Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.
— Godwinův zákon o internetových diskuzích
V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:
* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)
Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.
***
Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.
Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!
Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.
Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.
My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.
***
Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.
Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:
Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922
Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922
Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát
Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf
Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:
Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933
Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm
Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.
Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.
Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.
***
Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.
Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.
Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.
Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.
Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.
***
Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?
Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:
1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit
Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”
Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)
Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.
***
Závěrem několik postřehů:
Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.
Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).
Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.
Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?
Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.
Slávek: Abys uvěřil v Boha, musíš nejprve chtít uvěřit v Boha. Je to v podstatě základ každé esoterické nauky. Aby to fungovalo, musíš, nejdříve věřit, že to funguje. Abys pochopil existenci boha, musíš nejdříve chtít věřit, že existuje.
Aby jsi se napil, musíš pociťovat žízeň. Na tom není nic divného. Každý vlastně dostane co sám CHCE. Trochu mi to připomíná nauku o předurčení. Kdo nechce, nepřijde ke Kristu, kdo chce, pokud o Kristu uslyší, přijde. Podobně je to psané i v NZ: Nikdo nemůže ke mně (rozuměj ke Kristu) přijít, pokud jej nepřitáhne můj Otec. Myslím, že už jsem to tady jednou psal: Tak jako je můra přitahovaná světlem, tak jsou i někteří, které přitahuje Bůh. Kristus je zvěst pro ty, kteří jsou Bohem přitahování: Můžete přijít, dveře jsou otevřené. Každý kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven.
Slávek:
nicméně tím značně trpí věrohodnost jakéhokoliv tvrzení, které pronáší věřící o existenci Boha. Člověk nejdříve musí chtít uvěřit a teprve potom uvěří. Vzhledem k tomu, že každý věřící křestťan chce věřit v existenci boha a zároveň neexistuje objektivní důkaz o jeho existenci. Tvrzení o jeho poznání formou prožitku, je potom snadné odbýt tvrzením o autosugesci. Prostě jsi chtěl uvěřit a uvěřil jsi. Vše ostatní je potomu už jen tvá racionalizace.
Slávek: Abys uvěřil v Boha, musíš nejprve chtít uvěřit v Boha. Je to v podstatě základ každé esoterické nauky. Aby to fungovalo, musíš, nejdříve věřit, že to funguje. Abys pochopil existenci boha, musíš nejdříve chtít věřit, že existuje.
Aby jsi se napil, musíš pociťovat žízeň. Na tom není nic divného. Každý vlastně dostane co sám CHCE. Trochu mi to připomíná nauku o předurčení. Kdo nechce, nepřijde ke Kristu, kdo chce, pokud o Kristu uslyší, přijde. Podobně je to psané i v NZ: Nikdo nemůže ke mně (rozuměj ke Kristu) přijít, pokud jej nepřitáhne můj Otec. Myslím, že už jsem to tady jednou psal: Tak jako je můra přitahovaná světlem, tak jsou i někteří, které přitahuje Bůh. Kristus je zvěst pro ty, kteří jsou Bohem přitahování: Můžete přijít, dveře jsou otevřené. Každý kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven.
Slávek:
nicméně tím značně trpí věrohodnost jakéhokoliv tvrzení, které pronáší věřící o existenci Boha. Člověk nejdříve musí chtít uvěřit a teprve potom uvěří. Vzhledem k tomu, že každý věřící křestťan chce věřit v existenci boha a zároveň neexistuje objektivní důkaz o jeho existenci. Tvrzení o jeho poznání formou prožitku, je potom snadné odbýt tvrzením o autosugesci. Prostě jsi chtěl uvěřit a uvěřil jsi. Vše ostatní je potomu už jen tvá racionalizace.
Karel:
V poznání Boha člověk roste. Nejsem soudce ani předešlých ani současných křesťanu. Je to Bůh jenž vidí do jejích srdci, odkud vyšli.
jack: Vidíte Karle,teď jste to opět napsal.Každý se může označit za křesťana na základě vlastních prožitků s “Bohem”,který jak sám píšete vidí do jejich srdcí.Jelikož já nemohu tyto prožitky žádným způsobem kontrolovat,tak je pro mě křesťanem každý člověk,který se tak cítí.Podle Hitlerových výroků se on za křesťana považoval,proto je pro mě křesťanem.Já přece nemohu hodnotit nebo dokonce kritizovat či zpochybňovat jeho prožity s “Bohem”. Vy snad ano?
protestant:
O počátcích křesťanství jsem toho přečetl opravdu hodně. Jako vzkříšený je Ježíš prezentován už v evangeliích. A ty byly přijímány většinou tehdejších křesťanů už v 2. století. A prvotní jeruzalémský sbor tento fakt přijímal také jednohlasně.
jack: Ale ne ve všech evangéliích,už tady se názory liší.
Karel:
Ale ono to vyzkoušet jde. 🙂 Je spoustu těch co to vyzkoušeli a stali se křesťany. Volej k Bohu, pros Jej aby se ti dál poznat. Můžeš k Němu jít, vyznej své hříchy a přijmi Ježíše Krista jako toho, kdo zemřel místo tebe, za tvé hříchy. Začni nový život s Bohem. I já se budu modlit, za každého kdo čte tyto slova. Doufej v Boha a nespoléhej se na svou rozumnost a UVIDÍŠ BOŽÍ SLÁVU. Ne až po smrti, ale za svého života. Já jsem uvěřil a uviděl jsem Boží slávu.
Blahoslavení ti, kdo HLADOVĚJÍ A ŽÍZNÍ po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
jack: Colombo ti naprosto jasně napíše,že to co děláš není argumentace a ty zase blábolíš,jako kdyby jsi byl na heroinu.Má tohle nějaký význam.
protestant: Jako vzkříšený je Ježíš prezentován už v evangeliích.
jack: Ale ne ve všech evangéliích,už tady se názory liší.
V kterém a v čem?
jack: Colombo ti naprosto jasně napíše,že to co děláš není argumentace a ty zase blábolíš,jako kdyby jsi byl na heroinu.Má tohle nějaký význam.
Ale já jsem neargumentoval. Jen jsem popřel jeho tvrzení, že zážitky s Bohem jsou neověřitelné. Ukázal jsem mu cestu kudy to může zkusit. Nemohu za to, že na ní nechce vstoupit. Já jsem tu cestu uvedl, protože tudy jsem šel.
jack: Já přece nemohu hodnotit nebo dokonce kritizovat či zpochybňovat jeho prožity s “Bohem”. Vy snad ano?
Už jsem to tu napsal jednou, zopakuji: U některých lidi je zjevné, že s křesťanstvím nemají, nebo neměli nic společného i když se jako křesťan označoval. Pak je jiná sorta, kdy to není tak jisté, tady se naplňují slova: Láska věří.
Zajímalo by mne, co si představíte pod slovem křesťan. Vzhledem k tomu, že vám stačí, když se dotyčný za křesťana sám tituluje, nemůžete vůbec mít nějaké pojetí o tom co křesťanství je. Kdybyste si dál práci a křesťanství trochu definoval, musel byste pár lidi ze seznamu křesťanství vyškrtnout. Ale to se vám nechce, je pohodlnější váš postoj. Jenomže ten postoj vede k tomu, že za křesťany budete považovat lidi s názory které se vzájemně vylučuji. Např. křesťan teista a křesťan ateista. Proč by ne? I s takovými jsem se setkal. Křesťan ateista si myslel, že je křesťanem ne díky víře v Boha, Krista, ale díky tomu, že byl jako dítě pokřtěn.
to Slávek a Karel:Markovo Evangelium nehovoří o zmrtvýchvstání.Marek končí prázdnou hrobkou.
Než začnete spekulovat tak ještě jednou pro jistotu : Marek končí PRÁZDNOU HROBKOU.
Nezmiňuje se o tom i Bart Ehrman? V každém případě se o tom zmiňuje Roman Polach na svém blogu a dokonce tento článek zmiňuje i jistý pan Hanko na http://www.i-ateismus.cz 🙂
PS:Jméno článku: Dá se Bibli věřit?
to Karel a Slávek:Markovo Evangelium nehovoří o zmrtvýchvstání.Marek končí prázdnou hrobkou.Existují i další Evangelia,protoevangelia,apokryfy které také neřeší Kristovu smrt či jeho zmrtvýchvstání.
Než začnete spekulovat tak ještě jednou pro jistotu : Marek končí PRÁZDNOU HROBKOU.
Nezmiňuje se o tom i Bart Ehrman? V každém případě se o tom zmiňuje Roman Polach na svém blogu a dokonce tento článek zmiňuje i jistý pan Hanko na http://www.i-ateismus.cz 🙂
PS:Jméno článku: Dá se Bibli věřit?
protestant:
Představte si že to budou číst za 2000 let, najdou si v archivu wikipedii, přečtou si co byl vorvaň, co byla bomba a budou se to spojení vorvaň je bomba nějak pochopit…. 🙂
Samain: Protestante, pláčeš sice dobře, ale na špatném hrobě.V diskusi mezi mnou a Karlem nešlo o formu sdělení, ale o jeho obsah.
Představ si, že jsem v jazyce natolik zběhlá, že u vět:
Pochválen pán Ježíš Kristus
a
Tě péro sombréro,
dokážu pochopit, že se jedná o různé formy stejného obsahu – pozdravu 😀
Karel: Já vyznávám, že neumím žit bez Boha, tedy umím, žil jsem tak, ale ten život stál za prd, nebyl to ten život, který žijí teď. Teprve v Bohu jsem našel plnost života, svobodu, lásku.
Samain: To mně právě zajímá. Zatím všichni křesťané, se kterými jsem se bavila, si v podstatě ndokázali poradit s životem. Proto píšu “bůh jako berlička”.
Já se to zkrátka snažím pochopit. Stejně tak, vím že deprese je diagnóza , ale taky jí nedokážu pochopit. Jsem zkrátka duševně zdravá jak dubový špalek, zatím jsem nekápla na takový problém, který by se nedal vyřešit (neříkám že nekápnu nikdy. Ale jsem na světě už dost dlouho ) a tak mně zajímají ty pohnutky.
Arkande: Markovo Evangelium nehovoří o zmrtvýchvstání.Marek končí prázdnou hrobkou.
Slávek:
Marek 16:6-7 (ještě původní Markův text): On jim však řekl: „Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili. Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl.“
Akande: Existují i další Evangelia, protoevangelia,apokryfy které také neřeší Kristovu smrt či jeho zmrtvýchvstání.
Slávek: ano, ale všechny nejstarší zdroje (biblická evangelia, Pavlovy dopisy) hovoří o Ježíšově zmrtvýchvstání. Spisy Gnostiků, Docetistů a všech podobných jsou až pozdějšího data. Ježíšovo zmrtvýchvstání je pravděpodobně základní kámen, díky kterému se zformovalo křesťanství. Díky tomu, že lidé na zmrtvýchvstání věřili, tak Ježíš neskončil jako další “obyčejný” židovský prorok v řadě.
Colombo: Doufám v nějaké nadpřirozeno, ale logicky v něj nemůžu věřit, protože to bych klamal sám sebe. A křesťanský bůh? Proč zrovna křesťanství, když je to jedno z mnoha stejných náboženství?
Samain: Colombo – já mám plnou knihovnu publikací okolo nadpřirozena – od Clarka, přes součka, Moodyho, Frakese, Denikena , samozřejmě bibli, vždycky jsem se o tajemno a nadpřirozeno zajímala, ale zatím jsem musela vždy konstatovat, že vše mšlo přirozené vysvětlení.
Samain: jn, já jako malý tyhle kydy strašně žral, pak jsem ale zmoudřel.
to Slávek:Roman píše že ty pasáže byly přidány až později…Vzpomínám si dobře?Ještě si to pročtu.
A to jsem ti zapomněl říct už minule.Pavla nemůžeme považovat za věrohodný zdroj ohledně Kristova života či smrti.Pavel se s Kristem nikdy (kromě zázraku) nesetkal a ani nemohl znát podrobnosti z jeho života.Čili používat ho jako podpůrný zdroj ohledně Krista je stejné jako používat jakkékoliv pozdější nebiblické texty.
Slávek:Díky tomu, že lidé na zmrtvýchvstání věřili, tak Ježíš neskončil jako další “obyčejný” židovský prorok v řadě.
Arkande:Ehmm a co Mithra?Ten příběh je tak podobný až je to neuvěřitelné.Narození v jesličkách mezi oslíkem a čímsi.Klanění pasáčků a mágů.Vyjímečnost.Násilná smrt v mládí.Zmrtvýchvstání….Oslavy jeho narození 25.prosince.Jednou přijde na Zem a bude všechny soudit.Spasitel(Mesiáš) atd. A to před Kristem 🙂
Takovýchto báchorek bylo tenkrát skutečně hodně.Všichni netrpělivě očekávali Mesiáše.To co skutečně pomohlo rozšířit křesťanství nebyla žádná super*čuper*geniální idea.Ale “pokorný” císař Konstantin 🙂 Díky toho Mithraismus utřel.
Samain: To mně právě zajímá. Zatím všichni křesťané, se kterými jsem se bavila, si v podstatě ndokázali poradit s životem. Proto píšu “bůh jako berlička”.
Já se to zkrátka snažím pochopit. Stejně tak, vím že deprese je diagnóza , ale taky jí nedokážu pochopit. Jsem zkrátka duševně zdravá jak dubový špalek, zatím jsem nekápla na takový problém, který by se nedal vyřešit (neříkám že nekápnu nikdy. Ale jsem na světě už dost dlouho ) a tak mně zajímají ty pohnutky.
Slávek: Křesťanství, jako diagnóza, tak to je pěkný:-) Jinak souhlasím. Většina “konvertitů” udává jako hlavní důvod, že jejich život je nyní lepší, plnější a vyřešili tím osobní problémy, nebo tak něco. Pravidla, jako zákaz onanie jim potom udělaly život lepším (nekecám, fakt mi to spolužák tvrdil).
Podle mě jsou třeba duševní choroby další indicií neexistence svobodné vůle a tím pádem i neexistence křesťanského boha. Deprese má potom u různých lidí různé projevy. Já bych to třeba přirovnal k existenci menstruačního období u žen, kdy dochází k změnám psychiky, aniž by to mohli nějak volně ovlivnit. V podstatě to není o tom, že bys narazila, na nějaký neřešitelný problém (ten může být u predisponovaných jedinců spoušťěč), ale změní se chování neuronů a hormonů, které řídí myšlení a emoce. Takže podobný stav jako menstruace nebo přechod.
Colombo – Já to žeru pořád :-D. Ale já jsem vůbec fanda do sci-fi.
Zas to že něco žeru, ještě neznamená, že to beru vážně.
To Arkande: nejsme ve sporu o tom, že VŠECHNY písemné prameny jsou psány až mnoho let po Ježíšově smrti a tedy svědčí o tom, co si o něm mysleli následující generace a ne o tom, jaký Ježíš skutečně byl. To byl taky můj první dotaz Jackovy.
Naopak VŠECHNY nejstarší prameny operují s Ježíšovým zmrtvýchvstání, takže to bylo skutečně to, čemu první křesťané věřili. Markovo evangelium bylo dle některých doplněno až od verše 16:9. Ono je to nakonec celkem logické. Pokud končilo 16:8, tak to k doplnění vyloženě svádí.
Ježíšovo narození je v Bibli popsáno dvakrát (Lukáš, Matouš). Oba popisy jsou v rozporu s historickými událostmi i v přímém rozporu mezi sebou. Oba dva jsou tedy celkem jistě pozdější smyšlenky založené na bůhví čem (proroctví starého zákona, lidové mýty, jiná náboženství). Nechápu ale souvislost s debatou 🙂
To Samain: evidentně stejná krevní skupina 🙂 Sci-fi, Souček … Celkem dlouho mi trvalo, než jsem lidem v okolí byl schopen vysvětlit, že to že mě to zajímá ještě neznamená, že tomu věřím 🙂