Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?
Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?
V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.
***
Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…
Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?
Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.
Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.
Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).
A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.
***
Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:
Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…
Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.
Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.
Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.
Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.
Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.
Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.
***
Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!
Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.
***
Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)
Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?
A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.
Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?
Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.
***
Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.
Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.
V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?
Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?
Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.
***
Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.
Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.
Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.
Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů profesor Otakar Funda.
***
Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?
Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.
Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.
Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.
Slávku
Slávku zde jsem ti něco nalezl
O oné katastrofě Toby.:
——————————
************************
——————————
Bývaly doby…
Ale to není nic proti výbuchu, který se ve stejné části světa odehrál o nějakých 75 tisíc let dříve. Tehdy se doslova rozlétla hora, na jejímž místě dnes leží jezero Toba. Objem vyvrženého materiálu byl 2800 km3. Stejně jako v případě Tambory se do tohoto množství počítají vzdušné vyvrženiny (800 km3) i láva (2000 km3).
——————–
Výbuch se musel projevit na celosvětovém klimatu ještě výrazněji než exploze Tambory. Podle „katastrofické“ teorie způsobil výbuch sopky Toba dokonce výrazný úbytek africké populace moderních lidí snad jen na pouhých tisíc jedinců. Pro tuto teorii existují jisté geologické i genetické důkazy.
———————-
Katastrofický dopad výbuchu i na vzdálené oblasti si lze snadno představit. Blízké oblasti okolo Tambory pokryly metry sopečného popela. Asi dvouapůlmetrovou vrstvu našli archeologové i v několik tisíc kilometrů vzdálené vesnici Jwalapuram, která leží v jihoindickém státě Ándhrapradéš.
————————
***************
———————
http://www.lidovky.cz/supersopka-zadny-problem-0yq-/ln_veda.asp?c=A070711_083645_ln_veda_vvr
——————-
***************
———————
kilometrov. Radikálne zmenil život pravekých ľudí.
CHAMPAIGN. Výbuch sopky Toba na indonézskom ostrove Sumatra pred približne 73-tisíc rokmi bol taký silný, že ešte zhruba 5-tisíc kilometrov od nej odlesnil väčšinu plochy strednej Indie. Výrazne to ovplyvnilo vtedajších ľudí. V časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Paleeoecology to napísal sedemčlenný tím Martina Williamsa z Adelaidskej univerzity (Austrália) a Stanleya Ambrosea z Illinoiskej univerzity v Urbana-Champaign (USA).
Sopka Toba predstavuje najväčší vulkanický výbuch za posledné milióny rokov. Kráter má asi 3500 štvorcových kilometrov a z veľkej časti ho dnes zapĺňa jazero. Vznikol pri výbuchoch pred 840-, 700- a 73-tisíc rokmi.
————————
Kľúč k vývoju človeka?
Všetky vzorky boli datované do doby posledného výbuchu Toby. Peľ ukazuje typ vegetácie priamo, pomery rôznych izotopov uhlíka nepriamo. Oba zdroje informácií potvrdili významnú zmenu vegetácie v strednej Indii po výbuchu. V podstate odlesnenie tohto územia, kde najmenej tisíc rokov po výbuchu vládlo silné sucho.
Sucho podľa všetkého odrážalo pokles teploty. Sú to jednoznačné dôkazy, že Toba v trópoch spôsobila dlhotrvajúce odlesnenie. “Táto katastrofa mohla donútiť predkov moderných ľudí, aby prijali nové kooperatívne stratégie prežitia, ktoré im umožnili nahradiť neandertálcov a iné archaické ľudské druhy,” povedal Stanley Ambrose.
Čítajte viac: http://veda.sme.sk/c/5133055/supersopka-zmasakrovala-pravekych-ludi.html#ixzz1bjlDEL2b
—————————–
*****************************
——————————
,Ilustrace erupce Toby
Přibližně před 74.000 roky, došlo v Indonésii, na ostrově Sumatra ke gigantické erupci supervulkánu Toba, která se stala jednou z nejničivějších přírodních katastrof, kterou lze doložit. Množství vyvržené horniny činilo kolem 2800 km³, což způsobilo zkázu globálních rozměrů a poslední větší globální vymírání.[1]
——————————-
Jelikož je kaldera nad konvergentní zónou tektonických desek, není v budoucnu vyloučena další erupce podobných rozměrů.[4] Protože supervulkány jsou pro lidstvo zatím poměrně neznámé a málo probádané, nelze určit časový horizont případné další události. Pokud by k ní došlo, znamenalo by to pravděpodobně konec současné civilizace a není vyloučené úplné vyhynutí lidského druhu.[5] Proti lidem hraje fakt, že jsou velké části planety přelidněny a případné masivní narušení již tak nedostatečného zásobování potravin, kdy poptávka výrazně převyšuje nabídku, by znamenalo vyvolání nezměrných hladomorů. Zatímco jiné druhy by se přizpůsobily, lidé by byli jedním z nejpostiženějších druhů. Po erupci by okamžitě zemřely desítky milionů lidí v okruhu 500 km. Následný spad popela by zahubil stamiliony lidí v celé Asii. Během pár týdnů by došlo k zatemnění atmosféry a postupnému ochlazení celé planety, což by v kombinaci s kyselými dešti rozvrátilo zemědělství. Globální obchod a ekonomika by se zhroutily, letadla by přestala létat. Pravděpodobný by byl nástup nové doby ledové. Populace by se mohla zmenšit v rozmezí 95 až 100 % a případné přeživší izolované skupinky lidí, by se vrátily někam do doby kamenné.[zdroj?]
——————————————-
****************************
———————————————
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tobsk%C3%A1_katastrofa
—————————————-
**************************
————————————
Milan.Miló.
Kay díky, o tom jsem nevěděl. Zajímavý.
Milane taky díky, samozřejmě 🙂
Arkande: Ty jsi byl věřící? To není výsměch jen když to píši tak se usmívám,sám nevím proč.
Slávek: Není na tom nic zvláštního. Nevím jestli to lidi kolem mě nějak významně vnímali. Bylo to na výšce a bydlel jsem s přítelkyní – katoličkou. Ale jako nějak moc to neprožívala. Občas jsme zašli do kostela a tak. No a já se rozhodl to vyzkoušet, protože mě zajímalo, jak to je. Nakonec se podívej třeba na Jirku, tak jak to podává, tak je to lákavý. Pros boha a on za tebou přijde a ukáže ti cestu, že? No tak jsem to zkusil a fakt to není těžký. Prostě když chceš věřit a rozhodneš se, tak uvěříš. Přepneš jen vypínač a věříš. Samozřejmě, že pochybuješ, ale to je normální. Není to vědění, je to víra. Tak jsem věřil, večer se k němu modlil, radil se s ním. No, jako ne že by mi odpovídal 🙂 Nicméně čím dál víc mi to bylo proti srsti. Neviděl jsem v tom žádný smysl. Po pár měsících, jednoho slunečného dne jsem seděl sám v menze, dojídal hranolky a rozhodl se, že zase věřit přestanu. No a tak jsem přestal. Finito.
Jirka: Moje cesta trvala zhruba 5 let. Byl jsem jak na houpačce – zkoušel jsem různé směry, chvíli jsem věřil, pak zase přestal věřit, pak zase hledal, až jsem nalezl. Prohlédl jsem. Dnes vnímám svět jinak.
Slávek: asi jsi po tom hodně toužil. Pak jsi našel něco co vyhovovalo tvému založení a přestal hledat. Chtěl jsi uvěřit a uvěřil. Já k tomu přistupoval volněji, spíš jsem byl zvědavý a čekal co se z toho vyklube.
Vida. Ačkoliv se vírou a náboženstvím zabývám už 20 let, nikdy jsem nevěřil. Ale musím říci, že mi taky dřív bylo z křesťanství sympathičtější protestanství; nyní je to jednoznačně katholictví.
GP, a proč je ti katolictví sympatičtější než protestanství?
Mimochodem, vyznávají ještě katolíci zásadu “není spásy mimo Církev”? Jak bys vůbec charakterizoval rozdíly mezi katolíky a protestanty?
Já bych řekl, že
1) katolíci věří, že člověk ve svém vztahu k Bohu potřebuje jako prostředníka Církev. Protestanti naopak upřednostňují osobní vztah každého s Bohem. S tím logicky souvisí absence zpovědi u protestantů, atd.
2) protestanti vyznávají zásadu “sola fide”, katolíci zdůrazňují (i) skutky
3) zřejmě tam budou nezanedbatelné rozdíly v ritu
4) protestanti zastávali doktrínu Sola scriptura, katolíci oproti tomu kladli důraz i na tradici a na tradiční výklad, jakož i na oficiální stanovisko církve… nejsem si ale vůbec jistý jak je to teď
Třeba náš protestant Sola scriptura nezastává ani náhodou, že? 🙂
Vím že otázka nebyla směřována na mě, ale já to prakticky viděl takto:
– Protestanti se snaží boha a bibli uchopit rozumem
– Katolíci o tom zas tak moc nepřemýšlí, kladou důraz na rituál
Zpětně chápu, proč jsem jako věřící nemohl směřovat protestantským směrem.
Michal says:
October 25, 2011 at 7:33 am
Třeba náš protestant Sola scriptura nezastává ani náhodou, že?
protestant:
Kdybych nezastával Sola scriptura, tak by to znamenalo, že se opírám ve víře ještě o jiné církevní prameny jako katechismus atd. Ale to není pravda. Sola scriptura byla a je reakcí na to, že pro ŘKC je Bible jen jedním z mnoha pramenů.
to Michal:
píšeš: …..S tím logicky souvisí absence zpovědi u protestantů, atd…..
ale je to trochu jinak:
http://horni-krupa.evangnet.cz/cesty-viry/evangelicka-zpoved
Slávek Černý says:
October 25, 2011 at 7:45 am
Vím že otázka nebyla směřována na mě, ale já to prakticky viděl takto:
– Protestanti se snaží boha a bibli uchopit rozumem
protestant:
Boha nelze uchopit rozumem. To je bláhová představa.
To Michal:
píšeš ….protestanti vyznávají zásadu “sola fide”, katolíci zdůrazňují (i) skutky…
Jde o to, že protestanté věří, že spásu si nejsou schopni zasloužit. Nejsou schopni udělat tolik, aby si jednoho dne mohli říci “Fajn, udělal jsem dost, spásu mám v kapse”. proto je pro nás spása NEZASLOUŽENÝM darem a můžeme jen věřit Boží shovívavosti.
…a to je jen krůček od ateismu 🙂
Ad Protestanti vs Katolíci.
S Katolíky se velmi lehce mluví ,teoreticky nemají v diskuzích proti ateistům žádnou šanci.Pokud se ateisté nenechají uřvat nebo zatáhnout do filozofických žvástů…Stačí jen vzpomenout na katechismus,církev,Papeže a historii.To ani nemluvím o Bibli v pojetí ŘKC…příliš snadné 🙂
S Protestanty se mluví mnohem obtížněji,už jen z toho důvodu, že cesta k Bohu je v jejich pojetí individuální čili mohou s klidem říci, že např.Martin Luther byl čuně,aniž by se jim cokoliv stalo.Názory představitelů jejich církve,jsou názory oněch představitelů nikoliv jich samých.Také nevnímají Bibli doslova,což je další nepříjemnost.Při diskuzi se tak není o co opřít a člověk chtě nechtě musí sklouznout do filozofie a tam vyhrává ten kdo je lepším lhářem a řečníkem…
Píši o věřících které považuji za ty průměrné.
S Umírněnými věřícími(a deisty…) se dá ,pokud netrpí nějakým extrémním bludem(kreacionismem,ID),celkem snadno hovořit.Tito lidé si spíše vybírají čemu v Bibli věří
a co je zastaralé(Např.Stvoření světa ANO,Kamenování nevěrných žen NE).Takže stačí zahrát na to, že dobří jsou ONI sami a nepotřebují k tomu Boha.Protože ONI sami si vybírají co z Bible ANO/NE…
S pevnými(funda/fanatik) věřícími se hovořit dá nejednodušeji ze všech skupin.Jsou agresivní a berou Bibli do slova,takže řečník ať chce či ne má najednou v rukou nesmírný poklad a desítky argumentů které mu dávájí amorálnosti z Biblických příběhů.(Ukamenování za sbírání dřeva atd.) Více méně je zde pouze ten průser že tito lidé berou kritiku jako útok na svého Boha(protože trpí bludem, že ON skrze ně mluví) a proto je vhodné stát od dotyčného co nejdál a dobře zvážit své možnosti při útoku.(Magoři mívají sílu)
to Arkande.
Díky za dost typický ateistický postoj. Podobným jako jsi ty nejde o poznání, ale o výhru. V podstatě je to postoj adekvátní postoji těch z posledního odstavce.
Slávku
———————
Milane k tomu doporučuji John D. Barow: Teorie všeho a Brian Greene: Elegantní vesmír. Ta posledně jmenovaná mě přesvědčila, že strunová teorie je krejně podezřelá, i když asi měla za cíl opak. Nejen že jsem ji vůbec nepochopil, ale autor měl zjevné potíže vysvětlit její spojení s realitou. Prostě podezřelá věc:-) Tu první knížku jsem od určité chvíle taky nechápal, mimochodem.
———————
Slávku onu knihu elegantní
vesmír jsem neviděl.
A tak moc děkuji za typ.
A však jsem měl, asi tři díly
elegantního vesmíru na DVD.
Milan.Miló.
Protestant: Díky za dost typický ateistický postoj. Podobným jako jsi ty nejde o poznání, ale o výhru. V podstatě je to postoj adekvátní postoji těch z posledního odstavce.
jack: K poznání dojdete pouze pokud si budete klást neustále nové a nové otázky a hledat na ně pravdivé odpovědi. To je tedy v zásadním rozporu s každým náboženstvím.
V náboženství se opakují neustále stejné otázky a důležité je dodat uspokojivou odpověd pro dané náboženství,nikoliv pravdivou. Proto je v náboženství tolik uspokojujících odpovědí na jednu stejnou otázku a největším paradoxem je,že jsou všechny prezentovány jako pravdivé!
to Protestant:Stejně tak jsem mohl napsat že se mluví obtížne s maniakálními či depresivními jedinci.Popisuji komunikaci a její způsoby.Navíc nevím proč se zrovna ty čertíš.Protestantům jsem tam složil nepřímou poklonu.
Jinak dneska jsi stával špatnou nohou? Jsi nějaký rozmrzelý…
jack: K poznání dojdete pouze pokud si budete klást neustále nové a nové otázky a hledat na ně pravdivé odpovědi. To je tedy v zásadním rozporu s každým náboženstvím.
protestant: Další dost typický ateistický postoj, podle nějž ateista = odborník na náboženství…. 🙂