Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.
Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.
Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.
Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.
***
První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.
Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.
Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.
***
Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.
V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.
Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…
Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!
Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.
Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.
***
Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.
Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:
1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.
Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.
Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.
Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.
2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?
Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?
Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?
Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.
Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.
***
Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.
Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)
Závěr:
Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)
Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)
protestant:
To je spíše pro nějaké blby, kterým je možné naservírovat cokoliv a oni to spolknou.
Chybí tam oběti ateistických režimů.
O tom jsem ještě neslyšel,on existuje ateistický režim? Jestli je to režim v sekularizovaném státě,kde nevládne žádná církev,tak by to mohl být současný “režim”
v České republice. 🙂
……Nemám v plánu obhajovat historické události, kdy bylo náboženství důvodem k utrpení a neštěstí nevinných lidí. Ani je obhájit nelze, byť můj subjektivní názor je, že díky srdceryvným filmům jsou některé z nich přeci jen zveličené. Chci poukázat na to, kolik válek a vraždění má na svědomí ateismus, respektive ateistické státy a skupiny. Nejmocnější ateistické režimy – komunistické Rusko, komunistická Čína a nacistické Německo- v minulém století vyhladily astronomické množství lidí. Jen pro připomenutí, Stalin způsobil smrt asi dvaceti miliónu lidí, Mao Ce-tungovu režimu přisuzují historici závratných sedmdesát miliónu mrtvých. A samozřejmě Hitler s deseti miliony zavražděnými. Dále ještě můžeme vyjmenovat další sovětské diktátory jako Lenin, Chruščov, Brežněv. Dále pak Pol Pot a Rudí Khmérové, Enver Hodža, Nicolae Ceausescu, Fidel Castro, Kim Čong-il. Lze tedy říci, že ateistické režimy za jedno jediné století vyvraždily mnoho přes sto miliónu lidí.
Podle výpočtů odborníků mají křížové výpravy, inkvizice a čarodějnické procesy na svědomí v součtu asi 200 000 mrtvých. Zohledníme-li nárůst obyvatelstva, odpovídá to dnešnímu jednomu milionu mrtvých. Křesťanští vládci pozabíjeli za pět set let pouhé procento počtu, který Hitler, Stalin a Mao stihli povraždit za pár desítek let.
Tím nechci rozhodně snižovat vinnu církve na konfliktech, které rozdmýchávala. Ale nezpochybnitelným faktem je, že nejhorší masové vraždy v dějinách nejsou dílem náboženství, nýbrž ateismu…….
http://wikileaks.svetu.cz/25009-nabozenstvi-versus-ateismus.html
protestant says:
October 4, 2011 at 10:13 am
Vám se to zdá jako vyrovnaný a nezaujatý pohled?
Pak mi není jasné jakým kouzelným proutkem vysvětlit, že evropské země jsou v žebříčcích dodržování lidských práv, demokracie, bezpečnosti a vědy na předních místech… 🙂
Každý trochu vzdělaný člověk ví,že vše co jste vypsal si společnost vybojovala proti církvi a za vše tedy vděčíme sekularizaci státu a církve. Proč si myslíte,že všechny “moderní” státy mají zakotvené v ústavě rozdělení státu a církve? Protože moc dobře ví co se stane,když se dostane církev k moci. Jen se podívejte na země,kde náboženství vládne společnosti,připadá vám,že v těchto státech jsou dodržována lidská práva či demokracie? Nebo vám tyto státy snad připadají jako vědecké velmoci?
Nenechte se vysmát,kdyby neměli ropu,aby si mohli koupit cizí technologie,tak žijí i materiálně jako ve středověku. Což by alespoň pasovalo k úrovni jejich společnosti.
to Protestant: Ty jsi prostě ubohý Blbeček,zase tady vatahuješ křesťana Hitlera a skoro kněze Stalina.
protestant:
To já ne – to světoznámý historik Paul Johnson….. 🙂
Arkande:Ehmm Johnson si může psát co chce ale ty tady protestante tento jeho názor prezentuješ pořád dokola a dokola a dokola.A je ti pořád dokola,dokola a dokola vyvracen.
30ti letá válka měla především náboženský motiv(To by jsi měl vědět protestanti proti katolíkům a naopak),po-té politický a až na úplný závěr bych přidal nějakou klimatickou změnu…hlavní byl ale ten náboženský motiv stejně jako u válek mezi katolíky a Hugenoty.
Protestant:
……Před 14. stoletím čarodějnické procesy neexistovaly, nešlo tedy o „středověkou“ pověru, ale o novověkou.
jack: Naprostý nesmysl. Systematické pronásledování lidí z náboženských důvodů bylo zahájeno vznikem inkvizice a to bylo milý protestante ve 12. století. Zbytečně kalíš vodu.
Nevím o co se snažíš,i samotný papež to přiznal,tak nechápu o co ti jde.
protestant says:
October 4, 2011 at 10:45 am
a ještě jeden pohled pro vyvážení:
Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy | Mail | 17.11.2009, 21:14:02
Zakladem nasi kultury je krestansko-zidovske nabozenstvi. Ateismus je ideologie polovzdelancu, kteri nechapou metafyziku existence Boha. Nacismus, tak jako komunismus museli byt ateistickymi ideologiemi, nebot jejich svet totalitniho nasili by se uplatnovanim krestanstvi behem 24 hodin zhroutil.
jack: Pan doktor asi není historik,když neví,že německý nacismus NEBYL ateistickým režimem.
Každý trochu vzdělaný člověk chápe, že když je ve státě přes 90% křesťanů není třeba nic na církvi vybojovávat, protože těch 90% křesťanů jsou ta církev.
A každý vzdělaný člověk ví, že ústavy tam mají rozdělení státu a církve proto, že to většina obyvatel – tedy většina křesťanů, tedy většina církve chtěla.
Žádného vzdělaného člověka nenapadne že by v takových státech jako je např. Švédsko, Norsko, USA apod bylo do jejich ústavy vloženo rozdělení státu a církve proti vůli většiny obyvatelstva, tedy proti vůli většiny křesťanů, tedy proti vůli církví. 🙂
jack: Pan doktor asi není historik,když neví,že německý nacismus NEBYL ateistickým režimem.
protestant:
Byl to režim bez boha tedy a-teistický.
Arkande says:
30ti letá válka měla především náboženský motiv(To by jsi měl vědět protestanti proti katolíkům a naopak),
protestant:
…a proto bojovala katolické Francie po boku protestantů proti katolickým Habsburkům …… :-)))))
Protestante a jak víš, že byl nacismus “bez boha”? Na základě čeho to tvrdíš?
Nacismus mohl být nanejvýš tak v rozporu s tvou představou Boha, případně s představou tvé církve. Samotní nacisté ovšem zjevně věřili, že jsou “s bohem”, a stejně tak tomu věřila velká část tehdejších duchovních v Německu a dost možná i ve Vatikánu. (a Ustašovci v Chorvatsku, atd. atp.)
Netuším, proč by tvoje představa (víra) o tom, co to znamená být s Bohem, měla být pravdivější než představa jejich.
Stalin začínal v semináři. Lenin se stýkal s rabíny. Hitler? Ve své řeči pronesené v Berlíně, 24. října 1933 Hitler prohlásil: „Jsme přesvědčeni, že lidé potřebují a vyžadují Víru. Jsme proto odhodláni k boji proti ateistickému hnutí, a to nejen několika teoretickými prohlášeními: musíme ho prostě zlikvidovat!“
Komunismus i národní socialismus jsou víry svého druhu.
… stejně jako ateismus….
Michal says:
October 4, 2011 at 12:30 pm
Protestante a jak víš, že byl nacismus “bez boha”? Na základě čeho to tvrdíš?
protestant:
To je jednoduché. Kdyby počítali s Bohem nemuseli vše vydobývat vlastními silami.
pwb says:
Hitler prohlásil: „Jsme přesvědčeni, že lidé potřebují a vyžadují Víru. Jsme proto odhodláni k boji proti ateistickému hnutí, a to nejen několika teoretickými prohlášeními: musíme ho prostě zlikvidovat!“
protestant:
Na tom co kdo PROHLAŠUJE se stavět nedá.
Zápotocký den před měnovou reformou prohlašoval, že žádná reforma nebude. 🙂
Protestant: “To je jednoduché. Kdyby počítali s Bohem nemuseli vše vydobývat vlastními silami.”
Takže s Bohem nebyli proto, že prohráli válku? A Stalin teda pak logicky s Bohem byl, protože válku vyhrál, ne?
A nebo to myslíš tak, že “museli vše dobývat vlastními silami”, tj. že jim Bůh nějak “viditelně” nepomohl? No, to bych tedy polemizoval, klidně řeknu že Bůh osobně Hitlerovi pomáhal víc než dost – vždyť Hitler prakticky zázračně přežil desítky pokusů o atentát, a některé z nich naprosto neuvěřitelným štěstím! Co víc už bys musel vyžadovat jako důkaz Boží přízně? 🙂
Ale OK, pokud teda nacistům nepomohl, tak kdy komu pomohl?
@Protestant. „Na tom co kdo PROHLAŠUJE se stavět nedá.“ Ano, souhlasím. Církve také PROHLAŠUJÍ – víru, její články, všechno možné. Na tom se tedy také stavět nedá. Že?
pwb says:
October 4, 2011 at 1:38 pm
@Protestant. „Na tom co kdo PROHLAŠUJE se stavět nedá.“ Ano, souhlasím. Církve také PROHLAŠUJÍ – víru, její články, všechno možné. Na tom se tedy také stavět nedá. Že?
protestant:
Co prohlašuje moje církev?
to Michal:
Zkus to znovu a lépe.
to Jack: Jacku, to je opravdu blbost, co jsi na základě svého racia napsal.
jack: To je jednoduché napsat,ale napiš mi konkrétně kde jsem se dopustil logické chyby.
to Jack: Logickou konzistencí nepochytíš celou podstatu svého bytí, smiř se s tím. Chybu jsi udělal zde – kdyby si pravý křesťan vzal svůj život, aby šel co nejrychleji nahoru, nemohl by už pomáhat druhým k růstu, nemohl by druhé finančně podporovat, nemohl by už zachraňovat životy druhých, nemohl by se už snažit dělat svět lepším místem pro všechny. Tzn. chtěl by do případného nebe ze sobeckých důvodů, ze sebelásky. Ale takto pravý křesťan nesmýšlí.
@Protestant. Co je to vyznání víry? Helvetské, Augsburské, Bratrské, České… V podstatě prohlášení něčeho. Realita zcela jiná.