Už asi tři týdny chci sepsat pár postřehů k Novému Zákonu. To je ovšem téma značně obsáhlé a nelehké, a pojmout ho korektně se mi jeví dost nesnadné. Od začátku se mi protiví jen lacině poukazovat na rozpory v NZ. Mým cílem je pojmout to téma nějak šířeji, obecněji a robustněji. Snahou vymyslet optimální způsob, jak k tomu přistoupit, jsem ale už vyplýtval opravdu dost času, a myslím, že je nejvyšší čas alespoň nějak začít.
Rozhodl jsem se pro cestu několika samostatných článků, zabývajících se poněkud odlišnými okruhy NZ problémů.
Dnes se chci krátce zamyslet nad tím, proč je téma Nového Zákona vůbec důležité, chci uvést několik základních faktů o Novozákonních textech, a nakonec chci shrnout, čemu tedy křesťané ohledně NZ skutečně věří.
***
Za dobu existence tohoto webu jsem už definoval víru několika způsoby, avšak pro účely dnešního článku se mi hodí použít tuto velmi obecnou definici: Víra je subjektivní přesvědčení o pravdivosti daného tvrzení.
Každý tedy věříme opravdu mnoha věcem. Věříme tomu, že Země je kulatá, aniž bychom sami zkoumali, jaké jsou jednotlivé důkazy její kulatosti, že snímky z oběžné dráhy nejsou falza, atd. Věříme v existenci zemí, jejichž existenci jsme si osobně neověřovali. Věříme, že Měsíc je 384000 km daleko od Země, aniž bychom sami prováděli příslušná měření. Věříme v platnost teorie relativity, kvantové teorie. Věříme autoritám, a tomu “co každý ví”.
Naprosto klíčové ale je, že u všech těchto věcí může alespoň v principu každý jít, jednotlivé důkazy si nastudovat, velkou část z nich si může osobně ověřit (ačkoliv většina z nás asi Nový Zéland nikdy nenavštíví, každý to udělat může, bude-li chtít). U zbytku může alespoň prověřit, že dané tvrzení konzistentně zapadá do toho ostatního, co víme o světě. To vše se týká i historických tvrzení: v principu každý může jít do archivů, a nastudovat si dokumenty, které svědčí o existenci Karla IV, Caesara, průběhu třicetileté války, atd.
Prakticky celá dnešní i minulá křesťanská víra (tedy to, co křesťané považují/v minulosti považovali za pravdivé) vznikla dvoutisíciletým vývojem interpretací spisů Nového Zákona (a sekundárně celé Bible). Všechny ty tisíce a desítky tisíc křesťanských knih se zabývají primárně interpretací Novozákonních spisů, a jako podpůrné argumenty někdy používají názory významných církevních osobností (např. sv. Augustýna, nebo Tomáše Aquinského) – opět na Novozákonní texty, případně na texty Starého Zákona.
V souladu s předminulým odstavcem je celkem přirozené, že většina křesťanů “prostě věří” tomu čemu věří celá jejich komunita, věří tomu, o čem mezi nimi platí, “že to každý ví”. Zásadní ale je, zda i v tomto případě se každý může podívat na ty primární prameny (spisy NZ, resp. celou Bibli), a sám se přesvědčit, zda opravdu svědčí o tom, čemu křesťané věří.
Zásadní je, zda si v principu každý může projít ten řetězec argumentů až ke kořenům, a sám se přesvědčit, že ty kořeny nejsou ztrouchnivělé a zpuchřelé, a že celá křesťanská víra jenom tak “nevisí ve vzduchoprázdnu”. I sami křesťané se samozřejmě tváří, a chtějí tvářit, že jejich víra stojí na čemsi pevnějším, než JEN na víře v pravdivost toho, čemu “se věří” a věřilo v jejich komunitě.
***
Uveďme teď několik obecných faktů o spisech Nového Zákona:
Nový Zákon má 27 knih. Prakticky úplně všechno, co víme o Ježíšově životě, víme jen ze čtyř evangelií. O Ježíšově zázračném početí a narození, o okolnostech které jeho narození provázely, o Janu Křtiteli a Ježíšově křtu, všechno co Ježíš řekl, co učil, co předpověděl, jaké zázraky a skutky udělal a proč je udělal, co prohlašoval o svém původu, všechno o Jidášově zradě, o procesu s Ježíšem, o Pilátovi, Herodovi, o ukřižování, o prázdném hrobě, o svědcích kteří ho fyzicky (!) viděli – to vše víme jedině z evangelií. (více než 500 svědků o kterých píše Pavel v listu Korintským ho viděli jako Pavel – tj. jako zjevení, nikoliv “z masa a krve”.)
Ačkoliv jsou evangelia připisována apoštolům Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi, ve skutečnosti jde o anonymní spisy. Nadpisy indikující jejich autorství byly přidány církevními otci desítky let po jejich sepsání. Dochovaly se dokonce nejstarší verze evangelií bez těchto nadpisů. Na rozdíl např. od Pavlových epištol nic v samotných evangeliích (bez nadpisů) neindikuje, kdo byl jejich autorem.
Všechna evangelia jsou psána ve třetí osobě, jako vyprávění. Nikdo z jejich (anonymních) autorů ani netvrdí, že by byl svědkem kterékoliv z událostí, o nichž vypráví, neřku-li že by snad byl jedním z Dvanácti. Nikdo z evangelistů se ani nezmiňuje o tom, že by se sám setkal s jakýmkoliv svědkem fyzického Ježíše. S výjimkou (anonymního) autora Lukášova evangelia dokonce ani nikdo z evangelistů netvrdí, že by se pokoušel popsat historické události.
Nejstarší evangelium, připisované Markovi, bylo sepsáno pravděpodobně kolem roku 70 n.l., tedy cca 40 let po Ježíšově ukřižování. Janovo evangelium pak bylo sepsáno až v 90. letech, tedy 60 let po Ježíšově smrti.
Všechna evangelia jsou psána v Řečtině, zatímco Ježíšovi učedníci i Ježíš sám, i lidé kterým kázal, byli Židé – což je dalším důvodem, proč není příliš racionální tvrdit, že byly sepsány očitými svědky, a že jsou tedy vůbec svědectvím.
Evangelia nejsou nezávislá, ale autoři Lukáše i Matouše měli k dispozici starší Markovo evangelium, které ve své práci z větší části použili (opsali), přičemž zdůraznili, doplnili z jiných zdrojů nebo změnili, co považovali za důležité z hlediska svých vlastních teologických záměrů (které měl každý z nich jiné).
Kromě toho, že minimálně tři evangelia (Matouš, Lukáš a Jan) pocházejí z více pramenů (písemných i ústně tradovaných), tak i po svém sepsání resp. shromáždění a úpravě pramenů procházela všechna evangelia poměrně extenzivní redakcí. Byla doplňována (závěr Marka, dost možná i kapitola 21 Jana, příběh s cizoložnou ženou v Janovi, a další), měněna, a nikdo dnes nemůže tušit, jak vypadala “původně”. Jisté je jen to, že důvodem, motivem všech těchto změn byly teologické cíle a záměry jejich anonymních autorů a anonymních redaktorů, to co ONI chtěli říct nebo zdůraznit, a čím chtěli (misijně?) oslovit své čtenáře, NIKOLIV prezentace historických faktů o Ježíšovi, případně jeho reálných výroků.
***
Vše výše uvedené je jen lehké “naťuknutí” celé problematiky. Skutečně zajímavé věci plynou až z pečlivého studia obsahu Nového Zákona, kterým se však chci zabývat až v několika příštích článcích.
I z toho co jsem ale doposud uvedl, považuji za zřejmé, že evangelia jsou krajně nespolehlivým zdrojem. Nelze z nich usuzovat nic o “svědcích” prázdného hrobu, o tom co komu řekli nebo neřekli, nic o tom, komu se Ježíš (fyzicky) zjevil po smrti (znovu zdůrazňuji, že Pavlovo svědectví je jiný případ, a tím se budu zabývat později!), nic o Ježíšových výrocích, o tom co kterým výrokem myslel, o tom zda řekl nebo neřekl že je Bohem, o jeho Mesiášství, o jeho zázračném narození, o zázracích které udělal, atd.
Evangelia jsou krajně nespolehlivým zdrojem – pokud ovšem člověk nemá víru, že jejich autoři byli při psaní vedeni Duchem Svatým – a tím směřuji k pointě dnešního článku.
Křesťané vyznávají svoji víru v Ježíše, a přitom ve skutečnosti věří daleko spíš v pravdivost své představy o Ježíšovi (kterou mají navíc každý trochu, a často i více, odlišnou). Křesťané se snaží použít spisy Nového Zákona jako argument, jako pramen své víry (víry v to, co Ježíš řekl, co udělal, co se mu stalo, a jaký to všechno mělo význam) – a přitom jejich náboženská víra je zásadním předpokladem, aby z evangelií šlo cokoliv o Ježíšovi vyvozovat. Na rozdíl od víry v “běžné” věci, o které jsem psal v úvodu, je tato víra ale už nepřezkoumatelná, nesdělitelná, a zejména se tedy zdá, že jsou nesdělitelné její skutečné důvody.
Šli jsme ke kořenům křesťanství, a nenalezli jsme tam osobu Ježíše a “prázdný hrob”, a jeho výroky o Otci s nímže “jedno jsme” – ale nalezli jsme jen čtyři anonymní texty psané formou vyprávění o tom co se stalo v blíže nespecifikované minulosti (Marek a Jan), texty které nejsou svědectvími a ani se tak netváří, a které vyprávějí že se tohle všechno před desítkami let stalo. Texty, které nejsou nezávislé, ale druhý a třetí vycházejí z prvního, a první a čtvrtý se diametrálně obsahově liší.
Aby toho nebylo málo, tak křesťanům nestačí jen víra v to, že autoři evangelií byli vedeni Duchem Svatým (a že tedy jejich díla jsou spolehlivá). Oni navíc často věří, že oni sami jsou vedeni při studiu Nového Zákona Duchem Svatým, a že jejich vlastní interpretace je tedy správná! Bez ohledu na zjevný empirický fakt, že různí křesťané docházejí i v podstatných otázkách (!) ohledně obsahu evangelií k různým závěrům. Každý z nich ale úplně upřímně věří, že zrovna jeho přitom vedl Duch Svatý, a že tedy zrovna on má pravdu…
Můj závěr ze všeho výše uvedeného je, že křesťanská víra, stejně jako každá jiná z desítek s stovek náboženských systémů na Zemi, je vírou jaksi esenciálně. Tváří se, a chce se tvářit, že stojí na pevných základech, a že má kořeny – a opravdu je má, jenže ty visí ve vzduchu, respektive zásadním a fundamentálním způsobem záleží zase jenom na tom samém druhu víry, který měly “podpírat”.
Docela by mě zajímalo, kolik křesťanů si je tohoto vědomo, a kolik křesťanů je naopak přesvědčeno o tom, že jejich víra MÁ pevné základy, dané historickou osobou Ježíše Krista, s doloženými výroky a zázraky a významem, spoléhaje se při tom na předpoklad (který v reálném životě při “běžných” životních přesvědčeních funguje!), že pevnost těch kořenů byla v historii opakovaně prověřena, a že jejich pevnost byla potvrzena.
Slávek: Křesťanská víra tak jak ji známe je produktem Bible.
protestant: Protože předpokládám, že jsi Bibli četl tak jsi žijícím důkazem, že tvoje poslední věta není pravdivá.
Slávek: tvé uvažování se podobá brownovu pohybu 🙂 Jsi žijícím důkazem, že komu není dáno, tomu není dáno :-)))
Jak jsem již napsal, z hypotézy, že všichni věřící se stali věřícími na základě četby (podle tebe tvrdím já) vůbec neplyne, že všichni kdo přečetli bibli musí uvěřit. Nemůžeš tedy mé tvrzení zpochybnit tím, že najdeš někoho, kdo bibli přečetl a nevěří (jako že já jsem důkaz).
Je to stejné, jako bys na základě předpokladu, že všichni živí lidé dýchají vzduch (správný předpoklad) tvrdil, že delfín který také dýchá vzduch vyvrací předpoklad. Je to uvažování obecního blba.
to Slávek.
Pokud lidé věří a nemá na to vliv zda Bibli četli nebo ne a naopak lidé nevěří a nemá na to vliv zda Bibli četli nebo ne, pak je velmi nepravděpodobné že bible je tím zdrojem víry.
Protestant: Pokud lidé věří a nemá na to vliv zda Bibli četli
– špatně, jejich víra JE produktem bible. Bible je hlavním zdrojem obsahu jejich víry. Pokud by v Bibli nebylo ani slovo o tom, že se Ježíš narodil v Betlémě, ale třeba v Syrtě, věřili by dnes křesťané něčemu jinému.
Slávek Černý says:
November 24, 2011 at 2:50 pm
Protestant: Pokud lidé věří a nemá na to vliv zda Bibli četli
– špatně, jejich víra JE produktem bible. Bible je hlavním zdrojem obsahu jejich víry. Pokud by v Bibli nebylo ani slovo o tom, že se Ježíš narodil v Betlémě, ale třeba v Syrtě, věřili by dnes křesťané něčemu jinému.
protestant:
špatně. Víra není o Ježíšově rodišti:
“……Pokud jde o Ježíšovo narození, je téměř jisté, že k němu nedošlo v Betlémě, nýbrž v galilejském Nazaretu. Podle dochovaných pramenů to mimo jiné tvrdí i Ježíšovi odpůrci. Cožpak se Mesiáš nemá narodit v Betlémě, městě Davidově? A Ježíš je z Galileje! Na což jim Ježíš odpovídá ve stylu Kdybyste věřili Otci, uděláte líp, ale ani on sám tu Galileu nevyvrací…..”
prof. ThDr. PETR POKORNÝ, DrSc.
http://etfuk.sweb.cz/pokorny.htm
……Aby toho nebylo málo, tak křesťanům nestačí jen víra v to, že autoři evangelií byli vedeni Duchem Svatým (a že tedy jejich díla jsou spolehlivá). Oni navíc často věří, že oni sami jsou vedeni při studiu Nového Zákona Duchem Svatým, a že jejich vlastní interpretace je tedy správná! Bez ohledu na zjevný empirický fakt, že různí křesťané docházejí i v podstatných otázkách (!)…..
Protestant: Opravdu v podstatných? A kterých?
Jirka: Taky by mne Michale zajímaly ty podle Tebe podstatné otázky.
Protestant: špatně. Víra není o Ježíšově rodišti.
Slávek: vidíš a přesto většina křesťanů VĚŘÍ, že se ježíš narodil v Betlémě. Věří tomu, protože to je napsáno v Bibli. Tady jsem si konkrétně dělal průzkum, přiznávám že nereprezentativní a z 9 křesťanů jich devět věřilo, že se Ježíš narodil v Betlémě. To je samozřejmě jen příklad. těch věcí bude víc, ale tato pěkně ukazuje, co je zdrojem víry křesťanů.
Tím nechci polemizovat kde a jestli se Kristus narodil, ale ukázat, co je zdrojem víry.
Ale v tomto ohledu jsou na tom přece stejně jako prof. ThDr. PETR POKORNÝ, DrSc.!! Odkud pan profesor věří tomu, že Ježíš odpovídá: “Kdybyste věřili Otci, uděláte líp, ale ani on sám tu Galileu nevyvrací…..” ? Jsou jen dvě možnosti: má to z písemného pramene nebo si to vycucal z prstu. V jeho zájmu budu věřit tomu, že to někde přečetl …
….. je tato víra ale už nepřezkoumatelná, nesdělitelná, a zejména se tedy zdá, že jsou nesdělitelné její skutečné důvody.
Michale, OBJEKTIVNĚ je jistě nepřezkoumatelná a nesdělitelná. Vždyť i v evangeliích je napsáno:
Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky – Ducha pravdy, kterého svět NEMŮŽE PŘIJMOUT, poněvadž ho NEVIDÍ A NEZNÁ. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. (Jan; 14:15 – 17).
či
Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: “Pane, jak to, že se chceš DÁT POZNAT NÁM, ALE NE SVĚTU?” (Jan; 14:22)
či
Až přijde Přímluvce, kterého VÁM POŠLU OD OTCE, DUCH PRAVDY, jenž od Otce vychází, TEN O MNĚ VYDÁ SVĚDECTVÍ. Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku. (Jan; 15:26 – 27)
No a já svědčím navzdory všem Tvým krásně znějícím objektivním a logickým argumentům. Holt Michale mě prostě nepřesvědčí 🙂
Ale v tomto ohledu jsou na tom přece stejně jako prof. ThDr. PETR POKORNÝ, DrSc.!! Odkud pan profesor věří tomu, že Ježíš odpovídá: “Kdybyste věřili Otci, uděláte líp, ale ani on sám tu Galileu nevyvrací…..” ? Jsou jen dvě možnosti: má to z písemného pramene nebo si to vycucal z prstu. V jeho zájmu budu věřit tomu, že to někde přečetl …
protestant:
On je na rozdíl od nás odborník znající problematiku:
http://www.cuni.cz/IFORUM-5360.html
“Ale v tomto ohledu jsou na tom přece stejně jako prof. ThDr. PETR POKORNÝ, DrSc.!! Odkud pan profesor věří tomu, že Ježíš odpovídá: “Kdybyste věřili Otci, uděláte líp, ale ani on sám tu Galileu nevyvrací…..” ? Jsou jen dvě možnosti: má to z písemného pramene nebo si to vycucal z prstu. V jeho zájmu budu věřit tomu, že to někde přečetl …
protestant:
On je na rozdíl od nás odborník znající problematiku:”
http://www.zaaap.net/wp-content/gallery/facepalm-pics-3/f069ad45_epic_facepalm_by_www-zaaap_-net_.jpg
Michal: Nejstarší evangelium, připisované Markovi, bylo sepsáno pravděpodobně kolem roku 70 n.l., tedy cca 40 let po Ježíšově ukřižování. Janovo evangelium pak bylo sepsáno až v 90. letech, tedy 60 let po Ježíšově smrti.
Karel: Ty roky stojí na vodě. Usuzuje se na to jen proto, že je v evangeliích zmínka o zboření Chrámu a ten byl zbořen v tom roce 70 n.l. Jak by mohl někdo psát o zboření chrámu, když proroctví neexistují, že? 😀 A proč není v evangeliich zmínka o zboření Chrámu v minulém čase? Třeba v ev. dle Lukáše by se to pěkně vyjímalo: “A náš Pán prorokoval, že Chrám bude zbořen a také se tak stalo, jak dnes může každý vidět.”? A proč se o rybníku Bethesda a sloupořadí kolem něj mluví v přítomném čase, jako by se nechumelilo? Že by přežil dobýti Jeruzaléma?
Nebo snad už mají něco jiného?
Michal: Všechna evangelia jsou psána v Řečtině, zatímco Ježíšovi učedníci i Ježíš sám, i lidé kterým kázal, byli Židé – což je dalším důvodem, proč není příliš racionální tvrdit, že byly sepsány očitými svědky, a že jsou tedy vůbec svědectvím.
Karel: Není zcela vyloučeno, že to co se nám zachovalo jsou překlady, případně u synoptických evangeliích šlo o původní řecký text, jenž však využíval hebrejských pramenu. K tomu blíže Hebrejský Kristus od Tresmontanta. Ocení to však spíše ti co umějí hebrejsky, či řecky. Blíže také ÚVOD DO NOVÉHO ZÁKONA od Tichého. str 80, 90, 101, 102, 107, 111, 121-123
Michal: Docela by mě zajímalo, kolik křesťanů si je tohoto vědomo, a kolik křesťanů je naopak přesvědčeno o tom, že jejich víra MÁ pevné základy, dané historickou osobou Ježíše Krista, s doloženými výroky a zázraky a významem, spoléhaje se při tom na předpoklad (který v reálném životě při “běžných” životních přesvědčeních funguje!), že pevnost těch kořenů byla v historii opakovaně prověřena, a že jejich pevnost byla potvrzena.
Karel: Kdyby měla má víra stát na psaném slovu, běda mi. Asi si neuvědomuješ, že křesťane byli dříve než první křesťanské spisy. Byli to lide, kterých se Bůh v Kristu dotkl, získal si je a tito lide teprve potom o Něm psali. ŽIVÝ Ježíš Kristus, obraz Boha neviditelného je naším základem a toto poznání nevychází z nějakého rozumování, mudrování… ale z Boha samotného. A s tím nic nepohne 😀
“Karel: Kdyby měla má víra stát na psaném slovu, běda mi. Asi si neuvědomuješ, že křesťane byli dříve než první křesťanské spisy.”
To právě tak nemusí být. Vířiví adventisté 7 dne tu taky nebyli dříve, než jejich bible.
@Protestant. K církevnímu majetku. Začneme až Josefem II. Majetek převedl do vlastnictví státu. Od té doby měla církev katolická majetek ve správě. Mohla ho užívat, nikoliv s ním kšeftovat a pod. To se časem ještě přitvrdilo, viz 1. republika. Evangelická církev vůbec žádný majetek neměla. Čili čím evagelická církev dotuje stát? Sama byla pouze státem vydržovaná. Katolická církev má vypracovaný účelový postup, jak se dostat k majetku. Nejen že je to s vlastnicvím jinak, ale také s pouhým oceněním pozemků. Dělá se to proto potají, nikoliv před zraky veřejnosti. Je to pěkný podfuk, machinace. Expertisa právního postavení církevního majetku ve 2. pol. 19. a ve 20. století, vypracovaná v roce 2008 Universitou Karlovou výslovně sděluje, že tzv. církevní majetek nemůže být předmětem restituce, neboť ten po dobu dvou století majetkem církve nebyl. Kultovní majetek církev užívat mohla. Ale právo sem, právo tam, víra a pobožné řečičky sem tam… ideologii restitucí máte opravdu vypracovanou, ale nejde zde o pravdu a právo – jen o zmocnění se majetku. Už se těším, jak se s tím bude kšeftovat. Hráči už jsou nachystaní. A ještě. Proč se nezavede církevní daň pro věřící, aby si financovali církev? Bojíte se? Nedivím, se. Podívejte se třeba do Rakouska, co to dělá s výstupy z církví.
Slávek Černý says: Pokud by v Bibli nebylo ani slovo o tom, že se Ježíš narodil v Betlémě, ale třeba v Syrtě, věřili by dnes křesťané něčemu jinému.
Není vůbec podstatné, kde se Ježíš narodil.
Slávek: 9 křesťanů jich devět věřilo, že se Ježíš narodil v Betlémě.
A když se ukáže, že se narodil v Galilei, že se těch devět z devíti mýlilo, má to vliv na jejích život s Bohem?
Pokud já vím, tak je dnes dost pravděpodobné, že žádný Nazaret v době Ježíše vůbec neexistoval. Rozhodně ne tak velký, aby tam byla synagoga (přičemž v Nazaretské synagoze měl Ježíš kázat). Pokud to byly dvě chatrče mezi poly, tak to je snad možné, ale to se zas neslučuje s popisem v evangeliích.
Archeolgickému pátrání po pozůstatcích osídlení Nazaretu z doby Ježíše bylo věnováno už dost úsilí, a nenašlo se nic. Jsou tam stopy po osídlení z doby před Ježíšem, a pak desítky let po Ježíšovi, byl tam snad nalezen nějaký hřbitov, hroby, … Ale v době Ježíše to bylo prostě neobydlené místo.
Navíc a zejména existují o Galilejských městech a osadách z té doby dost podrobné záznamy v literatuře, a to jak ve Starém Zákoně, tak v Rabinistické literatuře, v Talmudu, i v dílech tehdejších historiků působících v Galilei (např. Plínius Starší). A výsledek – NIC. O Nazaretu nikdo nic nepíše.
Prekérní situace, řekl bych… 😉
to pwb:
Máš nějaký odkaz na tu právní expertisu. Rád bych si ji přečetl.
Zajímavé je i to, že třeba Pavel zmiňuje Ježíše snad stokrát, a ANI JEDNOU neříká, že je to ten z Nazaretu… všimli jste si toho někdy? 🙂
Jak je to asi možné? 😉
Co víc – v ŽÁDNÉ epištole není Ježíš nazván Nazaretský. V žádné epištole není o Nazaretu ani slovo. Jen v evangeliích…
Usvědčte mě někdo z omylu!
Slávek: 9 křesťanů jich devět věřilo, že se Ježíš narodil v Betlémě.
Karel: A když se ukáže, že se narodil v Galilei, že se těch devět z devíti mýlilo, má to vliv na jejích život s Bohem?
Slávek: to byl priklad toho, v co křesťané veri. Podobne je to s jakýmkoliv dalším článkem vaši viry. Vymysli si jakékoliv pravidlo, nebo tradici které veris ty nebo nejaka skupinka křesťanů, a když se zeptas na důvod té viry a půjdes do dusledku, vždy nakonec skončis u nejaké citace z bible. To je to, když Michal tvrdí, ze vaše vira ma původ v Bibli. Jine zprávy o té vaši Snehurce proste nemáte.
to Michal:
..ani o Betlémě není jinde než v evangeliích
to Slávek:
…máme. Od něj. Je vzkříšený.
Jsme Kristovci, ne Novozákonovci….