Už asi tři týdny chci sepsat pár postřehů k Novému Zákonu. To je ovšem téma značně obsáhlé a nelehké, a pojmout ho korektně se mi jeví dost nesnadné. Od začátku se mi protiví jen lacině poukazovat na rozpory v NZ. Mým cílem je pojmout to téma nějak šířeji, obecněji a robustněji. Snahou vymyslet optimální způsob, jak k tomu přistoupit, jsem ale už vyplýtval opravdu dost času, a myslím, že je nejvyšší čas alespoň nějak začít.
Rozhodl jsem se pro cestu několika samostatných článků, zabývajících se poněkud odlišnými okruhy NZ problémů.
Dnes se chci krátce zamyslet nad tím, proč je téma Nového Zákona vůbec důležité, chci uvést několik základních faktů o Novozákonních textech, a nakonec chci shrnout, čemu tedy křesťané ohledně NZ skutečně věří.
***
Za dobu existence tohoto webu jsem už definoval víru několika způsoby, avšak pro účely dnešního článku se mi hodí použít tuto velmi obecnou definici: Víra je subjektivní přesvědčení o pravdivosti daného tvrzení.
Každý tedy věříme opravdu mnoha věcem. Věříme tomu, že Země je kulatá, aniž bychom sami zkoumali, jaké jsou jednotlivé důkazy její kulatosti, že snímky z oběžné dráhy nejsou falza, atd. Věříme v existenci zemí, jejichž existenci jsme si osobně neověřovali. Věříme, že Měsíc je 384000 km daleko od Země, aniž bychom sami prováděli příslušná měření. Věříme v platnost teorie relativity, kvantové teorie. Věříme autoritám, a tomu “co každý ví”.
Naprosto klíčové ale je, že u všech těchto věcí může alespoň v principu každý jít, jednotlivé důkazy si nastudovat, velkou část z nich si může osobně ověřit (ačkoliv většina z nás asi Nový Zéland nikdy nenavštíví, každý to udělat může, bude-li chtít). U zbytku může alespoň prověřit, že dané tvrzení konzistentně zapadá do toho ostatního, co víme o světě. To vše se týká i historických tvrzení: v principu každý může jít do archivů, a nastudovat si dokumenty, které svědčí o existenci Karla IV, Caesara, průběhu třicetileté války, atd.
Prakticky celá dnešní i minulá křesťanská víra (tedy to, co křesťané považují/v minulosti považovali za pravdivé) vznikla dvoutisíciletým vývojem interpretací spisů Nového Zákona (a sekundárně celé Bible). Všechny ty tisíce a desítky tisíc křesťanských knih se zabývají primárně interpretací Novozákonních spisů, a jako podpůrné argumenty někdy používají názory významných církevních osobností (např. sv. Augustýna, nebo Tomáše Aquinského) – opět na Novozákonní texty, případně na texty Starého Zákona.
V souladu s předminulým odstavcem je celkem přirozené, že většina křesťanů “prostě věří” tomu čemu věří celá jejich komunita, věří tomu, o čem mezi nimi platí, “že to každý ví”. Zásadní ale je, zda i v tomto případě se každý může podívat na ty primární prameny (spisy NZ, resp. celou Bibli), a sám se přesvědčit, zda opravdu svědčí o tom, čemu křesťané věří.
Zásadní je, zda si v principu každý může projít ten řetězec argumentů až ke kořenům, a sám se přesvědčit, že ty kořeny nejsou ztrouchnivělé a zpuchřelé, a že celá křesťanská víra jenom tak “nevisí ve vzduchoprázdnu”. I sami křesťané se samozřejmě tváří, a chtějí tvářit, že jejich víra stojí na čemsi pevnějším, než JEN na víře v pravdivost toho, čemu “se věří” a věřilo v jejich komunitě.
***
Uveďme teď několik obecných faktů o spisech Nového Zákona:
Nový Zákon má 27 knih. Prakticky úplně všechno, co víme o Ježíšově životě, víme jen ze čtyř evangelií. O Ježíšově zázračném početí a narození, o okolnostech které jeho narození provázely, o Janu Křtiteli a Ježíšově křtu, všechno co Ježíš řekl, co učil, co předpověděl, jaké zázraky a skutky udělal a proč je udělal, co prohlašoval o svém původu, všechno o Jidášově zradě, o procesu s Ježíšem, o Pilátovi, Herodovi, o ukřižování, o prázdném hrobě, o svědcích kteří ho fyzicky (!) viděli – to vše víme jedině z evangelií. (více než 500 svědků o kterých píše Pavel v listu Korintským ho viděli jako Pavel – tj. jako zjevení, nikoliv “z masa a krve”.)
Ačkoliv jsou evangelia připisována apoštolům Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi, ve skutečnosti jde o anonymní spisy. Nadpisy indikující jejich autorství byly přidány církevními otci desítky let po jejich sepsání. Dochovaly se dokonce nejstarší verze evangelií bez těchto nadpisů. Na rozdíl např. od Pavlových epištol nic v samotných evangeliích (bez nadpisů) neindikuje, kdo byl jejich autorem.
Všechna evangelia jsou psána ve třetí osobě, jako vyprávění. Nikdo z jejich (anonymních) autorů ani netvrdí, že by byl svědkem kterékoliv z událostí, o nichž vypráví, neřku-li že by snad byl jedním z Dvanácti. Nikdo z evangelistů se ani nezmiňuje o tom, že by se sám setkal s jakýmkoliv svědkem fyzického Ježíše. S výjimkou (anonymního) autora Lukášova evangelia dokonce ani nikdo z evangelistů netvrdí, že by se pokoušel popsat historické události.
Nejstarší evangelium, připisované Markovi, bylo sepsáno pravděpodobně kolem roku 70 n.l., tedy cca 40 let po Ježíšově ukřižování. Janovo evangelium pak bylo sepsáno až v 90. letech, tedy 60 let po Ježíšově smrti.
Všechna evangelia jsou psána v Řečtině, zatímco Ježíšovi učedníci i Ježíš sám, i lidé kterým kázal, byli Židé – což je dalším důvodem, proč není příliš racionální tvrdit, že byly sepsány očitými svědky, a že jsou tedy vůbec svědectvím.
Evangelia nejsou nezávislá, ale autoři Lukáše i Matouše měli k dispozici starší Markovo evangelium, které ve své práci z větší části použili (opsali), přičemž zdůraznili, doplnili z jiných zdrojů nebo změnili, co považovali za důležité z hlediska svých vlastních teologických záměrů (které měl každý z nich jiné).
Kromě toho, že minimálně tři evangelia (Matouš, Lukáš a Jan) pocházejí z více pramenů (písemných i ústně tradovaných), tak i po svém sepsání resp. shromáždění a úpravě pramenů procházela všechna evangelia poměrně extenzivní redakcí. Byla doplňována (závěr Marka, dost možná i kapitola 21 Jana, příběh s cizoložnou ženou v Janovi, a další), měněna, a nikdo dnes nemůže tušit, jak vypadala “původně”. Jisté je jen to, že důvodem, motivem všech těchto změn byly teologické cíle a záměry jejich anonymních autorů a anonymních redaktorů, to co ONI chtěli říct nebo zdůraznit, a čím chtěli (misijně?) oslovit své čtenáře, NIKOLIV prezentace historických faktů o Ježíšovi, případně jeho reálných výroků.
***
Vše výše uvedené je jen lehké “naťuknutí” celé problematiky. Skutečně zajímavé věci plynou až z pečlivého studia obsahu Nového Zákona, kterým se však chci zabývat až v několika příštích článcích.
I z toho co jsem ale doposud uvedl, považuji za zřejmé, že evangelia jsou krajně nespolehlivým zdrojem. Nelze z nich usuzovat nic o “svědcích” prázdného hrobu, o tom co komu řekli nebo neřekli, nic o tom, komu se Ježíš (fyzicky) zjevil po smrti (znovu zdůrazňuji, že Pavlovo svědectví je jiný případ, a tím se budu zabývat později!), nic o Ježíšových výrocích, o tom co kterým výrokem myslel, o tom zda řekl nebo neřekl že je Bohem, o jeho Mesiášství, o jeho zázračném narození, o zázracích které udělal, atd.
Evangelia jsou krajně nespolehlivým zdrojem – pokud ovšem člověk nemá víru, že jejich autoři byli při psaní vedeni Duchem Svatým – a tím směřuji k pointě dnešního článku.
Křesťané vyznávají svoji víru v Ježíše, a přitom ve skutečnosti věří daleko spíš v pravdivost své představy o Ježíšovi (kterou mají navíc každý trochu, a často i více, odlišnou). Křesťané se snaží použít spisy Nového Zákona jako argument, jako pramen své víry (víry v to, co Ježíš řekl, co udělal, co se mu stalo, a jaký to všechno mělo význam) – a přitom jejich náboženská víra je zásadním předpokladem, aby z evangelií šlo cokoliv o Ježíšovi vyvozovat. Na rozdíl od víry v “běžné” věci, o které jsem psal v úvodu, je tato víra ale už nepřezkoumatelná, nesdělitelná, a zejména se tedy zdá, že jsou nesdělitelné její skutečné důvody.
Šli jsme ke kořenům křesťanství, a nenalezli jsme tam osobu Ježíše a “prázdný hrob”, a jeho výroky o Otci s nímže “jedno jsme” – ale nalezli jsme jen čtyři anonymní texty psané formou vyprávění o tom co se stalo v blíže nespecifikované minulosti (Marek a Jan), texty které nejsou svědectvími a ani se tak netváří, a které vyprávějí že se tohle všechno před desítkami let stalo. Texty, které nejsou nezávislé, ale druhý a třetí vycházejí z prvního, a první a čtvrtý se diametrálně obsahově liší.
Aby toho nebylo málo, tak křesťanům nestačí jen víra v to, že autoři evangelií byli vedeni Duchem Svatým (a že tedy jejich díla jsou spolehlivá). Oni navíc často věří, že oni sami jsou vedeni při studiu Nového Zákona Duchem Svatým, a že jejich vlastní interpretace je tedy správná! Bez ohledu na zjevný empirický fakt, že různí křesťané docházejí i v podstatných otázkách (!) ohledně obsahu evangelií k různým závěrům. Každý z nich ale úplně upřímně věří, že zrovna jeho přitom vedl Duch Svatý, a že tedy zrovna on má pravdu…
Můj závěr ze všeho výše uvedeného je, že křesťanská víra, stejně jako každá jiná z desítek s stovek náboženských systémů na Zemi, je vírou jaksi esenciálně. Tváří se, a chce se tvářit, že stojí na pevných základech, a že má kořeny – a opravdu je má, jenže ty visí ve vzduchu, respektive zásadním a fundamentálním způsobem záleží zase jenom na tom samém druhu víry, který měly “podpírat”.
Docela by mě zajímalo, kolik křesťanů si je tohoto vědomo, a kolik křesťanů je naopak přesvědčeno o tom, že jejich víra MÁ pevné základy, dané historickou osobou Ježíše Krista, s doloženými výroky a zázraky a významem, spoléhaje se při tom na předpoklad (který v reálném životě při “běžných” životních přesvědčeních funguje!), že pevnost těch kořenů byla v historii opakovaně prověřena, a že jejich pevnost byla potvrzena.
a znova to dokazovat nebudu.
Prosté si pročti svůj první post a onu implikaci, kterou jsi vytvořil.
“….Jinak pojem víra se dá rozdělit na přesvědčení a víru
…Oproti tomu náboženské přesvědčení je vírou v přesvědčení někoho jiného.”
(“Zbývá jenom doufat “že tato” forma poznání bude v populární formě pochopitelná pro průměrně uvažujícího člověka.”)
“…1)víra v existenci (Boha pzn.aut.) založená na poznání pravdy.(víra v pravdu)..
…3)víra v neexistenci založená na absenci poznání pravdy.(nevíra ve víru)…
…Nevěřit v něco je tedy stejné jako být o něčem mylně přesvědčený!…
…Vaše zařazení mojí osoby do kategorie věřících je projevem domýšlivosti. To je negativní.
Zařadtě mne do kategorie filozofa. Děkuji…” (zlý Michal, zlý, použil logiku! :))
“..Napsali ji (SZ pzn.aut) povětšinou lidé, proroci kteří měli víru postavenou na bodu 1…” (aspoň že nyní už víme, že ji nepsali tresky!)
“..Tento fakt, že se v SZ i NZ naplnila mnohá proroctví SZ proroků nelze historicky popřít a při objektivním posuzování Bible nejde opomenout…”
(kdo se to pokusí historicky popřít, tomu zčerná a upadne! 🙂 )
“..Nevěří snad ateisté v pravdu když říkají: věřím jen v to co vidím a co mohu svým intelektem v pravdě poznat?..” (člověk se o sobě doví ale věcí)
“Komentář jsem odeslal náhodně a předčasně.” (a pak že dle věřících náhoda neexistuje!)
“”..Tento fakt, že se v SZ i NZ naplnila mnohá proroctví SZ proroků nelze historicky popřít a při objektivním posuzování Bible nejde opomenout…
…Taková jistota není…” (Pro velký úspěch opakujeme)
“Pokud by se tedy v případě knih SZ jednalo o komplot, který člověk by jej byl schopen v průběhu celých staletí vytvořit? To přece možné není. Nikdo nežije tak dlouho.” (a co Metuzalém?)
“Slibuji, že jich budu používat jako reflektoru pro světlo mé inteligence. To proto, aby více a mnohem dále zazářila…
…Vaše zařazení mojí osoby do kategorie věřících je projevem domýšlivosti. To je negativní…” (zákeřný No Comment)
“Ještě jednou děkuji za vámi vytvořené kontrastní prostředí, velmi mi usnadňující mou prezentaci názorů.”
(Ještě více kontrastu!)
:)))
Machi: Michal mne mylně zařadil do kategorie věřících. Na základě čeho? Není to snad projev domýšlivosti?
Upozornil jsem jej na to v pravdě a ne ve zlém.
O pravdu jde dle jeho slov jemu i mě.
Víš co je sarkasmus?
Září Colombo, září díky tobě čím dál více.
Pročetl jsem si tvoji reakce a nemám důvod ti již vykat. Proč? Píšeš, že jsi už velký.
Svědčíš sám o sobě a svých pravdách, chceš mi dokazovat svoji převahu a přitom se necháš lacině vyprovokovat. Dle tvé rakce nemáš ještě pod kontrolou vlastní emoce.
Takže lze poměrně z jistotou říct, že jsi ještě takové velké dítě.
Mohu tě ubezpečit, že tvoje invektiva se mne nijak nedotýkají. Neplýtvej tedy na ně časem. Poznání pravdy si totiž můžu prohlubovat nejen studiem vět, můžu si jej prohlublubovat třeba v psychologiin na reakcích neznámých diskutujících.
Bronislav: zato post plný ničeho jiného než ad hominum poznamek je známkou dospělosti, že?
Co kdyby jsi raději vysvětlil onu logiku za tím logickým kontrmelcem, který tak vyprovokoval mou reakci?
A ano. Jakmile někdo začne znásilňovat logiku, nenechá mě to chladným. Jsem takový rytíř, co s mečemv ruce jede logiku bránit a nehledí na nejrůznější nebezpečenství.
Bronislav:
NZ byl sepsán tak jak píšete. Dlouho po Kristově smrti. Hodnota NZ však je v tom, že navazuje na proroctví SZ. Starozákonní knihy jsou plná proroctví která se naplnila.
Pirx:
Naplnila? Evangelia byla sepsána tak, aby dosvědčila vyplnění proroctví SZ. Často se to v jejich textu prostoduše přiznává – “… to se stalo, aby se naplnilo slovo proroka …“. Postava Ježíše byla zkonstruována dlouho po jeho smrti, jak správně píšete, a to tak, aby odpovídala proroctvím o Mesiáši. Evangelista Lukáš například neváhá za účelem vyplnění proroctví hnát jeho rodiče do Betléma kvůli údajnému sčítání lidu, které se pochopitelně nikdy neuskutečnilo a ještě pod tak slabomyslnou záminkou, že se každý musí sečíst v místě, odkud pochází.
Samo proroctví o narození Mesiáše z panny pak vzniklo chybným překladem Izajáše. Jeden se nestačí divit – taková pitomost a jaký cirkus z toho povstal, viďte :-).
Jak vysvětlíte, že Židé, vyvolený národ Boží, Ježíše nepřijali jako Mesiáše? Že by věděli něco víc?
Pirx: s naplněním jakéhokoliv proroctví je ten problém, že nenaplněných jde do tisíců, o nich nikdo nemluví a mluví se jen o těch, kde se to třeba zrovna trefilo.
Pondělní ranní pozdrav pro Věřícího Joudu 🙂
http://www.nazarethmyth.info/
http://www.thenazareneway.com/nazarene_or_nazareth.htm
Aby nedošlo k omylu: Já rozhodně nemám a nikdy jsem neměl v úmyslu DOKAZOVAT, že Nazaret v dobách Ježíše neexistoval. Já chci dokázat, že jeho existence je (za dnešní situace, s dnešními omezenými znalostmi) MNOHEM méně pravděpodobná, než se laické veřejnosti jeví, a že – navrhuji kompromis – jeho existence i neexistence jsou přibližně stejně možné. Prostě, nevíme, a je KLIDNĚ MOŽNÉ, že Nazaret v době Ježíše neexistoval.
IMHO je to dost zásadní posun, protože když se před jakýmkoliv normálním člověkem zmíním, že Nazaret v dobách Ježíše MOŽNÁ vůbec neexistoval, tak se na mě dívá jak na blázna. Jako kdyby nebyla podloženější a jasnější věc, než existence Nazareta v dobách Ježíše. Něco jako kdybych zpochybňoval existenci Karla IV.
Ještě k Nazaretu, ale možná to Michale znáš. Všiml jsem si tam té zmínky NAZARA=PRAVDA. Máš to odtamtud?
http://www.myty.cz/view.php?cisloclanku=2006080002
to Michal:
Ono je také dost nemožné dokázat, že v době Ježíšově (tedy kolem roku 0) Nazaret neexistoval a o 70 let později o něm Marek píše a ani nevysvětluje kde je. Tedy jde o známé místo.
Karle mám to původně z nějakého nepříliš důvěryhodného anglického webu, ale poté jsem to našel na důvěryhodnějších místech. Ten význam toho slova jsem si ověřil na wiki
http://en.wikipedia.org/wiki/Nazar_%28given_name%29
a později jsem zjistil, že nad existencí Nazaretu pochybují opravdu dosti úctyhodní lidé, např. Robert M. Price
http://www.robertmprice.mindvendor.com/
Za seriózní považuji ostatně i tento článek http://nobeliefs.com/exist.htm kde se o problémech s historičností Nazaretu zmiňují také.
Jinak, za 50 minut vyrážím na školení, kde budu až do čtvrtka, takže zatím ahoj všem 🙂
PS. možná by stála za pozornost i tato kniha 😉
Rene Salm, Frank R. Zindler. The Myth Of Nazareth: The Invented Town Of Jesus
Mimochodem, v článku http://www.nazarethmyth.info/naz4article.pdf se na straně 4 a dále, autor vypořádává se Slávkovým “objevem domu z Ježíšovy éry” z roku 2009. Půvabné je, že používá dost podobné argumenty jako já (dotyčný archeolog o tom neuveřejnil žádný vědecký článek, je třeba to celé posuzovat v kontextu celého století kopání, kdy se nenašlo nic) a přidává další zajímavá fakta, jako např. že se od toho objevu distancují prominentní archeologové z USA i z Izraele, atd.
Mizím, mějte se tu 🙂
Michale, něco podobného jsem chtěl navrhnout už v sobotu. Co se týče historie, tak skutečně většinou nemáme jistotu skoro o ničem. Už nám dnes uniká kontext tehdejší doby a náš názor opíráme o skutečně strašně málo vědomostí. Snažíme se na základě dnešních znalostí dobového kontextu rozhodnout, jaká varianta událostí je pravděpodobnější, ale skutečná ZNALOST nám chybí.
Vezměme si třeba Ježíšovy zázraky. Lidé tehdy skutečně věřili, že zázraky konal, stejně jako tomu věříme dnes. Všechny historické artefakty mohou maximálně vypovídat o síle a předmětu té víry, ale nic nám neřeknou o tom, jestli ti lidé věřili něčemu reálnému. Historie a archeologie nám už z principu nemohou dát odpověď na to, jestli se ty zázraky skutečně děly. Zázrak je z definice něco velmi nepravděpodobného, takže je každý vědec hodný toho jména musí vyloučit, jako velmi nepravděpodobnou událost. V tom se ale shodne s věřícím, že je to nepravděpodobné. proto tomu nakonec říkáme zázrak. Tato nepravděpodobnost ale vůbec nevypovídá o tom, jestli se to stalo nebo ne.
Taky bych nerad hodnotil pravděpodobnost nebo nepravděpodobnost toho, jestli je Nazaret tam kde je, nebo byl jinde, nebo nebyl. Teoreticky je možná spousta variant, ale podle mě není rozumě možné nějak kvantifikovat jejich pravděpodobnost. K tomu máme příliš málo informací a už vůbec se nejedná o děj, který bychom mohli často opakovat a pravděpodobnost zjistit empiricky.
Tady je oficiální článek na stránkách Izraelského ministerstva zahraničí, který mi přijde jako neutrální. Je to vše, co dnes máme.
http://www.mfa.gov.il/MFA/History/Early+History+-+Archaeology/Residential_building_time_Jesus_Nazareth_21-Dec-2009.htm
Všechno ostatní jsou výplody lidí, kteří mají nějakou agendu. Ty tebou odkazované články jsou velmi silně prodchnuty protikatolickou agitkou. Pěkně je to vidět, jak se snaží dokázat, že tam církev něco kamufluje, protože tam postavila barák. Už ale nezmíní, že ten archeologický průzkum , byl prováděn právě proto, že se tam ten dům stavěl.
Michal: Karle mám to původně z nějakého nepříliš důvěryhodného anglického webu, ale poté jsem to našel na důvěryhodnějších místech. Ten význam toho slova jsem si ověřil na wiki
http://en.wikipedia.org/wiki/Nazar_%28given_name%29
Michale, Ty považuješ wikipedii jako důvěryhodný informační zdroj? 🙂
Jirka: někdo jo, někdy ne. Záleží, jak je oreferencovaná. Tady si klikněte na první referenci.
Jinak je zajímavé si uvědomit, že nám křesťanům Michal vyčítá, že naše zdroje jsou ovlivněny, ale VŠECHNY odkazy a jeho zdroje mají také velmi silnou protikřesťanskou agendu:
http://www.nazarethmyth.info/ – René Salm má kariéru založenou na demytizaci křesťanství
http://www.thenazareneway.com/nazarene_or_nazareth.htm – The Esoteric
Teachings of Jesus and the Nazarene Essenes. Někdo oživuje Nazarenskou víru. Jejich agenda je jasná a velmi silná.
http://www.robertmprice.mindvendor.com/ – Price má kariéru založenou na propagaci atheismu a odhalování šokující “pravdy” o křesťanství
http://nobeliefs.com/index.htm – web zaměřený na propagaci ateismu
Ani od jednoho z odkazovaných webů nelze očekávat, že by zveřejnil jakýkoliv argument, který by podporoval křesťanskou víru. Jsou to všechno zdroje, které se zcela propůjčují k propagaci kultury smrti.
věřící: atheisté, pokud vím, neoslavují ničí smrt. Tak proč by měli být, zejména ve srovnání s křesťany, jejich oslavou smrti a dokonce rituálním kanibalizmem, považováni za náboženství smrti?
Naopak všechny zdroje, které nemají jasnou agendu jednoznačně udávají Nazareth, jako rodiště Ježíše Krista, často zmiňují jeho nedůležitost v Ježíšově době (v souladu s Biblí) a jeho židovské osídlení v Ježíšově době.
http://www.jewishencyclopedia.com/articles/11394-nazareth
http://education.yahoo.com/reference/encyclopedia/entry/Nazareth
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/407165/Nazareth
jako nejbližší Michalově pohledu je snad tento zdroj:
http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Nazareth
kde je to vyjádřeno slovy “někteří historici se domnívají, že” jako oponentní názor k převládajícímu.
Je proto podle mě jednoznačné, že Michal tu prezentuje, poměrně okrajové stanovisko, které není rozhodně obecně přijímáno a pravděpodobně by s ním většina učenců nesouhlasila. To že jeho názor potom překvapuje “normální” lidi je přirozené. Je to podobné, jako by jim prezentoval věci jako Chemtrails a konspirační teorie o 9/11.