Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.
Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.
Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.
Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.
***
První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.
Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.
Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.
***
Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.
V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.
Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…
Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!
Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.
Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.
***
Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.
Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:
1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.
Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.
Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.
Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.
2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?
Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?
Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?
Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.
Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.
***
Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.
Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)
Závěr:
Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)
Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)
Typická reakce křesťana.
to Protestant:
jack: Pokud je tento život pouze jakýmsi čekáním na život posmrtný,který je teprve tím nádherným životem,tak je naopak nejlepší a logické nechat tento život co nejdříve za sebou.
protestant:
Kde jsi na tuhle blbost přišel?
Arkande:např. v Aketických řádech nebo-li v askezi.Tento svět je pomíjivý,důležitý je ten další atd…
Vám se to zdá jako vyrovnaný a nezaujatý pohled?
Pak mi není jasné jakým kouzelným proutkem vysvětlit, že evropské země jsou v žebříčcích dodržování lidských práv, demokracie, bezpečnosti a vědy na předních místech… 🙂
jen malá ukázka falšování dat:
……1486 – napsali papežem pověření dominikáni Heinrich Kramer a Jakub Sprenger „Malleus Maleficaru – Kladivo na čarodějnice, příručku k objevení a trestání čarodějnic, plnou vrozené nenávisti k ženám a sexu, který je podle této “knihy“ natolik špatný, že tvoří hlavní dveře – jimiž vstupuje ďábel. Předmluvou k této knize byla samotná bula Inocence VIII……
http://www.blisty.cz/art/22867.html
……Před 14. stoletím čarodějnické procesy neexistovaly, nešlo tedy o „středověkou“ pověru, ale o novověkou. Katolická církev ve středověku naopak velmi tvrdě vystupovala proti původem pohanské pověře o čarodějnicích (tj. ženách, které se pohlavně stýkají s ďáblem a takto od něho získávají nadpřirozenou moc škodit lidem). Už císař Karel Veliký ustanovil trest smrti pro každého, kdo by ji rozšiřoval. Ještě ve starověku církevní otcové sv. Jan Zlatoústý, Cesarius z Arles aj. bojovali ostrými slovy proti této pověře jakožto pozůstatku pohanství. Veliký papež středověku a obránce svobody Církve proti německému císaři Jindřichu IV. v 11. století, sv. Řehoř VII., pod trestem exkomunikace zakázal dánskému králi Haraldovi, aby zahájil proces proti ženám obviněným z „čarodějnictví“, které prý zavinily sucho a morovou epidemii. Papež nabádá krále, aby raději hleděl „pokáním odvrátit Boží tresty a ne je ještě rozmnožovat nevinně prolitou krví“. Užívání čar a kouzel bylo přísně zakázáno už ve Starém zákoně. …..
……Když dva němečtí inkvizitoři Spengler a Institoris koncem 15. století vydali primitivní a pověrečný spis „Kladivo na čarodějnice“, který žel vydatně přispěl k eskalaci čarodějnických procesů v Německu, inkvizice se od toho distancovala, papež sv. Pius V. (1566 – 72), který v Církevním státě zakázal čarodějnické procesy, nařídil dát tuto knihu na index zakázaných knih…..
http://jhspecial.webpark.cz/carodejnice.htm
a co na to historik Paul Johnson:
…..Zlo spáchané v naší době nemá sobě rovného. Více než 150 milionů lidí bylo v minulém století zabito násilím státu. Lidé se ptají, jak to může Bůh připustit? Jak může existovat Bůh v tomto království anarchie? Je nepopiratelné, že dvě největší tyranie století, nacistický Reich a komunistický Sovětský svaz, byly vybudovány bez Boha. Moderní pohanství v prvním případě a ateistický materialismus ve druhém. Ve 20. století se zaznamenává, že hlavní příčina hrůz vyplývá z faktu, že velkou materiální moc získali lidé, kteří se nebáli Boha. Lenin, který věnoval svůj život násilí a vybudoval Sovětský svaz ke svému obrazu, nenáviděl křestanství. 13. ledna 1913 napsal Maximu Gorkému: „Nemůže být nic ohavnějšího než náboženství”. Koncentráky a gulag byly ovocem odkřesťanštění světa. ….
Protestante v žádném případě nesouhlasím! Pořád zde máme Hypatii a ta byla zabita jako čarodějnice patriarchou Kyrillem v 5.století. Jinak si zde jenom hraješ se slovíčky.Procesy s čarodějnicemi existovaly již od založení inkvizice tzn.13.století.
Jinak postihy proti čarodějnicím nalezneme v římském právu,trestem bylo upálení a u starých Germánů trestem utopení.Čarodějnictví té doby bylo považováno za nejtěžší zločin a mnohem později kniha Malleus Maleficarum(15.století) které bylo díky knihtisku vydáno více než 30 000 výtisků a to v několika vydáních…Definitvní konec čarodějnických procesů byl v 18.století.
S čarodějnicemi ti tady mšenka nepokvete.Budu ti tyto informace otřískávat o hlavu tak dlouho dokud to nepochopíš.Procesy nebyly stálé,přesto byli lidé upalováni a zabíjeni od dávného starověku(Vzpomínáš na Starý zákon,přesněji Exodus?Nenecháš čarodějnici na živu…) mnohdy bylo čarodějnictví úředně přeneseno do kolonky Kacířství,za to také byla smrt.Kataři a Templáři by mohli vyprávět…
a ještě jeden pohled pro vyvážení:
Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy | Mail | 17.11.2009, 21:14:02
Zakladem nasi kultury je krestansko-zidovske nabozenstvi. Ateismus je ideologie polovzdelancu, kteri nechapou metafyziku existence Boha. Nacismus, tak jako komunismus museli byt ateistickymi ideologiemi, nebot jejich svet totalitniho nasili by se uplatnovanim krestanstvi behem 24 hodin zhroutil. Ateiste oteviraji brany nasi civilizace dablovi, snad aniz by si to vubec uvedomovali. Neotresitelna vira v Boha a v humanismus lidske lasky, odstranuje zaslepenost a iracionalitu nasili vrcholici v revolucich a valkach. Krev, slzy a pot nejsou smyslem nasi civilizace a tim ani cilem lidstva. Bez krestanstvi by nastal nepredstavitelny upadek ve vsech smerech lidske cinnosti. Pokrok by se zastavil a snad dokonce by se alternativa nuklearni valky zdala byt jedinym resenim za nahradu zanikle civilizace. Znamenalo by to sebezniceni nejen lidstva, nybrz veskereho zivota na teto planete.
to Protestant: Ty jsi prostě ubohý Blbeček,zase tady vatahuješ křesťana Hitlera a skoro kněze Stalina.
Nacističtí vojáci měli na přeskách svých opasků :Bůh s námi…
Hitlerovy projevy v kterých se hlásí ke křesťanství tady byly miliardkrát překládány…
Ty holt trpíš bludem,možná je to vážná duševní porucha…
30ti letá válka,Křížové výpravy… 🙂
Protestant:
Vy byste opravoval a staral se o auto které už přestává fungovat, technickou mu už nikdo neudělá a už toho evidentně mnoho neujede?
jack: Nevím jakou oduševnělou myšlenkou jste přišel na nápad srovnávat auto s člověkem. Mluvili jsme o životě a já se (na rozdíl od vás) nedomnívám,že auto žije.
Jedno ale vím uřčitě,u člověka kterého mám rád, bych život prodlužoval co nejdéle jak by to jen šlo,pokud by tím samozřejmě netrpěl, z těchto posledních okamžiků by pro mě byla každá minuta vzácností,protože vím,že když umře už s ním nikdy nebudu moci promluvit.
protestant:
To napiš personálu LDN a ne mně.
V hospicích a diakoniích s tím takový problém jako v LDN evidentně nemají.
jack: Nešlo o LDN-ku,ale o vaše přihlouplé nelogické tvrzení o tom,komu by mělo více záležet na životě.
jack: Nevím jakou oduševnělou myšlenkou jste přišel na nápad srovnávat auto s člověkem.
protestant:
Zkuse si přečíst Dawkinsův Sobecký gen.
jack: Nešlo o LDN-ku,ale o vaše přihlouplé nelogické tvrzení o tom,komu by mělo více záležet na životě.
protestant:
Více na životě záleží tomu, kdo jej má před sebou…
Arkande says:
Nacističtí vojáci měli na přeskách svých opasků :Bůh s námi…
A komunisté studovali vědecký ateismus…. 🙂
Arkande says:
October 4, 2011 at 10:45 am
to Protestant: Ty jsi prostě ubohý Blbeček,zase tady vatahuješ křesťana Hitlera a skoro kněze Stalina.
protestant:
To já ne – to světoznámý historik Paul Johnson….. 🙂
Co se s klimatem stalo na konci 16. století?
Po roce 1590 přišla série tvrdých zim a klima se „rozkývalo“. Přibližně po roce 1620 přišel zlom. Začalo se prudce ochlazovat a nastala tzv. “malá doba ledová”.
A třicetiletá válka.
Přesně! Historici ji vysvětlují náboženským střetem, ale hlavním impulsem k ní byla klimatická změna. Hlavní atak přišel od Švédů, o kterých až do té doby v Evropě téměř nikdo nevěděl. Ochlazení totiž nejdřív zasáhlo severské země a Švédy doslova „vyhnalo“. Už v létě 1630 vtrhlo švédské vojsko do Pomořan. Klasickým příkladem je slavná loď Vasa, která se v srpnu 1628 potopila na své první plavbě ve stockholmském přístavu. Byla to sice vojenská loď, ale měla tři nákladní paluby. Šlo o první ze série takto stavených lodí – Švédové se plánovitě připravovali na dovoz potravin, protože jim ochlazení přineslo obrovské neúrody.
http://eportal.parlamentnilisty.cz/PrintArticle/1335-ceka-nas-globalni-ochlazeni.aspx
protestant:
Kde jsi na tuhle blbost přišel?
jack: Nevím jak vy,ale katolíci věří,že teprve po smrti,po boku “Boha” budou žít život plný lásky,tak vzdálený tomu krutému,nespravedlivému pozemskému životu,samozřejmě podle zásluh. V pekle to zase tak skvělé být nemá.Neříkám,že je to špatně vymyšlené,naopak,krásně se tím drží lidé v poslušnosti,teď makej až do padnutí a když nebudeš remcat,tak tě tady po tom mizerném životě čeká nádherný život v ráji.
Hloupý není ten co si to tak krásně vymyslel,pouze ten co tomu slepě věří.
jack: Nevím jak vy,ale katolíci věří,že teprve po smrti,po boku “Boha” budou žít život plný lásky,tak vzdálený tomu krutému,nespravedlivému pozemskému životu,samozřejmě podle zásluh.
protestant:
Vůbec ne. naopak římští katolíci mají na cestě k tomu životu po boku Boha ještě očistec…..
Jirka: jack: Pokud je tento život pouze jakýmsi čekáním na život posmrtný,který je teprve tím nádherným životem,tak je naopak nejlepší a logické nechat tento život co nejdříve za sebou.
to Jack: Jacku, to je opravdu blbost, co jsi na základě svého racia napsal.
jack: To je jednoduché napsat,ale napiš mi konkrétně kde jsem se dopustil logické chyby.