Asi před čtrnácti dny mi poslal pěknou úvahu na téma posmrtného života Vít Skalický. Vítkovi se omlouvám, že ji zveřejňuji až teď, a předávám mu slovo.
Jaký je Váš názor na posmrtný život? Věříte v něj?
Na posmrtný život existuje mnoho názorů. Někteří věří, že se po smrti narodí jako jiní lidé a budou žít jiný život, že se reinkarnují, někteří věří v nebe a peklo, či v nebe, peklo a očistec. Někteří věří, že po smrti budou žít šťastný život. A jiní tvrdí, že nemůžeme vědět, co nás po smrti čeká, jak bude posmrtný život vypadat.
Já osobně jsem ateista, tedy věřím, že smrtí život končí, že žádný posmrtný život neexistuje. Není to stoprocentně jisté, ale je to velmi pravděpodobné. Z hlediska vědy se problém nachází v tom, že si myslíme, že v nás – lidech – existují dvě složky – nazvěme to třeba tělo a duše – a ty se podle náboženství dají rozdělit- tělo zemře, ale duše bude žít navždy. Z hlediska vědy je však absurdní domnívat se, že naše mysl by mohla existovat bez těla. Tělo i mysl existují pouze najednou a společně umírají, protože neexistuje žádné tělo a mysl, existujeme jen my a my se už dále nedělíme. Náš mozek je součástí našeho těla a nedá od něj oddělit a ani jeho funkce myšlení. Tak to vidí věda a má k tomu důkazy.
Já se však v tomto článku nechci zabývat vědou, chci se zabývat otázkou: Opravdu chceme žít navždy? Jsou lidé opravdu šťastnější, pokud vědí, že jejich život neskončí?
Na první pohled tyto otázky působí nesmyslně. Lidé přece musí být šťastnější, pokud vědí, že doopravdy nezemřou. Vzpomínám si, jak nám učitelka ve škole- nevěřící- říkala, že věřící lidé se lépe vyrovnávají se stářím a s myšlenkami na smrt, protože věří v posmrtný život. I mnoho lidí – ať už jsou věřící nebo ateisté – by s tímto výrokem souhlasilo. Rovněž i já sám před několika lety. Uvědomil jsem si však, že tento názor je iluze, nesmysl. A pochopil jsem proč.
Jednou jsem četl příběh o zdravotní sestře, která pracovala ve velkém domově pro seniory. Žilo tam mnoho seniorů, a tak asi není překvapivé, že někdo z domova zemřel prakticky každý den – o to víc měli senioři smrt na očích. Tato zdravotní sestra si myslela, že logicky musí být věřící senioři šťastnější, a ateisté nešťastní. Jaké pro ni ale bylo překvapení, že ti, kdo se nejvíce báli smrti, byli věřící – báli se toho, co je po smrti čeká. Naopak ateisté byli veselí a užívali si svůj pobyt. Byli totiž přesvědčeni, že smrtí jejich život končí, smířili se se svou smrtelností a rozhodli se prožít zbytek svého života, jak nejlépe dovedli.
A v tom to je. Křesťanství učí, že ti jediní, kdo mají jistotu, že se dostanou rovnou do nebe, jsou svatí (kteří byli za svaté prohlášeni až po smrti), všichni ostatní si ničím nemohou být jisti, a většina lidí bude pravděpodobně hodně trpět v očistci nebo v pekle za všechno špatné, co udělali. Nevím přesně, jak je to u ostatních náboženství, ale princip zůstává. Každý, kdo respektuje názor, že smrtí jeho život nekončí, se vydává na milost a nemilost strachu. Strachu z neznámého, strachu z utrpení. Protože ohledně posmrtného života si nikdo nemůže být ničím jistý.
My ateisté se naopak nemáme čeho bát. Ateismus nás zbavuje strachu ze smrti. Protože pokud po smrti nic neexistuje, čeho bychom se měli bát? Můžeme být smutní z toho, že zemřeme, můžeme z toho mít i depresi, ale nikdy nebudeme cítit strach. Smrt nás však může velmi motivovat. Pokud si přiznáme, že jsme smrtelní, o kolik stoupne hodnota lidského života? Jak důležitý je každý okamžik života, protože se už nikdy nevrátí? Pokud se smíříme se svou smrtelností, nebude nás to motivovat k tomu, abychom prožili lepší a více naplněný život?
Lidský život nikdy nebude bezvýznamný. Všechno, co jsme udělali na tomto světě zůstane pevně součástí historie naší civilizace. I když zemřeme, to čím jsme byli, zůstane v těch, co nás znali, pro které jsme něco znamenali. To, že jsme je ovlivnili, znamená, že náš odkaz bude přežívat i po jejich smrti v dalších lidech. I když o většině z nás nebude za sto let nikdo nic vědět.
Jaká je průměrná délka lidského života? Kolika let se dožíváme? V České republice je to asi 77 let. V jiných státech se průměrná délka života pohybuje od 45 do 83 let. Většině z nás zbývá ještě mnoho let života.
Vzpomínám si, že jednou před několika lety vysílali ve zprávách zajímavou novinku – vědci objevili nové poznatky, díky kterým vědci budou jednou moci výrazně prodloužit lidský život. Třeba na dvě stě let i více. Novináři se potom ptali v domově seniorů, kdo by chtěl žít tak dlouho. Většina seniorů odpověděla rozhodně, že tak dlouho by žít nechtěli.
Ale představte si, že bychom většinu té doby byli mladí. Že bychom stárli třikrát pomaleji. Dovedli bychom žít dvě stě let? Asi ano. Představte si však, že bychom museli žít ne dvě stě, ale 10 000 let. Jak odporná a stereotypní by nám připadala každá činnost, kterou dnes milujeme, kdybychom ji měli dělat 10 000 let. Šíleli bychom z lidí, které dnes máme rádi. Samotný život by nám připadal jako povinnost, kterou nenávidíme. Není v lidské přirozenosti žít tak dlouho. Možná se jednou lidstvo dostane na úroveň, kdy to dokáže. Ale dnes by většina lidí pravděpodobně zešílela, kdyby musela žít tak dlouho.
A co teprve žít sto tisíc let, milion let, celou věčnost? Ne, rozhodně bychom nebyli šťastní, ukousali bychom se nudou, život by pro nás ztratil cenu, nebyl by nijak zajímavý.
Rovněž podle mého názoru existuje obrovská iluze ve štěstí. Sice všichni toužíme být šťastní, ale všichni tušíme, že to nejde. Pocity jsou duální. Abychom mohli být šťastní, musíme si prožít neštěstí, abychom byli veselí, musíme vědět, co to je smutek. Už dnes většina z nás nedokáže být dlouhodobě stejně šťastná. Zároveň však duálnost pocitů způsobuje, že život je zajímavý, že nás baví a že chceme žít. Představa, že bychom měli být věčně šťastní v ráji je v přímém rozporu s tím, že bychom byli lidé.
Ještě dnes mnoho lidí (a mnohem více v historii) přeje svým nepřátelům věčné zatracení, bolest a utrpení. A je na světě ještě stále dost lidí, kteří věří, že všichni, kdo nevyznávají stejnou víru jako oni, budou po smrti žít jako navždy nešťastní. Pokud však po smrti následuje buď nebe nebo peklo, jak poznáme kdo se kam dostane? Na světě přece nejsou jen zlí a jen dobří lidé. Každý v sobě máme dobro i zlo. Znamená to, že všichni budou v pekle a v nebi zároveň? Kde je ta hranice mezi člověkem, který bude věčně šťastný a tím, kdo bude věčně trpět v bolestech? Jak mizivé a krátké období je vlastně několik desítek let – skutečný život- ve srovnání s miliony let údajného posmrtného života. Jak by něco tak mizivého mohlo ovlivnit něco tak obrovského? Myslím, že tyto představy jsou velmi nespravedlivé, co víc, dokonce nekonečně nespravedlivé.
My ateisté nepřejeme nikomu nic tak zlého jako je strašná bolest v pekle. Věříme, že naši nepřátelé zemřou stejně jako my a stejně jako všichni, kdo ateisté nejsou. Smrt je spravedlivá pro všechny, protože všichni zemřeme. A po smrti už nic není, což platí také pro všechny lidi. Tato představa – neexistence posmrtného života – je mnohem mnohem spravedlivější než všechny představy posmrtného života, s kterými jsem se kdy setkal.
Věřím, že pokud se smíříme se svou smrtelností, pokud se vyrovnáme s tím, že jednou definitivně zemřeme, posilní nás to, udělá to z nás vyrovnanější a lidštější lidské bytosti. Já osobně si smrt představuji jako usnutí, jako ponoření se do bezesného spánku, ze kterého se už nikdy neprobudím. Se samotným okamžikem smrti není spojeno žádné utrpení a po ní už nic nenásleduje. Koneckonců vesmír existoval 15 miliard let předtím, než jsem se narodil a bude existovat ještě miliardy let po tom, co zemřu. Lidská civilizace fungovala beze mě tisíce let a doufám, že minimálně další tisíce let fungovat bude.
Nemyslím si, že na naší smrtelnosti je něco špatného, něco, s čím bychom se nedokázali smířit. Život je dost dlouhý na to, abychom prožili spoustu krásných chvil a zážitků. A je dost možné, že bychom jako lidé ani nedokázali žít několikanásobně déle než žijeme teď. A ruku na srdce, nezasloužíme si všichni po tom všem, co jsme si v životě prožili, se jednou na konci života ponořit do bezesného spánku, z něhož se už nikdy neprobudíme ?
— Vít Skalický
Colombo: Příklad : V psychoenrgetické laboratoři v 80 letech se dělal pokus s radiometrem ( crookesův mlýnkem ), testovaná osoba přiložila k baňce mlýnku zapálenou svíčku , mlýnek se roztočil a stabilně rotoval pod vlivem světla a tepla vznikajícího na černé straně lopatky . Tester zaměřil ruku a jakýsi nekovový a nemagnetický předmět nabitý Kahudovo mentiony na mlýnek a ten se okamžitě i když na něj působila svíčka zastavil a stál , před zraky tehdejších akademiků. Akademická teorie zní, v prostoru vakua crookesova mlýnku zbylo malé procento vzduchu , ten se po určité době působení světla a vzduchu zahřeje a před bílou a černou stranou lopatky v prostoru ohraničeném skleněnou bání vznikne stejné teplo a lopatky, tak nemají hnací sílu a mlýnek se náhle zastaví. Crookesův mlýnek mám doma , svítit na něj může svíčka celý den, slunce a žárovka taktéž a nikdy se nezastaví, prostředí báně nemá tu možnost se prohřát, tak aby mlýnek nerotoval. Je to zase jen chybná teorie , i když logická, tak jako u kolečka EW, chybný komínový efekt, také logický a prvoplánově nabízející se .
Egelyho jaderná fúze v mikrovlnce : http://greentechinfo.eu/
Nesrovnával bych Egelyho s Teslou, co se týče fugujících vynálezů.
Ale co se týče nefungujících vynálezů a techno blábolů, tam si s Teslou můžou podat ruce. Ostatně, v tomto byl Teslův problém.
Ona Teslova žárovka viditelně funguje stejně jako Egely Wheel Vitality Meter na fyzikálně měřitelných principech. Zde opravdu nemá vliv teplo, nýbrž systém je založen na účinku elektrostatických sil. Tyto síly jsou slabé, závisí totiž na kvadrátu intenzity el. pole. Změna směru otáčení je dána jiným směrem proudění krve v dlani. Je to stejné jako u papírové vrtulky. Jde o zjednodušené modely elektrostatických motorů. Elektrostatické motory na rozdíl od elektromagnretických nevyžadují rotační pole. Přenos energie je dána koronovým výbojem, který je tak slabý, že ho ani není vidět okem. Dá se ale zjistit měřením el. náboje. Aby se motorek roztočil, musí el. pole mít urč. nehomogentitu, ta čím je větší, tím je větší záběrový moment.
Je to efekt vlivu elektrického pole a jeho deformace vznikající okolo lidského těla. Jedná se o potencíál tuším na vzdálekosti 2 metrů asi 400V, který má u těla nelineární průběh. Nech hrnek obalí staniolem a vyvedou isolovaný vodič do co nejvěší výšky, popř. zakončí větší vodivou kuličkou bez isolace (tím se potenciál zvýší).
Inspirace např.: http://jnaudin.free.fr/html/pftm2.htm http://jnaudin.free.fr/html/pftm1.htm
Colombo Vaše teoretizování nad komínovým efektem bylo také chybné , stejně tak se můžete plést v hodnocení Tesly a jeho odkazu, jiným směrem, který zastává pan Egely . Ony teorie z předsudku a teoretického předpokladu, což byl právě i váš komínový efekt, jsou ty nejméně konstruktivní, pokud někdo příjde a předkládané fakta a přístroje prověří a ty fungují, ale ne na předpokládaných a známých principech. Zamyslel jste se nad tím co kdyby měřitelná vitalita existovala a evidentní indicie k tomu jsou , proč by neměla být a proč by se nemohla měřit, co je tak nepřípustné na její existenci. Elektromagnetické vyzařování těla je, jinak by se nedalo změřit ani EKG EEG. Jestli souvisí toto vyzařování s emočním a mentálním stavem tedy i fyzickým zdravotním není zas, tak zvláštní a nepochopitelné. Cílené směřování této síly může pohnout předměty pod poklopem viz Nina Kulagina a jestli je toto možné proč to nevyužít ku prospěchu a diagnostice zdraví. Proč by se nemohla tato síla komplexně nazvat vitalitou ? A proč by na to nemohl přijít Maďarský vědec díky Teslovi. Doposud nikdo pana Egelyho a ani jeho tvrzení nezdiskreditoval . Kdyby to byl podvodník, tak proč za skoro 20 let jeho výzkumu a distribuce EW, nikdo nepřišel a vyvrátil jeho troufalá tvrzení ? Nestalo se tak , nejde o nějaké tvrzení kohokoli, ale o konkrétní data v čem se Egely plete a co je na jeho tvrzeních nemožné a nepravdivé . Nic takového není . Randi lže s komínovým efektem , tak nemůžou být ani jeho prachy záštitou a garancí pravdy, wikipedia uvádí jen polovinu toho co uvádí sám o sobě Egely a diskreditace na randi.org je spekulativní, protože pracuje jen s mediálními daty a ne s tím co pan Egely skutečně o sobě tvrdil a tvrdí.
http://www.cestyksobe.cz/volne-energie-a-nase-budoucnost-ad652/
Colombo v posledním odkaze výše je tiskovka s panem Egelym pro media , předvádí tam své přístroje .
v jeho prezentaci, argumentacích a vědecké formulaci nevidím nic sporného a podvodného , vše názorně předvádí, popisuje a vysvětluje vědeckou terminologií i Teslu zmiňuje 🙂
Jan: Videa, kde se kolečko s hrnky neroztočí jsem Randimu poslal, ale žádný 1000000 dolarů mi neposlal .
Slávek: MEGA LOL 🙂 Poslat někomu video se stojícím kolečkem a tvrdit, že je to důkaz o neexistenci jakési nové síly 🙂 Honzo, ty se nezdáš!
Jan: Slávku, jak mě můžeš přesvědčit, že komínový efekt, se dá vztáhnout či přirovnat k efektu pohybu kolečka za pomocí tepla ruky? Když vím, vidím a natočil jsem, že se tak neděje! Ruka netvoří takové podmínky jako jsou u komínu a prohřívaný vzduch se neusměrní ani tvarem ruky, tak aby kolečko rotovalo.
Slávek: jsem rád, že přiznáváš, že neexistuje způsob, jak tě přesvědčit, že kolečko roztáčí běžné a známé fyzikální jevy. Nebudu tedy ztrácet čas.
Jane, ke statickým motorům: Pokud vím ty vyžadují aby rotor byl částečně z vodivého materiálu. Pokud by se to mělo týkat i EW, potom mi prosím nějak vysvětli, jak si to působení představuješ? Neříkám, že je to blbost, protože tomu moc nerozumím, takže si rád nechám tento konkrétní příklad vysvětlit.
Navíc, pokud by to skutečně roztáčelo elektromagnetické pole, potom by se jednalo o zcela běžnou záležitost, která je dobře měřitelná. Nejenalo by se tedy o žádnou vitalitu, ale světe div se, o elektromagnetické pole. Ukaž mi jedinou větu, kde Dr. Egely tvrdí, že Vitalita je elmag pole. Já jsem nikde nic takového nečetl.
Slávku nebudu se přiklánět k známému fyzikálnímu jevu jen, protože se toto vysvětlení prvoplánově nabízí . Jiné fyzikální vlivy jsou otevřené a já jen tvrdím, že to není teplo a vzdušný proud jím způsobený. Všechny má zhodnocení se opírají o praktické zkušenosti které jsem i natočil. S tím Randim je to podobné jako s tvým tvrzením, že jsi vyloučil komínový efekt . Samozřejmě jsem mu videa poslal, ale neočekávám žádnou reakci a už vůbec ne prachy, to byla ironická nadsázka . Nedokládal jsem stojícím kolečkem novou sílu, ale to, že ta známá tepelná síla a vzdušný proud jí způsobený není to co se léta tvrdí, hybnou sílou papírových mlýnků a koleček indicatorů a EW. To je podstatný rozdíl a nesouvisí s vitalitou , jen s tím, že se Randi sám plete, v náhledu na tento efekt pohybu koleček. Neexistuje způsob jak mě přesvědčit, že to přeci jenom teplo způsobuje , když vidím posuzuji, testuji a kolečko se z klidové pozice, tímto vlivem neroztočí, pod jakoukoli teplotou a jakýmkoli tepelným zdrojem, ( podmínka : bez přímo iniciovaného aktivního vzdušného proudu ) ve vlivu na polovinu obvodu kolečka, NEROZTOČÍ !!!! Nechápu tvé….. jsem rád, že přiznáváš, že neexistuje způsob, jak tě přesvědčit, že kolečko roztáčí běžné a známé fyzikální jevy. Nebudu tedy ztrácet čas. Nic takového jsem netvrdil! Já ztrácím čas s tím kdy nepřijmeš i veřejně mé výsledky , videa a testy. Je to pořád dokola !!!!
zapomněl jsem poslední komentář autorizovat 🙂
Tondo, to že se tobě kolečko netočí, neznamená, že se netočí nikdy. Co když je důvodem jen špatné nastavení podmínek? Co když je příčinnou nevhodný tvar hrnků? Co když je příčinnou nevhodný tvar rukavice? Prsty na ruce máš ohnuté, rukavice je má rovně? Co když tam hraje roli i to, že je ruka spojená s tělem a tělo samo je teplé a tedy způsobuje stejnou vzdušnou cirkulaci jako samotná ruka? Těch otázek je mnoho, a proto jsou tvé experimenty zcela neprůkazné.
Jednou jsem stavěl na vodě u babičky mlýnek. Mlýnek se ale netočil. Podle tvé logiky je potom jasné, že proud vody mlýnek nemůže nikdy roztočit a všechny mlýny a turbíny pohání síla vody zvaná Vitalita.
Slávku tvrdil jsi, že jsi prokázal nad vší pochybnost komínový efekt, ale tím, že jsi roztočil kolečko pohybem hrnků a způsobil tak vzdušný proud, zpochybnil jsi sám výsledek svého testu! Přesto jsi mi tvrdil nadále, že jsi natočil teplotní vliv. Nevím co je tedy, pro tebe objektivnost a průkaznost? Kolečko se neroztočí nikdy, pokud na něj působí z jedné poloviny tepelný zdroj a vzdušné proudění, jím způsobený. Testoval jsem to s ruznými mezery nezi hrnky a vzdálensostmi od kolečka , prsty gumové rukavice jsem zahnul kolem kolečka, tak jako prsty , teploty byly podobné jako u vlivu ruky, kolečko se neroztočí! Pan fyzik mi řekl, že kdyby to byla teplota, projde sklem a kolečko roztočí , teplotu sám vyloučil a viděl, že gumová rukavice naplněná teplou vodou kolečkem neroztočila . Obě ruce přiložené ke kolečku tvoří pomyslný komín a stejně se kolečko neroztočí, teplo působí po celém obvodu kolečka, vzduch cirkuluje a vytlačuje se nahoru a kolečko přesto nerotuje, jednoduchý test bez použití jakýchkoli dalších pomůcek, teplot a tvarů . Tvá logika vkládá do efektu pohybu kolečka tepelnou výměnu i když teplo průkazně, ať je jakékoli a z různých zdrojů i těch podobných lidské ruce, kolečkem netočí . Má logika není o tom, že si něco vymyslím a pak to projektuji do jevu, naopak pozoruji a usuzuji, nejsem zatížený předpoklady a teoriemi , které se sice nabízejí , ale nikdo je neprověřil a vědecky nevyhodnotil v přípdě kolečka EW. Já se o to pokusil a vidím to co vidím, kolečko se tímto vlivem tepla ( v podmínkách podobných vlivu ruky ) , který v jeho blízkosti působí na jeho polovinu obvodu, nikdy neroztočí ! Mé experimenty ukazují stejné podmínky jako u ruky, kolečko roztáčené rukou nepotřebuje ke své rotaci, laboratoř , prostě se točí , nepotřebuje různé podmínky ke svému klidu , stojí i když je teplota stejných hodnot ve všech testech aktivní ve výměně s chladnějším vzduchem, jaké chceš vymýšlet ještě argumenty ? Jakákoli další logická konstrukce je zavádějící a dá se zaříznout .-)To jste mě tady naučili !
Slávku proč teoretizuješ, kolečko máš , natoč video z klidové pozice kolečka a hrnků naplněných teplou vodou , natoč to před zrcadlem , aby bylo vidět, že nic cíleně nefouká .
http://www.youtube.com/watch?v=fKJQwlDnYa8
Natočil jsem vliv tepla ze 6 hrnků na kolečko indicatoru , celkem zajímavé skutečnosti o kterých jsem nevěděl . Kolečko se neroztočí ani v komínu vytvořeném z hrnků, jen když je rozestoupíte, vliv teplot poloviny hrnků nemá tu moc způsobit plynulou a setrvačnou rotaci kolečka , tak jak jsem od začátku tvrdil.
jane, konecne video, kdy ti pouhe hrnky roztocily kolecko. verim, ze casem se ti to povede i se 3 . chce to jen trpelivost a najit tu spravnou pozici.
potom snad uz nebude pochyb, ruka muze roztocit kolecko jen sbym teplem a neni treba postulovat nejakou absurdni silu
Slávku pouhé hrnky nic neroztočily , komínový efekt funguje jen při mezerách mezi hrnky, prvotní impulz k rotaci musí dostat vzdušným proudem vyvolaným pohybem hrnků jinak ho neroztočí ani 6 hrnků s mezery , teplo jen dokáže udržovat setrvačnost rotace, ale ne ji způsobit! S třemi hrnky nad vší pochybnost komíňák nezpůsobí rotaci kolem celého obvodu kolečka a ani ji nedokáže udržet v setrvačnosti . Nepodbízej mi své chybné závěry. Dnes jsem vložil ruku do igelitového sáčku a vložil tam dva ledy k dlani a prstům, ruku jsem přiložil se zahnutými prsty, led působil mezi dlaní, prsty a kolečkem a to se naprosto s přehledem točilo . Vzal jsem gumový ledovač s ledy a přiložil ho zahnutý k půlce kolečka, neroztočilo se , pak jsem za něj přiložil ruku kolečko se roztočilo , oddálil ji a zastavilo se. Testovat se dá , ty jen znevažuješ nelogičností mé výsledky a nic neděláš, kde je to tvé video , který jsi avizoval, kde jsou tvé pokusy s laserovým teploměrem, pořád jen glosuješ jakoby z patra , ale pro samotný efekt pohybu , nemáš žádné argumenty, protože jsi ho zpochybnil pohyby hrnků .