Už asi tři týdny chci sepsat pár postřehů k Novému Zákonu. To je ovšem téma značně obsáhlé a nelehké, a pojmout ho korektně se mi jeví dost nesnadné. Od začátku se mi protiví jen lacině poukazovat na rozpory v NZ. Mým cílem je pojmout to téma nějak šířeji, obecněji a robustněji. Snahou vymyslet optimální způsob, jak k tomu přistoupit, jsem ale už vyplýtval opravdu dost času, a myslím, že je nejvyšší čas alespoň nějak začít.
Rozhodl jsem se pro cestu několika samostatných článků, zabývajících se poněkud odlišnými okruhy NZ problémů.
Dnes se chci krátce zamyslet nad tím, proč je téma Nového Zákona vůbec důležité, chci uvést několik základních faktů o Novozákonních textech, a nakonec chci shrnout, čemu tedy křesťané ohledně NZ skutečně věří.
***
Za dobu existence tohoto webu jsem už definoval víru několika způsoby, avšak pro účely dnešního článku se mi hodí použít tuto velmi obecnou definici: Víra je subjektivní přesvědčení o pravdivosti daného tvrzení.
Každý tedy věříme opravdu mnoha věcem. Věříme tomu, že Země je kulatá, aniž bychom sami zkoumali, jaké jsou jednotlivé důkazy její kulatosti, že snímky z oběžné dráhy nejsou falza, atd. Věříme v existenci zemí, jejichž existenci jsme si osobně neověřovali. Věříme, že Měsíc je 384000 km daleko od Země, aniž bychom sami prováděli příslušná měření. Věříme v platnost teorie relativity, kvantové teorie. Věříme autoritám, a tomu “co každý ví”.
Naprosto klíčové ale je, že u všech těchto věcí může alespoň v principu každý jít, jednotlivé důkazy si nastudovat, velkou část z nich si může osobně ověřit (ačkoliv většina z nás asi Nový Zéland nikdy nenavštíví, každý to udělat může, bude-li chtít). U zbytku může alespoň prověřit, že dané tvrzení konzistentně zapadá do toho ostatního, co víme o světě. To vše se týká i historických tvrzení: v principu každý může jít do archivů, a nastudovat si dokumenty, které svědčí o existenci Karla IV, Caesara, průběhu třicetileté války, atd.
Prakticky celá dnešní i minulá křesťanská víra (tedy to, co křesťané považují/v minulosti považovali za pravdivé) vznikla dvoutisíciletým vývojem interpretací spisů Nového Zákona (a sekundárně celé Bible). Všechny ty tisíce a desítky tisíc křesťanských knih se zabývají primárně interpretací Novozákonních spisů, a jako podpůrné argumenty někdy používají názory významných církevních osobností (např. sv. Augustýna, nebo Tomáše Aquinského) – opět na Novozákonní texty, případně na texty Starého Zákona.
V souladu s předminulým odstavcem je celkem přirozené, že většina křesťanů “prostě věří” tomu čemu věří celá jejich komunita, věří tomu, o čem mezi nimi platí, “že to každý ví”. Zásadní ale je, zda i v tomto případě se každý může podívat na ty primární prameny (spisy NZ, resp. celou Bibli), a sám se přesvědčit, zda opravdu svědčí o tom, čemu křesťané věří.
Zásadní je, zda si v principu každý může projít ten řetězec argumentů až ke kořenům, a sám se přesvědčit, že ty kořeny nejsou ztrouchnivělé a zpuchřelé, a že celá křesťanská víra jenom tak “nevisí ve vzduchoprázdnu”. I sami křesťané se samozřejmě tváří, a chtějí tvářit, že jejich víra stojí na čemsi pevnějším, než JEN na víře v pravdivost toho, čemu “se věří” a věřilo v jejich komunitě.
***
Uveďme teď několik obecných faktů o spisech Nového Zákona:
Nový Zákon má 27 knih. Prakticky úplně všechno, co víme o Ježíšově životě, víme jen ze čtyř evangelií. O Ježíšově zázračném početí a narození, o okolnostech které jeho narození provázely, o Janu Křtiteli a Ježíšově křtu, všechno co Ježíš řekl, co učil, co předpověděl, jaké zázraky a skutky udělal a proč je udělal, co prohlašoval o svém původu, všechno o Jidášově zradě, o procesu s Ježíšem, o Pilátovi, Herodovi, o ukřižování, o prázdném hrobě, o svědcích kteří ho fyzicky (!) viděli – to vše víme jedině z evangelií. (více než 500 svědků o kterých píše Pavel v listu Korintským ho viděli jako Pavel – tj. jako zjevení, nikoliv “z masa a krve”.)
Ačkoliv jsou evangelia připisována apoštolům Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi, ve skutečnosti jde o anonymní spisy. Nadpisy indikující jejich autorství byly přidány církevními otci desítky let po jejich sepsání. Dochovaly se dokonce nejstarší verze evangelií bez těchto nadpisů. Na rozdíl např. od Pavlových epištol nic v samotných evangeliích (bez nadpisů) neindikuje, kdo byl jejich autorem.
Všechna evangelia jsou psána ve třetí osobě, jako vyprávění. Nikdo z jejich (anonymních) autorů ani netvrdí, že by byl svědkem kterékoliv z událostí, o nichž vypráví, neřku-li že by snad byl jedním z Dvanácti. Nikdo z evangelistů se ani nezmiňuje o tom, že by se sám setkal s jakýmkoliv svědkem fyzického Ježíše. S výjimkou (anonymního) autora Lukášova evangelia dokonce ani nikdo z evangelistů netvrdí, že by se pokoušel popsat historické události.
Nejstarší evangelium, připisované Markovi, bylo sepsáno pravděpodobně kolem roku 70 n.l., tedy cca 40 let po Ježíšově ukřižování. Janovo evangelium pak bylo sepsáno až v 90. letech, tedy 60 let po Ježíšově smrti.
Všechna evangelia jsou psána v Řečtině, zatímco Ježíšovi učedníci i Ježíš sám, i lidé kterým kázal, byli Židé – což je dalším důvodem, proč není příliš racionální tvrdit, že byly sepsány očitými svědky, a že jsou tedy vůbec svědectvím.
Evangelia nejsou nezávislá, ale autoři Lukáše i Matouše měli k dispozici starší Markovo evangelium, které ve své práci z větší části použili (opsali), přičemž zdůraznili, doplnili z jiných zdrojů nebo změnili, co považovali za důležité z hlediska svých vlastních teologických záměrů (které měl každý z nich jiné).
Kromě toho, že minimálně tři evangelia (Matouš, Lukáš a Jan) pocházejí z více pramenů (písemných i ústně tradovaných), tak i po svém sepsání resp. shromáždění a úpravě pramenů procházela všechna evangelia poměrně extenzivní redakcí. Byla doplňována (závěr Marka, dost možná i kapitola 21 Jana, příběh s cizoložnou ženou v Janovi, a další), měněna, a nikdo dnes nemůže tušit, jak vypadala “původně”. Jisté je jen to, že důvodem, motivem všech těchto změn byly teologické cíle a záměry jejich anonymních autorů a anonymních redaktorů, to co ONI chtěli říct nebo zdůraznit, a čím chtěli (misijně?) oslovit své čtenáře, NIKOLIV prezentace historických faktů o Ježíšovi, případně jeho reálných výroků.
***
Vše výše uvedené je jen lehké “naťuknutí” celé problematiky. Skutečně zajímavé věci plynou až z pečlivého studia obsahu Nového Zákona, kterým se však chci zabývat až v několika příštích článcích.
I z toho co jsem ale doposud uvedl, považuji za zřejmé, že evangelia jsou krajně nespolehlivým zdrojem. Nelze z nich usuzovat nic o “svědcích” prázdného hrobu, o tom co komu řekli nebo neřekli, nic o tom, komu se Ježíš (fyzicky) zjevil po smrti (znovu zdůrazňuji, že Pavlovo svědectví je jiný případ, a tím se budu zabývat později!), nic o Ježíšových výrocích, o tom co kterým výrokem myslel, o tom zda řekl nebo neřekl že je Bohem, o jeho Mesiášství, o jeho zázračném narození, o zázracích které udělal, atd.
Evangelia jsou krajně nespolehlivým zdrojem – pokud ovšem člověk nemá víru, že jejich autoři byli při psaní vedeni Duchem Svatým – a tím směřuji k pointě dnešního článku.
Křesťané vyznávají svoji víru v Ježíše, a přitom ve skutečnosti věří daleko spíš v pravdivost své představy o Ježíšovi (kterou mají navíc každý trochu, a často i více, odlišnou). Křesťané se snaží použít spisy Nového Zákona jako argument, jako pramen své víry (víry v to, co Ježíš řekl, co udělal, co se mu stalo, a jaký to všechno mělo význam) – a přitom jejich náboženská víra je zásadním předpokladem, aby z evangelií šlo cokoliv o Ježíšovi vyvozovat. Na rozdíl od víry v “běžné” věci, o které jsem psal v úvodu, je tato víra ale už nepřezkoumatelná, nesdělitelná, a zejména se tedy zdá, že jsou nesdělitelné její skutečné důvody.
Šli jsme ke kořenům křesťanství, a nenalezli jsme tam osobu Ježíše a “prázdný hrob”, a jeho výroky o Otci s nímže “jedno jsme” – ale nalezli jsme jen čtyři anonymní texty psané formou vyprávění o tom co se stalo v blíže nespecifikované minulosti (Marek a Jan), texty které nejsou svědectvími a ani se tak netváří, a které vyprávějí že se tohle všechno před desítkami let stalo. Texty, které nejsou nezávislé, ale druhý a třetí vycházejí z prvního, a první a čtvrtý se diametrálně obsahově liší.
Aby toho nebylo málo, tak křesťanům nestačí jen víra v to, že autoři evangelií byli vedeni Duchem Svatým (a že tedy jejich díla jsou spolehlivá). Oni navíc často věří, že oni sami jsou vedeni při studiu Nového Zákona Duchem Svatým, a že jejich vlastní interpretace je tedy správná! Bez ohledu na zjevný empirický fakt, že různí křesťané docházejí i v podstatných otázkách (!) ohledně obsahu evangelií k různým závěrům. Každý z nich ale úplně upřímně věří, že zrovna jeho přitom vedl Duch Svatý, a že tedy zrovna on má pravdu…
Můj závěr ze všeho výše uvedeného je, že křesťanská víra, stejně jako každá jiná z desítek s stovek náboženských systémů na Zemi, je vírou jaksi esenciálně. Tváří se, a chce se tvářit, že stojí na pevných základech, a že má kořeny – a opravdu je má, jenže ty visí ve vzduchu, respektive zásadním a fundamentálním způsobem záleží zase jenom na tom samém druhu víry, který měly “podpírat”.
Docela by mě zajímalo, kolik křesťanů si je tohoto vědomo, a kolik křesťanů je naopak přesvědčeno o tom, že jejich víra MÁ pevné základy, dané historickou osobou Ježíše Krista, s doloženými výroky a zázraky a významem, spoléhaje se při tom na předpoklad (který v reálném životě při “běžných” životních přesvědčeních funguje!), že pevnost těch kořenů byla v historii opakovaně prověřena, a že jejich pevnost byla potvrzena.
Naopak! Michal tu s tím Nazarethem je úplně mimo jakýkoliv proud dnešního vědeckého poznání. Podobně jhe na tom potom i s ostatními “fakty” s Bible, které úplně vytrhl z kontextu. A někdo takový tu z nás dělá bandu pošuků a pánbíčkářů.
Nepochybně je špatné, že Michal fakta z Bible vytrhuje z kontextu – už jen proto, že na takové vytrhování mají přece copyright pouze a právě křesťané, jak se lze přesvědčit v jejich vzájemných diskusích, kde se s úporností hodnou lepší věci třískají přes hlavu citáty z Písma.
Na druhou stranu, pokud tuto tradici založili autoři evangelií, kteří si ze Starého zákona udělali trhací kalendář, pak tady už budou autorská práva dávno pryč a metoda je tedy volně k použití.
Michal says: Pokud já vím, tak je dnes dost pravděpodobné, že žádný Nazaret v době Ježíše vůbec neexistoval. Rozhodně ne tak velký, aby tam byla synagoga (přičemž v Nazaretské synagoze měl Ježíš kázat).
Jak velká musí být obec, aby v ni byla postavená synagoga?
No, my z evangelií víme, že Nazaret mělo být město. (city) A město a vesnice je rozdíl.
V Starém Zákoně, Talmudu, Rabínských spisech i v díle světských historiků té doby a žijících v tom místě (!) tj. v Galilei máme hned několik výčtů tamějších měst A VESNIC.
Pokud jsou ty výčty tedy tak podrobné, že v nich “dojde i na vesnice”, pak by jeden málem usoudil, že s městy je už autor hotov. Tím spíš, když je takových NEZÁVISLÝCH výčtů k dispozici víc.
Všechny ty výčty mají jedno společné: Nazaret mezi nimi není. Platí přesně co jsem řekl: JEDINÁ zmínka o Nazaretu pochází z evangelií, a to i přes vše výše uvedené. Připočtěme si k tomu absolutní absenci zmínek o Nazaretu v epištolách, jakož i o tom, že Ježíš byl zván Nazaretský. (a tento přídomek nebyl nikdy použit v žádné z epištol) To není vytrhávání z kontextu, Karle, to je NAOPAK CELKOVÝ pohled – na celý Nový Zákon! Zmínky o Ježíšovi Nazaretském jsou JEN v evangeliích, NIKDE jinde. To není vytržení z kontextu jednoho verše, vůbec nevím o čem to mluvíte.
Historikové jsou si tohoto problému přinejmenším od začátku 20. století dobře vědomi, a křesťanští archeologové se snažili pozůstatky osídlení v Nazaretu z doby Ježíše nalézt. A skutečně nic nenašli. To město vzniklo až STOVKY let po začátku letopočtu. Četl jsem cosi o 3.-4. století, nevím jak je ten údaj spolehlivý.
Mimochodem, vždyť o tom píše i wiki, i když docela diskrétně…
http://en.wikipedia.org/wiki/Nazareth
Přečtěte si pozorně kapitoly Extrabiblical references a History…
Já si tady fakt nevymýšlím 😉 A když Bo píše, že to co říkám je v rozporu s vědeckými poznatky, tak tím vyjadřuje maximálně tak své zbožné přání.
John Dominic Crossan, a noted New Testament scholar, remarked that Bagatti’s archaeological drawings indicate just how small the village actually was, suggesting that it was little more than an insignificant hamlet.
Přičemž “hamlet” je malá víska BEZ KOSTELA – ovšem rozhodně ne město, jak píší evangelisté.
A o té malé bezvýznamné vísce bez kostela píše ne proto, že by se tak malé sídlo našlo, ale právě proto, že se nenašlo prakticky vůbec nic – a malá bezvýznamná víska je tak asi maximum toho, co se teoreticky ještě dalo přehlédnout. A znovu zdůrazňuji, že evangelia píší o MĚSTĚ. O městě, o kterém lidé věděli že existuje, když Ježíš někam přišel! (Nazaret? Co by odtud mohlo pocházet dobrého…?)
Vždyť cca 3 km od Nazareta jsou archeologické vykopávky sídla z Ježíšovy doby jménem Sepphoris, kde jsou pozůstatky osídlení naprosto jasně patrné, a jsou o něm samozřejmě zmínky v dobové literatuře atd. Ale v Nazaretu se nenašlo nic, a nikdo o něm ani nepíše. Zvláštní. Ale já jsem úplně v rozporu s vědeckými poznatky, jistě… 🙂
Takhle vypadají vykopávky skutečného sídla z Ježíšovy doby, městečka Sepphoris, asi 3 km od hypotetického Nazaretu:
http://www.bibleplaces.com/sepphoris.htm
Ukažte mi někdo podobné obrázky pozůstatků Nazaretu! Neukážete mi nic, protože nic neexistuje. Našly se tam nějaké Římské štíty, tuším že fakt ty hroby, pozůstatky hřbitova – ale žádné pozůstatky trvalého osídlení. Prostě artefakty ano, ale žádné stopy po domech.
Koukám že o Sepphoris psal i Josephus, jako o “Galilejském ornamentu” – ony ty obrázky jsou fakt pěkné, že?
No, ale o 3 km vzdáleném Nazaretu se nezmínil… jaká náhoda…
Mě ale stejně udivuje, že vás to tak překvapuje – já myslel že je přece jasné, že ty příběhy o narození Ježíše v Matoušovi a Lukášovi jsou vymyšlené! 🙂
Tohle to jen potvrzuje, a vy se divíte a nechcete tomu uvěřit, jako kdyby vám někdo bral plyšového medvídka… 🙂
Ano Michale, podobné obrázky ti neukážeme. Víš proč? Nazaret je dnes živé město, které se od Ježíšových časů vyvíjelo, stavělo, přestavovalo atd… Z principu se tam nedá dělat archeologický průzkum stejně jako na opuštěném pahorku. Navíc z toho plyne, že se prostě ty vykopávky nemusely v takové míře zachovat, protože materiál ze starých domů byl použit na nové apod.
Odkaz na vykopávky a dům z časů Ježíše jsem sem dal. Je to naprosto regulérní a hmatatelný důkaz, že to místo bylo v té době osídleno. Jestli tam byla nebo nebyla synagoga, jestli ta vesnice/městys/městečko/město mělo tehdy 200, 500, 1000 nebo 2000 obyvatel, o tom nemáme jiné zprávy než biblické. To že první doklad o jeho existenci kromě křesťanských pramenů je až 100 let po smrti Ježíše, může něco indikovat. Ale je to na vodě.
Na druhé straně zase může něco indikovat, že lidé neměli žádný racionální důvod Ježíšův původ umisťovat do nazareta. Křesťané se naopak snažili klást důraz na Betlém. Další indicí je, že je Nazaret zmiňován v na sobě nezávislých pramenech (Marek, Q, Jan). Prostě jsou tam indicie pro a proti. Ty se otáčíš na těch proti.
Jen zopakuji: existují fyzické vykopávky domu z ježíšovy doby, o existenci Nazareta existují na sobě nezávislé křesťanské zdroje, které neměli zřejmý důvod v tomto bodě lhát (spíše naopak), existuje doklad, že asi v roce cca 130 AD tam byl přiřazen nějaký židovský Rabi (první nekřesťanská zmínka). A v neposlední řadě mezi historiky a archeology na této interpretaci existuje poměrně široký konsensus (výjimky samozřejmě existují).
Dobrá Věřící Joudo, můžeme to pořešit spolu, když skuteční věřící k tomu přistupují tak laxně 🙂
První poznámka je k té absenci zmínek o Nazaretu. Je potřeba zdůraznit, že EXISTUJE hned několik nezávislých výčtů Galilejských měst a vesnic, a nikdy mezi nimi není Nazaret. To je něco dost zásadně jiného, než kdyby se třeba Galilejskými městy a vesnicemi nikdo nezabýval. Ta situace která nastává, je mnohem silnější – v můj prospěch.
Dále, rád bych se podíval na ten nalezený dům z Ježíšovy doby, můžeš sem ten odkaz dát? Bude mě zajímat, co to je za web, a jak moc je na celé věci zainteresovaný. Jak moc nezávislý je ten zdroj. Bude-li křesťanský, pak by to bylo vhodné nějak nezávisle potvrdit. Je to totiž v rozporu s tím, co jsem doposud zjistil já. Bez ohledu na to ale jeden barák asi mnoho neřeší – předpokládám že kopali taky o kousek vedle (každý archeolog by jistě chtěl vykopat Biblický Nazaret!) a když tam nic nenašli (protože o tom nenapsali)… jeden barák fakt vesnici nedělá.
Za třetí, nesouhlasím s tím, že lidé neměli žádný racionální důvod umisťovat Ježíše do Nazareta. O tom důvodu nám napovídá nekanonické evangelium dle Filipa, které o Ježíši mluví jako o “Jesus Nazarene”, přičemž slovo “Nazara” znamená PRAVDA! A “Nazarene” znamená tedy “Ten Pravdivý”!
Mě tedy připadá velmi zajímavá teorie, že v Pavlových dobách Kosmického Krista se později objevil přídomek Ježíše “Pravdivý”, “Nazarene” – a z těchto pramenů později vycházel Marek, který si to mylně vyložil jako místo Ježíšova původu! A protože nebyl místní, mluvil Řecky – tak nebyl s místními reáliemi obeznámen (což je ostatně vidět i z jiných míst jeho evangelia, např. z epizody s prasaty, kde místo, odkud měli skočit do moře, vůbec u moře není), a o neexistenci Nazaretu – nevěděl… Lukáš a Matouš pak dokouzlili příběh kolem známých faktů které byly kolem jejich Mesiáše známy (Ježíš z Nazaretu a současně z Betléma (dle Písem), narozen z Panny dle Písem, budoucí král Izraele dle Písem, a jeho narození Písmem předpovězeno) – a nepřekvapivě tak učinili každý úplně jinak.
Ty bys naproti tomu měl do svého konkurenčního vysvětlení (až budeš nějaké mít) zakomponovat fakt, že evangelisté mluvili o MĚSTU – což je snad v jasném rozporu s fakty, na tom se doufám shodneme, MĚSTO Nazaret v té době prostě neexistovalo – a že to město mezi lidmi v Izraeli mělo být dle evangelií známé! Kromě té zmínky kterou jsem citoval (Ježíš z Nazaretu? Co by z Nazaretu mohlo vzejít dobrého?) je tu ještě fakt, že by asi nemělo smysl nazývat ho přídomkem Nazaretský, kdyby to byla mrňavá víska o jejíž existenci by nikdo nevěděl. Pokud to ale původně znamenalo “Ježíš Pravdivý”, … tak to dává smysl, nemyslíš? 😉
Ještě pro objasnění: Ono hádat se o slovíčka, jestli Nazareth byl vesnice, město, malé město nebo velká vesnice je podle mě nesmysl. Ta hranice se liší jazyk o jazyka a ani dnes se lidé nemusí shodnout co v angličtině znamená město a co vesnice:
“A town is a human settlement larger than a village but smaller than a city. The size a settlement must be in order to be called a “town” varies considerably in different parts of the world, so that, for example, many American “small towns” seem to British people to be no more than villages, while many British “small towns” would qualify as cities in the United States.”
Hádat se o tom, co ty výraz znamenaly pro anonymní Evangelisty, kteří to město/vesnici na vlastní oči pravděpodobně neviděli … absurdní.
Jsem osobně přesvědčen, že nás ještě čekají různé zajímavé objevy. Věda tady určitě neřekla poslední slovo a my křesťané se jen můžeme těšit, že se dozvíme mnoho nového o tom, jak to vlastně bylo s Ježíšovým Nazaretem.
Opakuji: http://www.haaretz.com/news/in-pictures-israel-uncovers-first-jesus-era-house-in-nazareth-1.1682
Ale proběhlo to všemi hlavními zpravodajskými portály (BBC, CNN)
Podívej se na fotky těch vykopávek, pochopíš, proč nezačali kopat i “vedle”. Museli by asi zbořit baráky a zablokovat celou ulici. taky možná pochopíš důvod, proč tam nikdy nebudou tak “pěkné” vykopávky, jako na tom opuštěným pahorku. Nazaret je dnes živé a rušné město.
Věřící Jouda: Jsem osobně přesvědčen, že nás ještě čekají různé zajímavé objevy. Věda tady určitě neřekla poslední slovo a my křesťané se jen můžeme těšit, že se dozvíme mnoho nového o tom, jak to vlastně bylo s Ježíšovým Nazaretem.
Jop, na tomhle se bezezbytku shodneme.
No, ještě k tomu objevu: já tam tedy vidím díru v zemi, nikoliv pozůstatky baráku…
Našel jsem informace o tom archeologovi, který to v roce 2009 vykopal:
The fact that the archaeologist, Yardenna Alexandre – involved at “Mary’s Well” in 1998 – was sponsored by the Nazareth Municipality and the Israeli Tourist Board, clearly had no influence on her gushing “breaking news”. Nor was it pertinent that the site was within a new international Christian centre being funded by French Roman Catholics.
Hm. Myslím že bude vhodné počkat, až ten samotný nález prověří někdo další. 🙂 Ostatně jsou to už dva roky – stalo se v tom ohledu něco? Prověřil někdo, že to je skutečně barák z té správné doby? A že TO vůbec je barák? Bylo to už datováno?
Ideální by byl nějaký skutečně vědecký Pier-Reviewed článek o tom nálezu. Protože sám fakt, že nějaký zjevně osobně zainteresovaný “archeolog” něco našel na místech, kde ostatní nic nenašli během sto let kopání … ve mě mnoho důvěry nebudí. Bez ohledu kolik médií o tom informovalo – protože všichni asi víme, o čem všem média informují, že… 🙂
Tohle mi ZATÍM přijde trochu jako “objev” “slovutného archeologa” pana Wyatta Noemovy archy. O tom taky informovala všechna média… http://www.wyattmuseum.com/noahsark.htm
K tomu proč Nazaret není zmíněn v jiné literatuře té doby mám jedinou odpověď: nevím.
Co jsem pochopil, tak jsou tu teori, že to prostě byl nevýznamný městys s nevalnou pověstí, jak tvrdí Evangelia. Proč by to tak nemohlo být.
Také mě napadla situace, kdy i poměrně velké místo v sousedství nějakého ještě významnějšího je relativně neznámé, protože je “zastíněno” významem toho většího místa. Vem si třeba takové Horní Počernice s 15 tis obyvateli a skvělým vybavením. Přestože jsou geograficky od Prahy odděleny a třeba na vysočině by to bylo slušné městečko, tak je to bráno jen jako Pražská čtvrť. Podobně to přece mohlo být s Nazaretem, pokud byl významě chudší a menší než to řecké město. prostě jen taková favela na okraji. To k jednomu mému nápadu. Těch přirozených vysvětlení by se asi dalo najít víc. Chápu ale, že pro tebe jako zarytého ateistu je žádoucí věřit konspiračním teoriím. To že ti tvé přesvědčení zatemňuje úsudek svědčí mnoho článků na tomto serveru.
http://www.usatoday.com/news/world/2009-12-21-jesus-house-nazareth_N.htm
Tady je video, kde je to okolí pěkně vidět: kolem samý baráky a rušný město.
Koukám že ses Věřící Joudo do role Věřícího Joudy vžil skutečně důkladně, jak je vidět z osobních hodnotících zmínek typu “zarytý ateista” a “zatemněný úsudek” který je vidět “z mnoha článků” na tomto serveru. Skoro by mě zajímalo, jestli jsou jen “Věřícího Joudy”, nebo … najednou Slávka? Je to ještě součást role? Můžu se jen na okraj zeptat na nějaký co nejkřiklavější případ? Článku ze kterého čiší můj zatemněný úsudek? 🙂
Městys to být nemohl, to už je, pokud vím, vyvráceno dost spolehlivě, a to nikoliv jen absencí těch zmínek, ale zejména vykopávkami. Odborníci mluví jednoznačně o mrňavé vesničce jako maximu možného, nikoliv o městysu.
Že to zní jako konspirační teorie je fakt – ale já o neexistenci Nazaretu s dovolením nepíšu článek, já to jen nadhazuji jako téma k diskuzi. A to je snad proboha legitimní, ne? Skoro se mi chce tu invektivu se zatemněným úsudkem ti oplatit … myslím že bych k tomu měl určitě víc důvodů, než jsi měl ty.
ad rušný město kolem – souhlas. Teď už zbývá, aby někdo nezávislý potvrdil CO to je (já tam vidím díru v zemi a zeď. Je to zeď baráku? Nebo třeba většího hrobu? Nebo nějaké jiné hřbitovní stavby? Skladu nástrojů? Domu hrobníka?) a jestli je to skutečně tak staré, jak evidentně osobně a hlavně finančně zainteresovaný archeolog tvrdí.
Já mám ke skepsi reálný důvod: Během sta let se tam docela intenzivně kopalo, a nenašlo se nic. Až teď, COSI. A našel to někdo nikoliv nezávislý. A přitom k nalezení osídlení z Ježíšovy doby byla naprosto pochopitelná a SILNÁ motivace. To snad JE důvod ke skepsi.
K Filipovu Evangeliu snad jen tolik: většina vědců se shoduje že bylo spsáno kolem roku 300 n.l (i když někteří ho datují o dost dříve). Je tedy podstatně mladší a vzdálenější o d časů Ježíšových. Gnostici navíc měli jednoznačný důvod proč z Ježíše udělat “pravdu” – je tam silný bias. Navíc se jedná jen o jeden nezávislý zdroj. Všechny ty věci které svědčí ve prospěch pravdivosti evangelistů, mluví proti Filipovi.