěřím. Co si potom máme myslet o tom,že všichni ateisté tuto otázku pochopili.
Karel: Zajímají mne názory jiných, ale nemusím jím vše věřit.
jack: Kdyby jste se zajímal o názory jiných lidí,tak by jste právě požadoval,aby vás ostatní informovali,jestli vašim tvrzením věří či nevěří a také to nejdůležitější v diskusi,PROČ VÁM VĚŘÍ ČI NEVĚŘÍ,potom by jste nemohl napsat toto,cituji:”A takto i já předkládám svou víru druhým a nepožaduji po nich, aby mne informovali o tom, jestli tomu věří, tudíž i proč tomu věří či nevěří.”
Nechápu proč si vymýšlíte,ale pokud si nevymýšlíte,tak se vám to už opět plete v hlavě.
Karel: Nikdo tě tedy nenutí, nevede k tomu, aby sis zracionalizoval víru v existenci křesťanského Boha. Udělej si s tou vírou CO CHCEŠ.
jack: Co to znamená. Že mám věřit v existenci vašeho “Boha” bez přemýšlení,jen proto,protože jste vyslovil toto tvrzení? A když zítra budete tvrdit,že existuje Santa Claus,létající slon (asi Dumbo) nebo mořská panna,tak tomu mám prostě věřit,protože vy mě NEVEDETE k tomu,abych nad vašim tvrzením racionálně přemýšlel?
To je ten princip,jak přijít k víře?
Samain:
Tak pokud jde o mně – zrovna ses netrefil. Předně – jde o jeden z nejstarších svátků. Ovšem nikoli křesťanských. Křesťané pouze “naroubovali” údajné narození mesiáše na zimní slunovrat. A zrovinka já 😀 ….už hodně dlouhá léta slavím v tomto období “návrat” slunce.
Pořádnou vatrou. Vánoční stromek taky není křesťanský zvyk. To jen němci obnovili zvyk starých keltů – zeleň představovala návrsat slunce – zrozeí nového života.
Ten si tedy dopřávám. Ovšem, žádné koledy, betlémy, andělíčky a podobné voloviny.
jack: Přesně jako Samain slavím vánoce i já Protestante.
jack: To je potom těžká diskuse,když nechápete jednoduchý text.
Já jsem přece nepsal nic o tom,že by jste o nechápavosti něco psal. Já pouze konstatuji,že podle vašich odpovědí nechápete text. To je mé hodnocení,nikoliv vaše.
Jak může být někdo tak natvrdlý?
Karel: Napsal jsi: “Nevím co na tom nechápete.” Má odpověď: “Já jsem nic nepsal, že bych na tom něco nechápal.”, protože nemáš z čeho usoudit, že bych něco nechápal. Tvé hodnocení bylo z cesty. Ten tvůj dodatek: “podle vašich odpovědí nechápete” k tomu výborně sedí. 😀
jack: Jak chcete rozumně diskutovat,když podle vás věřit a vědět vyjde na stejno.
Ani se mi nechce vysvětlovat vám, jaký je mezi těmito slovy OBROVSKÝ rozdíl.
Na to musíte prostě přijít sám,jinak je to házení “perel sviním”.
Karel: Vzhledem k tomu o co ti šlo v diskusi s protestantem, to vyšlo na STEJNO. 😀 Asi chci po tobě moc, odpusť, budu se snažit k tobě přistupovat jednodušeji. 😀
Karel: Zajímají mne názory jiných, ale nemusím jím vše věřit.
jack: Karel: Nikdo tě tedy nenutí, nevede k tomu, aby sis zracionalizoval víru v existenci křesťanského Boha. Udělej si s tou vírou CO CHCEŠ.
jack: Co to znamená. Že mám věřit v existenci vašeho “Boha” bez přemýšlení,jen proto,protože jste vyslovil toto tvrzení? A když zítra budete tvrdit,že existuje Santa Claus,létající slon (asi Dumbo) nebo mořská panna,tak tomu mám prostě věřit,protože vy mě NEVEDETE k tomu,abych nad vašim tvrzením racionálně přemýšlel?
To je ten princip,jak přijít k víře?
😀 Obsahuje věta “Nikdo tě tedy nenutí, NEVEDE k tomu, aby sis zracionalizoval víru v existenci křesťanského Boha. Udělej si s tou vírou CO CHCEŠ.” něco z toho co jsi uvedl ve svém komentáři? Obsahuje snad, že máš věřit bez přemyšleni? Kde? Jsi snad dospěly člověk, aby sis se svým životem udělal CO CHCEŠ. Nebo snad chceš, aby tě někdo VEDL za ručičku? Nutí tě snad někdo věřit tomu co píší? Vždyť ty jsi tvrzení té věty obrátil úplně naruby, jako by jsi ji vůbec nečetl. 😀
Z mylných úsudku, mylné závěry.
Karel:
😀 Asi chci po tobě moc, odpusť, budu se snažit k tobě přistupovat jednodušeji. 😀
jack: A to napíšete zrovna vy,který vůbec nechápe co píše? Budeme si to tedy muset rozebrat polopaticky,snad to pochopíte.
Za prvé nechápete co znamená zracionalizování víry. Tím je myšleno,že než se rozhodnu nějakému tvrzení věřit,tak musím nad tímto tvrzením racionálně přemýšlet.
Vy jste napsal,cituji:”Nikdo tě tedy nenutí, nevede k tomu, aby sis zracionalizoval víru v existenci křesťanského Boha. Udělej si s tou vírou CO CHCEŠ.”
jack: Je mi jasné,že vy jste nepochopil co jste napsal,ale všichni ostatní vidí,že jste napsal,že mě nenutíte a také nevedete k tomu,abych nad vaší vírou racionálně přemýšlel.
Ovšem v dalším příspěvku jste napsal,cituji:”:D Obsahuje věta “Nikdo tě tedy nenutí, NEVEDE k tomu, aby sis zracionalizoval víru v existenci křesťanského Boha. Udělej si s tou vírou CO CHCEŠ.” něco z toho co jsi uvedl ve svém komentáři? Obsahuje snad, že máš věřit bez přemyšleni?”
jack: K tomuto vyjádření tedy musím napsat ANO,vaše vyjádření obsahuje,že mám věřit bez (racionálního) přemýšlení.
Jestli jste tedy schopen trochu uvažovat,tak vidíte,že jste zase mimo a mé hodnocení musí být opět takové,že nerozumíte jednoduchému textu a ještě máte tu drzost napsat,že se budete snažit ke mě přistupovat jednodušeji. Jediný kdo se tady jako jednoduchý prezentuje jste totiž vy sám.Jestli jste tedy pochopil text mého vysvětlení.
Karel: Vzhledem k tomu o co ti šlo v diskusi s protestantem, to vyšlo na STEJNO.
Také nechápu v jaké diskusi může vyjít na stejno,jestli někdo pouze věří nebo něco ví.
Podle vás může v tzv. diskusi o koze a o voze dojít k situaci,kdy to vyjde na stejno a s kozy se stane vůz nebo naopak. Asi by se na konec hodil smajlík,ale mě vaše bláboly vůbec nepřipadají k smíchu,jste spíše k pláči.
To Karel: Jestliže píšete,že nemám nad vaši vírou v existenci křesťanského “Boha” (racionálně) přemýšlet,tak by mě moc zajímalo,JAKÝM způsobem jste přišel vy k závěru,že není důvod věřit mému tvrzení o mimozemšťanovi. Mohl by jste to nějak vysvětlit?
jack says: Jestliže píšete,že nemám nad vaši vírou v existenci křesťanského “Boha” (racionálně) přemýšlet,tak by mě moc zajímalo…..
Kde jsem něco takového napsal?
K zbytku později.
jack says: Jestliže píšete,že nemám nad vaši vírou v existenci křesťanského “Boha” (racionálně) přemýšlet,tak by mě moc zajímalo,JAKÝM způsobem jste přišel vy k závěru,že není důvod věřit mému tvrzení o mimozemšťanovi. Mohl by jste to nějak vysvětlit?
Racionálním přemýšlením člověče. 😀
Karel: ”Nikdo tě tedy nenutí, nevede k tomu, aby sis zracionalizoval víru v existenci křesťanského Boha. Udělej si s tou vírou CO CHCEŠ.”
jack: K tomuto vyjádření tedy musím napsat ANO,vaše vyjádření obsahuje,že mám věřit bez (racionálního) přemýšlení.
😀 😀 Komu není rady tomu není pomoci. 😀
Karle, Jirko a Protestant
A vši jiní věřící.
Když se vás Jack a jiní Ateisté
Ptají na pravost víry.
Tak to není způsobeno tím, že by
Stály v opozici a nechtěli přijmout
Víru.
Co když oni právě jsou mnohem více
Věřícími než ostatní věřící.
Lidé všichni lidé věří.
A zlo, které bylo spácháno na lidech
Celé národy poznamenali změnili
Jejich myšlení.
A oni se jen ptají po smyslu oné víry
Ne, protože by ji popírali ba naopak
Chtějí porozumět a pak věřit.
Vždyť se říká umřel Nietzsche
Vrátil se na svět Bůh.
Není to tím, že by nebyl věřící
Ba naopak byl silně věřící a však víra
Ho poznamenala v tom smyslu a důsledku,
Že ho neviděl, že ho nepoznal v tom smyslu,
Kterou mu předkládala Křesťanská Církev.
Pravil, kdyby Bůh měl trochu slitování
A soudnosti tak by vzal na sebe formu člověka.
Viz Kniha Antikrist.
Milan.Miló.
PS.: Pomožte jim tu víru nalézt otevřete jejich
Srdce, především musíte otevřít ty svá.
Naslouchat lidem a hlavně srdcím je od přírody
Dáno všem živým bytostem a tak to není
Jen čistě lidská záležitost.
Pomozte jim aby i oni našli klid a mír.
Milan: A oni se jen ptají po smyslu oné víry
Ne, protože by ji popírali ba naopak
Chtějí porozumět a pak věřit.
to Milan: “… hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpouštěno.” (Marek, 4:12)
Jirko
Je-li pravda Ježíš řekl je-li člověk
Tím nejmenším bude vyvýšen
A ten nejvyšší bude snížen.
Tak jako řka uchem jehly projde
I velbloud na rozdíl od hamižných,
Kteří se do nebe stejně nemohou
Dostati.
Pro svou bezohlednost a pýchu.
Tak jako radujte se v Kristu
Jen ten uvěří jehož srdce je plné
Lásky pokory a je stejně velké jako
Srdce dítěte.
Milan.Miló.
Neruda:
My o Vesmíru víme dnes velmi hodně a proto víme, že je toho ještě mnohem víc co nevíme! 🙂
Ad. Svátky:
Vánoce slavím, velikonoce prospím. Vánoce slavím, protože je to zvyk (pěkný, ale až od štědrého večera. Předvánoční úklid a shon nesnáším) a nic více. Žádné ideologické pozadí za tím nevnímám
a vesele je ignoruju.
Samain:
“Taky mi v tomto období nesmí do baráku žádná ploutev. Dlabeme kachnu a prase.”
Pěkné! 🙂
Já zase v podstatě nejím uzeniny, ale vždy o křesťanském půstu (kdy jej dodržuje má rodina) to oslavím pár kolečky salámu. 🙂
Taková drobná ateistická provokace.
M.Miló:
“A oni se jen ptají po smyslu oné víry
Ne, protože by ji popírali ba naopak
Chtějí porozumět a pak věřit.”
To neplatí o všech. Vím že to říká Michal, ale v mém případě to nehrozí. Já nechci věřit.
Nenapadá mě žádný dobrý důvod (snad kromě společenských, které jsou už naštěstí passé) proč bych měl.
Jirka:
““… hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpouštěno.””
Ano, věříte ve výborného Boha. Stvoří lidi vadné a chybující, aby jim to potom, co se budou dlouho kát, odpustil.
Skvělé! Úplně cítím tu pozitivní sílu, která z takové víry vychází.
Trochu mi to připomíná ženu, kterou týrá manžel, pak ji vyčítá, že si zato může sama, a ona tomu věří a svaluje všechnu vinu na sebe.
Já ale určitě neříkám, že chci věřit 🙂
Já říkám, že k víře nemám antipatii: že mám zájem prozkoumat jak to je, a KDYBY to vycházelo ve prospěch víry, pak bych neměl nejmenší problém se cestou víry dát. Jenže v situaci jaká je toto fakt není na stole 🙂
to Michal: Kdyby to vycházelo jako jak? Z vědy? Z umění? Nebo snad z víry?
Michal: Já ale určitě neříkám, že chci věřit 🙂
Já říkám, že k víře nemám antipatii: že mám zájem prozkoumat jak to je, a KDYBY to vycházelo ve prospěch víry, pak bych neměl nejmenší problém se cestou víry dát. Jenže v situaci jaká je toto fakt není na stole 🙂
Jirka: A ČÍM zkoumáš, jak to je? Zapojuješ kromě logické úvahy Tvé nitro, Tvé “srdce”?
Jirka:
“A ČÍM zkoumáš, jak to je? Zapojuješ kromě logické úvahy Tvé nitro, Tvé “srdce”?”
Proto existuje vhodné slovo – emoce.
Emoce jsou fajn, ale do některých věcí je lepší je neplést a už vůbec nejsou vhodným nástrojem k poznávání světa (ale můžou být počátečním impulsem).
Michal:
“Já ale určitě neříkám, že chci věřit
Já říkám, že k víře nemám antipatii: že mám zájem prozkoumat jak to je, a KDYBY to vycházelo ve prospěch víry, pak bych neměl nejmenší problém se cestou víry dát. Jenže v situaci jaká je toto fakt není na stole ”
Ano to je problém věřících. Protože pokud už nějaký rozumný argument seženou, je to argument deistický. Z čehož ovšem nakonec vyplyne, že prakticky vše co vyznávají tzv. “plave na vodě” (či “chodí po vodě” 🙂 ) a není důvod cokoliv z toho brát vážně.
Viz třeba minulý Protestantův argument, že Bůh je nepoznatelný, načež vůbec nepochopil co tím vlastně řekl! 🙂
Machi: Proto existuje vhodné slovo – emoce.
Emoce jsou fajn, ale do některých věcí je lepší je neplést a už vůbec nejsou vhodným nástrojem k poznávání světa (ale můžou být počátečním impulsem).
to Machi: Jsi na omylu, o emoce se nejedná.
Samain:
“Taky mi v tomto období nesmí do baráku žádná ploutev. Dlabeme kachnu a prase.”
Milan.V.
Lidé musí poznat vše co jim
Dělá dobře, ale však když si
Člověk zahrává z ohněm tak
Musí počítat, že se může spálit.
Milan.V.
Machi says:
Viz třeba minulý Protestantův argument, že Bůh je nepoznatelný, načež vůbec nepochopil co tím vlastně řekl!
protestant: ..z čeho to vyvozuješ?