Argument ad Hitlerum a spol.

Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.

— Godwinův zákon o internetových diskuzích


V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:

* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)

Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.

***

Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.

Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!

Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.

Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.

My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.

***

Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.

Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:

Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922


Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922

Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát

Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf

Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:

Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933

Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm

Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.

Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.

Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.

***

Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.

Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.

Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.

Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.

Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.

***

Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?

Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:

1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit

Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”

Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)

Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.

***

Závěrem několik postřehů:

Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.

Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).

Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.

Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?

Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.

This entry was posted in Křesťanské argumenty. Bookmark the permalink.

815 Responses to Argument ad Hitlerum a spol.

  1. Indián says:

    Nepochopil jsi, že křest, příslušnost k nějaké denominaci z člověka neděla křesťana. Křesťana z člověka děla víra v Krista, skutečná víra, nejen v ústech, ale v srdci a tato víra nutně nese své ovoce. Pokud nenese, žádná víra není i kdyby ten člověk měl na čele vytetovaný kříž, i kdyby byl stokrát pokřtěn, i kdyby byl papežem. To ovoce je láska k Bohu a láska k bližnímu.

    No dobrá a co potom bylo zač těch 94% věřících němců u kterých celá ta debata začala.
    Ateisté? To sotva – věřili v boha. A to dokonce v boha křesťanského a nepochybně upřímně.
    Byly to tedy nějací nepraví křesťané? Pak musí existovat objektivní kritérium jak je poznat od těch pravých. A to měřítko nemohou být jejich činy, dle toho co tvrdí sami křesťané to ateista nepozná.

  2. Karel says:

    Slávek Černý says: Dále je tvé chápaní pojmu křesťan naprosto neužitečné, protože do té skupiny patří jen ti lidé, které za křesťany považuješ ty a zároveň nejsi schopen sdělit ostatním, nějaké objektivní kritérium, jak křesťana poznat. Nejsi schopen sdělit, jak se má takový křesťan chovat nebo naopak jak se nechovat, jak má vypadat.

    Mýlíš se. Za prvé: jsem dalek toho soudit druhé. U některých je zjevné jestli jsou, nebo nejsou křesťany. Za druhé: Kriteria jsem uvedl jíž dříve. Strom se pozná po ovoci, ovoce křesťanského života jsem uvedl také, viz Gal. 5.kap. Kristovo přikázání je jasné – milujte se navzájem, miluj bližního svého, milujte své nepřátele, žehnejte těm, kteří vás proklínají. Láska zlého nezpůsobí.

  3. selviskhed says:

    Karle, Matouš povzbuzuje křesťany aby netajili své dobré skutky před nevěřícími, když vyzívá: ” tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. ” (Mt 5, 16) Petr podobně říká “a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu ‚v den navštívení‘. ” (1Pt 2, 12).

    Docela by mě Karle zajímalo, jakými konkrétními dobrými skutky se projevuje vaše láska k bližním, která má být plodem vaší víry. Konkrétně bych si pro svoji potřebu chtěl porovnat, zda máte k bližním více lásky než třeba já, který evidentně žádnými plody víry nedisponuju. Zachoval jste se třeba někdy soucitně v situaci kdy by drtivá většina lidí (jako jsem já) soucitně nejednala? Na jaký nesobecký čin jste třeba nejvíce hrdý? Nerad se pohybuju na abstraktní rovině abstraktní lásky k bližnímu a myslím, že i na základě těch citátů z Písma mám právo žádat, abyste mi ukázal ty plody vaší víry.

  4. Karel says:

    Slávek Černý says: Stejně tak je úsměvný tvůj postoj, že katolická církev není křesťanská a katolíci nejsou křesťané.

    To jsem nikdy neřekl. To, že je někdo katolík ještě neznamená, že není křesťan, ale podobně, to že je někdo katolík, ještě neznamená, že křesťan je.
    Kdysi jsem zde uvedl podobenství o tom, co je Kristová církev, uvedu znovu:
    představ si políčka mající různé názvy, i bez názvu. Ty názvy jsou třeba ŘKC, ČCE, AC, KS, BJB,….A na těch polích roste obilí, ale i plevel. Tou skutečnou, pravou Kristovou církvi nejsou jednotlivá polička, ale JEN to obilí, napříč všemi těmi poli.

    Slávek: Křesťany jsou podle tebe jen ti katolíci, kteří chápou bibli stejně jako ty. Své chápání bible ale nejsi schopen jasně artikulovat. Funny.

    Opět nepochopení. K tomu aby jsi byl křesťan nepotřebuješ správně chápat Bibli. I já sám spoustu věci nechápu. Křesťanem je ten, kdo věří v Krista, má jej za svého Pána a celou svou bytosti je obracen k Bohu. Je to Bůh jenž si toho křesťana vede, učí. Jsme jako děti, někdo je jíž dále, někdo je pozadu, ale jedno máme společné, milujeme svého Otce.

    Slávek: Aby byl pojem křesťan užitečný v komunikaci mezi lidmi, musí být pochopitelný. Musí to být něco ve smyslu: křesťan je ten, kdo přijal křest a věří v to, že Ježíš byl bůh.

    🙂 Takže teď jsem ti výše i v předchozích komentářích uvedl definice. Sam přemýšlej. Ty si myslíš, že jeden náboženský úkon udělá z člověka navždy křesťana? Křesťanství je o vztahu mezi Bohem a člověkem, dennodenním, nejen na neděli.

  5. Karel says:

    Indián says: No dobrá a co potom bylo zač těch 94% věřících němců u kterých celá ta debata začala.
    Ateisté? To sotva – věřili v boha. A to dokonce v boha křesťanského a nepochybně upřímně.
    Byly to tedy nějací nepraví křesťané? Pak musí existovat objektivní kritérium jak je poznat od těch pravých. A to měřítko nemohou být jejich činy, dle toho co tvrdí sami křesťané to ateista nepozná.

    Nemohu ty lidi soudit. Píšeš, že nepochybně upřímně věřili v Boha. Jak jsi to poznal? Podle toho, že chodili pravidelně do kostela? A skutečně všichni vynesli na výsluní Hitlera? Věděli kam se jejích země žene? Kolik by z těch co hajlovali by hajlovali, kdyby viděli kam je jejích vůdce vede? V Písmu je psané, že široka je cesta do záhuby, úzká k životu. Málokdo tu úzkou nalézá.

  6. Karel says:

    selviskhed says: Nerad se pohybuju na abstraktní rovině abstraktní lásky k bližnímu a myslím, že i na základě těch citátů z Písma mám právo žádat, abyste mi ukázal ty plody vaší víry.

    🙂 Plody víry se prokazují ve skutečném životě, ne na monitoru počítače.

  7. Karel says:

    selviskhed says: Konkrétně bych si pro svoji potřebu chtěl porovnat, zda máte k bližním více lásky než třeba já, který evidentně žádnými plody víry nedisponuju.

    Ale můžeme si udělat malý testík: Jdete po ulici a na ulici leží zkrvavený chlap. Jdete blíž a ejhle Breivik. Vzpomenete na ty hrůzy, které vykonal, na tu bolest pozůstalých. Co uděláte? Kopnete do něj, ignorujete jej, případně koukáte na to jak se svíjí v bolesti, nebo mu ošetříte rány. Kterou z možnosti byste si vybral?
    Já sám nevím co bych udělal, život situace někdy pěkně komplikuje 🙂 ale vím co bych měl udělat – ošetřit rány.

  8. Karel: Ale můžeme si udělat malý testík: Jdete po ulici a na ulici leží zkrvavený chlap. Jdete blíž a ejhle Breivik. Vzpomenete na ty hrůzy, které vykonal, na tu bolest pozůstalých. Co uděláte? Kopnete do něj, ignorujete jej, případně koukáte na to jak se svíjí v bolesti, nebo mu ošetříte rány. Kterou z možnosti byste si vybral?
    Já sám nevím co bych udělal, život situace někdy pěkně komplikuje ale vím co bych měl udělat – ošetřit rány.

    Slávek: tady já třeba nemám žádnou pochybnost. I když mě třeba vyskočili skoro slzy do očí, když jsem si prohlížel ty jeho oběti, tak bych mu pomohl. Kdyby teda neměl zrovna po ruce ostřelovací pušku. Určitě bych volal sanitku. Co je tam k přemýšlení?

  9. Indián says:

    ale vím co bych měl udělat – ošetřit rány.

    Tak konečně je tu něco konkrétního co lze posuzovat, ne jen jakési ovocné teorie. Byť je to jen hypotetická situace, může nastat.

    Ošetřit rány…
    Opravdu? Co když mu ten úraz způsobil bůh, aby nemohl své činy opakovat? Opravdu je morální takového člověka ošetřit. Lékař by asimožnásnad měl, hyppokratův slib (fakt si nejsem jistej). Ale ostatní?
    Neříkám ani tak ani tak, ale říkám, že ten jednoznačný závěr vůbec není tak jistý.

    Nicméně původní otázka mířila do reálné, odehrané minulosti. Najdeme tam něco?

  10. selviskhed says:

    Karle, neostýchjte se. Podle Písma se má křesťan chlubit svými dobrými skutky aby i ostatní lidé pocítili touhu ho napodobit a stát se křesťany. Poskytnout osobní příklady své lásky k bližním je podle mě to nejlepší, co pro ateisty na ateistickém blogu můžete udělat. Určitě chápete, že lidé jako jsem já můžou vaše tvrzení o abstraktním plodu lásky k bližnímu pokládat za prázdné vyfantazírované spekulace dokud neuslyší o konkrétních projevech těchto plodů.

  11. selviskhed says:

    Karel: nebo ste to myslel tak, že opravdový křesťan má jakousi abstraktní lásku k jakémusi abstraktnímu lidstvu jako celku, která se ale nijak neprojevuje v každodením životě s konkrétními lidmi?

  12. Michal says:

    Selvishked: jen tiše sedím a ani nedutám, co asi Karel odpoví. Moc zajímavé otázky, nic podobného tu imho doposud nezaznělo…!

  13. Karel says:

    Slávek: Co je tam k přemýšlení?

    Nic.

  14. Karel says:

    Indian: Co když mu ten úraz způsobil bůh, aby nemohl své činy opakovat?

    Mne Bůh nevede k tomu, abych nechal člověka trpět, zemřít. Není žádné “kdyby”, je jen pomoc navzdory všem “kdyby”.

  15. Colombo says:

    Ty vole, jasně karlééé, oni to s tím lebensraumem a vyvražďování židů mysleli zcela upřímně! Ty vole, jako s Josefem nebo s kym. Zase huba plná naprostých kydů, samé vytáčky, snahy o okecání, že shnilé jabko má takové opravdu být a hned potom, že shnilé jabko není vlastně jabko. Gratuluju karle. Jsi další na mém seznamu nesvéprávných.

  16. Karel says:

    Michal says: Selvishked: jen tiše sedím a ani nedutám, co asi Karel odpoví. Moc zajímavé otázky, nic podobného tu imho doposud nezaznělo…!

    Nemáš se na co těšit. Selvishked se odpovědi nedočká. 🙂

  17. Karel says:

    Colombo says: Jsi další na mém seznamu nesvéprávných.

    Aspoň máš jasno, užij si toho 🙂

  18. Michal says:

    Karle, ono i vyhnutí se odpovědi je odpověď. A v tomto případě dokonce velmi jasná… 😉

  19. selviskhed says:

    Karle, pochopte, že sem nemůžete napochodovat a tvrdit, že se od většiny tzv. křesťanů lišíte tím, že máte plody víry a pak se divit, když se vás někdo nezeptá, jak ty plody přesně vypadají.

  20. Karel: Ve výkladu by to mohlo znamenat – patřící Kristu.

    Karel: milujte se navzájem, miluj bližního svého, milujte své nepřátele, žehnejte těm, kteří vás proklínají. Láska zlého nezpůsobí.

    Karel: K tomu aby jsi byl křesťan nepotřebuješ správně chápat Bibli. I já sám spoustu věci nechápu. Křesťanem je ten, kdo věří v Krista, má jej za svého Pána a celou svou bytosti je obracen k Bohu. Je to Bůh jenž si toho křesťana vede, učí. Jsme jako děti, někdo je jíž dále, někdo je pozadu, ale jedno máme společné, milujeme svého Otce.

    Slávek: Já Karle chápu, co říkáte. Vysvětlete mi ale, jak takového křesťana poznám? To co jmenujete jsou všechno buď vnitřní emoce a názory nebo činy, které ani vy sám neumíte přesně definovat.

    Křesťan je podle Vás člověk, který patří Kristu. Je to jeho sluha. Co po něm ale Kristus chce? Vy odpovídáte: miluje se navzájem, miluje bližního svého, miluje své nepřátele, žehná těm, kteří jej proklínají. Láska zlého nezpůsobí.

    Zlo si ale každý představuje jinak. Jak potom vysvětlíte, že třeba Breivik věří v boha, svého činu lituje, ale považuje jej za nutný? Je to pro něj menší zlo než islamizace Evropy. Vždyť on sám doporučuje třeba před podobným činem obrátit se k bohu, aby mu bůh dodal sílu jeho čin vykonat. A neargumentujte mi tu Biblí, tu přece křesťan chápat nemusí. Nebo si snad myslíte, že Breivik šel do toho sebevražedného podniku pro svůj prospěch? Vždyť si myslel (a oprávněně), že jej zabijí.

    Jak mám poznat, že on nebyl naplněný láskou k bližnímu. Vždyť byl ochoten za svého bližního položit život. Jak mohl být více naplněn láskou ke křesťanskému bohu, než za něj položit život. A proč si myslíte, že neměl pravdu? Máte k tomu jiný důvod, než Váš pocit?