Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.
— Godwinův zákon o internetových diskuzích
V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:
* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)
Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.
***
Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.
Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!
Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.
Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.
My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.
***
Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.
Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:
Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922
Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922
Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát
Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf
Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:
Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933
Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm
Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.
Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.
Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.
***
Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.
Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.
Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.
Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.
Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.
***
Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?
Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:
1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit
Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”
Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)
Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.
***
Závěrem několik postřehů:
Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.
Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).
Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.
Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?
Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.
Teď mě napadá:
Pokud někdo věří v Krista, aniž by měl představu co to vůbec znamená, pak to nutně znamená že jen ŘÍKÁ že tomu věří, že svoji víru jen VYZNÁVÁ – aniž by ji skutečně měl…
Je to tak?
Protestant má tedy malou představivost a nevychází z domu. Mě by třeba zajímalo, jak se třeba křesťané co mají přímý kontakt s bohem baví. Ten kontakt přece musí být něco úžasného 🙂
1: Ahoj Petře, tak co ti dnes ráno starej chtěl?
2: Ahoj Pavle. Ale říkal mi, že bych měl více milovat bližního svého a nastavováníi druhé tváře mi už prý celkem jde.
1: tak to se máš, ja musím nastavování tváře ještě nacvičovat. Co je ale zajímavý, tak prý apoštol Junius z ekumenického překladu byla fakt baba, jak píšou v bibli 21. To bych do něho nikdy neřekl, fakt.
2: ty jo, tak to musím dneska říct našemu faráři, ten to práý s bohem probíral minulej týden a asi to pochopil jinak.
1: ok, dej mi pak vědět co říkal. Už musím letět. Čau.
2: Čau
Michal: Pokud někdo věří v Krista, aniž by měl představu co to vůbec znamená, pak to nutně znamená že jen ŘÍKÁ že tomu věří, že svoji víru jen VYZNÁVÁ – aniž by ji skutečně měl…
Slávek: No podle mě to chápou tak, že věří v ten základ (lásku ježíše krista, vykoupení), ale detaily už jsou sporný. Jejich pochopení problému je různě hluboký. Nějaký polský rolník prostě nemusí vědět vše do detailu. Jemu stačí, že každou neděli chodí do kostela a poslouchá faráře. Přestože třeba nikdy nečetl celou bibli (což je asi nad schopnosti mnoha lidí), tak může být upřímě věřící. TJ. každý z nich má nějakou představu, jen se liší propracovanost a obsah představy.
😀
no však právě. Však já už jsem se mnohokrát ptal křesťanů, kteří tvrdí že jsou v kontaktu s Bohem, CO si teda říkají? V čem ten kontakt spočívá? Co jim Bůh sděluje?
Nikdy mi nikdo nebyl schopen odpovědět, vždycky jen kalí vodu, že to je celé něco “nepochopitelného” atd. a nedá se o tom mluvit, apod.
Podle mě u polského farmáře (berme ho jako prototyp) je to vyloženě o dodržování stanovených rituálů, vyznávání toho co se po něm chce, a to je všechno.
O tom, čemu opravdu věří, bych si vůbec nedělal iluze.
to Slávek:Slíbil jsi že budeš publikovat nějaký článek…jak to vypadá? 🙂
@Arkande: nějak se to celý zkomplikovalo. Čím víc jsem si o tom přečetl, tím větší mám problém o té morálce něco napsat. Vím toho víc, ale dát tomu nějakou fazónu: úvod, tělo a závěr… nevím jestli na to budu mít. Mám napsanou tak půlku a teď je to celý na přepsání nebo začít od znova.
Tož tak 🙂
Slávek: Mám napsanou tak půlku a teď je to celý na přepsání nebo začít od znova.
Hehehe, to znám 😀 Stává se mi to dost často taky 🙂
Nejste sami.Já to obvykle roztrhám,začnu psát znova,nejde mi to,kleknu si na kolena a snažím se ty roztrhané stránky slepit.Pak si řeknu že se na to… nechám to být sednu si,zapálím si a přemýšlím při sledování táhnoucích se obláčku kouře…pak to napíšu.
Ta malá pauza, nebo-li “chvilka klidu” je velmi užitečná a inspirativní.
Ještě k tomu modlení (bavíme se o neprosebných modlitbách. U prosebných je to jasné):
Slávek říká, že nikde není psáno, že by se křesťané měli modlit. Proč to tedy ale dělají? Jistě proto, že věří tomu, že si tím jistým způsobem zvyšují svoji šanci na spasení… a JE to tak? Jaké je k tomu “oficiální stanovisko”?
Obdobně, pokud je pravda, že nelze říct, že by křesťan měl chodit na bohuslužby: V tom případě ti co to dělají, tak činí zbytečně?!
A pokud to nečiní zbytečně, činí to naopak správně, a Bohu se jejich počínání líbí, v Jeho očích je to ctnost – pak co platí o těch křesťanech, kteří na bohoslužby kašlou?
Jak to tedy je?
@Michal: ono ty ritualy, modlitby a bohoslužby budou mít asi u každýho křesťana jinej důvod a výsledek.
U katolíků si myslím, že hlavní účel bohoslužby nebo modlitby je upevnit si víru. Když děkuji bohu za jídlo, tak si přitom uvědomím, že to jídlo mám jen díky němu. když mi každou neděli hřmí do ucha náboženská hudba a do toho někdo čte z bible, tak mě to trochu přinutí zamyslet se nad tím co je tam napsáno, k čemuž mi dopomůže i odborný výklad kněze. To vše v posvátné a poivznesené atmosféře.
Pokud bych jako běžný člověk, který má normální zaměstnání a přijde večer domů utahanej neměl tyto rituály, tak by se taky mohlo stát, že bych na boha tak nějak zapoměl …
A to by se mu asi nelíbilo. Proto je dle boha správné na bohoslužby chodit.
Slávek: Když děkuji bohu za jídlo, tak si přitom uvědomím, že to jídlo mám jen díky němu.
To je zajímavé! 🙂 Hned bych se takového křesťana zeptal, jestli když např. jídlo nemám, jestli to je také “díky němu”, Bohu 🙂
A co když se mi stane něco mnohem horšího, než že “jenom” nemám jídlo? Co když se mi třeba zabije manželka a dvě děcka při autonehodě? To je taky “díky němu”? Neměl bych mu za to ještě poděkovat?
IMHO nejbezpečnější křesťanská strategie je, nic konkrétního netvrdit. Protože čím méně věcí řekne, tím méně věcí se vzápětí ukáže jako nesmysl. K dokonalosti to asi dotáhl Protestant, s jeho výrokem “Křesťanství je víra v to, že Kristus je Mesiáš”. A tečka. Nic víc. S tím lze opravdu těžko polemizovat 🙂
Arkande says: První křesťan je tedy Jan Křtitel,protože pokřtil mnoho lidí a i Ježíše Krista v řece Jordánu.
A Vy si dejte také trochu práce a přemýšlejte alespoň trochu nad příspěvky ostatních lidí.
Dlouho jsem někoho tak slepého neviděl. Jednoduché věci vám unikají, jak byste potom mohl pochopit složitější. Tu poslední větu, to asi trpíte samomluvou že? Projděte si znovu co jsem vám napsal o slovech křesťan, křest, Kristus a pište k věci. Rád bych slyšel nějaké protiargumenty. Zopakuji co jsem napsal, ať to nemusíte složitě hledat, i když se mi zdá, že nemáte zájem.
SLOVO KŘESŤAN NENÍ OD SLOVA KŘEST jak se na první pohled zdá. Křest bez víry je jen prázdný obřad, k ničemu. To jak si to zařídili katolíci, jejích věc.
Křesťan je ze slova Χριστιανός, základ Χριστος. Ve výkladu by to mohlo znamenat – patřící Kristu. Kdo si chce slovo Χριστιανός ověřit viz řecký Nový zákon – Sk 11,26 Sk 26,28 1Pt 4,16. Křest je ze slova βαπτισμα.
Ještě bych vám doporučoval, i když si myslím že pro ideologa je to k ničemu, zkuste si zjistit jak se křesťane nazývají v jiných jazycích, třeba v angličtině, němčině, ruštině. A podobně i slova Kristus, křest.
Arkande says: Mě to přijde vtipné když si vzpomenu na Protestanta jak se zde hájil tím že je Kristovec čili Pokřtěnec…a pořád dokola a dokola…a teď je tu Karel s opačnou definicí.
Karel: Však si to můžeš “osahat”. http://www.greekbible.com/
Vyhledej si slova Kristus, křesťan a křest. Odkazy na slovo křesťan jsem uvedl, slova Kristus a křest si najdeš sám. Nebo můžeš hledat tady, máš to i s řeckým překladem: http://bible.poutnici.com/
Karle mě by zajímal tvůj názor na to, co zde dnes zaznělo. Můžeš na to kouknout, a napsat k tomu pár řádek?
To: karel
OK, jak tedy pozná obyčejný chudák ateista nemaje morálky, nemaje měřítek pravého křesťana? A jak totéž dokáže hinduista, budhista, jediista, atd., když ti všichni mají morálku pro poměřování lidských činů nutně nesprávně a jinak to poznat nelze? Nějaké vnitřní kontakty s bohem nebo Kristem jsou tak tajemné, že nejen že nejsou navenek vidět, ale nejsou ani popsatelné, tak já fakt nevím.
Křesťana proto musím poznat pouze podle zoufalých měřítek, jako je křest, provádění typických rituálů a uznání příslušnosti zbytkem křesťanů, jiná měřítka prostě nemám. Pokud taková jsou prosím zjevte nám je.
Ne že bych se třeba ostatních nechtěl zeptat obdobně, pokud by mi prezentovali podobnou logiku. To aby si křesťané nepřipadali nějak nespravedlivě, ale nikdo takový tu není.
Nebo ještě jinak. Horolezec, cyklista, skokan o tyči, běžec, ti všichni mají nějaký vztah ke svému sportovnímu náčiní a činnosti s ní spojenou, ale to není to podle čeho je poznám, horolezec může (měl by) mít vztah ještě k horám, ale ani to není nijak vidět (pochopitelně), poznám je podle vnějších znaků provádění předmětné činnosti, příslušnost ke komunitě, vlastnictví potřebných předmětů. Víceméně totéž platí o fotografovi, luštiteli křížovek, programátorovi…
Proč to u křesťana neplatí? A hlavně, co platí a proč?
Indián says:
August 2, 2011 at 3:28 pm
Karel: Křest bez víry je jen prázdný obřad, k ničemu. To jak si to zařídili katolíci, jejích věc.
Indian: Jenže původní komentář zněl:
Strom majíc cedulku hruška a nesoucí jablka je pro vás hruškou O kom to v článku píšou? O křesťanech? Asi se tady někdo pomátl. NEPOUČITELNÍ.
Indian: Katolíci JSOU podmnožina křesťanů. Co jsem pochopil špatně?
Nepochopil jsi, že křest, příslušnost k nějaké denominaci z člověka neděla křesťana. Křesťana z člověka děla víra v Krista, skutečná víra, nejen v ústech, ale v srdci a tato víra nutně nese své ovoce. Pokud nenese, žádná víra není i kdyby ten člověk měl na čele vytetovaný kříž, i kdyby byl stokrát pokřtěn, i kdyby byl papežem. To ovoce je láska k Bohu a láska k bližnímu.
Arkande says: Lukášovo Evangelium říká zhruba toto:Alžběta byla stará a neplodná.Poté při vykonávání obřadu navštívil Zachariáše anděl Gabriel a oznámil mu, že jeho žena Alžběta porodí syna, který a teď pozor, přesná citace: „bude velikým před Pánem“.
Tohle má být argument, že Alžběta počala z Ducha svatého?
Arkande: První křesťan je tedy Jan Křtitel,protože pokřtil mnoho lidí a i Ježíše Krista v řece Jordánu.
🙂 🙂 Rozesmál jste mne. Viz komentář výše o původu slova křesťan. Studujte 🙂
Slávek Černý says: Dle tvého přístupu je nemožné, aby křesťan spáchal špatný čin, protože když ho spáchá, tak není křesťan. Jinak bys nemohl tak jistě tvrdit, že Hitler nebyl křesťan.
To se pleteš. Křesťan může zhřešit, nemůže však hřešit. Viz 1.Janův list. Jsem si vědom toho, že to co teď píšu nebude pochopeno a bude pošlapáno, přesto zkusím vysvětlit:
Když člověk miluje svou ženu, chce ji udělat co ji na očích vidí. Přesto se však může přijít skutek, který jí ublíží. Ten člověk to neudělal úmyslně, prostě mu třeba ruply nervy, únava z práce…. Tomu člověku je to líto, vždyť svou ženu miluje, nechce ji ubližovat. Přichází omluva, náprava. Ten člověk v tom stavu NECHCE zůstávat. A tak je to i s tím, kdo je obracen k Bohu, Boha miluje, chce konat Jeho vůli, ale ne vždy se mu to podaří. Křesťan nemůže setrvávat v hříchu. Křesťanská láska k druhým nevychází z toho, že by se chtěl zalíbit Bohu, ale z toho, že poznal Boží lásku. Když VÍ jak jej Bůh miluje, nemůže ho to nechat chladným.